.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:15x 

BK

Biografie

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1998

387 s.

ISBN 80-200-0629-X (váz.)

Obsahuje bibliografii na s. 378, rejstřík

Česko - dějiny - r. 1471-1526 - pojednání

Města - Česko - r. 1471-1526 - pojednání

000043112

Mackův Jagellonský věk v kontextu moderní historiografie (Petr Čornej) 10 // Kapitola 1. Města a měšťané 19 // Města královská, poddanská, městečka 19 // Pojem měšťané se nevztahuje ke kompaktní, jednotné sociální skupině. Královská a poddanská města - rozdíly mezi nimi. Počet královských měst v Čechách a na Moravě. Odpor měst královských proti zastavování měst šlechtě. Poddanská města. Městečka a města. Stupeň urbanizace českých zemí. Počet obyvatel měst a městeček. Podíl městského obyvatelstva na populaci království. // Samospráva královských měst 30 // Sociální diferenciace měšťanstva - ceny domů, dávky, právní předpisy, výzbroj. Městská privilegia, ekonomika a sociální prestiž královských měst. Polepšení erbů, červený vosk v královských městech. Výkup rychet. Města a král, podkomoří, spor o Rendla. Postavení Prahy, svobodná volba konšelů. Úzká sociální základna pro volbu městské rady. // Velká obec a demokratizační tendence 47 // Demokratizační tendence v královských městech. Velká obec a vzrůst její pravomoci (politická moc, celozemské zájmy, ekonomika, náboženství). Václav z Repnice, nejvýznamnější ztělesnění politiky velké obce. Opožděný vývoj velké obce na Moravě. Radikální projevy velké obce. Zneužívání obce a manipulace obcí Evropské rozměry významu velké obce v českých městech. // Samospráva poddanských měst 66 // Rysy demokratizace v poddanských městech. Stálý dohled vrchností na poddanská města. Slib člověčenství, přísahy, napětí, ale i harmonie v poměru k vrchnostem. Tržní konkurence poddanských měst. Odpor královských měst proti novému vysazování měst a městeček. Červený vosk a erb i poddanským městům. //

Města - vojenské pevnosti 80 // Vojenská síla poddanských měst. Sílící vojenská připravenost královských měst: dělostřelba a ručnice. Žoldnéři a městská vojska. // Měšťané - feudální vrchnosti 86 // Hromadění pozemkového majetku. Náčrt vzestupu majetku „na zemi“ v královských a poddanských městech. Snahy vyrovnat se feudálům. Tezaurace městského kapitálu v pozemcích oslabuje možnosti kapitalistického rozvoje výroby. Ztráta vesnických spojenců. // 5 Patricijové a podnikatelé 94 // Individualismus ve městech. Portréty čtyř patricijů (Valečovský, Ziga, Pasek, Hlavsa) - konkretizují obecné rysy měšťanstva. // Městská chudina 106 // Pojem chudoby a chudiny. Služky, čeleď, nádeníci, námezdní pracovníci. Almužna. Žebráci. Chudina a lupičství. // Domy, ulice, náměstí, vodovody 119 // Městské domy, chalupy a chatrče. Vláda dřeva; nastupuje sklo do oken, tašky. Proměna jizby ve světnici. Komíny a kachlová kamna. Lucerna, kuchyně, sklep. Péče o čistotu ve městech, pokračuje dláždění; odpadky. Úloha měst v rozvoji čistotnosti, mentální zábrany. Domácí zvířata v ulicích, pobíjenípsů. Vodovody a rurmaistři. Kašny - nová centra družnosti. Osobní hygiena, lázně, špitály 139 // Hygiena - každodenní očista těla, umývadla. Z léku prostředek k mytí - mýdlo. Čištění zubů, úprava tváře, vlasů a vousů.Veřejné lázně v rozkvětu. Lázně pro chudé. Špitály v českých zemích a v Evropě. Nedostačující počet lůžek ve špitálech. Zbožné odkazy ke špitálům, vznik nových špitálů. //

Lékařství, Jan Černý, Mikuláš Klaudyán 149 // Lékařská péče; doktoři a lékaři. Lékařské studium. Jan Černý, jeho dílo a činnost. Mikuláš Klaudyán, dílo. Další lékaři a doktoři. Nejčastější nemoci, specializace lékařů. Rozumné lékařské zásady, iracionalismy, pověry. Úcta ke stáří. Lékaři, léky, lékárníci. Horké prameny, léčivé vody. // Smrt, pohřby, hřbitovy 168 // Smrt, pocity smrti. Proč u nás chybí Triumfy a Tance smrti? Rady „dobrého umírání". Křesťanský pesimismus - smrt hrozí člověku. Jan Bechyňka a „dobrá smrt". Sebevrazi a sebevraždy. Pohřby bez rakví - přepych při pohřbech. Hřbitovy uvnitř měst, pastviště a tržiště. Mrtvola - předmět politické nenávisti. // Trestní právo, mučení, popravy, tresty smrti 185 // Tresty smrti a krutosti trestního práva městského i zemského. Absence psychologicky promýšlených trestů. Trest a pomsta. Opouštění starších praktik, řečníci. Divokosti sporů odpovídá krutost mučení, výslechů. Vězení má oslabovat fyzickou odolnost viníků. Absence věznic. Poprava jako divadlo i jako akt zastrašování. Stupnice trestů smrti od oběšení až k upálení. Uherské novoty při popravách? České ukrutnosti ustupují ve srovnánís ostatními evropskými zeměmi. Husitský odpor k trestu smrti. //

Prostituce. Postavení ženy 202 // Husitský odpor k nevěstincům. Rozdíly mezi katolickými a kališnickými městy. Nevěstky působí i v kališnických městech. Důsledky husitského odporu k prostituci. Postavení měšťanské ženy nedosahuje úrovne šlechtičen. Žena podřízena muži a bita. Ženy-travičky a hon na čarodejnice? Zásvity laskavějšího postoje mužů ke společenskému postavení měštek. Manželství ve městech, bigamie a utrakvisté. Tresty mimomanželského styku nemohou sexuální styky zadržet. Zkoušky poctivého spaní. Erotika oživuje a strhává. Sňatky a svatby. // Děti, školy, univerzita 223 // Dítě, dětská úmrtnost. Husitská tradice, zvýšená péče o dítě trvá. Výchova dětí je však přísná, s fyzickými tresty. Bechyňkovy výzvy k laskavému zacházení s dětmi. Hustá síť městských škol slouží výuce mládeže. Počet škol zvolna roste. Školy bratrské, židovské a tzv. postranní, soukromé. Ustupuje analfabetismus. Neexistuje uniformita škol nižších a vyšších (latinských). Žáci domácí i zahraniční. Péče konšelů o školy. Vyspělost bratrského školství. Dívky navštěvují školy zcela výjimečně. Pražská univerzita spjata se zápasy městského stavu. Hluboký pokles její úrovně. Vedle panských synků i měšťané (zvl. němečtí) studují v zahraničí. Nízká sociální prestiž bakalářů a mistrů. Marné pokusy o reformu univerzity. Morální pokles univerzity. Zásahy městské rady do vnitrouniverzitních záležitostí. // Ošacení, úprava zevnějšku, šperky, skvosty 245 // Měšťanská móda respektuje sociální přehrady. Módní vlny ze západní i východní Evropy. Drahocenné odívání. Úprava vlasů a vousů. Šperky a skvosty v měšťanských domech. //

Strava, jídlo a pití 251 // Rozdíly ve stravě měšťanů. Nástup cínových talířů, sklo. Maso v jídelníčku měšťanstva, spor o způsob výseku masa. Pivo a víno soupeří, kořalka nastupuje. Příčiny vzrůstajícího opilství. Měšťanské hostiny, kvasy. Hospody a krčmy. // Volný čas, slavnosti, hry, estetické zážitky 268 // Volný čas měšťanstva předmětem sporů. Svátky a neděle. Radosti a zábavy v kruhu církevního roku s vrcholky: masopust a posvícení. Rodinné slavnosti. Hry v kostky, v karty, v šachy cílem kritiky. Zákazy her o peníze. Tance. Lov ustupuje ve srovnání se šlechtou do pozadí. Tělesné cviky, bruslení, sáňkování. Střelba ku ptáku, střelecké závody. Zahrádky, procházky, estetické záliby měšťanstva. Čtenáři a knihovny. Smysl měšťanstva pro výtvarná umění a hudbu. // Kapitola 2. Sociálně-politické zápasy ve městech 293 // Města jevištěm sociálně-politického neklidu. Obava konšelů z bouří. Lidové bouře chápány obdobně jako přírodní katastrofy. Obtíže při klasifikaci revolučního hnutí ve městech. Tovaryšské organizace a stávky. Bouře havířů v Kutné Hoře v l. 1494 a 1496. Krveprolití v Poděbradech. Stávky uhlířů, jejich protestní shromáždění. Vzbouření proti prelátům. Zápas poddanských měst proti vrchnosti. Vzpoury chudiny proti židům. Vedle těchto periferních jevů je v centru revolučního hnutí boj městských obcí proti oligarchii. Pražské povstání v r. 1483 vyrůstá z bojů obce, je však i vzpourou radikálních kališníků proti aktivizaci katolické menšiny. Morová rána a hladomor zostřily revoluční nálady. Král Vladislav se marně snaží soupeře uklidnit a radikály zastrašit. Jeho útěk z Prahy před morem povzbuzuje výbuch bouře. Aktivizace kališníků v celozemském měřítku.

Přípravy na pobití radikálních kališníků v Praze vyzrazeny. 24. září 1483 útočí radikální kališníci proti oligarchii, katolíkům a Němcům. První mrtví při dobytí radnic. Loupeživý útok chudiny proti židům a klášterům. Rozsudky smrti nad bývalými konšely. Žádosti o po7moc ke kališnickým stavům. Vzbouřená Praha se ospravedlňuje před králem a před stavovskou obcí. V zahraničí papež, preláti a okolní knížata posuzují pražské povstání přehnaně jako novou etapu husitské revoluce. Přímluvy šlechty и krále mírní jeho rozhořčení. Dlouhodobé jednání o smír. Příchod biskupa Augustina do Prahy. Počátky nové smířlivosti mezi katolíky a kališníky. Usmíření krále s Pražany, návrat Vladislavův do Prahy a jeho přesídlení na Hrad. Vzpoura obce proti městské radě v Lokti, v Nymburce a v Plzni. Boje městské obce proti konšelům v moravských městech, zejména v Brně v l. 1521-1525. Ani v Praze zápas o moc po r. 1483 neutichl. Nové vzpoury v l. 1502, 1514 vytyčují linii vedoucí k pražskému puči z r. 1524. Zprvu úder proti konzervativním kališníkům (v r. 1523) vystřídán promyšleným nástupem konzervativců smluvených s panstvem. Inspirátorem puče Pašek z Vratu, zneužívající radikalismus velké obce. Útok proti tzv. pikartům a luteránům za pomoci katolického panstva a rádců z okruhu královny Marie. Prvá fáze v březnu 1524. V srpnu 1524 zatčeni a vyhnáni političtí odpůrci z Prahy. Diktátor Pašek terorizuje Pražany, opřen o Řím a královské rádce. Pražský puč signalizuje krizi demokratického hnutí ve městech a podlamuje boj měst proti šlechtě. //

Kapitola 3. Spory a boje měšťanů královských měst se šlechtou 322 // Hloubka a šíře sporů mezi měšťany a šlechtici. Sebevědomí měšťanstva. Mírnější formy rozporů na Moravě. V Čechách zostření bojů mezi měšťany a šlechtou nastává po r. 1479. Násilná střetnutí českých měst se šlechtou se projevují: 1. v boji proti opovědníkům, 2. v regionálních šarvátkách (např. Loket), 3. v útocích měšťanů proti tvrzím a hradům (šest tvrzí a dva hrady), 4. v třídním boji celozemského charakteru. Celozemské boje proběhly v několika etapách. // Zápas o zemské zřízení 334 // Páni v dohodě s rytířstvem - města osamocena. Marné úsilí o zničení zemského zřízení z r. 1500, jež bylo ústavou jen pro šlechtu a preferovalo zájmy panstva. Král pod vlivem rádců stojí za šlechtou. Rendi terčem útoků měst. Bojová jednota českých královských měst z r. 1500 výrazným předělem v zápase se šlechtou. Faktické přiznání třetího hlasu městům. Neplodné, únavné jednání nevede k dohodě. Obavy z občanské války. // Boje s Kopidlanským a s opovědníky 344 // Druhá etapa boje měst proti šlechtě. Zbrklé rozhodnutí pražského městského soudu v r. 1506. Opovědník Jiřík Kopidlanský podporován šlechtou. Spory měst se šlechtou o příslušnost k zemskému soudu a vůbec o soudní rozepře trvají Úspěšné snahy měšťanů o spolupráci s některými pány a zejména s nižší šlechtou. Král straní stále šlechtě. Kníže Bartoloměj v čele městského svazu 349 // Třetí etapa boje. Východiskem aktivizace městského svazu pevná bojová jednota. Celozemský městský výbor v Budíně tajně sjednává dohodu s knížetem Bartolomějem. Rendi a další rádci se připojí k městům. Konflikt na Mělníku.

Vzestup vojenské síly měst, politický program Bartolomějův směřuje k posílení královské moci. Pomoc měst králi v r. 1514. Král se přibližuje k městům. Nenadálá smrt Bartolomějova poškodila města. // Svatováclavská smlouva 359 // Městský stav vítězně pokračuje v liniích boje vytyčených Bartolomějem. Smlouva je kompromisem po více než třicetiletém zápolení - vcelku byla úspěchem měst. Ukončila období, kdy hrozi8la zemi vnitřní válka. Politická práva měst nedotčena, ekonomická privilegia však ohrožena. Svatováclavská smlouva zemským zákonem a základnou spolužití. Úplný klid však nenastal, spory a boje měst proti šlechtě trvají až do roku 1526. // Přílohy 373 // 1. Pozemkový majetek měst získaný v letech 1471-1526 373 // 2. Pozemkový majetek měšťanů 376 // Seznam zkratek 377 // Zkrácené citace pramenů a literatury 378 // Rejstřík jmen a míst 379