Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.07.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(3.3) Půjčeno:30x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Academia, 2005
559 s. : il., portréty, grafy ; 27 cm

ISBN 80-200-1270-2 (váz.)
Bibliografie na s. [514]-539, rejstřík
000029340
OBSAH // PŘEDMLUVA...31 // I BIOLOGICKÁ EVOLUCE...35 // 1.1 Některé systémy v čase hromadí změny, podléhají evoluci...35 // 1.2 Živé systémy jsou subjektem i objektem zvláštního typu evoluce, evoluce biologické...35 // 1.3 Komplexita patří k nejnápadnějším vlastnostem živých organismů, její vznik však patrně není specifickým projevem biologické evoluce...35 // 1.3.1 Komplexní struktury vznikají v průběhu evoluce aktivním či pasivním přirozeným výběrem, samoorganizací, případně tříděním z hlediska stability. ...37 // 1.4 Nápadnou vlastností organismů je jejich vnitřní uspořádanost...40 // 1.4.1 Uspořádanost systému vzniká samoorganizací, přirozeným výběrem a tříděním z hlediska stability...41 // 1.4.2 Mnohé složitě uspořádané struktury u živých organismů vzniklé bez účasti přirozeného výběru mohou // až dodatečně získat funkci důležitou z hlediska přežití organismu, mohou se druhotně stát adaptivními. ... 43 // 1.5 Pro organismy je dále typická jejich vzájemná různorodost a pro biosféru jako celek vysoká biodiverzita. ... 43 // 1.6 Pro biologickou evoluci je charakteristické vytváření účelných vlastností...44 // 1.6.1 Účelnost nesmí být zaměňována s účelovostí...44 // 1.6.2 Divizna je žlutá proto, aby přilákala opylovače, nikoli proto, že obsahuje žlutá barviva...46 // 1.7 Účelné vlastnosti živých systémů vznikají působením přirozeného
výběru...46 // 1.7.1 Preadaptace jsou biologické struktury či vzorce chování, které vznikaly v jiném selekčním kontextu, // než ve kterém se později uplatnila jejich výhodnost...47 // 1.8 Přirozený výběr je založen na nerovnoměrném předávání alel pocházejících od jednotlivých individuí // do genofondu následujících generací...47 // 1.9 Předmětem biologické evoluce se mohou stát pouze systémy dostatečně komplexní, obsahující vzájemně si konkurující prvky schopné reprodukce, proměnlivosti a dědičnosti...48 // 1.9.1 Přirozený výběr může fungovat pouze u systémů obsahujících reprodukující se prvky...48 // 1.9.2 Přirozený výběr vyžaduje, aby systémy obsahovaly prvky vykazující proměnlivost, schopnost vytvářet varianty...49 // 1.9.3 Přirozený výběr je účinný pouze tehdy, jestliže je proměnlivost dědičná...49 // 1.9.4 Přirozený výběr může působit pouze na systémy, které si nějakým způsobem vzájemně konkurují...49 // 1.9.5 K biologické evoluci může působením přirozeného výběru docházet pouze u systémů dostatečně komplexních...50 // 1.10 Soubor vlastností ovlivňujících šance jedince předat své geny do genofondu následujících // generací označujeme termínem biologická zdatnost...50 // 1.10.1 Přirozený výběr a biologická zdatnost nejsou definovány kruhem...51 // 1.10.2 V některých případech je vhodné rozlišovat inkluzivní a exkluzivní zdatnost...51
// 1.11 Biologická evoluce má většinu znaků náhodného procesu...52 // 1.12 Evoluce je oportunistická a nedokáže plánovat dopředu...53 // 1.13 Evoluce neoptimalizuje, ale zlepšuje, nenachází globální, ale jen lokální optima...53 // 1.14 Směr a celkový průběh biologické evoluce může být významně ovlivňován existencí evolučních // omezení...54 // 1.14.1 Evoluční omezení mohou výrazně předurčovat směr evolučních procesů...56 // OBSAH // 9 // 111.5.2 V úsecích kódujících proteiny rozeznáváme mutace synonymní, se změnou smyslu a nesmyslné...83 // 111.5.3 Na úrovni řetězců DNA rozlišujeme delece, inzerce, duplikace, translokace a inverze...84 // 111.5.3.1 Inverze se mohou podílet na vytvoření účinné mezidruhové bariéry. ...84 // 111.5.3.2 Translokace velkého rozsahu se mohou projevit jako chromosomové mutace a mohou změnit // karyotyp jedince...85 // 111.5.4 Vlivem poruch v buněčném dělení mohou vznikat genomové mutace, tj. mutace na úrovni // chromosomů či chromosomových sad...86 // 111.5.4.1 Polyploidizace napomáhá hybridizační speciaci...86 // 111.6 Podle vlivu na biologickou zdatnost organismu můžeme rozlišovat mutace pozitivní, negativní // a selekčně neutrální...87 // 111.7 Podle příčiny vzniku rozlišujeme mutace spontánní a indukované...87 // 111.8 Evoluce patrně optimalizovala frekvenci spontánních mutací...88 // 111.8.1 Organismy dokážou regulovat frekvenci mutací i jejich
dopad na fenotyp organismu podle // okamžitých podmínek prostředí...89 // 111.9 K mutacím dochází s větší frekvencí v genomech samců...89 // III. 10 Místa výskytu mutací nejsou v řetězci DNA rozložena rovnoměrně...90 // III. 11 Fluktuační testy ukazují, že mutace vznikají náhodně, nikoli cíleně...90 // III. 11.1 Některé fluktuační testy ukazují, že k mutacím může docházet i v nerostoucí kultuře...92 // III. 12 U některých organismů existují mechanismy umožňující v konkrétních situacích mutovat cíleně...93 // III. 13 Samotná možnost cílených mutací by ještě nepostačovala k existenci lamarckistické evoluce...96 // III. 13.1 První překážkou lamarckistické evoluce je neexistence zpětného toku genetické informace // od proteinů do DNA...96 // III. 13.2 Druhou překážkou lamarckistické evoluce je weismannovská bariéra mezi germinální // a somatickou linií...97 // 111.13.2.1 Retroviry mohou narušovat weismannovskou bariéru...98 // III.13.3 Třetí překážkou lamarckistické evoluce je fakt, že genetická informace není plánek, // popis struktury, ale návod (na ontogenezi)...99 // III. 14 Kromě mikromutací existují i makromutace, jejich evoluční význam však nelze přeceňovat...99 // III. 15 Lysenkistické přeskoky jednoho druhu ve dmhý patrně neexistují a zcela jistě nehrají významnější // úlohu v evoluci...100 // IV PŘIROZENÝ VÝBĚR ...101 // IV. 1 Přirozený výběr zahrnuje
minimálně výběr přírodní a výběr pohlavní...101 // I V.2 Veškeré typy výběru mohou existovat ve dvou základních formách, ve formě měkké a tvrdé...101 // IV.2.1 Haldaneovo dilema se týká pouze tvrdého výběru...102 // IV.3 Z terénních pozorování byla odvozena existence dvou typů selekce, selekce k větší růstové rychlosti // (r-selekce) a selekce k větší konkurenceschopnosti (K-selekce)...102 // IV.4.1 Existence dvou distinktních r- a K-strategií může souviset s existencí dvou typů negativních // zpětných vazeb regulujících velikost populace...103 // IV.4.2 Náhodný výběr je také výběr a vede k selekci rychle se množících jedinců...105 // IV.5 Jestliže zdatnost nositelů určité alely závisí na jejich četnosti v populaci, hovoříme o výběru závislém // na frekvenci...105 // IV.5.1 Problematiku evoluce komplexnějších systémů vzájemně provázaných znaků, ve kterých selekční // hodnoty jednotlivých znaků závisejí na frekvenci znaků jiných, řeší teorie evolučně stabilních strategií. . . . 106 // IV.5.1.1 V evoluci se nakonec fixují ty znaky, vlastnosti či vzorce chování, které představují evolučně // stabilní strategie, nikoli ty, které poskytují svému nositeli nej větší biologickou zdatnost...107 // IV.6 Populační genetika většinou studuje působení selekce na modelech panmiktické populace // s neomezovaným růstem, vystavené působení tvrdé, na frekvenci nezávislé
selekce...108 // IV.6.1 Populačněgenetické modely umožňují vypočíst průběh změn frekvence dominantní, recesivní // či superdominantní alely...109 // 12 // EVOLUČNÍ BIOLOGIE // VII. 1.3 Vytváření klidových stadií umožňuje genový tok v čase...154 // VII. 1.4 Ke genovému toku může v omezené míře docházet i mezi různými druhy...155 // VII.2 Existence populační struktury má zásadní význam pro charakter, rychlost a mnohdy i směr // mikroevolučních dějů, které v rámci jednotlivých druhů probíhají...155 // VII.2.1 Genový tok je v rámci populace patrně nejdůležitějším zdrojem evolučních novinek...155 // VII.2.2 Genový tok napomáhá udržovat genetický polymorfismus populace...156 // VII.2.3 Vznikání a zanikání lokálních populací v rámci metapopulace může přispět jak ke snížení, tak ke zvýšení // genetického polymorfísmu populace...156 // VII.2.4 Genový tok zmenšuje rozdíly ve frekvenci alel mezi jednotlivými populacemi...157 // VII.2.4.1 I velmi nízká intenzita genového toku dokáže zamezit rozrůzňování populací prostřednictvím // genetického driftu... 157 // VII.2.4.2 K zamezení divergence genofondu populací v důsledku působení selekce je třeba podstatně intenzivnějšího // genového toku...158 // VII.2.5 Genový tok omezuje schopnost populace optimálně se adaptovat na lokální podmínky...158 // VII.2.5.1 Genový tok může být příčinou prostorové omezenosti areálů
výskytu jednotlivých druhů...159 // VII.3 Teorie posunující se rovnováhy vyzdvihuje fakt, že ve strukturované populaci s vhodnou intenzitou genového toku může docházet snáze k adaptivní evoluci než v populaci nestrukturované...159 // VIII POLYMORFISMUS ...162 // VIII. 1 Teprve moderní metody molekulární genetiky umožnily detekovat a studovat monomorfní geny...162 // VIII.2 Téměř všechny geny se vyskytují v populaci v mnoha variantách, většina rozdílů mezi variantami // však připadá na vrub neutrálních mutací...162 // VIII.3 Existují dva základní typy polymorfísmu...162 // VIII.4 Polymorfismus druhého typu může být udržován v populaci pouze specifickými mechanismy...163 // VIII.4.1 Recesivní škodlivé alely mohou stabilně přetrvávat v populaci v poměrně vysoké frekvenci // i účinkem relativně malého mutačního tlaku...163 // VIII.4.2 Selekce ve prospěch heterozygotů, například v důsledku superdominance, může v populaci trvale // udržovat polymorfismus...164 // V1II.4.2.1 Gen pro srpkovou anémii je udržován ve vysoké frekvenci v některých lidských populacích // právě selekcí ve prospěch heterozygotů...167 // VIII.4.3 Polymorfismus může být udržován selekcí závislou na frekvenci, jestliže selekční hodnota // určité alely negativně koreluje s její frekvencí...169 // VIII.4.3.1 Polymorfismus MHC-antigenů je patrně udržován selekcí závislou na frekvenci, nikoli selekcí // ve prospěch
heterozygotů...169 // VIII.4.4 K udržování polymorfísmu může významně přispívat i cyklická selekce, střídání protichůdných // selekčních tlaků...121 // VIII.4.5 Velká část polymorfísmu je patrně v populaci uchovávána v důsledku nejrůznějších // epistatických interakcí...121 // VIII.5 Polymorfismus může zvyšovat efektivnost využívání dostupných zdrojů a současně // i měnit evoluční potenciál populace...122 // IX EVOLUCE SEKVENCE DNA...124 // IX. 1 Na úrovni DNA patrně velkou část evolučních změn reprezentují selekčně neutrální mutace...174 // IX.2 Frekvence fixací neutrálních mutací, tj. substituční rychlost neutrálních mutací, nezávisí na velikosti // populace, podíl selekčně neutrálních mutací na celkovém počtu mutací, a tedy i celková substituční rychlost // je však vyšší v malých populacích...124 // IX.3 Substituční rychlosti pro neutrální mutace zpravidla výrazně převyšují substituční rychlosti pro mutace selekčně významné; v genech vystavených intenzivní pozitivní selekci však může naopak převažovat fixace mutací selekčně významných...126 // 10 // EVOLUČNÍ BIOLOGIE // IV.6.2 Stabilizující, disruptivní a usměrňující výběr určují směr evoluce kvantitativního znaku...110 // IV.6.2.1 Stabilizující výběr odstraňuje z populace jedince s extrémními hodnotami znaku...110 // IV.6.2.2 Disruptivní výběr odstraňuje z populace jedince s průměrnými
hodnotami znaku...110 // IV.6.2.3 Usměrňující výběr odstraňuje z populace jedince s hodnotou znaku nacházející se na jednom // z konců distribuční křivky...111 // IV.7 Výběr vnitrodruhový, mezidruhový a druhový jsou zcela odlišné a významem nesrovnatelné děje...111 // IV.7.1 Nepřítomnost mezidruhové konkurence nesmí být zaměňována s absencí konkurence vnitrodruhové. . .112 // IV.8 Výběr můžeme rozlišit podle úrovně, na které operuje, na individuální, skupinový, příbuzenský, // mezidruhový, případně mezispolečenstvový výběr...112 // IV.8.1 Objektem a základní jednotkou individuálního výběru je jedinec...113 // IV.8.2 Při výběru skupinovém mezi sebou soupeří populace...1...113 // IV.8.2.1 Pseudoaltruistické chování jedinců stejného biologického klonu není produktem skupinového výběru. . 114 // IV.8.3 Příbuzenský výběr nelze zaměňovat s výběrem skupinovým...115 // IV.8.4 Při druhovém výběru mezi sebou soupeří jednotlivé druhy o to, který bude odštěpovat více druhů // dceřiných, a o to, který bude s menší pravděpodobností podléhat extinkci...116 // IV.8.5 Konkurovat si mohou i celá společenstva živočichů a rostlin, je však nepravděpodobné, // že by tato společenstva mohla být subjektem biologické evoluce...117 // IV.8.5.1 Gaia, biosféra planety Země, nemůže podléhat biologické evoluci, není ji tedy možno považovat // za živý organismus...117 // IV.9 U
organismů s pohlavním rozmnožováním je zásadním způsobem omezena účinnost individuálního // výběru, neboť se zde nedědí z generace na generaci genotyp (a tedy ani fenotyp) jedince...118 // IV.9.1 Vzájemná konkurence mezi různými alelami stejného lokusuje základem teorie sobeckého genu...118 // IV.9.1.1 Vznik sociálního hmyzu u blanokřídlých souvisí s jejich haplodiploidním systémem // genetického určení pohlaví...121 // IV.9.2 Teorie zmrzlé plasticity předpokládá, že druhy pohlavně se rozmnožujících organismů jsou evolučně plastické pouze bezprostředně po svém vzniku, dokud se v jejich genofondu nenahromadí genetický polymorfismus...122 // IV.9.2.1 Zmrzlá plasticita může mít význam i v některých procesech odehrávajících se // na vnitrodruhové úrovni...124 // V GENETICKÝ DRIFT...125 // V. 1 Ke změnám ve frekvencích jednotlivých alel v genofondu populace může docházet vlivem náhodných // procesů, genetickým driftem...125 // V.2 V konečně velkých populacích vede genetický drift k fixaci některých alel...126 // V.2.1 Po rozdělení velké populace na řadu populací menších stoupá počet homozygotů...127 // V.2.2 V důsledku poklesu velikosti populace dochází k úbytku důležité složky genetického polymorfísmu. . . .128 // V.2.2.1 Z hlediska snížení polymorfísmu je významnější dlouhodobý mírný pokles velikosti populace než // pokles výraznější, ale krátkodobý, tj. než
efekt hrdla láhve...130 // V.2.3 Migrace dokáže velmi účinně omezit vliv genetického driftu...130 // V.3 Pravděpodobnost fixace určité alely účinkem genetického driftu je určena její původní frekvencí v populaci. . . .131 // V.3.1 O osudu mutace rozhoduje v první řadě náhoda...131 // V.3.2 Průměrná doba nutná k fixaci mutace genetickým driftem je přímo úměrná efektivní velikosti populace. . .132 // V.3.2.1 Efektivní velikost populace závisí například na podílu samců a samic v populaci, na kolísání velikosti // populace v čase a na dalších faktorech...132 // V.3.3 Frekvence fixací neutrálních mutací v čase nezáleží na velikosti populace...133 // V.4 V malých populacích rozhoduje o osudu kterékoli mutace spíše genetický drift než selekce...134 // V.5 Důležitou kategorii mutací představují mírně negativní (slabě škodlivé) mutace...135 // V.6 Teorie neutrální evoluce má klíčový význam pro metodiku poznávání jedné ze dvou složek // biologické evoluce, tj. kladogeneze...136 // 8 // EVOLUČNÍ BIOLOGIE // II DĚDIČNOST ...57 // II. 1 Nosičem genetické informace je u dnešních organismů nukleová kyselina...57 // 11.2 O interpretaci genetické informace obsažené v DNA se stará molekulární aparát buňky. ...60 // 11.3 Základní jednotkou genetické informace je gen...62 // K.3.1 Současné pojetí genu jakožto cistronu je praktické z hlediska potřeb molekulární biologie, nevystačíme
// však s ním při studiu evolučních procesů...63 // 11.4 Stejný znak může být podmíněn různými geny a stejný gen může ovlivňovat výskyt a formu mnoha znaků. . . 64 // II.4.1.Vztahy dominance a recesivity jsou nejznámější formou interakcí mezi alelami...64 // 11.4.1.1 Dominance jednotlivých alel může podléhat evoluci...65 // II.4.2 Studium vztahů mezi geny a jimi kódovanými znaky zásadně komplikuje existence interakcí mezi geny // nacházejícími se v odlišných lokusech...i...66 // 11.5 Způsob předávání genů z generace na generaci popisují Mendelovy genetické zákony...67 // 11.5.1 Pro předávání genů nacházejících se na pohlavních chromosomech platí Mendelovy zákony // v poněkud modifikované podobě...68 // 11.5.2 Za cytoplasmatickou dědičnost jsou odpovědné především geny v genomech buněčných organel endosymbiotického původu...70 // 11.6 Mezi geny nacházejícími se na stejném chromosomu existuje tzv. genová vazba...71 // 11.6.1 V případě, že geny leží na nižných chromosomech, dojde v panmiktické populaci během jediné generace k ustavení rovnovážného zastoupení jednotlivých genotypů, tj. k ustavení Hardyho-Weinbergovy // rovnováhy...71 // 11.6.2 V případě, že mezi sledovanými lokusy existuje genová vazba, ustavuje se rovnováha v zastoupení jednotlivých genotypů postupně...72 // 11.6.3 Geny podílející se na tvorbě stejného znaku se vlivem přirozeného výběru mohou
soustředit // v jednom místě chromosomu a vytvořit tzv. supergen...72 // K.6.3.1 Existence supergenů může zpomalovat evoluční odpověď populace na usměrněnou selekci...73 // 11.6.4 Existence genové vazby se může projevit i návratem populace k původním fenotypovým hodnotám // po přerušení umělé selekce...73 // 11.6.5 Působením stabilizujícího výběru na kvantitativní znak se alely na chromosomu časem uspořádají tak, že se na něm pravidelně střídají alely odpovědné za zvětšování a alely odpovědné za zmenšování daného // znaku...74 // 11.7 Dědivost znaku vyjadřuje podíl jeho geneticky podmíněné variability na celkové, tedy i prostředím podmíněné variabilitě v tomto znaku...74 // 11.7.1 Dědivost znaku lze odhadnout na základě určení míry korelace mezi vlastnostmi rodičů // a jejich potomků nebo sledováním fenotypové odpovědi na selekční tlak...75 // 11.8 Významná část informace, která určuje vlastnosti buněk a nepřímo i vlastnosti mnohobuněčných // organismů, je přítomna ve formě epigenetické informace...76 // 11.8.1 Epigenetická informace má velmi důležitý význam při vytváření těl mnohobuněčných organismů...77 // 11.8.2 U řady organismů se mechanismy epigenetické dědičnosti dále uplatňují při přenosu znaků // fenotypové plasticity z generace na generaci...78 // 11.8.3 Rozdílné epigenetické modifikace genů v mikrogametách a makrogametách, tj. genomový
imprinting, způsobují, že v ontogenezi jedince mohou hrát odlišnou roli geny pocházející od otce a geny pocházející // od matky...78 // III MUTACE...81 // III. 1 Mutace jsou na úrovni druhu zdrojem evolučních novinek...81 // 111.2 Změny v DNA je praktické rozdělovat na mutace a poškození...81 // 111.3 Mutacionismus byl pokládán za alternativu darwinismu...81 // 111.4 Mutacionismus nedokáže objasnit vývoj adaptivních znaků...82 // 111.5 Podle fyzické povahy rozlišujeme bodové, řetězcové, chromosomové a genomové mutace...82 // III.5.1 Bodové mutace rozdělujeme na tranzice, transverze, delece a inzerce...82 // OBSAH // 13 // IX.4 Kumulace neutrálních mutací v průběhu fylogeneze může sloužit jako molekulární hodiny, // umožňující biologům datovat jednotlivé události fylogeneze...177 // IX.4.1 Při využívání molekulárních hodin ve fylogenetice je nutno brát v úvahu, že se rychlost jejich chodu // liší pro jednotlivé geny, jednotlivé taxony a dokonce se mění pro stejný gen a stejný taxon v průběhu času. . 178 IX.4.2 Různé geny u stejného organismu se vyvíjejí různou rychlostí, a to i v případě, že do analýzy // zahrneme výhradně selekčně neutrální znaky...179 // IX.4.3 Substituční rychlost i poměr nesynonymních mutací k mutacím synonymním se může pro jednotlivé geny // v průběhu evoluce nepravidelně měnit...180 // IX.4.3.1 Skokové změny v substituční rychlosti mohou souviset
se změnou funkce daného genu, // případně se změnou počtu jeho kopií v genomu...180 // IX.4.4 Rozdíly v rychlosti chodu molekulárních hodin existují také mezi jednotlivými druhy organismů // a jednotlivými taxony...181 // IX.4.4.1 Délka generační doby ovlivňuje substituční rychlost pro neutrální mutace, selekčně // významné mutace se fixují rychlostí poměrně nezávislou na generační době studovaných druhů...182 // IX.4.4.2 Substituční rychlost koreluje i s velikostí živočichů i s rychlostí jejich metabolismu...184 // IX.4.5 Hlavním nedostatkem molekulárních hodin jsou příliš široké intervaly spolehlivosti při datování // jednotlivých událostí kladogeneze...185 // IX.4.6 Závažným problémem při využívání molekulárních hodin jsou i obtíže s jejich kalibrací...185 // IX.5 Na molekulární úrovni existuje v přírodních populacích nesmírné množství selekčně neutrálního // genetického polymorfísmu...186 // IX.5.1 Množství polymorfísmu v sekvencích DNA by mělo být nepřímo úměrné efektivní velikosti populace. . . .188 // IX.5.2 Díky působení genetického draftu je polymorfismus v sekvencích DNA přímo úměrný intenzitě // genetické rekombinace v příslušné části genomu...188 // IX.5.3 Část molekulárního polymorfísmu je uchovávána v populaci díky působení selekce ve prospěch // heterozygotů a selekce závislé na frekvenci...188 // IX.5.4 Při udržování genetického
polymorfísmu uvnitř jednoho druhu a při vzniku mezidruhové // genetické diverzity se mohou uplatňovat odlišné mechanismy...190 // X VZNIK ŽIVOTA ...191 // X. 1 Protobiologie je věda o vzniku živých systémů ze systémů neživých...191 // X.2 Dnešní organismy jsou založeny na jednotném organizačním principu...192 // X.3 Existují čtyři základní alternativy vzniku stávajícího obecného organizačního principu...192 // X.3.1 Na počátku mohly být systémy obsahující proteiny, nikoli nukleové kyseliny...192 // X.3.1.1 Koacerváty mohou vykazovat růst a metabolismus, jedná se však pouze o určité analogie // příslušných biologických procesů...192 // X.3.1.2 Mikrosféry vykazují enzymatickou aktivitu, nikoli však reprodukci a dědičnost, nemohou // se tedy stát subjektem biologické evoluce...193 // X.3.1.3 Modely hypercyklů umožňují testovat, zda vznik prostorově vymezených struktur // je nutnou podmínkou fungování biologické evoluce...194 // X.3.2 Na počátku mohly být systémy obsahující nukleové kyseliny, nikoli proteiny...194 // X.3.2.1 Ribozymy a koenzymy mohou být relikty z období „života bez proteinů“, z doby, kdy nukleové kyseliny // vykonávaly všechny biologické, tedy i katalytické funkce...195 // X.3.3 Na počátku mohl být genetický kód (a koevoluce systému protein-nukleová kyselina)...196 // X.3.3.1 Dnešní genetický kód mohl vzniknout v důsledku unikátní, vysoce nepravděpodobné náhodné
události. . 196 // X.3.3.2 Genetický kód by mohl být i produktem rozumné bytosti...196 // X.3.3.3 Existují doklady svědčící pro postupný vývoj genetického kódu...197 // X.3.3.3.1 Aminokyseliny syntetizované společnými biochemickými dráhami jsou většinou kódovány // podobnými triplety nukleotidů...197 // X.3.3.3.2 Některé fyzikálně-chemické vlastnosti aminokyselin korelují s vlastnostmi tripletů, které je kódují. . . 198 // 14 // EVOLUČNÍ BIOLOGIE // X.3.3.3.3 Vzájemná podobnost aminokyselin kódovaných podobnými triplety může být adaptací // proti drastickým změnám struktury proteinů v důsledku mutací či chyb v transkripci a translaci...198 // X.3.3.3.4 Přímým dokladem vývojeschopnosti genetického kóduje existence jeho pozměněných variant // u některých organismů...198 // X.3.4 Původně mohly být organismy založeny na zcela jiném organizačním principu...200 // XI EVOLUCE GENŮ ...201 // XI. 1 Každý gen vzniká z genu...201 // XI.2 Nové geny vznikají z nadbytečných kopií genů či z postradatelných genů starých...202 // XI.3 Nadbytečná kopie genu vzniká zpravidla genovou či genomovou duplikací...202 // XI.4 Diploidní organismy obsahují všechny geny minimálně ve dvou kopiích, mechanismus vzniku nového genu // z jedné z kopií je však poněkud komplikovaný...203 // XI.5 Nové geny mohou vznikat mezidruhovým přenosem genů...204 // XI.6 Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku
přítomnosti mnohonásobných tandemových // repeticí krátkých sekvenčních motivů...205 // XI.6.1 Existence vnitřní periodicity by mohla odrážet původní mechanismus replikace nukleové kyseliny // před vznikem genetického kódu...205 // XI.6.2 Sekvence opakujících se motivů odrážejí některé vlastnosti genetického kódu, vznikaly tedy // asi až po vytvoření dnešního proteosyntetického aparátu...206 // XI.6.2.1 Vnitřní periodicita může být obranou proti častému výskytu terminačních kodonů...206 // XI.6.2.2 Vnitřní periodicita umožňuje vznik nových genů posunem čtecího rámce...206 // XI.6.2.3 Skutečnost, že počet nukleotidů v opakujícím se motivu nebývá dělitelným třemi, umožňuje // obnovu struktury proteinu po posunové mutaci...207 // XI.6.2.4 Sekvence některých motivů brání náhodnému zahajování transkripce DNA mimo oblasti genů...207 // XI.6.2.5 Nerovnoměrné používání jednotlivých synonymních kodonů pro určitou aminokyselinu může // být důsledkem existence vnitřní periodicity...207 // XI.6.3 Vnitřní periodicita genů může vznikat druhotně jako výsledek působení molekulárního tahu...208 // XI.7 Geny se skládají z oblastí exonů a intronů...209 // XI.7.1 Absence intronů v genech prokaryot nijak nevypovídá o evolučním stáří těchto struktur. ...209 // XI.7.2 Nejpravděpodobnější hypotézy o původu intronů předpokládají, že introny byly vloženy do původně
souvislých genů až dodatečně...210 // XI.7.2.1 Introny mohou být genomovými parazity typu transpozonu či viru...210 // XI.7.2.2 Přítomnost intronů v genech může zvyšovat evoluční potenciál organismu...211 // XI.7.2.3 Přítomnost intronů může souviset s existencí histonů v eukaryotické buňce...211 // XI.7.2.4 Introny by mohly umožňovat detekci, případně i reparaci mutací v exonech...211 // XI.7.2.5 Přítomnost intronů může snižovat riziko nelegitimní rekombinace...213 // XI.7.3 Vnitřní periodicita genů přesahující hranice mezi introny a exony by mohla svědčit // spíše ve prospěch současného evolučního vzniku obou složek dnešních genů...213 // XII EVOLUCE ONTOGENEZE A ŽIVOTNÍHO CYKLU...214 // XII. 1 Buněčný cyklus vzniká v důsledku nutného střídání fáze s nezrepUkovanou DNA, kdy je buněčné dělení zakázáno, a fáze s replikovanou DNA, kdy je dělení povoleno...214 // XII. 1.1 Buňky v haploidní a diploidní fázi svého reprodukčního cyklu se z funkčního hlediska liší; // s tím mohou souviset i odlišnosti ve funkci haploidní a diploidní fáze v životním cyklu daného druhu. . . .216 // XII.2 Diploidní stav genomu je možné obnovit nejen replikací vlastní DNA, ale i splynutím // dvou haploidních buněk...217 // XII.3 Obnovování diploidie splynutím dvou haploidních buněk, spojené dnes většinou s pohlavním // rozmnožováním, umožňuje opravu poškození DNA a některých typů
mutací...217 // XII.4 Amfimixie vytvořila podmínky pro šíření ultrasobeckých genů a způsobila přechod darwinovské evoluce // v evoluci dawkinsovskou...219 // 16 // EVOLUČNÍ BIOLOGIE // XII. 10.2 V průběhu evoluce vznikly u řady druhů mechanismy vývinové plasticity, tj. mechanismy // umožňující přizpůsobovat fenotyp jedince lokálním podmínkách prostředí...240 // XII. 10.2.1 Vývinová plasticita může mít pozitivní význam i tehdy, když nevede k účelnému přizpůsobování vnějším podmínkám, ale pouze generuje fenotypovou variabilitu jedinců v populaci...240 // XII. 10.2.2 Druhy s vysokou mírou vývinové plasticity mohou mít nižší evoluční potenciál v důsledku // snížené schopnosti podléhat selekčním tlakům prostředí...241 // XIII EVOLUCE POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ ...242 // XIII. 1 U dnešních eukaryotických organismů pohlavní rozmnožování výrazně převládá...242 // XIII.2 Pohlavní rozmnožování s sebou přináší řadu nevýhod a rizik...243 // KKKK.2.1 Udržování aparátu pro pohlavní rozmnožování je záležitost evolučně nákladná, i...243 // XIII.2.2 Populace nepohlavnč se rozmnožujících jedinců nebo hermafroditů by se mohla množit dvakrát rychleji // než populace gonochoristů...243 // XIII.2.3 Partenogenetická samice předává potomstvu dvojnásobné množství svých genů...244 // XIII.2.4 Při pohlavním rozmnožování dochází k rozpadu osvědčených kombinací
genů...245 // XIII.2.5 Vyhledávání pohlavního partnera je pro mnohé organismy záležitost energeticky či časově náročná // a často i značně riskantní...245 // XIII.2.6 Pohlavní rozmnožování vystavuje organismy riziku parazitace...245 // XIII.2.7 Populace pohlavně se množících jedinců vymře, jestliže její hustota poklesne pod určitou hranici. . . . 245 // XIII.3 Existují čtyři základní typy hypotéz vysvětlujících vznik a přetrvávání pohlavního rozmnožování...246 // XIII.3.1 Mnohé hypotézy uvažují o pohlavním rozmnožování jako o mechanismu zvyšujícím evoluční // potenciál druhu...246 // XIII.3.1.1 Hypotéza uvažující o pohlavním rozmnožování jakožto zdroji evoluční proměnlivosti druhu // je ve svém původním smyslu překonaná...246 // XIII.3.1.1.1 Model božích mlýnů vyzdvihuje fakt, že pohlavně se rozmnožující druh může díky své větší // mikroevoluční plasticitě ve střednědobé perspektivě vytěsnit pomaleji se měnící druh asexuální...247 // XIII.3.1.2 Pohlavní rozmnožování napomáhá udržovat polymorfismus v populaci...248 // XIII.3.1.2.1 Model životem kypícího břehu předpokládá, že polymorfismus potomstva rozšiřuje // ekologickou valenci, a poskytuje mu tak výhodu před jedinci rozmnožujícími se asexuálnč...249 // XIII.3.1.2.2 Model sisyfovských genotypů předpokládá, že u pohlavně se rozmnožujících dnihů // mohou snáze vznikat jedinci mimořádně
dobře přizpůsobení okamžitým podmínkám...249 // XIII.3.1.3 Pohlavní rozmnožování udržuje diploidní stav genomu...249 // XIII.3.1.3.1 Diploidie urychluje evoluci nových genů...250 // XIII.3.1.3.2 Diploidie se podílí na uchovávání vnitropopulačního a vnitrodruhového polymorfísmu...251 // XIII.3.1.3.3 Diploidie mohla sehrát významnou úlohu při vzniku mnohobuněčnosti...251 // XIII.3.1.4 Pohlavní rozmnožování umožňuje současnou selekci ve prospěch dvou mutací...253 // XIII.3.1.5 Pohlavní rozmnožování umožňuje, aby se výhodná mutace zbavila sousedství nevýhodných mutací. . 253 // XIII.3.1.6 Pohlavní rozmnožování úzce souvisí se vznikem fenoménu biologického druhu...254 // XIII.3.1.6.1 Existence distinktních druhů se může pozitivně projevit i na rychlosti anagenetické složky evoluce. . 254 // XIII.3.1.7 Pohlavní rozmnožování a genetická rekombinace, která ho provází, mohou zastavit // Mullerovu rohatku...254 // XIII.3.1.7.1 Mullerovu rohatku u virů se segmentovaným genomem může zastavit komplementace genomů. . . 255 // XIII.3.2 Skutečnost, že v populaci nepřevládnou partenogenetičtí mutanti, naznačuje, že pohlavní rozmnožování // je výhodné i z hlediska jedince...256 // XIII.3.2.1 Pohlavní rozmnožování může být důležitým mechanismem pro reparaci mutaci...256 // XIII.3.2.1.1 Přítomnost dvou genových sad pocházejících od dvou individuí umožňuje zygotě rozpoznat, // ve kterém
z řetězců DNA došlo k mutaci...256 // XIII.3.2.1.2 Mnozí jednobuněční musí občas přerušit sérii nepohlavního množení pohlavním // cyklem, nemají-li jejich populace zdegenerovat a vyhynout...257 // OBSAH // 17 // XIII.3.2.1.3 Absence pohlavního rozmnožování a s ním spojené reparace mohou být příčinou stárnutí klonů // somatických buněk u mnohobuněčných organismů...257 // XIII.3.2.2 Pohlavní rozmnožování může zvyšovat inkluzivní zdatnost jedince...257 // XIII.3.2.2.1 Model vlastního pokoje předpokládá, že polymorfismus potomstva omezuje kompetici // mezi sourozenci...257 // XIII.3.2.2.2 Model loterie předpokládá, že mezi polymorfním potomstvem se pro každé mikrostanoviště // najde jedinec se zvlášť vhodným fenotypem...258 // XIII.3.2.2.3 Model negativní dědičnosti zdatnosti ukazuje, že za určitých podmínek je výhodné se co nejvíce lišit // od svých rodičů...258 // XIII.3.3 Pohlavní rozmnožování může být jednosměrnou evoluční pastí...260 // XIII.3.3.1 Nahromadění recesivních letálních mutací v diploidním genomu může zabránit přechodu // k nepohlavnímu rozmnožování...260 // XIII.3.3.2 Vznik genomového imprintingu může představovat účinnou evoluční past...261 // XIII.3.3.3 Vzniku nepohlavně se rozmnožujících jedinců uvnitř druhů rozmnožujících se pohlavně // mohou bránit vývojová omezení...261 // XIII.3.4 Pohlavní rozmnožování může být adaptivní z
hlediska sobeckého genu nebo parazita...262 // XIII.3.4.1 Pohlavní rozmnožování může být projevem sobeckého genu...262 // XIII.3.4.2 Pohlavní rozmnožování hostitele může vznikat jako adaptivní vlastnost parazita...262 // XIV EVOLUČNÍ DŮSLEDKY POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ ...263 // XIV. 1 Vznik pohlavního rozmnožování je provázen vznikem fimkční anizogamie, diferenciací gamet // na jednotlivé rozmnožovací typy...263 // XIV. 1.1 Vznik rozmnožovacích typů je zjevně výhodný z hlediska druhu, není však jasné, jakou výhodu přináší // jedinci...263 // XIV. 1.1.1 Existence rozmnožovacích typů může zvyšovat inkluzivní zdatnost jedince...263 // XIV. 1.1.2 Existence rozmnožovacích typů může souviset s nutností molekulárního rozpoznávání příslušníků // stejného druhu mechanismem klíče a zámku...264 // XIV.2 Další etapou evoluce pohlavnosti je vznik morfologické anizogamie, diferenciace pohlavních buněk // na mikrogamety a makrogamety...264 // KKѴ.2.1 Morfologická anizogamie může být výsledkem současného působení dvou protichůdných // selekčních tlaků...264 // XIV.2.2 Morfologická anizogamie může být obranou proti šíření cytoplasmatických ultrasobeckých genů. . . . 265 KKѴ.K U mnohobuněčných se střídá fáze gamety a fáze mnohobuněčného organismu; jak mezi mnohobuněčnými // jedinci, tak mezi gametami může docházet k přirozenému výběru...266 // XIV.3.1 Mnohobuněčný
organismus se patrně většinou snaží zabránit mezigametické selekci...266 // XIV.3.2 Hypotéza arény předpokládá, že u některých druhů samice naopak vytvářejí podmínky // pro co nej efektivnější fungování mezigametické selekce...268 // XIV.4 Možnost oddělené produkce mikrogamet a makrogamet vytváří u mnohobuněčných organismů // předpoklady ke vzniku gonochorismu...268 // KKѴ.5 Poměr počtu narozených mláďat samčího a samičího pohlaví se nápadně často blíží hodnotě jedna. . . . 269 // XIV.5.1 Poměr samců a samic 1:1 je výhodný z hlediska efektivnosti procesů genetické rekombinace...270 // XIV.5.2 Poměr 1:1 se nejspíš ustavuje působením individuálního, nikoli skupinového či druhového výběru. . . 270 // XIV.5.2.1 Za určitých situací se může sekundární pohlavní index od hodnoty jedna výrazně lišit...270 // XIV.5.2.2 Samičí snaha o optimální pohlavní index se může dostávat do konfliktu se zájmy jednotlivých // potomků...271 // XIV.5.3 Pro organismus může být výhodné určovat poměr počtu synů a dcer v potomstvu podle // momentální situace...272 // XIV.6 Pohlaví jedince je většinou určeno geneticky...273 // XIV.6.1 Pohlavní heterochromosomy nesou velmi málo funkčních genů, což může být obrana proti určité // kategorii genů-psanců...274 // Jihočeská vědecká knihovna // 18 // EVOLUČNÍ BIOLOGIE // XIV.7 Produkce makrogamet je nákladnější než produkce mikrogamet,
což má řadu zajímavých evolučních // důsledků...274 // XIV.7.1 Na relativně snadno nahraditelných samcích si příroda může testovat evoluční novinky...274 // XIV.7.2 Nákladnost produkce makrogamet předurčuje samice do role K-stratégů...275 // XIV.8 Mezi příslušníky stejného druhu dochází k mezipohlavní a vnitropohlavní kompetici, evoluční výsledek // této kompetice nám umožňuje odhadnout teorie her. ...275 // XIV.8.1 K mezipohlavní kompetici dochází často při rozdělování energie vkládané do péče o potomstvo. . . . 276 XI V.8.1.1 Samice může vyrovnávat nevýhodu nákladnosti produkce makrogamet prodlužováním // předkopulační fáze rozmnožování...276 // XIV.8.1.2 Hypotéza sexy-synů poukazuje na složitost výběru optimální rozmnožovací strategie...277 // XIV.8.1.3 Partnerská nevěra je účinnou a často využívanou strategií v mezipohlavních konfliktech...278 // XIV.8.1.4 Bruceové efekt je patrně výsledkem mezipohlavního konfliktu...280 // XIV.8.1.5 Pohlavní promiskuita může být za určitých okolností výhodnou strategií jak pro samce, // tak i pro samice...280 // XIV.8.1.5.1 Promiskuita může být i důsledkem ovlivnění chování hostitele sexuálně přenášeným parazitem. . . 281 // XIV.8.2 Extrémní případy mezipohlavních konfliktů nastávají u haplodiploidních organismů...282 // XV POHLAVNÍ VÝBĚR...283 // XV. 1 Působením pohlavního výběru jsou selektováni jedinci s větší
sexuální zdatností...283 // XV.2 O míře, v jaké budou příslušníci určitého pohlaví vystaveni pohlavnímu výběru, rozhoduje // „zákon nabídky a poptávky“...283 // XV.2.1 K intenzivnějšímu pohlavnímu výběru dochází u druhů, u kterých k péči o potomstvo stačí jeden // z rodičů...284 // XV.2.2 V některých případech může docházet k prohození rodičovských rolí a následnému prohození rolí // i v pohlavním výběru...284 // XV.3 Kompetice může mít formu více či méně ritualizovaného boje nebo více či méně pasivního podrobování se // výběru prováděnému příslušníky druhého pohlaví...285 // XV.4 Působením pohlavního výběru mohou vznikat morfologické struktury nebo etologické vzorce chování // snižující životaschopnost svého nositele...285 // XV.4.1 Druhy s výraznějším pohlavním dimorfismem vykazují větší mortalitu samců...286 // XV.4.2 Míra exprese sekundárního pohlavního znaku je dána výslednicí protitlaků výběru pohlavního // a přírodního...287 // XV.4.3 Negativní vliv druhotných pohlavních znaků na životaschopnost jedince může být do značné míry // důsledkem setrvačnosti pohlavního výběru...287 // XV.4.4 Preference znaků snižujících životaschopnost svého nositele se snáze vyvíjí u druhů // s heterogametickými samicemi...288 // XV.5 Z hlediska evoluční biologie je zajímavým problémem mechanismus vzniku samičí preference // pro určitý
druhotný pohlavní znak...289 // XV.5.1 Fisherovský model ukazuje, že gen pro preferenci určitého znaku se šíří v populaci současně // s geny pro preferovaný znak...289 // XV.5.2 Za fixaci genů pro určitý typ pohlavních preferencí může být odpovědný smyslový tah...289 // XV.5.3 Pohlavní výběr může přivodit hypertrofii znaků využívaných původně k rozpoznávání příslušníků // stejného druhu...290 // XV.5.4 Pro samici může být za určitých podmínek výhodné vybírat si sexuálního partnera handicapovaného // přítomnosti druhotných pohlavních znaků...291 // XV.5.5 Hypotézy přímé výhody a hypotézy dobrých genů předpokládají, že samice preferují ty znaky, // jejichž přítomnost signalizuje kvalitu samce...291 // XV.5.5.1 Aby druhotné pohlavní znaky mohly plnit funkci indikátorů kvality jedince, musí být jejich exprese // nákladná...291 ........ ..................................
(OCoLC)85126933
cnb001409627

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC