Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.07.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:4x 
BK
EB
Vyd. 1.
Praha : Karolinum, 2003
153 s. ; 21 cm
Externí odkaz    Plný text PDF 
   * Návod pro vzdálený přístup 

ISBN 9788024627038 (ebook)
ISBN 8024627035 (ebook)
ISBN 80-246-0619-4 (brož.)
Obsahuje dodatek, jmenný rejstřík
Bibliografie na s. 139-145
Hlavní pozornost je soustředěna na období let 1938–1942. Samotný proces arizace začal až po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, přesto se úvod textu zabývá již pomnichovskou druhou republikou (říjen 1938 – březen 1942). Jedním ze znaků tohoto období byla i vlna antisemitismu. V Československu byla ve velké míře spojena s úsilím zničit židovskou konkurenci v nejrůznějších oblastech podnikání. Tato vlna se nevyhnula ani oblasti kinematografie. Konkrétní projevy antisemitismu, názory a hlavní představitelé jsou zaznamenány v úvodní kapitole. Další části práce jsou již zaměřeny přímo na období Protektorátu Čechy a Morava. Kapitola 2 se zabývá změnami, které v oblasti kinematografie proběhly v prvním roce existence protektorátu a byly nějakým způsobem spojeny s židovskou problematikou. Kapitola 3 je věnována otázce filmových ateliérů. Podrobně se zabývá vývojem situace v barrandovských ateliérech, kde Němci využili v létě 1939 arizace k dosazení nuceného správce, který mohl vyvíjet nátlak na akcionáře firmy A-B Barrandov. Kapitola 4 se zabývá arizací filmových společností a kin. Kapitola 5 přináší profily hlavních německých arizátorů, kteří jako dosazení správci nebo jako úředníci Úřadu říšského protektora arizaci přímo prováděli. Je zachycen vývoj jejich kariéry a jejich činnost na území protektorátu. Jako Apendix jsou připojeny dvě podkapitoly. Jedna se zabývá filmy s antisemitskými prvky, které byly natáčeny v protektorátu. Druhá podkapitola zaznamenává poválečný vývoj causy firmy Elektafilm, kterou její majitel Josef Auerbach chtěl obnovit, ale úřady mu to neumožnily. V příloze jsou v německém jazyce uvedeny edice některých dokumentů k tematice arizace české kinematografie. Práce je doplněna přehledem židovských podnikatelů a tvůrců ....
Popsáno podle tištěné verze
Film český - arizace - Protektorát Čechy a Morava - studie
000005189
Úvod // 1. PROJEVY ANTISEMITISMU V KINEMATOGRAFII ZA DRUHÉ REPUBLIKY // 2. PRVNÍ ROK PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA // Pokus českých fašistů obsadit Barrandov – 16. březen 1939 // Protižidovská filmová opatření v období prvního roku protekt // Koncepce německé filmové politiky v protektorátu // 3. FILMOVÉ ATELIÉRY // Barrandov // Ateliéry Host, Bapoz, Foja // 4. FILMOVÉ PŮJČOVNY, VÝROBNY A KINA // Elektafilm a Slaviafilm // Kina // 5. NĚMEČTÍ ARIZÁTOŘI // Hermann Glessgen // Anton Zankl // Wilhelm Söhnel // Karl Schulz // APENDIX // Protižidovské filmy // Elektafilm po válce // Závěr // PŘÍLOHY // Přehled židovských filmových firem, podnikatelů a tvůrců // Prameny // Literatura // Seznam zkratek // Jmenný rejstřík
(OCoLC)909894437

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC