Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.04.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(11.5) Půjčeno:69x 
BK
Praha : ISV, 1996
380 s. ; 24 cm

ISBN 80-85866-12-9 (brož.)
Jazykověda
Obsahuje bibliografii a věcný rejstřík
000018837
Rekat.
Předmluva 17 // Vysvětlivky 18 // I. Obecné výklady 19 // 1. Řeč a jazyk 19 // 2. Nauka o českém jazyku (jazykovedná bohemistika) 21 // 3. Charakteristika českého jazyka 21 // 4. Útvary českého jazyka 25 // 5. Zařazení češtiny mezi ostatní jazyky 28 // II. Zvuková a grafická stránka jazyka 29 // 1. Zvuková stránka jazyka 30 // 1.1 Samohlásky (vokály) 30 // 1.2 Dvojhlásky (diftongy) 31 // 1.3 Souhlásky (konsonanty) 31 // 1.4 Slabika 32 // 1.5 Slovní přízvuk a přízvukový takt 32 // 1.6 Větný úsek 33 // 1.7 Melodie 33 // 1.8 Důraz 33 // 1.9 Ortoepie 33 // 1.9.1 Správné tvoření hlásek 34 // 1.9.2 Změny hlásek v souvislé řeči 34 // 2. Grafická stránka jazyka 36 // 2.1 Oblasti pravopisu 36 // 2.1.1 Lexikální pravopis 37 // 2.1.2 Morfologický pravopis 38 // 2.1.3 Syntaktický pravopis 39 // 2.2 Zvláštní prostředky psaného jazyka 41 // III. Pojmenování a slovo 42 // 1. Pojmenování 42 // 1.1 Výrazová a významová stránka pojmenování 43 // 1.2 Vzájemné vztahy mezi pojmenováními a zmčny jejich významu 43 // 1.2.1 Pojmenování konkrétní a abstraktní 43 // 1.2.2 Pojmenování značkové a popisné 44 // 1.2.3 Sémantické pole 44 // 1.2.4 Rozsah a obsah významu pojmenování/slova 45 // 1.2.5 Mnohoznačnost pojmenování 46 // 1.2.6 Homonymie 47 // 1.2.7 Paronymie 47 // 1.2.7.1 Lidová (mylná) etymologie 48 // 7 // 1.2.8 Synonymie 48 // 1.2.9 Antonymie 49 // 1.3 Expresívni význam pojmenování 49 // 1.3.1 Eufemismus 50 // 1.3.2 Dysfemismus 50 // 1.3.3 Kakofemismus 50 // 1.3.4 Hyperbola 50 // 1.3.5 Ironie 51 // 1.4 Pojmenování nepřímá 51 // 1.4.1 Metafora 51 // 1.4.2 Metonymie 52 // 1.4.3 Synekdocha 52 // 1.4.4 Frazém (fřazeologismus) a idiom 53 // 1.5 Pojmenování jednoznačné 54 // 1.5.1 Termíny 54 // 1.5.2 Vlastní názvy (propria) 54 // 1.5.2.1 Jména osobní 55 // 1.5.2.2 Jména národní, kmenová a obyvatelská 55 //
1.5.2.2 Jména národní, kmenová a obyvatelská 55 // 1.5.2.3 Jména zvířecí 56 // 1.5.2.4 Jména neživých věcí 56 // 1.5.3 K vývoji hlavních druhů jmen vlastních 57 // 1.5.3.1 Vznik názvů osobních 57 // 1.5.3.2 Vznik jmen příslušníků národů, kmenů, obyvatel světadílů, zemí, osad atd 58 // 1.5.3.3 Vznik názvů osadních 58 // 1.5.3.4 Původ jmen pomístních 59 // 1.6 Stylová příznakovost pojmenování 60 // 2. Slovo 61 // 2.1 Vymezení pojmu slovo 61 // 2.2 Samostatnost a nesamostatnost textového slova 62 // 2.3 Lexikální a gramatický význam slova 62 // 2.3.1 Konotace 63 // 2.4 Slovo z hlediska slovnědruhového 63 // 2.5 Spojovatelnost (kompatibilita) slov 64 // 2.5.1 Valence 64 // 2.6 Frekvence slov 65 // 2.7 Třídění (klasifikace) slov 65 // 2.8 Slovní zásoba 66 // 2.8.1 Aktivní a pasivní slovní zásoba 66 // 2.8.2 Obohacování slovní zásoby (zdroje a typy pojmenování) 67 // 2.8.2.1 Přejímání slov 69 // 3. Slovní druhy 70 // 3.1 Kritéria pro třídění slov do slovních druhů 70 // 3.1.1 Kritérium sémantické 70 // 3.1.1.1 Základní a nástavbové slovní druhy 71 // 3.1.1.2 Synsémantické slovní druhy 71 // 8 // 3.1.2 Kritérium morfologické // 3.1.2.1 Ohebná slova // 3.1.3 Kritérium syntaktické // 3.2 Počet slovních druhů // 3.3 Hranice mezi slovními druhy // 3.4 Postup při určování slovních druhů (algoritmus) // 4. Tvoření slov // 4.1 Obecně o tvoření slov // 4.1.1 Podstata tvoření slov // 4.1.2 Způsoby, postupy a prostředky tvoření slov // 4.1.3 Základní slovotvorné vztahy // 4.1.4 Slovotvorná stavba (struktura) slova // 4.1.5 Jednotlivé odvozovací prostředky // 4.1.5.1 Střídání (alternace) hlásek // 4.1.5.1.1 Alternace samohlásek // 4.1.5.1.2 Alternace souhlásek // 4.1.6 Poj menovací (onomaziologické) kategorie // 4.1.7 Slovotvorné třídy a významové skupiny, slovotvorné typy (a podtypy) //
4.1.8 Početnost a tvořivost slovotvorných kategorii a prostředků // 4.1.9 Slovotvorný a lexikální význam slova // 4.2 Slovotvorné třídy a typy // 4.2.1 Tvoření jmen podstatných // 4.2.1.1 Kategorie transpoziční // 4.2.1.1.1 Názvy vlastností // 4.2.1.1.2 Názvy dějů // 4.2.1.2 Kategorie modifikační // 4.2.1.2.1 Jména přechýlená // 4.2.1.2.2 Jména mláďat // 4.2.1.2.3 Jména hromadná a jména jednotlivin 4.2.1.2.4 Jména zdrobnělá a lichotná, jména zveličelá a hanlivá // 4.2.1.2.5 Jména domácká (hypokoristika) // 4.2.1.3 Kategorie mutační // 4.2.1.3.1 Podstatná jména odvozená z jiných jmen podstatných // 4.2.1.3.2 Podstatná jména odvozená ze jmen přídavných (jména přívlastková) // 4.2.1.3.3 Podstatná jména odvozená ze sloves (jména nositelů dějového vztahu) // 4.2.1.4 Kategorie slučovací // 4.2.2. Tvoření jmen přídavných // 4.2.2.1 Kategorie transpoziční // 4.2.2.2 Kategorie modifikační // 4.2.2.3 Kategorie mutační // 4.2.2.3.1 Přídavná jména odvozená ze jmen podstatných 112 // 4.2.2.3.2 Přídavná jména odvozená ze sloves 115 // 4.2.2.4 Kategorie slučovací 112 // 4.2.3 Tvoření příslovcí 118 // 4.2.3.1 Kategorie transpoziční 118 // 4.2.3.1.1 Příslovce odovzená ze jmen přídavných 118 // 4.2.3.1.2 Příslovce odvozená ze zájmen 118 // 4.2.3.1.3 Příslovce vzniklá z pádů jmen 119 // 4.2.3.1.4 Příslovce odvozená ze sloves 119 // 4.2.3.2 Kategorie modifikační 119 // 4.2.3.3 Kategorie mutační 120 // 4.2.4 Tvoření sloves 120 // 4.2.4.1 Kategorie transpoziční 121 // 4.2.4.1.1 Slovesa odvozená ze jmen přídavných 121 // 4.2.4.1.2 Slovesa odvozená ze jmen podstatných 122 // 4.2.4.2 Kategorie modifikační 123 // 4.2.4.2.1 Vnitroslovesné odvozování v rámci slovesného vidu 123 // 4.2.4.2.2 Vnitroslovesné odvozování sloužící modofikaci slovesného děje 125 //
4.2.4.3 Kategorie mutační 127 // 4.2.4.3.1 Slovesa odvozená ze jmen podstatných 127 // 4.2.4.3.2 Slovesa odvozená ze jmen přídavných 130 // 4.2.4.3.3 Slovesa odvozená ze sloves 130 // 4.2.4.4 Kategorie reprodukční 130 // 4.3 Slovotvorný systém a organizace slovní zásoby 132 // 5. Mluvnické významy slov 133 // 5.1 Gramatická kategorie jmen 133 // 5.1.1 Jmenný rod 134 // 5.1.1.1 Žvotnost 137 // 5.1.2 Jmenné číslo 138 // 5.1.3 Pád 140 // 5.1.3.1 Třídění pádů 141 // 5.1.3.2 Charakteristika pádů 142 // 5.1.3.2.1 Nominativ 142 // 5.1.3.2.2 Akuzativ 143 // 5.1.3.2.3 Dativ 143 // 5.1.3.2.4 Genitiv 144 // 5.1.3.2.5 Instrumentál 144 // 5.1.3.2.6 Lokál 144 // 5.1.3.2.7 Vokativ 145 // 5.1.3.3 Řazení pádů 145 // 5.2 Gramatické kategorie sloves 145 // 5.2.1 Slovesná osoba 146 // 5.2.2 Číslo u sloves 147 // 5.2.3 Slovesný způsob 148 // 5.2.4 Slovesný čas 150 // . 5.2.5 Slovesný rod 152 // 5.2.6 Slovesný vid 154 // 5.2.6.1 Nenásobenost a násobenost 157 // 5.2.6.2 Druh slovesného děje 159 // 6. Soustava tvarů slov (formální tvarosloví) 160 // 6.1 Obecná část 160 // 6.1.1 Stavba slovního tvaru 160 // 6.1.2 Hláskové střídání (morfologická alternace) 162 // 6.1.2.1 Samohláskové alternace 162 // 6.1.2.2 Souhláskové alternace 162 // 6.1.2.3 Alternace souhláskových skupin 163 // 6.2 Skloňování (deklinace) 163 // 6.2.1 Skloňování podstatných jmen 164 // 6.2.1.1 Skloňováníjmen mužského rodu 165 // 6.2.1.1.1 Maskulina životná 165 // 6.2.1.1.2 Maskulina neživotná 169 // 6.2.1.2 Skloňováníjmen středního rodu 172 // 6.2.1.3 Skloňování jmen ženského rodu 175 // 6.2.1.4 Skloňování podstatných jmen přejatých, ne plně začlenitelných k domácím vzorům 180 // 6.2.1.4.1 Substantiva zakončená v nominativu na tutéž psanou i vyslovovanou souhlásku 181 // 6.2.1.4.2 Substantiva zakončená v nominativu na vyslovovanou samohlásku 183 //
6.2.1.4.3 Substantiva zakončená rozdílně v grafice a výslovnosti 185 // 6.2.2 Skloňování přídavných jmen 186 // 6.2.2.1 Soustava tvarů 186 // 6.2.2.1.1 Tvary dlouhé tvrdé a měkké 187 // 6.2.2.1.2 Tvary krátké (jmenné) - skloňování jmenné 188 // 6.2.2.1.3 Tvary smíšené 189 // 6.2.2.2 Přídavná jména nesklonná 190 // 6.2.3 Skloňování zájmen 191 // 6.2.3.1 Druhy zájmen 191 // 6.2.3.2 Soustava tvarů 191 // 6.2.3.2.1 Zájmena bezrodá 192 // 6.2.3.2.2 Zájmena rodová 193 // 6.2.3.2.3 Zájmena nesklonná 198 // 6.2.4 Skloňování číslovek 199 // 6.2.4.1 Druhy číslovek 199 // 6.2.4.2 Soustava tvarů 199 // 6.2.4.2.1 Skloňování adjektivní 199 // 6.2.4.2.2 Skloňování zájmenné 199 // 6.2.4.2.3 Skloňování substantívni 200 // 11 // 6.2.4.2.4 Skloňování zvláštní 200 // 6.2.4.2.5 Kombinované číslovkové výrazy 201 // 6.3. Časování (konjugace) 201 // 6.3.1 Obecně o tvarech sloves 201 // 6.3.2 Stavba slovesných tvarů 202 // 6.3.2.1 Stavba tvarů jednoduchých (syntetických) 202 // 6.3.2.2 Stavba tvarů složených (analytických) 204 // 6.3.3 Systém slovesných tvarů 204 // 6.3.3.1 Jednoduché tvary (syntetické) 205 // 6.3.3.1.1 Oznamovací způsob přítomného času, činný (indikativ // prézentu aktivní) 205 // 6.3.3.1.2 Rozkazovací způsob 205 // 6.3.3.1.3 Infinitiv 205 // 6.3.3.1.4 Příčestí činné a trpné 205 // 6.3.3.1.5 Přechodníky (transgrasivy) 206 // 6.3.3.2 Složené tvary (analytické) 207 // 6.3.3.2.1 Oznamovací způsob minulého předminulého času // (indicativ préterita a antepréterita) 207 // 6.3.3.2.2 Podmiňovací způsob (kondicionál) přítomný a minulý 207 // 6.3.3.2.3 Oznamovací způsob budoucího času // (indicativ futura) 207 // 6.3.3.2.4 Trpný rod (pasivum) 208 // 6.3.4 Třídění sloves 208 // 6.3.4.1 1. třída 211 // 6.3.4.1.1 Vzor nese - nesl (nést) 212 // 6.3.4.1.2 Vzor peče - pekl (péct I péci) 212 //
6.3.4.1.3 Vzor maže - mazal (mazal) 213 // 6.3.4.1.4 Vzor tře - třel (tříl) 213 // 6.3.4.1.5 Vzor bere - bral (brát) 213 // 6.3.4.2 II. třída 214 // 6.3.4.2.1 Vzor tiskne - tiskl (tisknout) 215 // 6.3.4.2.2 Vzor mine - minul (minout) 215 // 6.3.4.2.3 Vzor nepravidelný začne, zajme - začal // (začit), zajal (zajmout) 216 // 6.3.4.3 III. třída 216 // 6.3.4.3.1 Vzor kryje - kryl (krýt) 217 // 6.3.4.3.2 Typ kupoval 218 // 6.3.4.4 IV. třída 218 // 6.3.4.4.1 Vzor prosí - prosil (prosit) 21S // 6.3.4.4.2 Vzor trpí - trpěl (trpět) 221 // 6.3.4.4.3 Vzor sází-sázel (sázet) 221 // 6.3.4.5 V. třída 22; // 6.3.4.6 Slovesa nepravidelná 22; // IV. Výpověď a věta 225 // 1. Výpověď 225 // 12 // 1.1 Výpověď a její forma 225 // 1.2 Výpověď po stránce obsahové 226 // 1.2.1 Vztah referenční 226 // 1.2.2 Vztah syntaktický 227 // 1.3 Výpověď po stránce formální 228 // 1.3.1 Zvuková (grafická) forma výpovědi 229 // 1.3.1.1 Větný přízvuk 230 // 1.3.1.2 Pauzy 230 // 1.3.1.3 Intonace 230 // 1.4 Výpovědní funkce 232 // 1.4.1 Vyjádření komunikačních funkcí výpovědi 233 // 1.4.1.1 Přímé vyjádření 233 // 1.4.1.2 Opisné vyjádření 235 // 1.4.1.3 Situační vyjádření 235 // 1.4.2 Zápor 236 // 1.5 Modalita a emocionalita ve výpovědi 237 // 1.5.1 Modalita ve výpovědi 238 // 1.5.1.1 Modalita jistotní 238 // 1.5.1.2 Modalita voluntativní 239 // 1.5.1.3 Modalita evaluativní 240 // 1.5.2 Emocionalita ve výpovědi 240 // 1.6 Aktuální členění výpovědi 241 // 1.6.1 Objektivní a subjektivní pořad 242 // 1.6.2 Prostředky aktuálního členění výpovědi 244 // 1.6.3 Elipsa 245 // Věta 245 // 2.1 Věta jednoduchá 245 // 2.1.1 Syntaktické vztahy ve větě jednoduché 248 // 2.1.1.1 Vztahy sémantické 249 // 2.1.1.1.1 Predikace 249 // 2.1.1.1.2 Determinace 250 // 2.1.1.1.3 Koordinace 251 // 2.1.1.1.4 Apozice 252 // 2.1.1.2 Vztahy formálněsyntaktické 252 //
2.1.1.3 Souřadnost 254 // 2.1.1.4 Řazení 254 // 2.1.2 Konstrukce a struktura věty jednoduché 255 // 2.1.2.1 Věta dvojčlenná 255 // 2.1.2.2 Věta jednočlenná 257 // 2.1.2.3 Členy souřadně složené 257 // 2.1.2.3.1 Několikanásobné členy 257 // 2.1.2.3.2 Apoziční členy 258 // 2.1.2.3.3 Stejnorodé členy 258 // 2.1.2.4 Členy formálněsyntakticky nezapojené 258 // 2.1.2.5 Konstrukční zvláštnosti a výpovědní modifikace 259 // 2.1.2.5.1 Samostatný větný člen 259 // 13 // 2.1.2.5:2 Osamostatněné větné členy 260 // 2.1.2.5.3 Vsuvky 261 // 2.1.2.5.4 Elipsa 261 // 2.1.2.5.5 Vokativ 262 // 2.1.2.5.6 Citoslovce 262 // 2.1.2.6 Odchylky od pravidelné mluvnické stavby věty 262 // 2.1.3 Prostředky vyjadřování syntaktických vztahů ve větě 263 // 2.1.3.1 Prostředky morfologické 263 // 2.1.3.2 Prostředky lexikální 264 // 2.1.3.3 Prostředky syntaktické (slovosled) 265 // 2.1.3.4 Prostředky zvukové 266 // 2.1.3.5 Prostředky grafické 267 // 2.1.3.6 Prostředky mimojazykové 267 // 2.1.4 Větné členy 267 // 2.1.4.1 Podmět 270 // 2.1.4.2 Přísudek 271 // 2.1.4.2.1 Shoda přísudku s podmětem 273 // 2.1.4.3 Předmět 276 // 2.1.4.4 Příslovečné určení 278 // 2.1.4.5 Doplněk 280 // 2.1.4.6 Přívlastek 283 // 2.1.5 Jednočlenné věty 285 // 2.2Větné ekvivalenty a větné fragmenty 287 // 2.3 Věta složená 289 // 2.3.1 Věta jednoduchá, věta složená a souvětí 289 // 2.3.2 Věta hlavní, vedlejší, řídící, závislá 291 // 2.3.3 Věty složené s vedlejšími větami závislými 292 // 2.3.4 Věty složené s vedlejšími větami nezávislými 294 // 2.3.5 Konstrukce a struktura složené věty 295 // 2.3.6 Klasifikace vedlejších vět 297 // 2.3.6.1 Složená věta s vedlejší větou podmětnou 297 // 2.3.6.2 Složená věta s vedlejší větou přísudkovou 297 // 2.3.6.3 Složená věta s vedlejší větou předmětnou 298 //
2.3.6.4 Složená věta s vedlejší větou příslovečnou 299 // 2.3.6.5 Složená věta s vedlejší větou doplňkovou 303 // 2.3.6.6 Složená věta s vedlejší větou přívlastkovou 304 // 2.4 Slovosled a větosled 305 // 2.4.1 Slovosled (ve větějednoduché) 305 // 2.4.1.1 Činitel významový 305 // 2.4.1.2 Činitel gramatický 307 // 2.4.1.3 Činitel zvukový (rytmický) 309 // 2.4.2 Větosled ve větě složené 310 // 2.4.3 Větosled v souvětí 312 // 3. Tvoření věty 312 // 3.1 Úvod 312 // 3.2 Předpoklady pro tvoření vět 313 // 3.3 Tvoření základové větné struktury 315 // 3.4 Vétné vzorce 320 // 3.5 Transformace 323 // 3.6 Tvoření vét ze základových větných struktur 326 // 3.6.1 Rozvíjecí pravidla 327 // 3.6.2 Rozširovací pravidla 329 // 3.6.3 Větotvomé vztahy 329 // V. Komunikát a text 332 // 1. Výpovědní spojení a jeho formy 332 // 1.1 Výpovědní spojení 332 // 1.2 Souvětí a jeho druhy 333 // 1.2.1 Jednoduché souvětí s řazením 334 // 1.2.1.1 Koordinační 334 // 1.2.1.1.1 Slučovací souvětí 334 // 1.2.1.1.2 Stupňovací souvětí 334 // 1.2.1.1.3 Odporovací souvětí 334 // 1.2.1.1.4 Vylučovací souvětí 335 // 1.2.1.2 Determinační 335 // 1.2.1.2.1 Souvětí důsledkové 335 // 1.2.1.2.2 Souvětí důvodové 335 // 1.2.1.2.3 Souvětí vysvětlovači 336 // 1.2.2 Jednoduché souvětí s podřazováním 336 // 1.2.2.1 Souvětí s nepravými vedlejšími // větami vztažnými 336 // 1.2.2.2 Souvětí s nepravými vedlejšími větami spojkovými 337 // 1.2.3 Složité souvětí 338 // 1.3 Formální vztahy výpovědí v textu 338 // 1.3.1 Řazení výpovědí 338 // 1.3.2 Podřazování výpovědí 339 // 1.3.3 Vsouvání výpovědi (a reliéfizace textu) 339 // 2. Komunikát 340 // 2.1 Komunikace a komunikát 340 // 2.2 Text ve vztahu ke komunikátu 341 // 2.3 Komunikační jednotky 342 //
2.4 Komunikační proces 342 // 2.4.1 Komunikační situace 342 // 2.4.2 Etapy komunikačního procesu 343 // 2.5 Druhy komunikace 343 // 2.5.1 Verbální komunikát a jazyk 344 // 2.6 Komunikanti 344 // 2.6.1 Kontakt komunikantů 344 // 2.6.2 Vztahy mezi komunikanty 344 // 2.6.2.1 Zkušenostní komplex (fond) komunikantů 345 // 2.7 Téma a obsah komunikátu 345 // 15 // 2.8 Členění komunikátu podle účasti komunikantů na komunikaci // 2.8.1 Dialog // 2.8.2 Monolog // 2.9 Recepce (přijímání) komunikátu // 2.9.1 Interpretace // 2.9.2 Zprostředkovatelé komunikace // 2.9.3 Neporozumění a nedorozumění // 3.Tex t // 3.1 Text a nauka o textu // 3.1.1 Textový vzorec // 3.2 Soudržnost (koherence) textu // 3.2.1 Prostředky soudržnosti textu // 3.2.1.1 Konektory // 3.2.1.1.1 Lexikální konektory // 3.2.1.1.2 Gramatické konektory // 3.2.2 Kontaktové prostředky // 3.2.3 Komentáře // 3.3 Způsoby navazování v textu // 3.3.1 Navazování kontaktní a distantní // 3.4 Výstavba textu // 3.4.1 Funkce aktuálního členění ve výstavbě textu // 3.4.2 Tematické posloupnosti // 3.5 Členitost textu // 3.5.1 Horizontální členění // 3.5.1.1 Odstavec // 3.5.2 Vertikální členění textu // 3.5.2.1 Formální prostředky vertikálního členění textu // 4. Styl jako vlastnost komunikátu/textu // 4.1 Stylotvorní (slohotvorní) činitelé // 4.2 Druhy stylu // 4.3 Slohové útvary a slohové postupy // 4.4 Vztahy funčních stylů a slohových útvarů // 4.5 Styly a spisovný jazyk // 4.6 Slohové využívání jazykových prostředků // 4.7 Styl projevů mluvených a psaných // Výběrový rejstřík pojmů // Seznam literatury
(OCoLC)34995132
cnb000118650

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC