Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.03.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(25) Půjčeno:50x 
BK
2., dopl. a aktualiz. vyd.
Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009
803 s. : il., grafy ; 24 cm

objednat
ISBN 978-80-7325-180-2 (váz.)
Obsahuje bibliografii na s. 735-754 a rejstříky
000047415
STRUČNÝ OBSAH : 1. ÚVOD: POLITOLOGICKÝ VÝZKUM EVROPSKÉ UNIE // 1.1. Východiska, možnosti a limity analýzy Evropské unie // 1.2. Teorie a modely (paradigmata) evropského integračního procesu // 1.3. Koncepce, struktura a způsob výkladu // I. VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE // 2. IDEA EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ // 2.1. Předchůdci a průkopníci myšlenky sjednocené Evropy // 2.1.1. Koncepce a modely evropského sjednocení // 2.1.2. Návrhy na evropskou spolupráci ve středověku // 2.1.3. Novověké koncepce evropského sjednocení // 2.1.4. Integrační úsilí v procesu industrializace // 2.1.5. Panevropské hnutí // 2.1.6. Evropská myšlenka v odbojových hnutích // 2.2. Snahy o sjednocení Evropy po II. světové válce // 2.2.1. Koordinace federalistických aktivit // 2.2.2. Britský postoj k evropskému sjednocení // 2.2.3. Ekonomické podněty integrace // 3. POČÁTKY EVROPSKÉ INTEGRACE // 3.1. Postavení Německa a strategie zadržování komunismu // 3.1.1. Bruselská smlouva // 3.1.2. Založení NATO // 3.2. Společný trh s uhlím a ocelí // 3.2.1. Koncepce Jeana Monneta (Schumanův plán) // 3.2.2. Příprava projektu společného trhu // 3.2.3. Založení ESUO // 3.3. Politicko-bezpečnostní aspekty integrace // 3.3.1. Evropské obranné společenství // 3.3.2. Vznik Západoevropské unie // 3.3.2.1. Pařížská konference // 3.3.2.2. Smlouva o ZEU // 4. EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ // 4.1. Pokusy o integraci dalších sektorů // 4.2. Římské smlouvy // 4.2.1. Přípravná jednání // 4.2.2. Podpis Římských smluv // 4.3. EUR ATOM // 4.3.1. Úkoly a cíle EURATOM // 4.3.2. Institucionální struktura EURATOM // 4.3.3. Limity vlivu EURATOM // 4.4. Evropské hospodářské společenství // 4.4.1. Úkoly a cíle EHS // 4.4.2. Institucionální struktura EHS // 4.4.3. Význam EHS // 4.5. Důsledky vzniku a působení ESUO, EHS a EURATOM //
4.5.1. Velká Británie a prohlubování evropského integračního procesu // 4.5.2. Britské pokusy o vytvoření zóny volného obchodu // 4.5.3. EFTA // 4.5.3.1. Stockholmská smlouva // 4.5.3.2. Cíle a institucionální struktura EFTA // 4.5.3.3. Vývoj EFTA // 4.6. Pokusy o transformaci Evropského hospodářského společenství // 4.6.1. První Fouchetův plán // 4.6.2. Druhý Fouchetův plán // 4.6.3. Francouzský postoj k evropské integraci // 4.7. Počátek krize Společenství a // 4.7.1. Jednání o prvním rozšíření // 4.7.2. Odmítnutí rozšíření // 4.8. Společné aktivity // 4.8.1. Vnější vztahy // 4.8.2. Slučovací smlouva // 5. KRIZE SPOLEČENSTVÍ A JEJÍ PŘEKONÁNÍ // 5.1. Prohloubení krize // 5.1.1.„Balíková" jednání // 5.1.2. Politika „prázdných křesel" // 5.1.3. Lucemburský kompromis // 5.1.4. Důsledky krize // 5.2. Obnova integrace // 5.2.1. Haagský summit // 5.2.2. Nové iniciativy ve Společenství // 5.2.2.1. Wernerův plán // 5.2.2.2. Davignonova zpráva a vznik Evropské politické spolupráce // 5.3. Severní rozšíření (první) // 5.3.1. Velká Británie // 5.3.2. Irsko a Dánsko // 5.3.3. Norsko // 5.3.4. Počátky „britského problému" // 5.4. Období reforem // 5.4.1. Vznik Evropské rady // 5.4.2. Tindemansova zpráva // 5.4.3 První přímé volby do Evropského parlamentu // 5.4.4. Zpráva o evropských institucích // 5.4.5. Genscher-Colombův plán // 5.4.6. Spinelliho iniciativa // 5.4.7. Slavnostní prohlášení o Evropské unii // 5.4.8. Návrh smlouvy o Evropské unii // 5.5. Počátek jižního rozšíření (druhé) // 5.5.1. Nové podmínky vstupu // 5.5.2. Řecko // 5.6. Rozšiřování a řešení„britského problému" // 5.6.1. Podstata „britského problému“ // 5.6.2. Dohoda z Fontainebleau // 5.7. Dokončení jižního rozšíření (třetí) // 5.7.1. Španělsko //
5.7.2. Portugalsko // 6. OD EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ K EVROPSKÉ UNII // 6.1. Úsilí o prohloubení integrace // 6.1.1. Ambice Delorsovy Komise // 6.1.2. Bílá kniha o vnitřním trhu // 6.1.3. Schengenská dohoda // 6.2. Jednotný evropský akt // 6.2.1. Mezivládní konference v roce 1985 // 6.2.2. Přijetí Jednotného evropského aktu // 6.2.3. Obsah Jednotného evropského aktu // 6.3. Cesta k Evropské unii // 6.3.1. Reformní návrhy Delorsovy Komise // 6.3.2. Britské výhrady k další integraci // 6.3.3. Rok 1989 a nové výzvy pro ES // 6.4. Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) // 6.4.1. Mezivládní konference v roce 1990 // 6.4.2. Obsah Smlouvy o EU // 6.4.3. Proces ratifikace Smlouvy o EU // 6.5. Vstup nových států (čtvrté rozšíření) // 6.5.1. Rakousko // 6.5.2. Finsko // 6.5.3. Švédsko // 6.5.4. Norsko // 7. ROZVOJ A ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE // 7.1. Souvislost mezi prohlubováním integrace a rozšířením EU // 7.2. Realizace Smlouvy o EU a příprava její revize // 7.2.1. Aktivity a návrhy Komise // 7.2.2. Reflexní skupina // 7.3. Amsterodamská smlouva // 7.3.1. Mezivládní konference v roce 1996 // 7.3.2. Obsah Amsterodamské smlouvy // 7.4. Předpoklady a příprava východního rozšíření (páté) // 7.4.1. Vztahy Společenství se zeměmi SVE před rokem 1989 // 7.4.2. Spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy na začátku 90. let // 7.4.3. Zahájení rozhovorů o vstupu do EU // 7.4.4. Nástroje procesu rozšiřování // 7.5. Smlouva z Nice // 7.5.1. Příprava institucionální reformy // 7.5.2. Mezivládní konference v roce 2000 // 7.5.3. Obsah Smlouvy z Nice // 7.5.4. Přijetí Smlouvy z Nice // 7.6. Diskuse o budoucnosti Evropy // 7.6.1. Laekenská deklarace o budoucnosti EU // 7.6.2. Konvent o budoucnosti Evropy // 7.6.3. Mezivládní konference 2003/2004 //
7.7. Dokončení příprav východního rozšíření // 7.7.1. Laekenská skupina // 7.7.2. Harmonogram vstupu do EU // 7.7.3. Nové členské státy EU // 7.7.4. Další kandidátské státy: Turecko a země západního Balkánu 7.7.4.1. Proměna nástrojů vnějších vztahů EU // 7.8. Budoucnost ústavní smlouvy // 7.8.1. Obsah Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu // 7.8.2. Proces ratifikace // 7.8.3. Období reflexe // 7.9. Lisabonská smlouva // 7.9.1. Německé předsednictví EU // 7.9.2. Mezivládní konference 2007 // 7.9.3 Obsah Lisabonské smlouvy // II. INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE // 8. EVROPSKÁ RADA // 8.1. Vývoj // 8.1.1. Setkávání nejvyšších představitelů (summity) // 8.1.2. Založení Evropské rady // 8.1.3. Ukotvení Evropské rady v primárním právu // 8.1.4. Moderní reformy Evropské rady // 8.2. Funkce Evropské rady // 8.2.1. Artikulace národních zájmů a hledání společného stanoviska // 8.2.2. Podpora fungování institucí Společenství // 8.2.3. Řešení politických krizí // 8.2.4. Role iniciátora a vztah ke Komisi // 8.3. Evropská rada a předsednictví Evropské unie // 8.3.1. Funkce předsednictví // 8.3.2. Předsednictví ve společenstvích // 8.3.3. Instituce předsednictví v Jednotném evropském aktu // 8.3.4. Smlouva o EU a systém „trojky" // 8.3.5. Mechanismus rotace // 8.3.6. Předsednictví a Vysoký zmocněnec pro SZBP // 8.4. Struktura a mechanismy jednání // 8.4.1. Složení Evropské rady // 8.4.2. Organizační zázemí // 8.4.3. Zasedání Evropské rady // 8.5. Specifické úkoly Evropské rady // 8.5.1. Evropská rada ve funkci Rady EU // 8.5.2. Rozhodování Evropské rady v závislosti na Radě EU // 8.5.3. Evropská rada a mezivládní konference // 9. RADA EVROPSKÉ UNIE // 9.1. Vývoj // 9.1.1. Výchozí principy // 9.1.2. Založení Rady // 9.1.3. Rada po Lucemburském kompromisu //
9.1.4. Postavení Rady po přijetí Jednotného evropského aktu // 9.1.5. Rada Evropské unie // 9.1.6. Rada po amsterodamské revizi // 9.1.7. Reformy Rady ve Smlouvě z Nice // 9.2. Struktura a funkce // 9.2.1.Tři funkcionální,,roviny" Rady // 9.2.2. Formát Rady ministrů // 9.2.3. Sektorové členění (resortní rady) // 9.2.4. Vztah Rady a Komise // 9.3. Způsoby a mechanismy jednání // 9.3.1. Zasedání Rady // 9.3.1.1. Neveřejná jednání // 9.3.1.2. Veřejná zasedání // 9.3.2. Příprava jednání // 9.3.3. Vnitřní jednací mechanismy Rady // 9.4. Rozhodovací procedury // 9.4.1. Způsoby přijímání legislativy // 9.4.2. Hlasování v Radě // 10. KOMISE // 10.1. Vývoj // 10.1.1. Výchozí principy // 10.1.2. Vysoký úřad ESUO // 10.1.3. Komise EURATOM // 10.1.4. Komise EHS // 10.1.5. Sloučená Komise // 10.1.6. Komise po založení EU // 10.2. Struktura // 10.2.1. Vývoj struktury nadnárodního orgánu // 10.2.2. Základy administrativní struktury // 10.2.3. Složení Komise // 10.3. Funkce Komise // 10.3.1. Role Komise v institucionální struktuře EU // 10.3.2. Komplexní vymezení funkcí // 10.3.3. Komise jako „motor" Společenství // 10.3.4. Funkce Komise v jednotlivých pilířích // 10.4. Úkoly a pravomoci Komise // 10.4.1. Legislativní iniciativa // 10.4.2. Komise a vliv zájmových skupin // 10.4.3. Komise a další orgány Společenství v legislativním procesu // 10.4.4. Komise jako „strážkyně" evropského práva // 10.4.5. Výkonné pravomoci Komise // 11. EVROPSKÝ PARLAMENT // 11.1.Vývoj // 11.1.1. Výchozí principy // 11.1.2. Shromáždění ESUO // 11.1.3. Evropské parlamentní shromáždění // 11.1.4. Evropský parlament po Slučovací smlouvě // 11.1.5. Evropský parlament volený v přímých volbách // 11.1.6. Evropský parlament po přijetí Jednotného evropského aktu //
11.1.7. Evropský parlament ve Smlouvě o EU // 11.1.8. Evropský parlament po přijetí Amsterodamské smlouvy // 11.1.9. Evropský parlament po přijetí Smlouvy z Nice // 11.2. Struktura // 11.2.1. Volby do Evropského parlamentu // 11.2.2. Poslanci Evropského parlamentu // 11.2.3. Politické frakce (kluby) // 11.2.4. Předsednictvo Parlamentu // 11.2.5. Výbory // 11.3. Pravomoci a funkce Evropského parlamentu // 11.3.1. Funkce Evropského parlamentu // 11.3.2. Kontrolní pravomoci // 11.3.3. Rozpočtové pravomoci // 11.3.4. Pravomoci v legislativním procesu // 11.3.5. Další pravomoci a úkoly Evropského parlamentu // 12. PORADNÍ ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE // 12.1. Hospodářský a sociální výbor // 12.1.1. Vývoj // 12.1.2. Složení a vnitřní struktura // 12.1.3. Pravomoci a úkoly Hospodářského a sociálního výboru // 12.2. Výbor regionů // 12.2.1. Vývoj // 12.2.2. Složení a vnitřní struktura // 12.2.3. Pravomoci a úkoly Výboru regionů // 13. ÚČETNÍ DVŮR // 13.1. Vývoj // 13.1.1. Založení Účetního dvora // 13.1.2. Účetní dvůr mezi hlavními orgány Společenství // 13.1.3. Posilování pravomocí Účetního dvora // 13.2. Složení a vnitřní struktura // 13.3. Pravomoci a úkoly // 13.3.1. Funkce Účetního dvora // 13.3.2. Výstupy Účetního dvora // 13.3.3. Příklady vlivu Účetního dvora na realizaci politik // 13.3.4. Kontrola Komise // 14. EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR // 14.1. Vývoj // 14.1.1. Výchozí principy // 14.1.2. Založení Soudního dvora v ESUO // 14.1.3. Soudní dvůr podle Smlouvy o EHS a EUR ATOM // 14.1.4. Změny podle Jednotného evropského aktu a Smlouvy o EU // 14.1.5. Evropský soudní dvůr v Amsterodamské smlouvě // 14.1.6. Evropský soudní dvůr ve Smlouvě z Nice // 14.2. Struktura Evropského soudního dvora // 14.2.1. Soudní dvůr // 14.2.2. Soud první instance //
14.2.3. Soud pro veřejnou službu // 14.3. Evropský soudní dvůr a evropské právo // 14.3.1. Fenomén evropského práva (komunitami a unijní právo) // 14.3.2. Komunitami právo // 14.3.3. Principy evropského práva // 14.4. Řízení před Evropským soudním dvorem // 14.4.1. Kategorie sporů // 14.4.2. Průběh řízení // 14.4.3. Typy řízení u Soudního dvora // 14.4.4. Typy řízení u Soudu první instance // 14.5. Vliv Evropského soudního dvora // 14.5.1. Funkce Evropského soudního dvora // 14.5.2. Význam Evropského soudního dvora pro společné politiky // III. OBLASTI PŮSOBENÍ EVROPSKÉ UNIE // 15. JEDNOTNÝ TRH // 15.1. Vytváření jednotného trhu na základě společné obchodní politiky 15.1.1. Počátky společného trhu // 15.1.2. Překážky společného trhu // 15.1.3. Stagnace budování společného trhu // 15.1.4. Úsilí o revitalizaci projektu // 15.1.5. Dokončování společného trhu // 15.2. Politiky v rámci jednotného trhu // 15.2.1. Společná zemědělská politika // 15.2.2. Politika volné (hospodářské) soutěže // 15.2.3. Politika vnějších obchodních vztahů // 15.2.4. Společná dopravní politika // 15.2.5. Politika životního prostředí // 15.2.6. Energetická politika // 15.2.7. Regionální politika a strukturální fondy // 15.2.8. Sociální politika // 16. HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE // 16.1. Počátky hospodářské a měnové spolupráce // 16.1.1. Koordinace hospodářské a měnové politiky ve Smlouvě o EHS // 16.1.2. Marjolinův akční plán // 16.1.3. Barreho zpráva // 16.1.4. Schillerův plán // 16.1.5. Výchozí koncepce výstavby Hospodářské a měnové unie // 16.1.6. Wernerů v plán // 16.1.7. Rozpad systému z Bretton-Woods a reakce Společenství // 16.1.7.1. Basilejská dohoda // 16.1.7.2. Snahy o dosažení měnové stability // 16.1.8. Fourcadeho plán //
16.1.9. Marjolinova zpráva // 16.2. Evropský měnový systém // 16.2.1. Příprava projektu // 16.2.2. Nástroje Evropského měnového systému // 16.2.3. Basilejsko-nyborgská dohoda // 16.2.4. Význam a výsledky Evropského měnového systému // 16.3. Koncepce a příprava Hospodářské a měnové unie // 16.3.1. Prosazování myšlenky Hospodářské a měnové unie // 16.3.2. Zásady Hospodářské a měnové unie a Smlouva o EU // 16.4. Realizace Hospodářské a měnové unie // 16.4.1. První a druhá etapa Hospodářské a měnové unie // 16.4.2. Třetí etapa Hospodářské a měnové unie // 16.4.3. Fungování Hospodářské a měnové unie // 17. SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA // 17.1. Počátky zahraničněpolitické spolupráce zemí Společenství // 17.1.1. Myšlenka integrace zahraničněpolitické agendy // 17.1.2. Neúspěch Fouchetových plánů a návrh Georgese Pompidoua // 17.2. Evropská politická spolupráce // 17.2.1. Davignonova zpráva a založení Evropské politické spolupráce // 17.2.2. Koncepce a struktura Evropské politické spolupráce // 17.2.3. Druhá Davignonova zpráva a změny v Evropské politické spolupráci // 17.2.4. Přibližování Evropské politické spolupráce k ES // 17.2.5. Londýnská zpráva // 17.2.6. Evropská politická spolupráce a Jednotný evropský akt // 17.2.7. Problémy Evropské politické spolupráce // 17.2.8. Výsledky Evropské politické spolupráce // 17.3. Založení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky // 17.3.1. Úsilí o transformaci Evropské politické spolupráce // 17.3.2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika ve Smlouvě o EU // 17.4. Realizace a fungování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky // 17.4.1. Institucionální aspekty // 17.4.2. Specifikace nástrojů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky //
17.4.3. Problém financování SZBP // 17.4.4. Otázka kontroly provádění Společné zahraniční a bezpečnostní politiky // 17.5. Reforma Společné zahraniční a bezpečnostní politiky // 17.5.1. Změny Společné zahraniční a bezpečnostní politiky v Amsterodamské smlouvě // 17.5.2. Problémy amsterodamské reformy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky // 17.6. Rozvoj a posilování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky // 17.6.1. Změna postoje členských států ke Společné zahraniční a bezpečnostní politice // 17.6.2. Vytvoření sil rychlé reakce // 17.6.3. Změny ve společné zahraniční a bezpečnostní politice po summitu v Nice // 17.6.4. Další rozvoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obranné spolupráce // 18. SPOLUPRÁCE V OBLASTI VNITRA, JUSTICE A POLICIE // 18.1. Počátky spolupráce v oblasti vnitřních věcí, justice a policie // 18.1.1. Základy institucionalizace // 18.1.2. Platforma TREVI // 18.1.2. Platforma TREVI 651 // 18.1.3. Dublinská konvence 654 // 18.2. Schengenský systém 656 // 18.2.1. Schengenská dohoda 657 // 18.2.2. Schengenská prováděcí úmluva 660 // 18.3. Problematika justice a vnitra ve struktuře Evropské unie 666 // 18.3.1. Justice a vnitro ve Smlouvě o EU 667 // 18.3.2. Problémy vymezení justice a vnitra ve Smlouvě o EU 671 // 18.4. Revize právní úpravy spolupráce v oblasti justice a vnitra v Amsterodamské smlouvě 676 // 18.4.1. Amsterodamská reforma maastrichtského chrámu 677 // 18.4.2. Hlava IV Smlouvy o ES 678 // 18.4.3. Hlava VI Smlouvy o EU 681 // 18.4.4. Protokol o začlenění schengenského systému do rámce EU 684 // 18.4.5. Výsledky amsterodamské revize 686 // 18.4.6. Implementace změn Amsterodamské smlouvy v oblasti vnitra a justice 691 // 18.5. Charta základních práv Evropské unie 692 // 18.5.1. Příprava dokumentu 692 //
18.5.2. Konvent k přípravě charty 693 // 18.5.3. Obsah Charty základních práv Evropské unie 694 // 18.5.4. Diskuse o významu dokumentu 696 // 18.6. Rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva 697 // 18.6.1. Změny ve Smlouvě z Nice 697 // 18.6.2. Rozvoj oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva po Nice 698 // 19. FINANCOVANÍ POLITIK a ROZPOČET 705 // 19.1. Specifika a politický význam evropského rozpočtu 705 // 19.2. Vývoj evropského rozpočtu 707 // 19.2.1. Rozpočet Evropského společenství uhlí a oceli 708 // 19.2.2. Rozpočet Evropského hospodářského společenství a EURATOM 708 // 19.2.3. Pokus o reformu rozpočtu Společenství a otázka vlastních příjmů 710 // 19.2.4. První rozpočtová smlouva {lucemburská} 711 // 19.2.5. Vedelova zpráva 712 // 19.2.6. Druhá rozpočtová smlouva (bruselská) 712 // 19.2.7. Počátky „britského problému" 712 // 19.2.8. MacDougallova zpráva 713 // 19.2.9. Problémy rozpočtové politiky Společenství 714 // 19.2.10. Dohoda z Fontainebleau 716 // 19.3. Reforma financování Společenství 716 // 19.3.1. Delorsův balík 1 717 // 19.3.2. Meziinstítucionální dohoda 719 // 19.3.3. Delorsův balík II 720 // 19.3.4. Finance v Agendě 2000 722 // 19.3.5. Finanční perspektiva 2007-2013 723 // 19.4. Struktura rozpočtu 724 // 19.4.1. Podmínky a principy sestavování rozpočtu 724 // 19.4.2. Příjmy 725 // 19.4.3. Výdaje 728 // 19.5. Kontrola rozpočtu a jeho další vývoj 730 // Prameny a literatura 735 // Jmenný rejstřík 764 // Věcný rejstřík 768

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC