Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.04.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(4) Půjčeno:4x 
BK
Velké Meziříčí : Tiskem a nákladem Šaška a Frgala, [1897]
xii, 952 s., [7] l. obr. příl. : il., portréty ; 23 cm
Externí odkaz    Digitalizovaný dokument 

ruština
Částe4n2 přeloženo z ruštiny
Rok vydání. z bibliografického katalogu 19. stol. a z předmluvy
Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík
000038106
Rekat.
? ? s ? H- // Dil I. // Všeobecnf pfelled litemilio hnutí XIX. stol. a historie ??. // Hlava prvni. I. Společenské hnutí v Rusku před Alexandrem I. // Zmínka o staré dobé ruské literatury před reformou Petra Vel.; vliv Petra Vel. na osvětu ruskou. První uměli básníci : Kantemir, Treďjakovskij. II. Literárně-védecká činnosť Lomonosova; Sumarokov. III. Doba Kateřiny II., její literární činnosť. Rozkvět satirických časopisů. Fon-Vizin. Lžiklassicismus a jeho zástupcové. Svobodní zednáři a náboženští mystikové. IV. Sentimentální směr v ruské literatuře. N. Karamzin, životopisná data. V. Aesthetické, VI. politicko-společenské a filosofické názory Karamzinovy. Jeho reforma spisovného jazyka, sblížení s obco* vaclm jazykem. Odpůrcové i obhájcové reformy té. Šiškov. . . // Hlava druhá. I. Romanticko-liberální a mysticko-konservativní smér vlády Alexandra I. Tajné spolky a tajná politická literatura. II. Romantismus evropský jako reakce proti lžiklassicismu. II. Žukovskij, otec „německého romantismu na Rusi.“ III. Byronismus, nadšení AI. Puškina byronismem. Puškin na půdě samostatné tvorby. IV. Reakce po vzbouření dekabristů za Mikuláše I. Úřední národnost a kvasné vlastenectví. Patriotická
a konservativní literatura. Hr. Rostopčin, S. Glinka, Greč, Bulgarin. Smutný stav petrohradské žurnalistiky. ’ VII. SenkoV’kij. Kvasné vlastenectví Kačenovského, Å evyreva, M. Pogodina. // Hlava tretí. I. Ruská kritika na počátku 19. stol. Kritika stylistická v době Karamzinově. Merzljakov a jeho iheoreticko-srovnávací methoda v kritice. Strojev, Vjazemskij, Bestužev-Marlinskij a jeho rromantickáu kritika Almanach Poljarnaja zvézda, ohnisko romantismu. II. Nr Polevoj, jeho Moskovskij telegraf a počátek publicistické kritiky. III. Skeptik Gaadajev a jeho první »Filosofický list«. IV. Druhý •Filosofický list* V. Kroužky Schelling ovcu. M. G Pavlov. // VI. Kníže Odojevskij. Časopisy doby té a jejich pronásledováni přísnou censurou. Venevitinov a Moskovskij Věstník, Evropejec Iv. Kiréjevského. VII. Nadeždin, jeho Teleskop, boj proti romantismu ř vlivu Byronovu a horleni pro samostatnou poesii národní. * // Hlava čtvrtá. I. Přenesení duÅ¡evního hnutí v polovici třicátých let z kruhů yelkosvótských do kruhu střední Å¡lechty venkovská. Krásnilstvi. II. hroužek N. V. Stankeviče a kroužek AI. Hercena i jejich směr. III. Vliv // kroužků na život ruský a literaturu, IV.— V. na literární mravy a poměry. VI. Reforma, již v literatuře provedla Bibliotéka
dlja čtenija a boj Bélinského s Še-vyrevem strany honoráře. // Hlava pátá. I. Bólinskii, zástupce progressivnfho hnutí třicátých // S Čtyřicátých let. Životopis Bélinského. II. Vliv kroužku Stankevičova na Bélinského a jeho pojmy v první době kritické činnosti. III. Nadšení kroužku Stankevičova Hegelovou filosofii a vliv její na názory Bélinského. IV. Bělinskij hlásá čisté umění. V. Bělinskij v Petrohradě hlásá umění pro život, umění užitečné. VI. Přechod Bélinského do táboru levých Hegelovců, negativní charakter spisů // Il // Bélinského po r. 1843. a VII. nedostatek určitých názoru na positivnost: a naturálni školu. // Hlava šestá. I. Společensko-politické hnutí druhé polovice čtyřicátých let a theorie tendenčního uméni. Národnosť jako základní idea nové doby literatury. II. Ustanoveni mezníku nové doby ruské literatury. III. Mladé pokolení čtyřicátých let, prvni záblesky reálního myšleni. IV. Hnuti aesthetických idei po smrti Bélinského. V. N. Majkov, V. jeho aesthetická theorie a VI. názor o vztahu národnosti k osveté. VII. Rozvoj vědeckých studií národnosti. Historické studie národnosti a studie Slovanstva. VIII. Nová škola historická,
národopis. // Hlava sedmá. I. Obraz reakce po. r. 1848. a účinek její na literaturu. // Přisnosť censury, zákaz publicistiky a politiky v novinách, bezbarvitosť a bezcharakternosť časopisů. II. Převládáni speciálně vědeckých článkův a bibliografie v časopisech. Charakter tehdejší belletrie. Bezmyšlenkovitost tehdejší polemiky mezi časopisy a satiry. III. Byrokratičtí opportunisté v Petrohradě a žurnalistika padesátých let. IV. Petrohradští kritikové padesátých let: Druzinin a Annenkov jako zástupci opportuaistů. V. Charakter jejich kritiky. VI. Ukázky ze statí AI. Dru-žinina i Annenkova. Návrat ? theorii čistého uměni. // Hlava osmá. I. Moskevská opposice proti petrohradské byrokracii. Hnutí V slavjanofilském táboru. Rodokmen slavjanofilství. II. Moskevské kroužky třicátých let; poměr slavjanofilů ? západnikům. Filosoficko-romantický charakter školy a její časopisy. III. Životopisy Ivana i Petra Kirějevských, Chomjakova, Samarina, Valujeva, Konstantina i Ivana Aksakovů. IV. Theologické zásady slavjanofilstva, rozvité Iv. Kiréjevským a Chomjakovem. V. Historické a společenské ideály slavjanofilstva podle K. Aksakova. VI. Demokratické tendence slavjanofilů, pronásledováni jejich časopisů censurou. VII. Zásluhy
slavjanofilův o literaturu, jejich kritické názory, utilitárný názor na uméni u K. Aksakova i Chomjakova. // e Hlava devátá. I. Slavjanofilská frakce „počvenníků" či „samobyt-níkův" a jejich učeni dle vykladu N. Danileoského II. Kritikové počvenníků: Grig0?jev, III jeho organická kritika, a IV. Strachov, jako hlasatel uměni pro umění. V. Kočující kritikové, hlasatelé Čistého uméni: Almazov, Edelson, Avsé-jenko, Achšarumov, Markov a j. VI. Or. N. Miller a jeho literárně kritické názory. // Hlava desátá. 1. Procitnutí ruské společnosti z nečinného spánku v polovici padesátých let. Pirogov a jeho • Otázky života». II Epocha znovuzrození reform, oživeni v literatuře. Usvédčovací smér literatury. Skvělá doba ruské žurnalistiky. Boj mezi Katkovem a Hercenem. III. Trojí proud v šedesátých letech a dvě doby epochy této. Politický charakter hnutí před r. 1861. Hnuti aesthetických idei, přechod od kritiky aesthetické ? publicistické, utilitárné. N. Cerny-sevskij. IV. Jeho dissertace: »Aesthetické vztahy uméni ke skutečnosti*. V. // Dobroljubov, typický zástupce prvni doby hnuti šedesátých let. VI. Jeho filosoficko náboženské a mravní názory. VII. Aesthetické názory, zárodky zavrhováni uméni.
Otázka o národnosti v literatuře. VIII. Publicistický charakter kritiky Dobro-Ijubova, IX. jeho víra v mohutnosť prostého lidu. Odpory v jeho úsudcích. Rozmanitosť literární tvorby jeho. . // Hlava jedenáctá. I. Individuálně mravní charakter hnutí po r. 1861. // Přenesení téžišté společenského hnuti z vrstev šlechtických do tříd nižších a utvoření nového ideálu, nového hrdiny doby v podobě pracovitého dělníka. Apotheosa práce u jedné části a 11. Sensualismus u druhé části mladého pokolení. Význam pokrokářského Sovremenniku a Rusského slova i boj jejich proti kon-servativnimu tisku, hlavně proti Russkému Yéstniku a lil. románu Turgenevovu • Otcové a děti*. IV. Typický zástupce mladého pokolení druhé polovice šedesátých let Dm. Pisarev. Jeho životopisná data. V. Aesthetické názory Dm. Pisareva, zavrhováni všeho umění; VI. mravní ideál Pisarevův v obraze typu Bazarova. Jeho theorie egoismu. VII. —VIII. Uznáui studia véd přírodních jako hlavního prostředku všeobecného pokroku. // Hlava dvanáctá. I. Hlavní stoupenci publicistické kritiky; Anto- // novič, II. N. K. Michajlovskij, III. N. Šelgunov, V. Golcev, Cebriková, Protopopov, Tkačev (Nikitin), Pypin. IV. Reakce proti čistě
publicistické kritice; eklektický Smér kritiky. N. Solovjev, AI. Skabičevskij. V. Aesthetické názory Skabičevského. VI. K. Arsenjev i jeho kritická činnosť; V. Burenin, M. Gromeka a j. VII. Reakce let sedmdesátých. Revolucionářské kvašeni vedle rozkvětu praktického // 111. // podnikntelstvi. Vltézstvi praktického rralismu nad theoiťtickým idealismem v letech osmdesátých. Pochmurný pessimismus mladší generace vedle don-juanského sensualismo. Kult lidu. Návrat ? čisté aesthetické kritice (Andrejevskij, Volynskij a j.) // Dil II. // Belletrie. // Hlava prvni. I. Různé směry v ruské belletrii před Gogolem. // Chudoba původní belletrie před Karamzinem. Sentimentálnost’ Karamzinových •Listů», nedostatek vážného obsahu. II. •Bednaja Liza- a její nedostatky. III. Přívrženci sentimentálního směru v belletrii: VI. Izmajlov, Šalikov a j. Buj proti zaplavování literatury sentimentálními povídkami. IV. Mravopisné a mravoučné romány a povídky: »Evgenij» Al. Izmajlova, t. zv. •východní« povídky Bemt* ckého. V. Narěžnyj, předchůdce Gogolův, a jiní zástupcové mravoučné belletrie. // Hlava druhá. I Vliv francouzského romantismu na belletrii ruskou. // Bístužev Marlinskij, jeho literárni činnosť a její nedostatky.
II. VI. Odojevskij. III. Greč, Senkovskij, IV. Pogodin a Polevo). V. Spisovatelky první polovice tohoto století: Izvékova, Žnkova. Halinová. VI. Počátky líčení skutečného života. Puškin, jeho • Pověsti Belkina- a jejich význam. • Dúbrovskij•. // Hlava třetí. 1. Historický román v první polovici 19. stolvHist. povídky // Karamzinovy. Narěžnyj a jeho ».???;?. II. Romantické hnutí, úspěchy déjepisectví i záliba obecenstva ve studiu ruských dějin. Historické povídky Puškinovy, jejich vzorná objektívnosť. HI. Gogol a jeho *Taras Bulba*. IV. Duševní stav prostého lidu v letech třicátých, jeho literární vkus. V. Zagoskin, jeho •Jurij Miloslavskij* a příčiny jeho úspěchu. VI. Bulgarin a úspěch »Petra Vyzigina-. VII. Lažečnikov, jeho romány (»Poslédnij Novik», »Ledjanoj dom-, »Basurman») a jeho západ-nictví, liberalismus. Vlil. R. M. Zotov. IX. Kukolnik, jeho nenadálé povznesení a brzký pád ; charakter jeho románův a povídek. X. Zaplaveni literatury třicátých a čtyřicátvch let historickými povídkami. Masalskij. // Hlava čtvrtá. I. Sblížení ruské belletrie s životem. II. Gogol, data // životopisná. Jeho dětství, doba studií, pivui pokusy liteiárni. • Večery*. 111. Vliv Puškinův
na Gogola, jeho učená karriéra. »Arabeski-. • Mirgorod». Význam novell z maloruského a petrohradského života. IV. Nepříjemnosti, jež mu nadělal • Revisor». Gogol v Římě. »Mrtvé duse». Vliv AI. Smirnové na Gogola. V. Nábožná nálada jeho. II. díl »Mrtvých dusí-, »Perepiska». Jeho duševní stav v poslední době života a jeho smrť. VI. Cnarakter tvorby Gogolovy, rozdíl mezi Gogolem a Puškinem. Gogol líčí hnusnosť života, bídnosť bídného člověka. VII. Význam »Mrtvých ďtrn-, negativní typy Manilová, Nozdreva, Sobakeviče, Pljuškina, Korobočkové a Čičikova. Vili. Druhá čásť »Mrtvých duší», positivní typy Be-triščeva, Uliňky, Kostanžoglo, Murazova. »Vybraná místa z listů ? přátelům». // Hlava pátá. I. Velký svět v ruské literatuře. Protest proti hnusnosti velkosvétského života. »Hrdina naší doby» od M. Lermontova. Parallela mezi životem prostých lidí a životem vzdělaného světa. Typy Pečorina, Grušnického. // II. N. Pavlov a úspěch »Tri pověstí». VI. Solognb. III. Smysl jeho dilettanské literární činnosti, jeho »Tarantas». IV. Zaplaveni belletrie čtyřicátých a padesátých let velkosvétskými povídkami Vonljarljarskij,
Družiuin a jeho »Pavlinka Sak-SOVá», dotýkajíc! se otázky manželského rozvodu, Stankevič, Turová, Rostopčioa, Pavlova, Panajeva. V. Román ze života středních a nižších kruhů městských. Pa-najev, Kudrjavcev, Butkov. # // Hlava ěestá. I. Charakteristika Å¡koly belletristů čtyřicátých let a její // význam. II. Turgenev, hlava Å¡koly této, jelio dětství, doba studii. HI. Turgenev v Berlíně. Prvni pokusy literární: básně a „Lovcovy zápisky?. IV. ZnámosÅ¥ s paní Viardotovou a její vliv na Turgeneva; jeho život v cizině a smrÅ¥. V. Antiroman-tické povídky a „Lovcovy zápisky* i jejich význam. VI. StaÅ¥: „Hamlet i Don-Quijot“ „Denník zbytečného člověka11, „Rudinu, „Šlechtické hnízdo* a j. povídky padesátých let. VII. „V předvečer’* a „Otcové i děti’. Vlil. nĎýmu, „Nov’* a poslední povídky. IX Vyznám Iv. Turgeneva jako umělce. Jeho politické a aesthetické názory. // Hlava sedmá. I. Iv. AI Gončarov, jeho dětství, vychovávání, první pokusy literární. II, DuÅ¡evní fysiognomie, Gončarova, charakter jeho talentu, rozdíl // mezi Turgeiievem a Gončaiovem. III. „Obyčejný pfibeh. IV. „Fregai Palladau. V. „Oblomov.* VI. „Obryvu a poslední díla.
’ // HldVU OHiUÓ- I. Fedor Dostojevskij, jeho dětství a vychování. II. Život před vyhnanstvím. „Chudí lidé ‘. 1?. Život ve vyhnanství. IV. Vliv života toho na tvorbu Dostojevského. Život další, vydáváni časopisu. V. Poslední léta života F. Dostojevského. VI. Světový názor Dostojevského, charakter tvorby. VII. Rozdíl mezi Dostojevským a jinými belletristy čtyřicátých let. Typy Dostojevského. VIII. První doba literární činnosti Dostojevského, „Chudí lidéu. „Ponížení a urazeni*1. IX. Dostojevskij jako | ublicista i kritik, „Dnevnik pisatelja*1. X. Druhá doba činnosti Dostojevského. „Zločin ? 1???1?, * Br al ja Karamazovy*. // Hlava devátá. I. Hr. Lev. N. Tolstoj a rozdíl mezi nim a ostatními belletristy této Å¡koly. Dětství jeho, vychování a počátek literární činnosti. II. Charakteristika „Dětství, chlapectví a jinoÅ¡ství’1. „Comme il faut“ ; pohrdání lidem. Základni idea prací Tolstého. III. NechljudovÅ¡tina, theoretické uznáni rozumu odpovědnosti před prostým lidem selským, první krok ? úctě před krásou duÅ¡e lidu. „Kozáci*, obrázky ze života válečného. IV. NadÅ¡eni dobou znovuzrození ku konci padesátých let. Holdováni čistému uměni.
První odjezd na západ, první sklamání v civilisaci evropské. Život v Jasné Poljaně. V. Paedagogická činnost Lva Tolstého. Literatura — umělé využitkování lidu. VI. Prvních patnáct let manželského života Tolstého. Spisovatelské drama. „Vojna a mír*. Pierre Bezuchij, Platon Karatajev. // VII. Filosoficko-historické názory Tolstého. Tiché, trpělivé hrdinství Kutuzova a prostých vojáku. VIII. Duševní převrat Tolstého a spojení tohoto převratu s dřívějším tokem myšlenek Tolstého. IX. „Anna Karenina*. X. Učeni Lva Tolstého, jeho povídky pro lid. XI, Odpory v učení Tolstého, „Kreutzerova sonata*. // Hlava desátá. I. S. T. Aksakov; jeho životopisná data, počátek literární činnosti. II Charakter jeho tvorby, „Rodinná kronika*. III. AI. Herceu a jeho román „Kdo vinen?* IV. Dm. V. Grigorovič. charakter jeho literární činnosti. V. Al. F. Pisemskij, jeho životopisná data, román „Tisíc duší*, charakter první doby jeho literární činnosti. VI. Povídky ze života lidu a „ Vzbouřené ???1*. VII. M. V. Avdejev. VIII. Chvoščinská (Krestovskij-pseud.) // Hlava jedenáctá. I. Belletrie ze života lidu. Sentimentální pohlížení na lid; Karamzin. Pagodin, Veltmann. II. Studium národního
života. Dal, Kvitka-Osnovjanenko. III. Idealisticko-soucitné a lidumilné pohlíženi na lid, odsuzování nevolnického postaveni lidu ve společnosti spisovateli čtyřicátých let (Turgenevem, Grigorovičem). Al. Potěchin. IV. Iv. Kokorev, Marko Vovčok. V. Posměvačně negativní pohlížení na lid, Gorbunov, Slavutinskij, N. Nspenskij a VI. Slěpcov. VII. Úřední studium života lidu. S. Maksimov, Grig. Danilevskiji. Vili. Melnikov-Peščerskij. IX. Objektivní studium života lidu. Jakuškin. // Hlava dvanáctá. I. „Belletristé národníci“ z raznočincův a vnesení nového ducha v líčení živova lidu. Forma jejich povídek. Réšetníkov — fotograf života lidu. „Podlipovci*, kresba života divochů v jejich prvním styku s městem. II. Levitov, malíř městského chudobného lidu. III. Naumov, ochránce pravdy, uráženého lidu, protestujícího proti křivdám. IV. Studium základů národního života, obščiny, arteli, rozdílu mezi venkovem a městem. Rozdíl mezi Gl. Uspenským a Zlatovratským. Životopis Gl. Uspenského, charakter jeho tvorby. VI. První doba jeho činnosti, líčeni života raznočincu v městě. VII. Druhá doba jeho činnosti, líčení života venkovského lidu. „Vlasť žemli* a další práce Gl. Uspenského.
Negativní pohlížení na lid. VIII. N. Zlatovratskij a jeho „Ustojí*. Charakteristika jeho činnosti. Idealisticko-optimistické pohlížení na lid. IX. Kult vesnice pod vlivem ideí L. Tolstého. Petropaviovskij-Karonin, Ertela X. Mačtet. XI. Fofograficky věrné líčení lidu; Salov. V. Dmitrijeva, F. Nefedov, Astyrev a jiní „belletristé národníci“ poslední doby. * // Hlava třináctá. I. Publicistická! tendenční belletrie liberálního // táboru. Saltykov Sčedrin, jeho dětství, .odpor ? nevolnictví, doba studií. II. První literární pokusy prosou. Vyhnanství, návrat, poslední leta jeho života. HI. Saltykov jako literát a redaktor i jako satirik. IV. Jeho populárnosť v Rusku, příčina neúspěchu jeho spisů v cizině. Povšechný obsah i forma jeho satir, charakter jeho tvorby. V. Líčení života nečinné intelligence čtyřicátsch let. Obviňovací, usvédčovací literatura i „Gubernské náčrtky*. VI. Studium satir Saltykova ve spojení se změnami hnutí života ruského. Doba „znovuzrození“, „zmatek“, který způsobilo. VII. Šlechta po reformě, novv způsob, napraviti špatný finančni stav v letech sedmdesátých. „Páni taškentci*, „Pompadouri a Pompadourky*. VIII. Analysa // pokrytetcvf, lupičstvl
a vydřidušství („Dobře myšlené řečiu, rPáni Golovlevi*) IX. „Ve středu odměřenosti a důkladnosti" ; převládáni tragického prvku v posledních pracích proti satiricko-komickému v dřívějších spisech. Opakování starých motivu. X. Seslabenl politicko-tendenčního prvku v plodech let osmdesáiých, hluboký zármutek nastoupil v nich místo sarkastického smíchu. Saltykov psycholog. „Drobotiny života“, „Pohádky“, „Pokechonskaja starina“. // Hlava ČtVilúctá. I. Pomjalovskij. jeho životopis. II. Charakteristika jeho prací literárních : „Méštanské Stesti1 „Molotov“ III. úpadek belletrie tendenční v liberálním táboru. Vznik idealistické školy belletrie Pusského slova. AI. K. Šeller-Michajlov, charakteristika jeho románů. IV. Zasodimskij, Bažin, Fedorov-Omnlevskij, Fr. Lačinová-Lětnev, K. Staňukovič, Dm. Giers. V. Charakteristika mírně liberální belletrie. Achšarumov, Evg. Markov. VI. P. Boborykin. VII. Vas. Nemiřovič-Dančenko. Vili. Terpigorev-Alava, Lejkin, Michnevič. IX. Kuščevskij, S. Smirnova. // Hlava patnáctá» I. Charakteristika konservativní belletrie, její šablona. II. V. Kljušnikov. III. Léskov, jeho román „Nekuda“, obrázky ze života duchovenského, povídky
mravoučné a legendy. IV. Vs. Krestovskij a jeho literárni činnosť. V. Bol. Markevič, Avenarius. VI. Vliv hr. L. N. Tolstého na líčení vyšších kruhôv aristokratických. Avséjenko, Golovin, Stachějev, Pozftak, Ďjakov, Merderová-Severin. // Hlava šestnáctá. I. Historické romanopisectví v druhé polovici 19. stol. Hnuti historiografie v šedesátých letech. II. Historické novelly N. Kosto. marova. III. „Kníže Stříbrný“ hr. Al. K. Tolstého. IV. Hr. Salias-de Tournemir-Čajev. V. Grig. Danilevskij. VI. Mordovcev, Karnovič. VII. Historické novelly Iv. S. Turgeneva i Melnikova. Zaplaveni belletrie historickými romány. Vsev. Solovjev, Suchonin, Šardin a j. // Hlava sedmnáctá. I. Nová belletristická škola, vyvolaná reakcí sedm* desátých let, její zvláštnosti. II. Novodvorskij a jeho literární činnosť, lil. Garšin, data životopisná; IV. charakteristika jeho povídek. V. M. Albov. VI. Barancevič. VII. Korolenko, jeho literární fysiognomie. // Hlava osmnáctá. I. Bezzásadnosť a bezmyšlenkovitost školy belletristů osmdesátých let, náklonnosť ? naturalismu, symbolismu a dekadenci. Ja-sinskij-Bélinskij. II. Charakteristika prvni doby jeho literární činnosti, povídky se společenským významem. Obrat Jasinského ? čistému uměni, na stranu
dekn-dentu. III. Bibikov a jeho dekadentství. IV. Čechov, charakteristika jeho ražikově-fotografické tvorby. V. P. Gnědič, Kruglov. VI. Potapenko. VII. Marain-Sibirjak, Tichonov-Lugovoj. VIII. Ščeglov, Maslov-Béžeckij, Dédlov, Garin, Stolli. Úpadek belletrie tendenční. IX. Povídky ze života velkého světa. Golicyu-Muravlin, V. Mikulič, Blarambergová-Ardov, Stern, Apraksin. X. Spisovatelky ženy: Olga Ša-pirová, M. Krestovská, AI. Vinická, Julie Jakovleva-Bezrodná, Šabelská. // Díl III. // Básnictví. // Hlavaprvni. I. Různé sméry v básnictví na počátku 19. stol. Sentimentalismus Karamzina i Dmitrijeva. Životopisná data i II. charakter „lehké poesie-Iv. Dmitrijeva. Vas. Puškin, Neledinskij-Meleckij, Šalikov, Pav. Lvov. III. Lži-klassická poesie; satira kníž. Iv. Dolgorukého, kn. Gorčakova, Nachimova. Slavnostní lyrika i umelé epos a jejich zástupcové: Milomov, Marin, Izmajlov, kn. Širinskij-Šichmatov, Bobrov, Gruzincev, Šatrov, Chvostov. Biblická poesie F. N. Glinky. IV. Staroklassicismus. M. Muravjev, Ivan Muravjev-Apoštol, Martynov, Merzljakov, N. Gnédič. V. Samostatné národní smér v básnictví. Iv. Krylov, jeho životopis. VI. Satira Krylova v jeho novinách, komediích i bajkách. Umě-leckosť, národnosť a mravouka bajek: jejich forma, jazyk i sloh. VII. Satira
Vo-jejkova i kn. Vjazemského. D. Davydov. // Hlava druhá. I. Romantismus v literatuře ruské. F. Žukovskij. Životopisný náčrtek. II. Jeho činnosť literární i vychovatelská. Žukovskij jako člověk. III. Subjektívnosť básní jeho, jeho díla — básnický letopis jeho osobního života. Elegicky tón jeho lyriky. IV. Ballady Žukovského, jeho vlastenecké básně, význam jeho překladatelské činnosti, forma jeho básni. Nedostatek národního koloritu // v plodech jeho. V. Iv. Kozlov. VI. Politicky opposični směr romantiku Ryléjeva i kn. AI. Odojevského. VII. ?. Batuskov, životopisný náčrtek. VIII. Charakteristika jeho básni, neruský charakter jeho talentu, jeho epikureismas. Elegický tón pozdějších básní. Vnější forma jeho básni. // Hlava třetí. I. AI. Puškin, poslední romantický a první realistický, samostatné národní básník v Rusku. Détstvi Al. Puškina. II. Puškin v carsko-selském lyceu, jeho literárni pokusy z doby té. Život a činnosť v Petrohradě. III. Pobyt AI. Puškina na jihu, nadšení Byronem. IV. Puškin v Michajlovském opustil byronismus a vstoupil na pôdu samostatnosti, skutečnosti, realismu. V. Puškin vzdal se protestu proti stávajícímu stavu věcí, stal se opportunistou. Poslední léta jeho života.
VI. Anakreonský a epikurský charakter básni Hcejských a politických pamfletu. „Ruslan a Ludmila“, vil Básnická činnosť AI. Puškina pod vlivem Byrona i jižního podnebí. Lyricko epické básně. VIII. „Evgenij Onegin*. jeho umělecký, historický a společenský význam. Typy Oněgina, Lenského i Taťjany. IX. Sblížení poesie Puškinovy s životem. Historicko-objektivní názor na život. .Boris Godunovu, rPoltavau. Názor Puškinův na Petra Vel. X. Charakter umělecké tvorby Puškinovy. Puškin — básník-občan a básnik-umělec. Národnosť tvorby Puškinovy, forma jeho poesie a její rozmanitosť. // Hlava čtvrtá. I. Vliv AI. Puškina na současné básníky. Delvig. II. Jazykov, IH. Baratynskij, IV. Venevitinov, Pletnev. Podolinskij, V. Tumanskij, Tepljakov, Oznobišin, Delarju, D. Minajev. V. Básnické překlady (Guber. Grekov, Strugovščikov) a humoristická poesie (Mjatlev, Bachturin. Fedotov). VI. Hruby vkus obecenstva třicátých let, konservativní rorhanlismus. Benediktov a nepři rozenosť, strojenosť jeho básnické tvorby. VII. Žukovskij-Bernet, Al. Timofejev Krásnilšti básnici: Krasov a Kljušnikov. // Hlava pátá. I. Opposični charakter poesie M. Lermontova. Dětstv // Lermontova. II. Doba studil, vliv Byrona, Schillera a j. básníků. Jinošská
dra mata — odraz osobního života Lermontova. III. Život jeho na universitě a v ka detní škole. Jeho vyhnanství na Kavkaz a smrť. IV. Charakter tvorby a závislos její na duševních vlastnostech i okolnostech života Lermontova. Srovnáni Lermon tova s Puškinem. Jednotvárnosť a opakování motivů v básnické tvorbě Lermontova V. „Démon*, rIzmajilu, rBej* a jiné básně lyricko-epické. VI. Subjektívnosť lyriky Lermontova, vysoký pojem Lermontova o povolání básníkově. VIL Poležajev. VIII Ogarev IX. Básně Iv. Turgeneva, Ap. Grigorjeva. X. Básnířky ženy: Rostopčina, Pavlova, Žadovská. // Hlava šestá. Umélé básnictví národní. Cyganov. II. Kolcov, nmělec národní písně ruské. Životopisný náčrtek. III. Charakter jeho uměleckých písni v duchu národním. IV. Nikitin, pěvec národního hoře a nouze, chudoby a nevědomosti. Životopisný náčrtek. V. Charakter jeho smutné poesie. Surikov, Drožžin. VI. Tendenční pévec hoře prostého lidu — Nekrasov. Náčrtek životopisný. VII. Charakter jeho tvorby. Osobní, subjektivně lyrický prvek v básních jeho. Vlil. Nekrasov — básník doby reflexí, čtyřicátých let a básník národního hoře. Ohnivá láska ? lidu, ? matce. Satirické
básně, milostné písně a belletrie Nekrasova. // Hlava sedmá. I. Publicisticko-občanský, tendenční smér básníků // Školy Nekrasova. Jachontov, Kovalevskij, Pleščejev, II. Rozkvět satirické poesie po válce Krymské. Kuzma Prutkov, Al. Žemčužnikov, Trefolev. III. Satirické básně Dobroljubova ve Svistku. Vas. Kuročkin a jeho Jiskra. IV. N. Kuročkin, D. Minajev, Almazov, Burenin a j. V. Básnické překlady (N Berg, F. Berg, Gerbel, Michalovskjj, Weinberg, Sokolovskij, Micbajlov a j.) VI. Básnici rusofilští a s!av-janofilští: Ševyrev, VIL Ťutčev, Vili. Chomjakov, Konstantin a Ivan Aksakovi, M. Dmitrijev, F. Miller, Rosenheim. // Hlava osmá. L Básníci čistého uménf. Al. K. Tolstoj, náčrtek jeho života. II. Charakter jeho poesie. III. Majkov, jeho životopisná dáta. IV. Dvě doby jeho básnické činnosti. V. Polonskij. básník lidumilnosti. VI. Fet, charakter jeho lyriky. VII. Mej. VIII. Ščerbina, Slučevskij, Kuskov, Sadovníkov a j. • // Hlava devátá. I. Mladá škola básnická. Spojující články mezi školou čistého umění a školou novou: Apuchtin, II. Goleniščev Kutuzov i Andrejevskij. // III. Charakter nové školy básnické. Nadson, typický zástupce pokolení konce sedmdesátých let. Příčina jeho populárnosti. IV. Frug,
Vilenkin-Minskij a dvě doby jeho básnické činnosti; jeho náklonnosť k symbol istum a dekadentum v druhé // VII. // době činnosti básnické. V. Vliv symbolismu a dekadence na současnou poesii ruskou, rpoesii okamžiků*. Mereikovsaij, Fofanov, Veličko, Vs. Solovjev, Balmont a nejmladái básnici, již se dosud nepropracovali ? určité fysiogaomii. // Dii IV. // Drama. // Hlava prvni. I. Úspěchy divadelního umění i dramatického básnictví na počátku 19. století. Příčiny úspécilů těchto. „Měšťanské drama“, melodrama, tragedie. II. Vnesení romanticko sentimentálních prvků do tragedie. VI. Ozerov, zdokonaleni formálni stránky tragedie. Katenin, Kokoškin. Uvedení dramat Shakespeareových, Goetheovvch a Schillerovvch na jeviště ruské. III. Obohacení komického repertoiru kusy kníž. bachovského, M. Zagoskina, Chmélnického. IV. Kresba skutečného života ruského, umélecko-reální smér v dramaturgii. AI. Griboedov, životopisný náčrtek. V, Posledni doba jeho života. VI. Komedie „Hoře Z rozumu* a jeji společensko politický význam. Typy Famusova. VII. Molčalina, Skalozuba, Repetilova i Vlil. Čackého. Umělecká stránka komedie. // Hlava druhá. I. „Boris Godunov* AI. Puškina Prameny, z nichž autor čerpal, základni myšlenka
dramatu. II. Charakter Borise Godunova. III. Vliv Shakespearea na Puškina. Typy samozvance, Pimena. Drobná dramata Puškinova. IV. „Revisor* Hik. Gogola, jeho společenský i umělecký význam. Obsah. V. Typy hejtmana Skvoznika-Dmuchanovského a jiných úřednikú. Typ Chlestakova. Protest proti úřednimu formalismu vlády Mikuláše I. VI. „Rozuzleni revisor a*, „Rozjezd po představeni nové komedie* a názor Gogola samého na „Revisora* a na význam smicnu. VII. Veliká chudoba všedního repertoiru ruského v letech třicátých a čtyřicátých. Kvasnovlastenecké tragedie a romantická dramata. Kukolnik, N. Polesoj. // VIII. Zaplaveni ruského jeviště vaudevilly a fraškami lehkého zrna. Koni, Zotov a jiní vaudevillisté. Překlady Shakespearea. // Hlava tretí. I. Ostrovskij - tvůrce samostatného ruského národního // divadla. Jeho dětství, vychování a prvni pokusy literárni. II. Život Ostrovského po válce Krymské, vliv hnutí všeobecného na literární činnosť jeho. Nedostatek hmotných prostředku, nespravedlivosr divadelních kruhu ? Ostrovskému. Zlepšení postavení v poslední dobu života. III. Srovnáni Ostrovského s Gogolem. Všeobecná charakteristika kusúv Ostrovského: jejich vzorná reálnosť, klassická prostota, jasny názor světový,
veselá nálada životni a samostatný názor na různé směry a proudy. // IV. Světový názor Ostrovského, jeho demokratické ideály. Rozdělení typúv Ostrovského na positivní, sympathické vlastence a odporné, negatívni hanebniky svého života. V. Obrazy moskevského kupectva: „Rodinný obraz*, .Svoji ljudi-SO-Čtemsja*. Negativní typy kupectva. Vliv slavjanofilského kroužku Moskvitanina na kusy Ostrovského, v nichž věrnost staroruským zásadám vystavuje se jako něco positivního, ideálního : „Ševče, drž se svého kopyta*, „Chudoba neni hříchem*, „Nežij tak, jak sám chceš*. VI. Boj proti samodurstvu kupcův kusech: „Včužom piru pochmélje*, „Těžké dni*, „Neni pořád masopust*. VII. Líčeni »ponížených a uražených« v „Chudé nevésté*, „Šašcích*, „Prohlubni*. Typy úředníků v komediích Ostrovského : Balzaminov, Glumov, Žadov. VIII. „Schovanka* a „Bouře*. Paprsky světla v carství tmy: Kateřina, Kuligin, Věra Filippovna, Platon Zybkin, Meluzov. IX. Nevolníci a nevolnice, již se zaprodávají za pohodli života. Úpadek tvůrčí síly v posledních plodech Ostrovského. Konečný úsudek o dramatické činnosti Ostrovského, o uměleckých přednostech
jeho kusů, rozmanitosti themat a typů, bohatství jazyka. // Hlava čtvrtá. I. Historické drama, jeho nový politicko-společenský charakter. Dramata L. Meje: »Carova nevěsta* i »Pskovitanka*. II. Historická dramata Ostrovského: »Vasilisa Melentjevna«, »Dmitrij samozvanec i Vasilij Suj ski ja, »Tušino«, »Kozma Zacharjič Minin-Šuchor uk«, »Vojevoda«. III. Historická dramata hr. Al. ?. Tolstého: »Smrť Ivana Hrozného», IV. »Car Fedor*, V. »Car Boris*. VI. Čajev, Lažečnikov, K. Aksakov, Averkiev, Sum-batov, Burenin. // Hlava pátá. I. Nepříznivé okolnosti pro rozvoj ruského divadelního uméni a dramatického básnictví v druhé polovici 19. století. Dramatické // vin // práce belletristů čtyřicátých let: Iv. Turgeneva, AI. Palma, Repertoir ze života // lidu: kusy Pisemského (»Hořký osud*\\ III. hr. N. Tolstého (»Vláda tmy»). IV. Potéchina. V. Tendenčné společenské drama (Potéchin, Sologub, Lvov, Ďja* konov, Suchovo-Kobylin, Černyšev, Antropov, Ďjačenko, Boborykin a j.) VI. škola Ostrovského : N. Solovjev, Nevéíin, VII. Špazinskij, Vlád. Nemiřovič-Dančenko, A. Fedotov, Lady/enskij, Al. Suvorin, Notovič. VI. Tichonov a j. Vili. Rozkvét komedií lehkého zrna i frašek. V. Krylov, Baryšev-Mjasnickij, Bilibin, Iv. Ge a j.
(OCoLC)85534489
cnb001068586

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC