.

0 (hodnocen0 x )

(22) Půjčeno:22x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Oikoymenh, 2004

339 s.

ISBN 80-7298-085-8 (váz.)

Knihovna novověké tradice a současnosti ; [vol.] 44

němčina

Přeloženo z němčiny

Obsahuje úvod, věcný a jmenný rejstřík, poznámku, údaje o autorovi

Fenomenologie - studie

000040590

Obsah // Úvod...13 // PRVNÍ KNIHA // OBECNÝ ÚVOD DO ČISTÉ FENOMENOLOGIE // První oddíl // Podstata a poznání podstaty // První kapitola // Fakt a podstata...21 // § 1. Přirozené poznání a zkušenost...21 // § 2. Fakt. Neoddělitelnost faktu a podstaty...22 // § 3. Nazření podstaty a individuální názor...24 // § 4. Nazření podstaty a fantazie. Poznání podstaty je nezávislé na // veškerém poznání faktů...26 // § 5. Soudy o podstatách a soudy eidetické obecné platnosti...27 // § 6. Některé základní pojmy. Obecnost a nutnost...29 // § 7. Vědy o faktech a eidetické vědy ...30 // § 8. Vztahy závislosti mezi védou o faktech a eidetickou vědou ... 32 // § 9. Region a regionální eidetika...33 // § 10. Region a kategorie. Analytický region a jeho kategorie...34 // §11. Syntaktické předmětnosti a poslední substráty. Syntaktické // kategorie...37 // § 12. Rod a druh...38 // § 13. Generalizace a formalizace...39 // §14. Substrátové kategorie. Substrátová podstata a tó8e ti...41 // 5 // § 15. Samostatné a nesamostatné předměty. Konkrétum a individuum 42 § 16. Region a kategorie v materiální sféře. // Syntetické poznatky a priori...44 // § 17. Závěr logických úvah ...45 // Druhá kapitola // Mylné naturalistické výklady . . ...46 // §18. Úvod do kritických diskusí...46 // §19. Empiristické ztotožnění zkušenosti a originámě dávajícího aktu 47 // § 20. Empirismus jako skepticismus...50

§21. Nejasnosti na idealistické straně...51 // § 22. Obvinění z platónského realismu. Podstata a pojem...53 // § 23. Spontaneita ideace, podstata a fiktum...55 // § 24. Princip všech principů...56 // § 25. Pozitivista v praxi jako přírodovědec, přírodovědec v reflexi jako // pozitivista... 57 // § 26. Vědy dogmatického postoje a vědy filosofického postoje ... 58 // Druhý oddíl // Základní fenomenologická úvaha // První kapitola // Teze přirozeného postoje a její vyřazení ...61 // § 27. Svět přirozeného postoje: já a můj okolní svět ...61 // § 28. Cogito. Můj přirozený okolní svět a ideální okolní svět ... 63 § 29. „Druhé“ jáské subjekty a intersubjektivní přirozený // okolní svět...64 // § 30. Generální teze přirozeného postoje...65 // §31. Radikální změna přirozené teze. „Vyřazení“, „uzávorkování“ . 65 § 32. Fenomenologická sttoxti ...68 // Druhá kapitola // Vědomí a přirozená skutečnost ...70 // § 33. Předběžné vymezení „čistého“ čili „transcendentálního vědomí“ jako fenomenologického rezidua...70 // 6 // § 34. Podstata vedomí jako téma...72 // § 35. Cogito jako „akt“ v pregnantním smyslu. Modifikace inaktuality 73 // § 36. Intencionálni prožitek. Prožitek vůbec...76 // § 37. „Zaměření na“, které provádí čisté Já v cogito, // a uchopující všímání ...77 // § 38. Reflexe na akty. Imanentní a transcendentní vjemy...79 // §

39. Vědomí a přirozená skutečnost. Pojetí „naivního“ člověka ... 81 § 40. „Primární“ a „sekundární“ kvality. Tělesně daná věc // jako „pouhý jev“ něčeho „fyzikálně pravého“...82 // §41. Reelný obsah vjemu a jeho transcendentní objekt...84 // § 42. Bytí jako vědomí a bytí jako realita. Principiální rozdíl // způsobů názoru...86 // § 43. Vyjasnění principiálního omylu... 89 // § 44. Pouze fenomenální bytí transcendentního, absolutní bytí // imanentního...90 // § 45. Nevnímaný prožitek, nevnímaná realita...93 // § 46. Nepochybnost imanentního vjemu, pochybnost // transcendentního vjemu...95 // Třetí kapitola // Region čistého vědomí ...97 // § 47. Přirozený svět jako korelát vědomí...97 // § 48. Logická možnost a věcný protismysl světa vně našeho světa . . 99 // § 49. Absolutní vědomí jako reziduum zničení světa ...100 // § 50. Fenomenologický postoj a čisté vědomí jako // pole fenomenologie...103 // §51. Význam předběžných transcendentálních úvah ...104 // § 53. Animalia a psychologické vědomí...111 // § 54. Pokračování. Transcendentní psychologický prožitek je nahodilý a relativní, transcendentálni prožitek // je nutný a absolutní...113 // § 55. Závěr. Všechna realita je jsoucí díky „udílení smyslu“. // Žádný „subjektivní idealismus“...114 // 7 // Čtvrtá kapitola // Fenomenologické redukce...116 // § 56. Otázka po

rozsahu fenomenologické redukce. // Přírodní vědy a duchovní vědy ...116 // § 57. Otázka vyřazení čistého Já...117 // § 58. Vyřazení transcendence boha...118 // § 59. Transcendence eidetična. Vyřazení čisté logiky jako // mathesis universalis...119 // § 60. Vyřazení materiálně-eidetických disciplín ...121 // §61. Metodologický význam systematiky fenomenologických // redukcí...123 // § 62. Předběžné epistemologické výklady. „Dogmatický“ // a fenomenologický postoj...125 // Třetí oddíl // ? metodice a problematice čisté fenomenologie První kapitola // Předběžné metodické úvahy...128 // § 63. Zvláštní význam metodických úvah pro fenomenologii ... 128 // § 64. Fenomenologovo vyřazení sebe sama...129 // § 65. Vztah fenomenologie ? sobě samé...130 // § 66. Věrné vyjádření jasných daností. Jednoznačné termíny . . . .132 // § 67. Metoda vyjasňování. „Blízkost danosti“ // a „vzdálenost danosti“...133 // § 68. Pravé a nepravé stupně jasnosti. Podstata normálního // vyjasňování...135 // § 69. Metoda dokonale jasného uchopování podstaty...136 // § 70. Role vjemu v metodě vyjasňování podstaty. Přednost // svobodné fantazie ...137 // § 71. Problém možnosti deskriptívni eidetiky prožitků...139 // § 72. Konkrétní, abstraktní, „matematické“ eidetické vědy...140 // § 73. Aplikace na problém fenomenologie. Popis a exaktní určení. . 143 // § 74. Deskriptívni

a exaktní vědy...145 // § 75. Fenomenologie jako deskriptívni nauka o podstatách // čistých prožitků...146 // 8 // Druhá kapitola // Obecné struktury čistého vědomí...148 // § 76. Téma následujících zkoumání...148 // § 77. Reflexe jako základní osobitost sféry prožitků. Studia v reflexi 150 // §78. Fenomenologické studium aktů reflexe na prožitky...153 // § 79. Kritický exkurs. Fenomenologie a potíže „sebepozorování“ . 157 // § 80. Vztah prožitků ? čistému Já...165 // §81. Fenomenologický čas a časové vědomí...167 // § 82. Pokračování. Trojitý horizont prožitku, zároveň jako horizont // reflexe na prožitky...169 // § 83. Uchopování jednotného proudu prožitků jako „ideje“...170 // § 84. Intencionalita jako hlavní fenomenologické téma...172 // § 85. Senzuální ůX/ri, intencionálni ?.???|...176 // § 86. Funkční problémy...180 // Třetí kapitola // Noésis a noéma...183 // § 87. Předběžné poznámky...183 // § 88. Reelné a intencionálni složky prožitku. Noéma...184 // § 89. Výpovědi o noématu a výpovědi o skutečnosti. Noéma // v psychologické sféře...187 // § 90. „Noematický smysl“ a rozlišení „imanentních objektů“ // a „skutečných objektů“...188 // § 91. Přenesení na nej širší sféru intencionality...191 // § 92. Pozornostní změny v neetickém a noematickém ohledu ... 192 § 93. Přechod ? noeticko-noematickým strukturám vyšší // sféry

vědomí...196 // § 94. Noésis a noéma v oblasti soudů...197 // § 95. Analogická rozlišení v emotivní a volní sféře...200 // § 96. Přechod ? dalším kapitolám. Závěrečné poznámky...202 // Čtvrtá kapitola // ? problematice noeticko-noematických struktur...204 // § 97. Hyletické a noetické momenty jako reelné, noematické // momenty jako nereelné momenty prožitku...204 // 9 // § 98. Způsob bytí noématu. Nauka o formách noesi. Nauka o formách // noémat...207 // § 99. Noematické jádro a jeho charaktery ve sféře přítomnění // a zpřítomnění...210 // § 100. Podstatně zákonitá zvrstvení představ v noésis a noématu . .212 // §101. Stupňové charakteristiky. Různorodé „reflexe“...213 // § 102. Přechod ? novým dimenzím charakterizací...214 // §103. Charaktery víry a charaktery bytí...215 // § 104. Doxické modality jako modifikace...217 // §105. Modalita víry jako víra, modalita bytí jako bytí...218 // § 106. Afirmace a negace s jejich noematickými koreláty...219 // §107. Opakované modifikace...221 // §108. Noematické charaktery nejsou žádná „reflexivní“ určení . . . 222 // §109. Modifikace neutrality . ...223 // §110. Neutralizované vědomí a rozsudek rozumu. Předpokládání . . 224 // §111. Modifikace neutrality a fantazie...226 // §112. Opakovatelnost modifikace fantazie, neopakovatelnost // modifikace neutrality...228 // §113. Aktuální a potenciální kladení...229 // §114. Pokračování

o potencialitě teze a modifikaci neutrality ... 233 §115. Aplikace. Rozšířený pojem aktu. Provádění aktů // a probouzení aktů...236 // § 116. Přechod ? novým analýzám. Fundované noése a jejich // noematické koreláty ...239 // §117. Fundované teze a završení nauky o modifikaci neutrality. // Obecný pojem teze...241 // §118. Syntézy vědomí. Syntaktické formy...245 // §119. Proměna poly tetických aktů v monotetické...247 // § 120. Pozicionalita a neutralita ve sféře syntéz...249 // §121. Doxické syntaxe v emotivní a volní sféře...250 // § 122. Mody provádění artikulovaných syntéz. „Téma“...253 // §123. Zmatenost a zřetelnost jako mody provádění // syntetických aktů...255 // § 124. Noeticko-noematická vrstva „logu“. Znamenání a význam . . 256 §125. Modality provádění v logicko-výrazové sféře a metoda // vyjasňování... 259 // § 126. Úplnost a obecnost výrazu...261 // §127. Výraz soudů a výraz emotivních noémat...262 // 10 // Čtvrtý oddíl Rozum a skutečnost // První kapitola // Noematický smysl a vztah ? předmětu...265 // § 128. Úvod...265 // § 129. „Obsah“ a „předmět“; obsah jako „smysl“...267 // § 130. Vymezení podstaty „noematický smysl“...269 // §131. „Předmět“, „určitelné X v noematickém smyslu“...270 // § 132. Jádro jakožto smysl v modu své plnosti...273 // § 133. Noematická věta. Tetické a syntetické věty. // Věty v oblasti představ...273

// § 134. Nauka o apofantických formách...275 // § 135. Předmět a vědomí. Přechod ? fenomenologii rozumu ... 278 // Druhá kapitola // Fenomenologie rozumu...281 // § 136. První základní forma rozumného vědomí: originárně // dávající „vidění“...281 // § 137. Evidence a náhled. „Originární“ a „čistá“, asertorická // a apodiktická evidence...284 // § 138. Adekvátní a neadekvátní evidence...285 // § 139. Proplétání všech druhů rozumu. Teoretická, axiologická // a praktická pravda...288 // § 140. Potvrzení. Ospravedlnění bez evidence. Ekvivalence // pozicionálního a neutrálního náhledu...290 // §141. Bezprostřední a zprostředkované rozumné kladení. // Zprostředkovaná evidence...292 // § 142. Rozumná teze a bytí...294 // § 143. Adekvátní danost věci jako idea v Kantově smyslu...296 // § 144. Skutečnost a originámě dávající vědomí: závěrečná určení . 297 § 145. Kritické poznámky ? fenomenologii evidence...298 // Třetí kapitola // Stupně obecnosti problematiky teorie rozumu...302 // § 146. Nejobecnější problémy...302 // 11 // § 147. Rozvětvení problémů. Formální logika, axiologie a praktika . 303 // § 148. Rozumově-teoretické problémy formální ontologie...306 // § 149. Rozumově-teoretické problémy regionálních ontologií. // Problém fenomenologické konstituce...307 // § 150. Pokračování. Region ,věc‘ jako transcendentálni vodítko . . .311 // §151.

Vrstvy transcendentálni konstituce věci. Doplnění...314 // § 152. Přenesení problému transcendentálni konstituce // na jiné regiony ... 316 // §153. Plný rozsah transcendentálního problému. Členění zkoumání 317 // Věcný rejstřík...323 // Jmenný rejstřík...336 // Ediční poznámka...337 // 12