Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.04.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(20) Půjčeno:40x 
BK
2., dopl. a aktualiz. vyd.
Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009
803 s. : il., grafy ; 24 cm

ISBN 978-80-7325-180-2 (váz.)
Obsahuje bibliografii na s. 735-754 a rejstříky
000047415
STRUČNÝ OBSAH -- 1. ÚVOD: POLITOLOGICKÝ VÝZKUM EVROPSKÉ UNIE -- 1.1. Východiska, možnosti a limity analýzy Evropské unie -- 1.2. Teorie a modely (paradigmata) evropského integračního procesu -- 1.3. Koncepce, struktura a způsob výkladu -- I. VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE -- 2. IDEA EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ -- 2.1. Předchůdci a průkopníci myšlenky sjednocené Evropy -- 2.1.1. Koncepce a modely evropského sjednocení -- 2.1.2. Návrhy na evropskou spolupráci ve středověku -- 2.1.3. Novověké koncepce evropského sjednocení -- 2.1.4. Integrační úsilí v procesu industrializace -- 2.1.5. Panevropské hnutí -- 2.1.6. Evropská myšlenka v odbojových hnutích -- 2.2. Snahy o sjednocení Evropy po II. světové válce -- 2.2.1. Koordinace federalistických aktivit -- 2.2.1.1. Evropský kongres v Haagu -- 2.2.1.2. Založení Rady Evropy -- 2.2.2. Britský postoj k evropskému sjednocení -- 2.2.3. Ekonomické podněty integrace -- 2.2.3.1. Marshallův plán ---
2.2.3.2. Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci -- 3. POČÁTKY EVROPSKÉ INTEGRACE -- 3.1. Postavení Německa a strategie zadržování komunismu -- 3.1.1. Bruselská smlouva -- 3.1.2. Založení NATO -- 3.2. Společný trh s uhlím a ocelí -- 3.2.1. Koncepce Jeana Monneta (Schumanův plán) -- 3.2.2. Příprava projektu společného trhu -- 3.2.3. Založení ESUO : -- 3.2.3.1. Podpis smlouvy o ESUO -- 3.2.3.2. Institucionální struktura ESUO -- 3.2.3.3. Mechanismy jednání v ESUO -- 3.2.3.4. Důsledky vzniku ESUO -- 3.3. Politicko-bezpečnostní aspekty integrace -- 3.3.1. Evropské obranné společenství -- 3.3.1.1. Plevenův plán -- 3.3.12. Podpis Smlouvy o EOS -- 3.3.1.3. Návrh na vytvoření EPC -- 3.3.1.4. Neúspěšná ratifikace Smlouvy o EOS -- 3.3.2. Vznik Západoevropské unie -- 3.3.2.1. Pařížská konference -- 3.3.2.2. Smlouva o ZEU -- 4. EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ -- 4.1. Pokusy o integraci dalších sektorů -- 4.2. Římské smlouvy ---
4.2.1. Přípravná jednání -- 4.2.2. Podpis Římských smluv -- 4.3. EUR ATOM -- 4.3.1. Úkoly a cíle EURATOM -- 4.3.2. Institucionální struktura EURATOM -- 4.3.3. Limity vlivu EURATOM -- 4.4. Evropské hospodářské společenství -- 4.4.1. Úkoly a cíle EHS -- 4.4.2. Institucionální struktura EHS -- 4.4.3. Význam EHS -- 4.5. Důsledky vzniku a působení ESUO, EHS a EURATOM -- 4.5.1. Velká Británie a prohlubování evropského integračního procesu -- 4.5.2. Britské pokusy o vytvoření zóny volného obchodu -- 4.5.3. EFTA -- 4.5.3.1. Stockholmská smlouva -- 4.5.3.2. Cíle a institucionální struktura EFTA -- 4.5.3.3. Vývoj EFTA -- 4.6. Pokusy o transformaci Evropského hospodářského společenství -- 4.6.1. První Fouchetův plán -- 4.6.2. Druhý Fouchetův plán -- 4.6.3. Francouzský postoj k evropské integraci -- 4.7. Počátek krize Společenství a -- 4.7.1. Jednání o prvním rozšíření -- 4.7.2. Odmítnutí rozšíření ---
4.8. Společné aktivity -- 4.8.1. Vnější vztahy -- 4.8.2. Slučovací smlouva -- 5. KRIZE SPOLEČENSTVÍ A JEJÍ PŘEKONÁNÍ -- 5.1. Prohloubení krize -- 5.1.1.„Balíková" jednání -- 5.1.2. Politika „prázdných křesel" -- 5.1.3. Lucemburský kompromis -- 5.1.4. Důsledky krize -- 5.2. Obnova integrace -- 5.2.1. Haagský summit -- 5.2.2. Nové iniciativy ve Společenství -- 5.2.2.1. Wernerův plán -- 5.2.2.2. Davignonova zpráva a vznik Evropské politické spolupráce -- 5.3. Severní rozšíření (první) -- 5.3.1. Velká Británie -- 5.3.2. Irsko a Dánsko -- 5.3.3. Norsko -- 5.3.4. Počátky „britského problému" -- 5.4. Období reforem -- 5.4.1. Vznik Evropské rady -- 5.4.2. Tindemansova zpráva -- 5.4.3 První přímé volby do Evropského parlamentu -- 5.4.4. Zpráva o evropských institucích -- 5.4.5. Genscher-Colombův plán -- 5.4.6. Spinelliho iniciativa -- 5.4.7. Slavnostní prohlášení o Evropské unii -- 5.4.8. Návrh smlouvy o Evropské unii ---
5.5. Počátek jižního rozšíření (druhé) -- 5.5.1. Nové podmínky vstupu -- 5.5.2. Řecko -- 5.6. Rozšiřování a řešení„britského problému" -- 5.6.1. Podstata „britského problému’7 -- 5.6.2. Dohoda z Fontainebleau -- 5.6.2.1. Evropa občanů (Adonninova zpráva) -- 5.6.2.2. Doogeův výbor -- 5.7. Dokončení jižního rozšíření (třetí) -- 5.7.1. Španělsko -- 5.7.2. Portugalsko -- 6. OD EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ K EVROPSKÉ UNII -- 6.1. Úsilí o prohloubení integrace -- 6.1.1. Ambice Delorsovy Komise -- 6.1.2. Bílá kniha o vnitřním trhu -- 6.1.3. Schengenská dohoda -- 6.2. Jednotný evropský akt -- 6.2.1. Mezivládní konference v roce 1985 -- 6.2.2. Přijetí Jednotného evropského aktu -- 6.2.3. Obsah Jednotného evropského aktu -- 6.3. Cesta k Evropské unii -- 6.3.1. Reformní návrhy Delorsovy Komise -- 6.3.1.1. Delorsův balík I -- 6.3.1.2. Cecchiniho zpráva -- 6.3.1.3. Sociální charta -- 6.3.1.4. Delorsova zpráva ---
6.3.2. Britské výhrady k další integraci -- 6.3.3. Rok 1989 a nové výzvy pro ES -- 6.4. Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) -- 6.4.1. Mezivládní konference v roce 1990 -- 6.4.1.1. Rozšiřování a prohlubování integrace -- 6.4.1.2. Obsah pojmu Evropská unie -- 6.4.1.3. Genscher-Dumasův plán -- 6.4.1.4. Návrh Smlouvy o Evropské unii -- 6.4.1.5. Delorsův balík II -- 6.4.2. Obsah Smlouvy o EU -- 6.4.2.1. Koncepce tří pilířů -- 6.4.2.2. Výjimky (opt-outs) ze Smlouvy o EU -- 6.4.2.3. Transformace ES na EU -- 6.4.2.4. Etapy měnové unie -- 6.4.2.5. Občanství EU -- 6.4.2.6. Institucionální reforma -- 6.4.2.7. Nástroje II. a III. pilíře -- 6.4.3. Proces ratifikace Smlouvy o EU -- 6.4.3.1. Dánská referenda -- 6.4.3.2. Referendum ve Francii -- 6.4.3.3. Rozhodnutí německého Ústavního soudu -- 6.4.3.4. Ratifikace ve Velké Británii -- 6.5. Vstup nových států (čtvrté rozšíření) -- 6.5.1. Rakousko -- 6.5.2. Finsko -- 6.5.3. Švédsko ---
6.5.4. Norsko -- 7. ROZVOJ A ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE -- 7.1. Souvislost mezi prohlubováním integrace a rozšířením EU -- 7.2. Realizace Smlouvy o EU a příprava její revize -- 7.2.1. Aktivity a návrhy Komise -- 7.2.2. Reflexní skupina -- 7.3. Amsterodamská smlouva -- 7.3.1. Mezivládní konference v roce 1996 -- 7.3.2. Obsah Amsterodamské smlouvy -- 7.3.2.1. Komunitarizace části III. pilíře -- 7.3.2.2. Vícerychlostní model integrace (flexibilní integrace) -- 7.3.2.3. Základní hodnoty Unie -- 7.3.2.4. Mechanismus konstruktivní abstence -- 7.3.2.5. Reforma evropského občanství -- 7.3.2.6. Minimální rozměr institucionální reformy -- 7.3.2.7. Protokol o orgánech s ohledem na rozšíření EU -- 7.4. Předpoklady a příprava východního rozšíření (páté) -- 7.4.1. Vztahy Společenství se zeměmi SVE před rokem 1989 -- 7.4.2. Spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy na začátku 90. let ---
7.4.2.1. Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj a program PHARE -- 7.4.2.2. Kodaňská kritéria -- 7.4.2.3. Přijetí zásad strukturovaného dialogu -- 7.4.2.4. Přijetí bílé knihy o začlenění do vnitřního trhu -- a madridský summit -- 7.4.3. Zahájení rozhovorů o vstupu do EU -- 7.4.3.1. Význam Agendy 2000 -- 7.4.3.2. Lucemburská skupina -- 7.4.3.3. Helsinská skupina -- 7.4.4. Nástroje procesu rozšiřování -- 7.4.4.1. Evropské dohody -- 7.4.4.2. Bílá kniha o začlenění do vnitřního trhu -- 7.4.4.3. Program PHARE -- 7.4.4.4. Strukturovaný dialog -- 7.4.4.5. Zesílená předvstupní strategie -- 7.5. Smlouva z Nice -- 7.5.1. Příprava institucionální reformy -- 7.5.2. Mezivládní konference v roce 2000 -- 7.5.3. Obsah Smlouvy z Nice -- 7.5.3.1. Úprava mechanismu „obrany základních hodnoť -- 7.5.3.2. Institucionální změny ve Smlouvě z Nice -- 7.5.3.3. Ostatní změny ve smlouvě -- 7.5.4. Přijetí Smlouvy z Nice ---
7.6. Diskuse o budoucnosti Evropy -- 7.6.1. Laekenská deklarace o budoucnosti EU -- 7.6.2. Konvent o budoucnosti Evropy -- 7.6.3. Mezivládní konference 2003/2004 -- 7.7. Dokončení příprav východního rozšíření -- 7.7.1. Laekenská skupina -- 7.7.2. Harmonogram vstupu do EU -- 7.7.3. Nové členské státy EU -- 7.7.3.1. Malta -- 7.7.3.2. Slovinsko -- 7.7.3.3. Maďarsko -- 7.7.3.4. Litva -- 7.7.3.5. Slovensko -- 7.7.3.6. Polsko -- 7.7.3.7. Česká republika -- 7.7.3.8. Estonsko -- 7.7.3.9. Lotyšsko -- 7.7.3.10. Kypr -- 7.73.11. Bulharsko -- 7.7.3.12. Rumunsko -- 7.7.4. Další kandidátské státy: Turecko a země západního Balkánu 7.7.4.1. Proměna nástrojů vnějších vztahů EU -- 7.8. Budoucnost ústavní smlouvy -- 7.8.1. Obsah Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu -- 7.8.2. Proces ratifikace -- 7.8.3. Období reflexe -- 7.9. Lisabonská smlouva -- 7.9.1. Německé předsednictví EU -- 7.9.2. Mezivládní konference 2007 -- 7.9.3 Obsah Lisabonské smlouvy ---
7.9.3.1. Horizontální změny ve smlouvě -- 7.9.3.2. Institucionální změny v Lisabonské smlouvě -- 7.9.3.3. Možnost vystoupení z EU a mechanismus revize smlouvy -- II. INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE -- 8. EVROPSKÁ RADA -- 8.1. Vývoj -- 8.1.1. Setkávání nejvyšších představitelů (summity) -- 8.1.1.1. Francouzské iniciativy -- 8.1.1.2. Slavnostní ceremoniál v Římě -- 8.1.1.3. Pokus o institucionalizaci po haagském summitu -- 8.1.2. Založení Evropské rady -- 8.1.2.1. Kodaňský summit -- 8.1.2.2. Pařížská deklarace -- 8.1.2.3. Londýnská deklarace -- 8.1.2.4. Evropská rada ve Slavnostním prohlášení o Evropské unii -- 8.1.3. Ukotvení Evropské rady v primárním právu -- 8.1.3.1. Evropská rada v Jednotném evropském aktu -- 8.1.3.2. Definice Evropské rady ve Smlouvě o EU -- 8.1.4. Moderní reformy Evropské rady -- 8.2. Funkce Evropské rady -- 8.2.1. Artikulace národních zájmů a hledání společného stanoviska ---
8.2.2. Podpora fungování institucí Společenství -- 8.2.3. Řešení politických krizí -- 8.2.4. Role iniciátora a vztah ke Komisi -- 8.3. Evropská rada a předsedn

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC