.

0 (hodnocen0 x )

(3.7) Půjčeno:11x 

BK

Praha : Panorama, 1989

ISBN 80-7038-016-0

000020422

Rekat.

OBSAH // 7 // 12 // I. ČÁST 1895-1908 // Předmluva // Autorova předmluva ? českému vydání Dějin filmu // 1. kapitola - SNY O FILMU // Film realizuje snahy tvůrců z různých oblastí umění. Film jako syntetické umění je současně nejstarším a nejmladším uměním. // 2. kapitola — PRVNÍ KROKY // Bratři Lumiérové. Fotografický film jako odraz skutečnosti (»oživlé fotografie«). Počátky reportáže a dokumentárního filmu. // Dodatky: Bratři LUMIÉROVÉ — Kazimierz PrÓSZYŇSKI — Max Skladanow sky — Iosif Timčenko. // 3. kapitola — GEORGES MÉLIES, TVŮRCE FILMOVÉ PODÍVANÉ // Počátky hraného filmu. Meliěsova tvůrčí fantazie a její dvě cesty: wellsov-sko-vernovská a rekonstrukce historických událostí. Spojení s iluzionistic-kým divadlem. Film začíná využívat prostředků ostatních umění. // Dodatky : Cesta na Měsíc — Georges MÉLIES // 4. kapitola — FILMOVÁ DÍLNA // Genealogie filmových výrazových prostředků: laterna magika, kabinet voskových figur, iluzionistické divadlo. Průkopníci filmového umění: brigh-tonská filmová škola (Smith a Williamson). Zecca, Mélies, Porter. // Dodatky: Biograph — Edison Company — Charles Pathe — Edwin Por ter — George Albert Smith — James Williamson. — Ferdinand Zecca. // 5. kapitola — POUŤOVÝ BIOGRAF // Rozbor filmové podívané a její umělecké hodnoty v první etapě filmového vývoje. Realismus primitivních filmů pro pouťové biografy.

Modely filmové podívané. Vliv filmového publika na tvůrce; sociální tematika. // Dodatky: Kleptomanka — Záložník před válkou a po ní. // 21 // 26 // 31 // 33 // 38 // 39 // 47 // 49 // 56 // II. ČÁST 1908-1914 // 6. kapitola- IMPÉRIUM PATHÉ A RECEPT SPOLEČNOSTI FILM D’ART // Přechod od řemeslné výroby ? průmyslové. Firma Pathé-Fréres. Vliv industrializace na charakter Filmové produkce. Výzva ? nové kategorii diváků.* Pokusy o zušlechtění Filmové podívané jejím spojením s divadlem a literaturou. Nezdařilé ilustrace literárních děl a napodobování divadla. Reakce na produkci Film ďArt: série Filmů Louise Feuillada Život jaký je. Příklon ? naturalistickému směru. Albert Capellani přenáší do Filmu zkušenosti An-toinova divadla. Dobrodružné Filmy v režii Victorina Jasseta. Akcenty společenské kritiky v prvních francouzských komediích. // Dodatky: BiDNÍci — Albert Capellani — Drahota potravin — Jean Durand— Eclair — Louis Feuillade — Film d Art — Gaumont — Victorin Jasset — Max Linder — Pathé — Zavraždění vévody de Guise. // 7. kapitola - ITALSKÝ FILM VE STÍNU GABRIELA D’ANNUNZIA // Příznivé podmínky pro rozvoj Filmové výroby. Zrození italského historického a psychologického Filmu. Úloha Gabriela D’Annunzia. Imperialistické tendence italských Filmů. Realistické tendence: neapolská škola. // Dodatky: Francesca Bertiniová — Cabiria — Gabriele D’Annunzio —

Nino Martoglio — Quo vadis? — Za véčné tmy. // 8. kapitola — DÁNSKÝ FILM VLÁDNE VE STŘEDNÍ EVROPÉ // Příčiny rozvoje Filmového výrobního střediska. Dánské psychologicko-sa-lónní Filmové drama předchůdcem hollywoodských komerčních Filmů. Autoři scénářů. Přeměny dánského Filmu kolem roku 1913: adaptování literárních děl. Asta Nielsenová — velká Filmová herečka. // Dodatky: Peter Urban Gad — Asta NlELSENOVÁ — NoRDISK. // 9. kapitola — POČÁTKY KARIÉRY AMERICKÉHO FILMU // Podmínky, napomáhající rozvoji amerického Filmu. Masová popularita pouťového biografu. Patentová válka. Konzervativní charakter repertoáru trustových Filmových společností. »Nezávislí« si získávají publikum. Kovbojské a detektivní Filmy, »slapstick-comedy« — typické formy pouťového biografu na půdě Spojených států. Zrod nových výrazových prostředků v americkém Filmu a jejich vliv na evropský Film. David W. Griffith nachází svůj vzor v literární tvorbě Charlese Dickense a klade základy moderních uměleckých Filmových postupů. // Dodatky: Gilbert M. Anderson — James Stuart Blackton — Essanay — David Wark Griffith — Hollywood — Motion Picture Patents Company — Mack Sennett — Vitagraph. // 10. kapitola — PRVNÍ KROKY RUSKÉHO FILMU // Francouzské společnosti se zaměřují na adaptace ruských klasiků. Divadelní ráz ruských Filmů. Počátek práce ruských Filmových tvůrců: Protazanova,

Bauera, Gardina. Chanžonkov se svými dekadentními psychologickými Filmovými dramaty ovládá ruské kino. Postoje Stanislavského a Gorkého ? Filmu. Trvalé hodnoty ruského Filmu v první etapě jeho rozvoje. // Dodatky: Alexandr CHANŽONKOV — OBRANA SevasTOPOLU — Wladvslaw // Starewicz. // 11. kapitola - POČÁTKY POLSKÉ KINEMATOGRAFIE // Průkopníci polské kinematograFie; reportážní charakter jejich Filmů. Půjčovny uvádějí zahraniční Filmy. První polský hraný Film, natočený francouzským kameramanem. Činnost společnosti SFinks a konkurenčních fi- // 75 // 83 // 86 // 92 // 94 // 109 // 114 // rem. Vlivy francouzského filmového života: literární a dramatické adaptace vznikají podle vzoru společnosti Film d’Art, sociální filmy a filmy ze života podle vzoru řady francouzských naturalistických filmů Život jaký je. Dodatky: Aleksander HERTZ — Kazimierz KAMINSKI — SFINKS. // 12. kapitola — VÍTĚZSTVÍ FILMU // Shrnutí období 1908—1914. Krystalizace filmových forem. Komercializace omezuje svobodu filmových tvůrců. Potenciální možnosti vytvoření filmového umění. Boj mezi realistickými a antirealistickými tendencemi ve filmových dílech. Estetické problémy filmu, řešené ve filmovém tisku. Dodatkv: Ricciotto Canudo. // 124 // 131 // III. ČÁST 1914-1918 // 13. kapitola — POČÁTKY AMERICKÉHO FILMOVÉHO IMPÉRIA // Válečná konjunktura, výstavba filmového průmyslu, ovládnutí evropských trhů.

Koncepce celovečerních hraných filmů mění styl výroby i systém distribuce filmů. Éra režisérů. Zrození národa — klasický příklad filmového vyprávění. Další Griffithův krok: svobodný pohyb kamery — Intolerance. // Nová etapa vývoje kovbojského filmu — western — je zásluhou Thomase H. Ince. Mack Sennett — další vývoj komedie. Počátky práce Charlieho Chaplina, metody jeho tvorby, humanistické hodnoty v jeho filmech. Douglas Fairbanks, Pearl Whiteová, Mary Pickfordová. 145 // Dodatkv: Douglas Fairbanks - first National — William Fox — Charles Chaplin — Thomas Harper Ince — Intolerance — Carl Laemmle — Paramount — Marv Pickfordová — Triangle — Pearl Whiteová — ZrozenI národa — Adolph Zukor. 160 // 14. kapitola — »WEHRMACHT« ZAKLÁDÁ FILMOVOU SPOLEČNOST UFA // Fantastika raných filmů — prvky specificky národní tvorby. Předchůdci filmového expresionismu. Význam Wegenerových filmů: polyfonní charakter filmového umění a kolektivní styl práce ve filmovém ateliéru. Geneze výroby německých velkofilmů: intervence armády a státu do otázek filmu. 166 // Dodatky: PraZský STUDENT — Stellan Rye — UFA — Paul Wegener. 1 73 // 15. kapitola — KRIZE ZÁPADOEVROPSKÉHO FILMU // Úpadek filmu ve Velké Británii (kosmopolitismus, technická a umělecká zaostalost); ve Francii (ustrnutí na divadelních formách) a v Itálii (kult »divy«). Činnost Lucia D’Ambry. Futuristický manifest

o filmu: vyhlášení vál- // ky fabuli a divadelnímu pojetí. 1 75 // Dodatky: André Antoine — Thomas Bentley — Lucio D’Ambra— Louis Delluc — Emilio Ghigne — Judex. 186 // 16. kapitola — DVĚ ŠKOLY CARSKÉHO FILMU // Dekadentní proud ve filmové tvorbě (»chanžonkovština«) a realistický proud (utvářející se pod vlivem školy K. S. Stanislavského). 189 // Dodatky: Vladimir CARDIN — PIKOVÁ DÁMA — Jakov Protazanov. 196 // 17. kapitola — POLSKÝ FILM BĚHEM VÁLKY // Emigrace polských filmových tvůrců do Ruska a jejich činnost. Polská filmová komedie. Varšavská filmová produkce pod kontrolou centrálních // mocností. Aktualizace tematiky napomáhá rozchodu s adaptacemi. Okupační mocnosti se pokoušejí zapojit film do politického života. Monopolní postavení firmy Sfinks napomáhá snížení umělecké hodnoty filmů. 198 // Dodatky: Póla Negri. 203 // 18. kapitola — TROJÍ ROZBĚH ČESKÉHO FILMU // J. E. Purkynč aj. M. Petzval. Český kinematograf 1898 — podnět, který zpla-ní. V. Tille — první průkopník vědecké filmové estetiky. Obnovení výroby v roce 1910. Mezinárodní úspěch dokumentaristiky. Divadelníci se podílejí na tvorbě. První psychologická dramata a adaptace divadelních her a oper. Válka ruinuje výrobu. Divácký úspěch veseloher oživuje produkci. S novými společnostmi nastupuje nová filmarská generace. // 205 // 19. kapitola — VZNIK NOVÉHO UMĚNÍ // Společenská úloha

filmu za války. Zásahy státu do záležitostí filmové tvorby. Dva postoje tvůrců vůči konformismu. Krystalizace ideového profilu filmu a forem filmové podívané. Nový způsob předvádění filmu. Tři vývojové tendence hraných filmů: rozčlenění podle Wegenera (Německo) a Lin-dsaye (USA). Odpůrci filmu nevidí další možnosti vývoje filmového umění. První teoretická zobecnění. Přínos filmových tvůrců (režiséra, scenáristy, // kameramana a herců) ? uměleckému zdokonalení filmu. 218 // Dodatky: Animovaný film — Vachel Lindsay. 233 // EDIČNÍ POZNÁMKA 234 // BIBLIOGRAFIE 237 // REJSTŘÍK JMEN 246 // REJSTŘÍK FILMŮ PODLE ORIGINÁLNÍCH NÁZVŮ 257 // REJSTŘÍK FILMŮ PODLE ČESKÝCH NÁZVŮ 273 // REJSTŘÍK FILMOVÝCH SPOLEČNOSTÍ 289 // VYSVĚTLIVKY ? REJSTŘÍKŮM 291 // OBSAH 292