Kapitoly o sochařově práci jsou nenuceně zarámovány fiktivním vyprávěním o studentových návštěvách v umělcově ateliéru. Touto oživující formou, odpovídající dialogické povaze vznikání sochy i vnímání výsledného výtvoru,jsoucitlivě objasněny jak cesty tvůrčího procesu, tak i při nich používané technické postupy. Autorovým kredem je přesvědčení, že "tvorba i poznávání uměleckého díla by přece měly být především vzrušujícímobjevitelskýmdobrodružstvím". V dodatku jsou navíc vysvětleny abecedně seřazené základní pojmy.