I. Ke komu mluví vypravěč? // II. Nárys typologie tematizo váného strukturního adresáta // 1. Fiktivní adresát v roli posluchače // 1.1 Typ // 1.2 Typ "zpovědi" // 1.3 Fiktivní posluchač fingovaný // 2. Fiktivní čtenář // 2.1 Fiktivní adresát "neliterámího" textu // 2.1.1 Fiktivní adresát v epistolárním románu. // 2.1.2 Fiktivní adresát zápisků či deníku // 2.2 . Fiktivní čtenář literárního díla // 3. Adresát projektovaný // 3.1 - 3.2 Čtenář "laskavý” a provokovaný // 3.3 Adresát projektovaný jako posluchač // III. Adresát v incipitu a strategie vyprávění // 1. Krakatit - princip ztotožnění // 2. Hordubal - úloha účastného pozorovatele // 3. Válka s Mloky - fikce a možné světy // IV. Fiktivní adresát a existenciálni motivace // vyprávění // V. Proměny adresáta v meziválečné próze // 1. Stylizace vypravěče a tematizovaný adresát // 2. Fiktivní adresát v rámcovém příběhu: modelování // společenství // VI. Adresát v románové struktuře // 1. Román o románu, román o recepci románu: Karel Čapek, Povětroň - Povídka básníkova // 2. Psaní jako prostor možného: Jiří Šotola, // Podzim v zahradní restauraci // VII. Závěrem // Literatura