.

0 (hodnocen0 x )

(4.1) Půjčeno:25x 

BK

1. vyd.

Praha : Galén : Karolinum, 2008

xxxix, 579 s. : il. ; 23 cm

ISBN 978-80-7262-512-3 (Galén ; váz.) :

ISBN 978-80-246-1474-8 (Karolinum ; váz.)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

Vydavatel: Univerzita Karlova

000041175

PŘEDMLUVA XXVII // ZKRATKY XXIX // 1. INTENZIVNÍ PÉČE V PEDIATRII V ČESKÉ REPUBLICE 1 (Ivan Novák) // 1.1. Vymezení oboru 3 // 1.2. Organizace a současný stav intenzivní péče v pediatrii v České republice 3 // 1.2.1. Přednemocniční intenzivní péče v pediatrii 3 // 1.2.2. Nemocniční intenzivní péče v pediatrii 4 // 1.3. Řízení oboru 5 // 1.4. Postgraduální výchova 6 // 1.5. Historie intenzivní péče v pediatrii v České republice 6 // 2. PRÁVO A ETI KA (Kateřina Pizingerová) 9 // 2.1. Lékařská etika 11 // 2.2. Etické kodexy 13 // 2.3. Pravda na nemocničním lůžku 14 // 2.4. Umírání a smrt 14 // 2.5. Právní otázky 17 // 2.5.1. Informovaný souhlas 17 // 2.5.2. Lékařské tajemství 19 // 2.5.3. Dokumentace 19 // 2.5.4. Závěr 20 // 3. PSYCHOLOGIE (Ivan Novák) 21 // 3.1. Dítě na jednotce intenzivní péče 23 // 3.2. Rodina dítěte léčeného na JIP 24 // 3.2.1. Rodiče 24 // 3.2.2. Sourozenci 25 // 3.3. Zdravotní sestry a lékaři působící na JIP 26 // 4. SMRT MOZKU (Jiří Kobr) 29 // 4.1. Definice 31 // 4.2. Klinické testy pro stanovení smrti mozku 31 // 4.2.1. Glasgow Coma Scale 31 // 4.2.2. Areflexie na úrovni C} 31 // 4.2.3. Vymizení spontánní dechové aktivity (test apnoe) 32 // 4.3. Vyšetření podporující diagnózu smrti mozku 32 // 4.3.1. EEG záznam a EEG studie 32 // 4.3.2. USG mozku s měřením průtoku mozkovými cévami 33 // 4.3.3. Radionuklidový perfúzní scan mozku 33 // 4.4. Potvrzení smrti mozku 33 // 4.4.1. Angiografie mozku 33 // 4.4.2. Provedení angiografie mozku 33 // 4.5. Kritéria smrti mozku 34 // 5. DÁRCE ORGÁNŮ NA PEDIATRICKÉ JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE (Jiří Kobr) 35 // 5.1. Definice 37 // 5.2. Kontraindikace odběru orgánů pro transplantaci 37 // 5.3. Péče o potencionálního dárce orgánů před transplantací 38 // 5.4. Péče o potencionálního dárce orgánů po stanovení smrti mozku 38 //

5.4.1. Ventilační strategie a péče o respirační ústrojí 39 // 5.4.2. Kardiovaskulární péče 39 // 5.4.3. Bilance tekutin a iontů 40 // 5.4.4. Hormonální poruchy 41 // 5.4.5. Tělesná teplota 41 // 5.4.6. Koagulopatie 41 // 5.4.7. Prevence infekce 42 // 5.5. Příprava k operaci 42 // 5.6. Souhrn 42 // 6. CHRONICKÁ INTENZIVNÍ A RESUSCITAČNÍ PÉČE 43 (Ivan Novák) // 6.1. Diagnóza 45 // 6.2. Medicínské, etické a ekonomické aspekty péče v nemocnici 46 // 6.2.1. Medicínské aspekty 46 // 6.2.2. Etické aspekty 46 // 6.2.3. Ekonomické aspekty 46 // 6.3. Domácí chronická intenzivní a resuscitační péče 46 // 7. SYNDROM NÁHLÉHO ÚMRTÍ KOJENCE A PŘÍHODA ZJEVNĚ OHROŽUJÍCÍ ŽIVOT DÍTĚTE (Hana Houšťková) 49 // 7.1. Definice 51 // 7.2. Epidemiologie 51 // 7.3. Etiologie 51 // 7.4. Činnost lékaře při Syndromu náhlého úmrtí kojence 51 // 7.5. Příhoda zjevně ohrožující život dítěte 52 // 8. TÝRANÉ DÍTĚ (Ivan Novák) 55 // 8.1. Definice 57 // 8.2. Anamnéza 57 // 8.3. Klinický obraz 57 // 8.4. Postup při podezření na syndrom týrání dítěte 58 // 9. SKÓROVACÍ SYSTÉMY (Michal Klimovič, Michal Fedora) 61 // 9.1. Druhy skórovacích systémů 63 // 9.2. Skórovací systémy pro onemocnění 64 // 9.2.1. Glasgow Coma Scale 64 // 9.2.2. Lung Injury Score 64 // 9.3. Univerzální skórovací systémy 66 // 9.3.1. Multiorgan Failure Score 66 // 9.3.2. Therapeutic Intervention Scoring System 67 // 9.3.3. Pediatric Risk of Mortality Score 68 // 10. ZÁKLADNÍ BIOCHEMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ HODNOTY 71 (Ivan Fanta) // 10.1. Zásady pro odběr biologického materiálu 73 // 10.1.1. Nejčastější technické chyby při krevních odběrech 73 // 10.1.2. Biologické faktory ovlivňující biochemické hodnoty 73 // 10.1.3. Rozsah a frekvence vyšetření u nemocných v intenzivní péči 74 //

10.2. Hodnoty základních biochemických vyšetření 74 // 10.2.1. Sérum - elektrolyty 74 // 10.2.2. Sérum - stopové prvky 74 // 10.2.3. Plazmatické železo 75 // 10.2.4. Sérum - metabolické substráty 75 // 10.2.5. Sérum-enzymy 75 // 10.2.6. Sérum - pigmenty 76 // 10.2.7. Sérum - bílkoviny 76 // 10.2.8. Sérum - bílkoviny akutní fáze 76 // 10.2.9. Mozkomíšní mok 77 // 10.2.10. Základní hodnoty krevního obrazu 77 // 10.3. Některé fyziologické a anatomické hodnoty u dětí 77 // 10.4. Voda v organismu 78 // 11. ZÁKLADNÍ VÝKONY V PEDIATRICKÉ INTENZIVNÍ PÉČI 81 (Michal Klimovič, Michal Fedora) // 11.1. Oxygenoterapie 83 // 11.1.2. Spontánně ventilující pacient 83 // 11.2. Zajištění průchodnosti dýchacích cest pomůckami 84 // 11.2.1. Vzduchovody 84 // 11.2.2. Mechanická podpora spontánní ventilace 84 // 11.3. Intubovaný pacient 84 // 11.3.1. Indikace k provedení zajištění dýchacích cest intubací 84 // 11.3.2. Tracheální intubace 85 // 11.4. Koniopunkce, koniotomie 87 // 11.5. Tracheostomie 88 // 11.5.1. Indikace tracheostomie u dětí 88 // 11.5.2. Komplikace 88 // 11.6. Přístupy do žilního systému 89 // 11.6.1. Indikace zajištění přístupu do žilního systému a typy přístupů 89 // 11.6.2. Přístup prostřednictvím periferního žilního systému 89 // 11.6.3. Přístup prostřednictvím centrálního žilního systému 89 // 11.6.4. Intraoseální přístup 91 // 11.6.5. Tunelizované centrální venózní katétry 91 // 11.6.6. Venózní port 92 // 11.7. Přístupy do arterii 92 // 11.7.1. Indikace zavedení 92 // 11.7.2. Místa vstupů do arterii 92 // 11.7.3. Technické vybavení 92 // 11.7.4. Komplikace 92 // 11.8. Plovoucí katétr v arteria pulmonalis 93 // 11.8.1. Indikace zavedení katétru do arteria pulmonalis 94 // 11.8.2. Protokol užívaný jako východisko k zavedení PA katétru 94 //

11.9. Jugulární oxymetrie 95 // 11.9.1. Provedení 95 // 11.9.2. Měření Sj02 95 // 11.10. Měření intrakraniálního tlaku 95 // 11.10.1. Indikace monitorování intrakraniálního tlaku 96 // 11.10.2. Komplikace zavedení čidla intrakraniálního tlaku 96 // 11.11. Gastrická tonometrie 97 // 11.11.1. Provedení 97 // 11.12. Drenáž pneumothoraxu a fluidothoraxu 97 // 11.13. Mimotělní eliminační metody (Martin Sádlo) 98 // 11.13.1. Druhy a principy 98 // 11.13.2. Indikace akutních mimotělních eliminačních metod 99 // 11.13.3. Postup před zahájením hemodialýzy/hemofiltrace 99 // 11.13.4. Provádění hemodialýzy/hemofiltrace 101 // 11.14. Echokardiografické monitorování (Jiří Kobr) 102 // 11.14.1. Monitorované parametry 102 // 12. NEODKLADNÁ RESUSCITACE (Jan Pajerek, Ivan Novák) 107 // 12.1. Rozdíly v neodkladné resuscitaci u dětí a dospělých 109 // 12.2. Rozdělení dětského věku pro potřeby neodkladné resuscitace 110 // 12.3. Zahájení neodkladné resuscitace 110 // 12.4. Postup při neodkladné resuscitaci 111 // 12.4.1. Uvolnění dýchacích cest bez pomůcek 111 // 12.4.2. Uvolnění dýchacích cest s pomůckami 113 // 12.4.3. Umělé dýchání 114 // 12.4.4. Nepřímá srdeční masáž 116 // 12.4.5. Aplikace léků 119 // 12.4.6. Infúzní roztoky vhodné pro fázi rozšířené resuscitace 119 // 12.5. Defibrilace 120 // 12.5.1. Vybavení 120 // 12.5.2. Postup defibrilace 121 // 12.6. Etika při neodkladné resuscitaci 123 // 12.6.1. Známky úspěšné resuscitace 123 // 12.6.2. Kdy resuscitaci vůbec nezahájit nebo ji ukončit 124 // 12.7. Dokumentace při neodkladné resuscitaci 124 // 13. TRANSPORT (Ivan Fanta, Václav Vobruba) 127 // 13.1. Vybavení pro převoz kriticky nemocných dětí 129 // 13.2. Zajištění ventilace 130 // 13.2.1. Tracheální intubace 130 // 13.2.2. Oxygenoterapie 131 //

13.3. Zajištění vstupu do žilního řečiště 131 // 13.4. Zajištění oběhu 131 // 13.5. Postupy u křečových stavů při transportu 132 // 13.6. Zvláštní situace během transportu 132 // 13.6.1. Nutnost neodkladné resuscitace 132 // 13.6.2. Úmrtí během transportu 132 // 13.7. Transport jako součást transplantačního programu 133 // 14. PÉČE O OPEROVANÉ DÍTĚ A ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ POSTUPY (Karel Dlask) 135 // 14.1. Předoperační péče 137 // 14.1.1. Transport 137 // 14.1.2. Korekce poruch vodního a elektrolytového hospodářství 138 // 14.1.3. Ventilační péče 138 // 14.2. Péče během chirurgického výkonu 139 // 14.2.1. Premedikace 140 // 14.2.2. Anestezie 140 // 14.2.3. Péče o tělesnou teplotu 141 // 14.2.4. Monitorování 141 // 14.2.5. Péče o krevní oběh 142 // 14.2.6. Náhrada tekutin 143 // 14.3. Pooperační péče 143 // 14.3.1. Analgosedace 143 // 14.3.2. Monitorování 145 // 14.3.3. Péče o krevní oběh 145 // 14.3.4. Ventilační péče 146 // 14.3.5. Péče o tělesnou teplotu 147 // 14.3.6. Péče o vnitřní prostředí 147 // 14.3.7. Výživa 147 // 15. NOZOKOMIÁLNÍ INFEKCE (Karel Dlask) 149 // 15.1. Definice 151 // 15.2. Rozdělení 151 // 15.2.1. Dělení podle původu vyvolávajícího agens 151 // 15.2.2. Dělení z epidemiologického hlediska 152 // 15.2.3. Dělení podle cesty přenosu 152 // 15.2.4. Dělení podle místa postižení 152 // 15.3. Původci 154 // 15.3.1. Bakterie 154 // 15.3.2. Plísně 158 // 15.3.3. Viry 159 // 15.3.4. Paraziti 160 // 15.4. Surveillance 160 // 15.5. Prevence a léčba 160 // 16. AKUTNÍ SELHÁNÍ LEDVIN (Karel Vondrák) 163 // 16.1. Incidence 165 // 16.2. Patofyziologie 165 // 16.2.1. Renální hemodynamika 166 // 16.2.2. Patofyziologická role nefronu 167 // 16.2.3. Buněčné a metabolické změny 168 // 16.3. Etiologie 169 // 16.3.1. Prerenální etiologie 169 //

16.3.2. Renální etiologie 171 // 16.3.3. Postrenální etiologie 176 // 16.4. Terapie 177 // 16.4.1. Konzervativní léčba 177 // 16.4.2. Náhrada funkce ledvin 181 // 16.5. Prognóza 184 // 16.6. Onkologie - ledviny (Karel Dlask) 185 // 16.6.1. Nefroblastom 185 // 16.6.2. Adenokarcinom ledviny 186 // 17. PORUCHY HEMOSTÁZY V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ 189 (Ivana Hadačová) // 17.1. Základní testy a jejich hodnocení 192 // 17.2. Nejčastější poruchy hemostázy u dětí 193 // 17.3. Trombocytopenie 193 // 17.3.1. Klinický obraz 194 // 17.3.2. Laboratorní vyšetření 194 // 17.3.3. Terapie 194 // 17.4. Trombotická trombocytopenická purpura 194 // 17.5. Diseminovaná intravaskulámí koagulace 195 // 17.5.1. Etiologie 195 // 17.5.2. Klinický obraz 195 // 17.5.3. Laboratorní vyšetření 195 // 17.5.4. Diagnóza 196 // 17.5.5. Terapie 197 // 17.6. Tromboembolická nemoc 198 // 17.6.1. Klinický obraz 198 // 17.6.2. Laboratorní vyšetření 198 // 17.6.3. Terapie 199 // 17.7. Antifosfolipidový syndrom 201 // 17.7.1. Klinický obraz 201 // 17.7.2. Laboratorní vyšetření 202 // 17.7.3. Diagnóza 202 // 17.7.4. Terapie 202 // 18. TRÁVICÍ ÚSTROJÍ A JÁTRA (Jaroslav Wiedermann) 203 // 18.1. Rozdělení akutních stavů 205 // 18.2. Symptomatologie akutních stavů 205 // 18.3. Krvácení do gastrointestinálního traktu 205 // 18.3.1. Hematemeze 207 // 18.3.2. Meléna a enteroragie 207 // 18.4. Akutní střevní obstrukce - ileózní stav 210 // 18.4.1. Klinický obraz 211 // 18.4.2. Diagnostika 211 // 18.4.3. Terapie 212 // 18.5. Urgentní stavy u novorozenců a kojenců 212 // 18.5.1. Vrozené vývojové vady 212 // 18.5.2. Mekoniový ileus a syndrom mekoniové zátky 218 // 18.5.3. Nekrotizující enterokolitida 218 // 18.6. Náhlé příhody břišní 219 // 18.6.1. Náhlé příhody břišní nezánětlivé 219 // 18.6.2. Náhlé příhody břišní zánětlivé 221 //

18.7. Úrazy břicha 223 // 18.7.1. Poleptání jícnu - korozivní ezofagitida 223 // 18.7.2. Cizí tělesa v trávicím ústrojí 224 // 18.8. Akutní jaterní selhání 225 // 18.8.1. Patogeneze 225 // 18.8.2. Klinický obraz 225 // 18.8.3. Diagnostika 227 // 18.8.4. Terapie 227 // 18.8.5. Prognóza 228 // 18.9. Pankreatitida 228 // 18.9.1. Klasifikace 228 // 18.9.2. Etiologie a patogeneze 228 // 18.9.3. Pancreatitis acuta 229 // 18.10. Chronické střevní záněty 232 // 18.11. Nádory GIT a jater (hepatoblastom) (Karel Dlask) 232 // 19. SRDCE A KREVNÍ OBĚH (Jiří Kobr) 235 // 19.1. Vyšetření funkce kardiovaskulárního systému v pediatrické intenzivní péči 237 // 19.1.1. Neinvazivní zhodnocení funkce kardiovaskulárního aparátu 237 // 19.1.2. Invazivní metody kardiovaskulárního monitorování 238 // 19.2. Ischémie myokardu 238 // 19.2.1. Definice 239 // 19.2.2. Etiologie 239 // 19.2.3. Klinický obraz 240 // 19.2.4. Ischémie myokardu u novorozenců 240 // 19.2.5. Vrozené srdeční vady provázené ischémií myokardu 241 // 19.2.6. Ischémie myokardu indukovaná katecholaminy 243 // 19.2.7. Kawasakiho nemoc 243 // 19.2.8. Postižení a trauma CNS 248 // 19.2.9. Tupé poranění hrudníku nebo srdce 248 // 19.2.10. Hyperlipidémie 248 // 19.2.11. Abúzus kokainu 248 // 19.2.13. Zásady léčby ischemického onemocnění myokardu 249 // 19.3. Plicní hypertenze (Václav Kredba) 249 // 19.3.1. Definice 249 // 19.3.2. Patogeneze a patofyziologie 249 // 19.3.3. Klasifikace plicní hypertenze 251 // 19.3.4. Klinický obraz 253 // 19.3.5. Pomocná vyšetření 254 // 19.3.6. Diagnóza, diferenciální diagnóza 255 // 19.3.7. Terapie 255 // 19.3.8. Prognóza 258 // 19.4. Srdeční selhání 258 // 19.4.1. Definice 258 // 19.4.2. Etiologie 259 // 19.4.3. Klinický obraz 260 // 19.4.4. Diagnóza 262 // 19.4.5. Diferenciální diagnóza 264 // 19.4.6. Terapie 264 //

19.4.5. Monitorování 271 // 19.4.6. Podpůrná opatření 271 // 19.5. Vrozené srdeční vady 271 // 19.5.1. Klasifikace 272 // 19.6. Kardiomyopatie (Jaroslav Wiedermann) 273 // 19.6.1. Hypertrofická kardiomyopatie 273 // 19.6.3. Fibroelastóza myokardu 274 // 19.6.4. Dilatační kardiomyopatie 275 // 19.6.5. Restriktivní (obliterující) kardiomyopatie 275 // 19.6.6. Sekundární restriktivní kardiomyopatie 276 // 19.6.7. Zánětlivé postižení srdce 276 // 19.7. Hypertenze (Jaroslav Wiedermann) 279 // 19.7.1. Etiologie a patogeneze arteriální hypertenze 279 // 19.7.2. Definice krevního tlaku u dětí - percentilový systém 280 // 19.7.3. Léčba hypertenzní krize 281 // 19.8. Poruchy srdečního rytmu (Jan Janoušek) 283 // 19.8.1. Bradykardie 283 // 19.8.2. Tachykardie se štíhlými komplexy QRS 286 // 19.8.3. Pravidelné tachykardie se širokými komplexy QRS 292 // 19.8.4. Nepravidelné tachykardie se širokými komplexy QRS, fibrilace komor 295 // 20. DÝCHACÍ TRAKT A UMĚLÁ PLICNÍ VENTILACE 301 (Michal Fedora, Jiří Kobr) // 20.1. Laryngitis acuta subglottica 303 // 20.1.1. Definice 303 // 20.1.2. Klinický obraz a diagnostika 303 // 20.1.3. Terapie 303 // 20.2. Epiglottitis acuta 305 // 20.2.1. Definice 305 // 20.2.2. Klinický obraz a diagnostika 306 // 20.2.3. Terapie 306 // 20.2.4. Prevence 307 // 20.3. Bronchiolitis acuta 308 // 20.3.1. Definice 308 // 20.3.2. Etiologie a epidemiologie 308 // 20.3.3. Klinický obraz 308 // 20.3.4. Diagnostika 308 // 20.3.5. Terapie 310 // 20.4. Asthma bronchiale 310 // 20.4.1. Patogeneze a etiologie 311 // 20.4.2. Klinický obraz 311 // 20.4.3. Diagnostika 312 // 20.4.4. Komplikace 313 // 20.4.5. Terapie 313 // 20.5. Aspirace a aspirační pneumonie 316 // 20.5.1. Mechanismus aspirace 316 // 20.5.2. Klinický obraz 316 // 20.5.3. Prevence 317 // 20.5.4. Terapie 318 // 20.6. Atelektáza 318 // 20.6.1. Etiologie a patogeneze 318 //

20.6.2. Klinický obraz a diagnostika 319 // 20.6.3. Terapie 320 // 20.7. Edém plic 320 // 20.7.1. Etiologie a patogeneze 320 // 20.7.2. Klinický obraz 321 // 20.7.3. Terapie 322 // 20.8. Tonutí 322 // 20.8.1. Definice 322 // 20.8.2. Patofyziologie 322 // 20.8.3. Terapie 323 // 20.9. Respirační selhání 323 // 20.9.1. Definice, etiologie, patofyziologie 323 // 20.9.2. Klinický obraz 323 // 20.9.3. Terapie 325 // 20.10. Syndrom akutní respirační tísně 326 // 20.10.1. Definice, patofyziologie 326 // 20.10.2. Klinický obraz 328 // 20.10.3. Terapie 330 // 20.11. Pneumothorax 330 // 20.11.1. Definice 330 // 20.11.2. Etiologie a patofyziologie 331 // 20.11.3. Klinický obraz adiagnostika 331 // 20.11.4. Terapie 332 // 20.12. Tekutina v pleurální dutině (pleurální kolekce) 333 // 20.12.1. Definice, patofyziologie 333 // 20.12.2. Etiologie 333 // 20.12.3. Klinický obraz a diagnóza 334 // 20.12.4. Terapie 335 // 20.13. Umělá plicní ventilace 337 // 20.13.1. Konvenční mechanická ventilace 337 // 20.13.2. Ventilace pacienta s ALI / ARDS 340 // 20.13.3. Poškození plic ventilátorem 340 // 20.13.4. Nekonvenční ventilace 341 // 21. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ 345 (Miroslav Šeda, Martin Prchlík, Michal Klimovič, Michal Fedora) // 21.1. Odchylky v anatomii, fyziologii a patofyziologii v oblasti CNS u dětí 347 // 21.2. Krevní oběh v mozku 347 // 21.3. Intrakraniální tlak 348 // 21.4. Edém mozku 350 // 21.5. Monitorování stavu a funkce CNS 350 // 21.5.1. Neinvazivní monitorování 350 // 21.5.2. Invazivní monitorování 352 // 21.6. Východiska terapie kraniocerebrálních poranění 354 // 21.6.1. Postup při příjmu pacienta s kraniocerebrálním poraněním 355 // 21.6.2. Monitorování 356 // 21.7. Léčba nitrolební hypertenze 356 // 21.7.1. Obecná opatření 356 // 21.7.2. Speciální opatření 357 // 21.7.3. Chirurgická léčba nitrolební hypertenze 359 //

21.7.4. Shrnutí postupů při léčbě nitrolební hypertenze 359 // 21.8. Výsledky léčby kraniocerebrálního poranění 360 // 21.9. Protokol léčby kraniocerebrálního poranění 360 // 22. ENDOKRINOLOGIE A INTENZIVNÍ PÉČE (Jaroslav Škvor) 363 // 22.1. Diabetes insipidus 365 // 22.1.1. Etiologie 365 // 22.1.2. Patofyziologie 365 // 22.1.3. Klinický obraz 366 // 22.1.4. Laboratorní nálezy 366 // 22.1.5. Terapie 366 // 22.2. Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu 367 // 22.2.1. Etiologie 368 // 22.2.2. Patofyziologie 368 // 22.2.3. Klinický obraz 368 // 22.2.4. Laboratorní nálezy 368 // 22.2.5. Diferenciální diagnóza 369 // 22.2.6. Terapie 369 // 22.3. Novorozenecká thyreotoxikóza 369 // 22.3.1. Etiologie a patofyziologie 369 // 22.3.2. Výskyt 369 // 22.3.3. Klinický obraz 369 // 22.3.4. Laboratorní nálezy 370 // 22.3.5. Terapie 370 // 22.4. Adrenální krize 370 // 22.4.1. Patofyziologie 371 // 22.4.2. Klinický obraz 371 // 22.4.3. Laboratorní nálezy 372 // 22.4.4. Terapie adrenální krize 372 // 22.5. Hypokalcémie 373 // 22.5.1. Etiologie 373 // 22.5.2. Patofyziologie 373 // 22.5.3. Klinický obraz 375 // 22.5.4. Laboratorní nálezy 375 // 22.5.5. Terapie 376 // 22.6. Hyperkalcémie 377 // 22.6.1. Etiologie 377 // 22.6.2. Patofyziologie 377 // 22.6.3. Klinický obraz 378 // 22.6.4. Laboratorní nálezy 378 // 22.6.5. Terapie 379 // 22.7. Hypoglykémie 379 // 22.7.1. Etiologie 379 // 22.7.2. Homeostaza glukózy 379 // 22.7.3. Patofyziologie 380 // 22.7.4. Klinický obraz 381 // 22.7.5. Laboratorní nálezy 382 // 22.7.6. Terapie 383 // 22.7.7. Prevence u novorozenců s rizikem hypoglykémie 384 // 22.8. Diabetická ketoacidóza 384 // 22.8.1. Etiologie 385 // 22.8.2. Patofyziologie 385 // 22.8.3. Klinické příznaky 386 // 22.8.4. Laboratorní nálezy 386 // 22.8.5. Diferenciální diagnóza acidózy 387 // 22.8.6. Terapie 388 //

22.8.7. Monitorování 393 // 22.8.8. Komplikace 393 // 22.8.9. Prevence diabetické ketoacidózy 394 // 22.8.10. Neketotické hyperosmolámí kóma 394 // 23. SEPSE (Ivan Novák) 397 // 23.1. Definice a terminologie 399 // 23.2. Epidemiologie, zvláštnosti u dětí 399 // 23.3. Patofyziologie systémové zánětlivé reakce při sepsi 400 // 23.4. Klinický obraz septického šoku 401 // 23.5. Změny ve vnitřním prostředí při septickém šoku 402 // 23.6. Terapie 402 // 23.7. Nové terapeutické postupy 405 // 24. INTOXIKACE (Jan Hrdlička) 407 // 24.1. Intoxikace - obecná část - eliminace škodliviny a antidota (Ivan Novák) 409 // 24.2. Intoxikace léky 411 // 24.2.1. Inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin 411 // 24.2.2. Antagonistę kalcia 411 // 24.2.3. Antidepresiva 411 // 24.2.4. Antihistaminika 412 // 24.2.5. Atropin 412 // 24.2.6. Barbituráty 412 // 24.2.7. Benzodiazepiny 413 // 24.2.8. Beta-blokátory 413 // 24.2.9. Digitalisová kardiotonika 413 // 24.2.10. Lithium 414 // 24.2.11. Nesteroidní antirevmatika 414 // 24.2.12. Neuroleptika 415 // 24.2.13. Opiáty a opioidy 415 // 24.2.14. Paracetamol (acetaminofen) 415 // 24.2.15. Salicyláty 416 // 24.2.16. Theophyllin 416 // 24.2.17. Železo 417 // 24.3. Intoxikace chemickými a průmyslovými látkami 417 // 24.3.1. Aceton 417 // 24.3.2. Benzin, nafta a jiné kerosenové látky 418 // 24.3.3. Ethylalkohol 418 // 24.3.4. Ethylenglykol 419 // 24.3.5. Silné kyseliny a louhy 420 // 24.3.6. Látky způsobující methemoglobinémii 420 // 24.3.7. Methylalkohol 421 // 24.3.8. Oxid uhelnatý 422 // 24.3.9. Oxid uhličitý 422 // 24.3.10. Olovo a jeho sloučeniny 422 // 24.3.11. Paraquat 423 // 24.3.12. Prací a čisticí přípravky 424 // 24.3.13. Pyretriny, pyretroidy 424 // 24.3.14. Rodenticidy 425 // 24.3.15. Toluen 425 // 24.4. Intoxikace rostlinami 426 // 24.5. Intoxikace jedovatými houbami 427 //

24.6. Intoxikace hadím jedem 428 // 25. DROCOVÉ INTOXIKACE (Ivan Fanta) 431 // 25.1. Zásady přístupu k pacientovi s drogovou intoxikací 433 // 25.2. Dělení drog 434 // 25.3. Akutní stavy vyvolané halucinogeny 434 // 25.3.1. Kanabinoidy 435 // 25.3.2. Ostatní halucinogeny 436 // 25.4. Akutní stavy vyvolané stimulačními látkami 440 // 25.4.1. Kokain a crack 441 // 25.4.2. Pervitin 442 // 25.4.3. Extáze 442 // 25.4.4. Amphetamin 443 // 25.4.5. Efedrin 444 // 25.4.6. Phenmetrazin 444 // 25.5. Akutní stavy vyvolané tlumivými látkami 444 // 25.5.1. Opiáty a opioidy 444 // 25.5.2. Barbituráty 447 // 25.5.3. Benzodiazepiny 447 // 25.6. Akutní stavy vyvolané těkavými látkami 447 // 25.7. Účinky drog na plod a novorozence 448 // 25.7.1. Drogová závislost ante partum - vliv na plod 448 // 25.7.2. Vliv abúzu drog na novorozence - abstinenční syndrom 448 // 25.8. Drogový screening moči 449 // 26. VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ (Ivan Novák) 451 // 26.1. Definice 453 // 26.2. Objem tělesných tekutin 453 // 26.3. Osmolarita tělesných tekutin 453 // 26.3.1. Regulace objemu tělesných tekutin a osmolarity tělesných tekutin 454 // 26.4. Elektroneutralita tělesných tekutin 455 // 26.5. Poruchy objemu a osmolarity tělesných tekutin a jejich náprava 456 // 26.5.1. Dehydratace a poruchy metabolismu sodíku 456 // 26.5.2. Chloridy 463 // 26.5.3. Draslík 463 // 26.5.4. Vápník 466 // 26.5.5. Hořčík 467 // 26.6. Acidobazická rovnováha 468 // 26.6.1. Respirační acidóza 470 // 26.6.2. Respirační alkalóza 471 // 26.6.3. Metabolická acidóza 471 // 26.6.4. Metabolická alkalóza 472 // 26.6.5. Smíšené poruchy acidobazické rovnováhy 473 // 26.7. Doporučení k problematice vnitřního prostředí 473 // 27. DĚDIČNÉ PORUCHY METABOLISMU JAKO DŮVOD K INTENZIVNÍ PÉČI (Václav Vobruba, Jiří Zeman) 475 // 27.1. Rozdělení dědičných poruch metabolismu podle patofyziologie 477 //

27.2. Klinické příznaky dědičných poruch metabolismu 477 // 27.2.1. Klinické příznaky u novorozenců a kojenců 478 // 27.2.2. Klinické příznaky v pozdějším věku 479 // 27.3. Laboratorní příznaky dědičných poruch metabolismu 481 // 27.3.1. Laboratorní příznaky u novorozenců a kojenců 481 // 27.3.2. Laboratorní příznaky v pozdějším věku 483 // 27.4. Diagnostika 484 // 27.5. Terapie 486 // 27.6. Poruchy metabolismu aminokyselin 487 // 27.6.1. Poruchy metabolismu tyrosinu 487 // 27.6.2. Poruchy metabolismu rozvětvených aminokyselin 488 // 27.6.3. Poruchy cyklu syntézy močoviny 490 // 27.6.4. Neketotická hyperglycinémie 492 // 27.7. Poruchy metabolismu glycidů 493 // 27.7.1. Poruchy metabolismu galaktózy 493 // 27.7.2. Poruchy metabolismu fruktózy 494 // 27.7.3. Perzistentní hyperinzulinemická hypoglykémie 494 // 27.7.4. Glykogenózy 496 // 27.8. Poruchy mitochondriálního energetického metabolismu 497 // 27.8.1. Poruchy metabolismu pyruvátu a trikarboxylových kyselin 497 // 27.8.2. Poruchy oxidace mastných kyselin 497 // 27.8.3. Porucha elektronového transportního systému 498 // 27.8.4. Poruchy ketogeneze a ketolýzy 499 // 27.8.5. Poruchy dýchacího řetězce 501 // 28. REYEŮV SYNDROM, REYE-LIKE SYNDROM 503 (Olga Černá) // 28.1. Definice 505 // 28.2. Etiologie 505 // 28.3. Patofyziologie 505 // 28.4. Klinický obraz 506 // 28.5. Diagnostika 507 // 28.6. Terapie 508 // 28.7. Závěr 509 // 29. PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA A ENTERÁLNÍ VÝŽIVA 511 (Vítězslav Dedek) // 29.1. Metabolické změny při prostém hladovění a v zátěžové situaci 513 // 29.1.1. Prosté hladovění 514 // 29.1.2. Metabolické změny při zátěži 515 // 29.2. Východiska při plánování parenterální výživy 516 // 29.3. Složení parenterální výživy 517 // 29.3.1. Stanovení potřeby tekutin 518 // 29.3.2. Stanovení potřeby iontů 518 //

29.3.3. Energie - základní pojmy 519 // 29.4. Nepřímá kalorimetrie 520 // 29.5. Bílkoviny 522 // 29.6. Cukry 525 // 29.7. Tuky 526 // 29.8. Vitaminy a stopové prvky 527 // 29.9. Modifikace parenterální výživy u orgánového postižení 528 // 29.9.1. Respirační selhání 528 // 29.9.2. Renální selhání 528 // 29.9.3. Jaterní selhání 528 // 29.10. Způsoby podávání parenterální výživy 529 // 29.11. Doplňky parenterální výživy 529 // 29.11.1. Camitin 529 // 29.12. Sledování pacientů s parenterální výživou 530 // 29.12.1. Klinické sledování 530 // 29.12.2. Biochemické parametry 530 // 29.13. Komplikace parenterální výživy 530 // 29.14. Ukončení parenterální výživy 530 // 29.15. Enterální výživa (Ivan Novák) 531 // 29.15.1. Technika 531 // 29.15.2. Složení 532 // 29.15.3. Komplikace 532 // 29.15.4. Kontraindikace 532 // 30. POPÁLENINOVÝ ÚRAZ U DĚTÍ (Ivan Novák) 535 // 30.1. Definice 537 // 30.2. Závažnost popáleninového úrazu 537 // 30.3. Patofyziologie 538 // 30.4. Terapie 539 // 30.4.1. Terapie v přednemocniční péči 539 // 30.4.2. Terapie na JIP 541 // 31. ÚRAZ VYŽADUJÍCÍ INTENZIVNÍ PÉČI (BEZ PORANĚNÍ SKELETU) (Martin Prchlík) 545 // 31.1. Prvotní vyšetření a zajištění životních funkcí 547 // 31.1.1. Dýchací cesty 547 // 31.1.2. Dýchání 548 // 31.1.3. Krevní oběh 549 // 31.1.4. Vědomí 551 // 31.2. Druhotné vyšetření 551 // 31.3. Definitivní péče 552 // 31.3.1. Poranění hlavy 553 // 31.3.2. Poranění míchy 554 // 31.3.3. Poranění hrudníku 554 // 31.3.4. Poranění břicha 556 // 32. NALÉHAVÉ SITUACE V ALERGOLOGII A IMUNOLOGII 561 (Ivan Peychl, Martin Fajt) // 32.1. Anafylaktická reakce 563 // 32.2. Angioedém 567 // 32.2.1. Hereditámí angioedém 568 // 32.3. Toxická epidermální nekrolýza 570 // REJSTŘÍK 573

(OCoLC)236556306

cnb001790634