Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 21.01.2023. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
1. vyd.
Praha : Grada, 2002
649 s. : il. ; 23 cm

objednat
ISBN 9788024702278
ISBN 80-247-0227-4 (váz.)
Obsahuje úvod, obrázky, grafy, tabulky, rejstřík
Obsahuje bibliografické odkazy
Hypertenze - patofyziologie klinická - pojednání
000047798
Úvod 15 // 1 Patofyziologie esenciální arteriální hypertenze 17 // 1.1 Genetické aspekty arteriální hypertenze 17 // 1.1.1 Monogenní typ dědičnosti 19 // 1.1.2 Polygenní typ dědičnosti 20 // 1.2 Experimentální modely hypertenze (J. Kuneš, J. Zicha) 28 // 1.2.1 Metody měření krevního tlaku u experimentálních modelů 29 // 1.2.2 Jednotlivé modely experimentální hypertenze 30 // 1.2.3 Použití experimentálních výsledků v klinické praxi 34 // 1.3 Autonomní nervový systém (T Kára, M Souček) 37 // 1.3.1 Definice a základní rozdělení autonomního nervového systému 37 // 1.3.2 Sympatický adrenergní nervový systém 38 // 1.3.2.1 Regulace funkce SANS v oblasti mozkového kmene 39 // 1.3.2.2 Regulace funkce SANS v oblasti hypotalamu 41 // 1.3.2.3 Regulace funkce SANS v oblasti míchy 45 // 1.3.2.4 Mediátory SANS, které se uplatňují při přenosu informace v centrálním nervovém systému 46 // 1.3.2.5 Regulace funkce SANS v oblasti prvního sympatického ganglia 47 // 1.3.2.6 Ovlivnění funkce SANS na úrovni synapse postgangliových zakončení 48 // 1.3.3 Systém renin-angiotenzin jako integrovaná součást ANS 57 // 1.3.4 Sympatický cholinergní nervový systém 59 // 1.3.5 Cirkulující katecholaminy a ostatní hormony dřeně nadledvin 62 // 1.3.5.1 Cirkulující katecholaminy 62 // 1.3.5.2 Ostatní hormony dřeně nadledvin 64 // 1.3.6 Nonadrenergní noncholinergní sympatický nervový systém 64 // 1.3.7 Parasympatický nervový systém 65 // 1.3.7.1 Základní struktura parasympatického nervového systému // ve vztahu k regulaci cirkulace 65 // 1.3.7.2 Centrální a periferní interakce parasympatiku s ostatními podsystémy ANS 66 // 1.3.7.3 Význam parasympatiku v regulaci krevního tlaku 67 // 1.3.8 Nonadrenergní noncholinergní autonomní nervový systém 68 //
1.3.9 Tkáňová produkce katecholaminů - srdeční chromafmní buňky 68 // 1.3.10 Vztah autonomního nervového systému k vybraným jednotkám 69 // 1.3.10.1 Obstrukční a centrální spánková apnoe 69 // 1.3.10.2 Neurovaskulámí komprese mozkového kmene 81 // 1.3.10.3 Reakce organizmu na stres 87 // 1.3.10.4 Řízení energetické bilance, mikrocirkulace a tělesné teploty 90 // 1.3.10.5 Genetické faktory a rodinná zátěž 91 // 1.3.10.6 Význam ANS v časných stadiích hypertenze 92 // 1.3.10.7 Proces stárnutí a změny aktivity ANS 96 // 1.3.10.8 Význam ANS u sekundárních forem hypertenze 96 // 1.3.10.9 ANS, strukturální změny a poškození cílových orgánů 98 // 1.4 Prorenin, renin a angiotenzinogen (T. Kára, M. Souček) 100 // 1.4.1 Juxtaglomerulámí aparát ledviny 101 // 1.4.2 Renin 102 // 1.4.2.1 Prekurzory reninu 103 // 1.4.2.2 Tkáňový, plazmatický a intermediámí RAS - základní definice 103 // 1.4.2.3 Přeměna proreninu na renin 104 // 1.4.2.4 Regulace syntézy a uvolnění plazmatického reninu 105 // 1.4.2.5 Renin v experimentálních modelech hypertenze 108 // 1.4.2.6 Prorenin a renin v klinické hypertenzi 109 // 1.4.2.7 Možnosti měření proreninu a reninu 110 // 1.4.3 Angiotenzinogen 112 // 1.4.3.1 Regulace syntézy angiotenzinogenu 112 // 1.4.3.2 Angiotenzinogen v experimentálních modelech hypertenze 113 // 1.4.3.3 Tvorba angiotenzinogenu v rámci tkáňového // a intermediámího RAS 114 // 1.5 Angiotenzin I-IV, angiotenzin konvertující enzym a AT receptory (T. Kára, M. Souček, I. Říháček) 115 // 1.5.1 Angiotenzin I 115 // 1.5.2 Angiotenzin konvertující enzym 116 // 1.5.2.1 Struktura a izoformy ACE, regulace tvorby ACE 116 // 1.5.2.2 Katalytická místa ACE, substráty ACe 118 // 1.5.2.3 Afinita ACE inhibitorů ke katalytickým místům ACE 119 // 1.5.3 Angiotenzin II-IV, angiotenzin-( 1-7) 119 //
1.5.3.1 Angiotenzin II: ACE a non-ACE cesty tvorby, regulace tvorby 119 // 1.5.3.2 Angiotenzin III a IV 121 // 1.5.3.3 Angiotenzin-(l-7) 121 // 1.5.4 Receptory pro angiotenzin II 122 // 1.5.4.1 AT1 receptory 123 // 1.5.4.2 AT2 receptory 124 // 1.5.5 Receptory pro angiotenzin III a IV 126 // 1.5.6 Význam relativního zastoupení jednotlivých AT receptorů a ACE 126 // 1.6 Význam systému renin-angiotenzin v organizmu (T. Kára, M. Souček, P. Fráňa) 127 // 1.6.1 Kardiovaskulární systém 127 // 1.6.2 Centrální nervový systém 132 // 1.6.2.1 Mozkový tkáňový RAS, paraventrikulámí orgány 133 // 1.6.2.2 Izolované působení ??? jako modulátom mozkových // funkcí 136 // 1.6.3 Ledviny 137 // 1.6.3.1 Regulace prokrvení ledviny a glomemlámí filtrace 138 // 1.6.3.2 Regulace reabsorpce sodíku 138 // 1.6.3.3 Další účinky na ledviny 139 // 1.6.4 Nadledviny I39 // 1.6.5 Pohlavní orgány 140 // 1.6.6 Gastrointestinální trakt 141 // 1.6.7 Plazmatický, tkáňový a intermediámí RAS 141 // 1.6.7.1 Definice jednotlivých podsystémů RAS 141 // 1.6.7.2 Prorenin, renin a podsystémy RAS 143 // 1.6.7.3 Angiotenzinogen a podsystémy RAS 144 // 1.6.7.4 Angiotenzin I a podsystémy RAS 144 // 1.6.7.5 ACE a podsystémy RAS 145 // 1.6.7.6 Angiotenzin II a podsystémy RAS 145 // 1.6.7.7 RAS a poměr ACE a AT receptom 146 // 1.6.7.8 Ledviny jako koordinátor funkce RAS 146 // 1.6.7.9 Angiotenzin-(l-7) a podsystémy RAS 146 // 1.6.8 Evoluce a RAS I47 // 1.6.9 Možnosti farmakologického ovlivnění funkce RAS 147 // 1.7 Ostatní humorální regulační faktory (T. Kára, M. Souček, M. Orban) 154 // 1.7.1 Natriuretické peptidy I54 // 1.7.1.1 Základní charakteristika natriuretických peptidů a jejich receptorů 155 // 1.7.1.2 Fyziologické účinky natriuretických peptidů 161 // 1.7.1.3 Význam atriálního natriuretického peptidů v patofyziologii esenciální arteriální hypertenze 164 //
1.7.1.4 Význam atriálního natriuretického peptidů v patofyziologii srdečního selhání 165 // 1.7.1.5 Klinické využití natriuretických peptidů 166 // 1.7.2 Systém kalikrein-kinin 167 // 1.7.2.1 Charakteristika a biochemické vlastnosti systému kalikrein-kinin 168 // 1.7.2.2 Interakce systému kalikrein-kinin v organizmu 171 // 1.7.2.3 Fyziologické účinky systému kalikrein-kinin 172 // 1.7.2.4 Význam systému kalikrein-kinin v patofyziologii hypertenze 173 // 1.7.3 Leptin 174 // 1.7.3.1 Charakteristika ob genu 175 // 1.7.3.2 Regulace exprese leptinu 176 // 1.7.3.3 Charakteristika db genu 177 // 1.7.3.4 Transport a místa účinku leptinu v organizmu 178 // 1.7.3.5 Leptin jako antiobezitní hormon 181 // 1.7.3.6 Leptin jako signál pro adaptaci na lačnění 182 // 1.7.3.7 Význam leptinu v patofyziologii kardiovaskulárních onemocnění 183 // 1.7.3.8 Další účinky leptinu 184 // 1.7.4 Eikosanoidy 185 // 1.7.4.1 Základní charakteristika a vlastnosti eikosanoidů 186 // 1.7.4.2 Význam eikosanoidů v patofyziologii preeklampsie 189 // 1.8 Hypertenze a endoteliální dysfunkce (J. Bultas) 190 // 1.8.1 Úloha endotelu při řízení průtoku 190 // 1.8.2 Vztahy mezi endoteliální dysfunkcí a arteriální hypertenzí 192 // 1.8.3 Možný mechanizmus vzájemné vazby hypertenze s dysfunkcí endotelu 193 // 1.8.4 Vztah léčby hypertenze a ostatních rizikových faktorů k úpravě endoteliální dysfunkce 196 // 1.9 Arteriální systém při hypertenzi (J. Filipovský) 199 // 1.9.1 Normální struktura a funkce arteriálního systému 199 // 1.9.2 Změny tepenného systému u hypertenze 203 // 1.10 Psychosociální vlivy a stres při vzniku a progresi hypertenze (M. Souček, T Kára) 215 // 1.10.1 Zvířecí modely hypertenze související se stresem 216 // 1.10.2 Chronický stres z práce nebo domácího prostředí 216 //
1.10.3 Osobnost a druhy chování spojené se zvýšeným krevním tlakem 217 // 1.10.4 Zvýšená kardiovaskulární odezva na stres 218 // 1.10.5 Vlivy vedoucí ke snížení stresu 219 // 1.11 Hypertenze ve stáří (J. Filipovský) 220 // 1.11.1 Výskyt hypertenze 220 // 1.11.2 Etiologie 221 // 1.11.3 Patogeneze esenciální hypertenze ve stáří 224 // 1.11.3.1 Změny cév 224 // 1.11.3.2 Srdce a centrální hemodynamika 225 // 1.11.3.3 Baroreflex 227 // 1.11.3.4 Sympatický nervový systém 227 // 1.11.3.5 Ledviny 228 // 1.11.3.6 Hormonální změny 228 // 1.11.3.7 Obezita 229 // 1.11.3.8 Fyzická aktivita 230 // 1.11.3.9 Poruchy spánku 230 // 1.11.4 Diagnóza a klinické vyhodnocení 230 // 1.11.5 Kardiovaskulární riziko spojené s hypertenzí 231 // 1.12 Regulační mechanizmy krevního tlaku (T. Kára, M. Souček, P. Jurák, J. Halámek) 235 // 1.12.1 Systémy okamžité regulace 235 // 1.12.1.1 Srdeční systémy okamžité regulace 235 // 1.12.1.2 Cévní systémy okamžité regulace 238 // 1.12.2 Systémy krátkodobé regulace 239 // 1.12.2.1 Vysokotlaké (aortokarotidové) baroreflexy 239 // 1.12.2.2 Nízkotlaké (kardiopulmonální) baroreflexy 243 // 1.12.2.3 Interakce nízkotlakých a vysokotlakých baroreflexních systémů 244 // 1.12.2.4 Význam znovunastavení (resettingu) baroreflexů // v patofyziologii esenciální arteriální hypertenze 245 // 1.12.2.5 Respiračně-kardiovaskulámí reflexy a mechanizmy; význam dýchání v regulaci krevního tlaku 247 // 1.12.2.6 Chemoreflex 251 // 1.12.2.7 Ischemické reflexy centrálního nervového systému 255 // 1.12.3 Systémy střednědobé regulace 256 // 1.12.3.1 Humorální regulační systémy 256 // 1.12.3.2 Stresem (roztažením) navozená relaxace žil 257 // 1.12.3.3 SANS navozená reabsorpce sodíku 258 // 1.12.4 Systémy dlouhodobé regulace 258 //
1.12.4.1 Systém tlakové natriurézy 258 // 1.12.4.2 Význam tlakové natriurézy v patofyziologii esenciální arteriální hypertenze 259 // 1.12.4.3 Význam tlakové natriurézy v patofyziologii chronického srdečního selhání 261 // 1.12.5 Integrace řízení krevního tlaku; význam kritické rozhodovací úrovně 262 // 1.12.6 Cirkadiánní variabilita funkcí kardiovaskulárního systému 264 // 1.12.6.1 Principy regulace cirkadiánních rytmů v organizmu 264 // 1.12.6.2 Regulace krevního oběhu během denních aktivit 266 // 1.12.6.3 Regulace krevního oběhu během spánku 266 // 1.12.6.4 Cirkadiánní variabilita systémového krevního tlaku a srdeční frekvence 274 // 1.12.6.5 Vztah cirkadiánní variability krevního tlaku a srdeční frekvence k výskytu kardiovaskulárních a cerebrovaskulámích příhod 280 // 1.12.6.6 Hypertenze bílého pláště 285 // 1.12.6.7 Základní principy a význam chronoterapie 287 // 1.13 Společné působení patofyziologických faktorů při vzniku esenciální arteriální hypertenze (T. Kára, M. Souček) 290 // 1.13.1 Genetické faktory, cévní stěna, neurohumorální faktory, nebo // autonomní nervový systém? 291 // 1.13.2 Chronický stres, autonomní nervový systém a esenciální arteriální hypertenze 293 // 1.13.3 Od hypertenze k srdečnímu selhání 298 // 1.13.4 Možnosti hodnocení dysfunkce autonomního nervového systému 302 // 1.13.5 Možnosti léčebného ovlivnění zvýšené aktivace SANS 307 // 1.14 Vybrané aspekty problematiky měření krevního tlaku; definice arteriální hypertenze v závislosti na použité metodě a metodice měření krevního tlaku (T. Kára, M. Souček, J. Nykodým) 310 // 1.14.1 Základní metody měření systémového krevního tlaku 310 // 1.14.1.1 Auskultační metoda 310 // 1.14.1.2 Oscilometrická metoda 311 // 1.14.1.3 Ultrazvuková metoda 312 //
1.14.1.4 Metoda digitální fotopletysmografie 312 // 1.14.1.5 Invazivní měření krevního tlaku 313 // 1.14.2 Metodika neinvazivního měření a monitorování krevního tlaku 314 // 1.14.2.1 Měření krevního tlaku v klinickém prostředí auskultační // metodou 314 // 1.14.2.2 Domácí měření krevního tlaku 314 // 1.14.2.3 Ambulantní monitorování krevního tlaku 316 // 1.14.2.4 Kontinuální monitorování krevního tlaku 319 // 1.14.3 Měření krevního tlaku u specifických částí populace // a za specifických podmínek 319 // 2 Patofyziologie sekundární arteriální hypertenze 367 // 2.1 Renoparenchymatózní hypertenze (V. Monhart) 367 // 2.1.1 Ledviny a regulace krevního tlaku 367 // 2.1.2 Renální hypertenze 368 // 2.1.3 Renoparenchymatózní hypertenze 368 // 2.1.3.1 Výskyt a příčiny renoparenchymatózní hypertenze 368 // 2.1.3.2 Patogeneze renoparenchymatózní hypertenze 369 // 2.1.4 Hypertenze u akutních renálních onemocnění 370 // 2.1.5 Hypertenze u chronických parenchymatózních onemocnění ledvin // s normální funkcí nebo s renální insufíciencí 371 // 2.1.5.1 Hypertenze u glomerulonefritid 371 // 2.1.5.2 Hypertenze u ostatních oboustranných onemocnění // ledvin 372 // 2.1.5.3 Hypertenze u jednostranných onemocnění ledvin 372 // 2.1.6 Hypertenze u terminálního selhání ledvin 373 // 2.1.6.1 Hypertenze během chronické dialýzy 373 // 2.1.6.2 Hypertenze po transplantaci ledviny 374 // 2.2 Renovaskulámí hypertenze - ischemická nefropatie (V. Tesař) 375 // 2.2.1 Prevalence stenózy renální tepny 375 // 2.2.2 Patofyziologie renovaskulámí hypertenze 377 // 2.2.3 Klinický obraz renovaskulámí hypertenze a ischemické nefropatie 380 // 2.2.4 Vyšetřovací metody 381 // 2.2.5 Diferenciální diagnóza 383 // 2.2.6 Terapie 384 //
2.3 Endokrinní a ostatní formy sekundární hypertenze (J. Widimský jr.) 386 // 2.3.1 Endokrinní hypertenze 386 // 2.3.1.1 Mineralokortikoidně podmíněná hypertenze 387 // 2.3.1.2 Familiární syndromy spojené s retencí Na+ a hypertenzí 389 // 2.3.1.3 Hyperkortizolizmus (Cushingův syndrom) 390 // 2.3.1.4 Feochromocytom 390 // 2.3.1.5 Akromegalie 392 // 2.3.1.6 Primární hyperparatyreóza 392 // 2.3.1.7 Poruchy funkce štítné žlázy 392 // 2.3.2 Další typy sekundárních hypertenzí 392 // 2.3.2.1 latrogenní hypertenze 392 // 2.3.2.2 Hypertenze u syndromu spánkové apnoe 393 // 2.3.2.3 Hypertenze po transplantaci orgánů 393 // 2.3.2.4 Koarktace aorty 394 // 2.3.2.5 Neurogenní příčiny 394 // 2.4 Hypertenze v těhotenství (R. Cífková) 394 // 2.4.1 Definice hypertenze v těhotenství 396 // 2.4.2 Měření krevního tlaku 396 // 2.4.3 Proteinurie 396 // 2.4.4 Edém a hmotnostní přírůstek 397 // 2.4.5 Klasifikace hypertenze v těhotenství 397 // 2.4.6 Preeklampsie 397 // 2.4.7 Doporučená laboratorní vyšetření 400 // 2.4.8 Nefarmakologická léčba hypertenze v těhotenství 401 // 2.4.9 Farmakologická léčba hypertenze v těhotenství 402 // 2.4.10 Indukce porodu 402 // 2.4.11 Eklampsie 402 // 2.4.12 Hypertenze a laktace 402 // 3 Patofyziologie plicní hypertenze (J. Widimský) 409 // 3.1 Definice plicní hypertenze 411 // 3.2 Typy plicní hypertenze 411 // 3.2.1 Prekapilámí forma plicní hypertenze 411 // 3.2.2 Postkapilámí forma plicní hypertenze 412 // 3.2.3 Hyperkinetická forma plicní hypertenze 412 // 3.3 Chronické cor pulmonale 414 // 3.3.1 Hypoxická forma plicní hypertenze 415 // 3.3.2 Restriktivní forma plicní hypertenze 417 // 3.3.3 Vaskulámí forma plicní hypertenze 419 // 3.3.4 Léčba chronického cor pulmonale 420 // 3.4 Obštrukční spánková apnoe 422 // 3.5 Vaskulámí forma plicní hypertenze 422 //
3.5.1 Primární plicní hypertenze 422 // 3.5.2 Další onemocnění provázená plicní hypertenzí podobnou primární plicní hypertenzi 423 // 3.5.3 Léčba primární plicní hypertenze 424 // 3.5.4 Další vaskulámí formy plicní hypertenze 429 // 3.5.5 Sekundární plicní hypertenze 429 // 4 Hypertenze a poškození cílových orgánů 433 // 4.1 Hypertenze a srdce (J. Widimský) 433 // 4.1.1 Hemodynamika hypertenze 433 // 4.1.2 Hypertrofie levé komory srdeční 436 // 4.1.2.1 Patogeneze vzniku srdeční hypertrofie 436 // 4.1.2.2 Význam hypertrofie levé komory srdeční v populaci 440 // 4.1.2.3 Význam hypertrofie levé komory u hypertenze 441 // 4.1.2.4 Mechanizmus zvýšeného rizika hypertrofie levé komory 442 // 4.1.2.5 Vztah antihypertenzní léčby k výskytu arytmií 444 // 4.1.2.6 Regrese srdeční hypertrofie 444 // 4.1.2.7 Regrese srdeční hypertrofie a kardiovaskulární riziko 446 // 4.1.3 Srdeční selhání a hypertenze 448 // 4.2 Hypertenze a ledviny (V. Monhart) 452 // 4.2.1 Benigní nefroangioskleróza 453 // 4.2.2 Maligní nefroangioskleróza 455 // 4.2.3 Aterosklerotické onemocnění renálních tepen 456 // 4.3 Hypertenze a mozek (M. Souček, T. Kára) 458 // 4.3.1 Ischemické cévní mozkové příhody 459 // 4.3.2 Hemoragické cévní mozkové příhody 461 // 4.3.3 Hypertenze a ischemická cévní mozková příhoda 462 // 4.3.4 Hypertenzní encefalopatie 462 // 4.3.5 Hypertenzní krize 463 // 4.3.6 Léčba hypertenze u akutní ischemické cévní mozkové příhody 464 // 4.3.7 Léčba hypertenze v primární prevenci cévních mozkových příhod 465 // 4.3.8 Léčba hypertenze v sekundární prevenci cévních mozkových příhod 467 // 5 Vztah esenciální arteriální hypertenze k vybraným nozologickým jednotkám 477 // 5.1 Hypertenze a srdeční selhání (J. Toman) 477 // 5.1.1 Epidemiologie 478 //
5.1.2 Společné rysy hypertenze a srdečního selhání 478 // 5.1.3 Hypertenze a systolická dysfunkce 482 // 5.1.4 Hypertenze a diastolická dysfunkce 483 // 5.1.5 Regrese remodelace 485 // 5.1.6 Léčba hypertenze a srdečního selhání 486 // 5.2 Hypertenze a hypotenze (T. Kára, M. Souček, R. Kuba) 487 // 5.2.1 Rozdělení a klasifikace kombinovaných poruch regulace krevního // tlaku 488 // 5.2.2 Hodnocení závažnosti ortostatické intolerance 491 // 5.2.3 Syndrom posturální tachykardie 492 // 5.2.3.1 Patofyziologie syndromu posturální tachykardie 493 // 5.2.3.2 Patofyziologie hemodynamické a ventilační reakce a subjektivních příznaků u pacientů s POTS při testu na nakloněné rovině 500 // 5.2.3.3 Patofyziologie léčby syndromu posturální tachykardie 504 // 5.2.3.4 Sekundární příčiny posturální tachykardie 505 // 5.2.4 Primární a sekundární autonomní selhání 507 // 5.2.4.1 Primární autonomní selhání 507 // 5.2.4.2 Sekundární autonomní selhání 513 // 5.2.5 Selhání baroreflexní regulace a dysfunkce mozkového kmene 514 // 5.2.6 Prolongovaný pobyt v beztížném stavu 516 // 5.2.7 Neurokardiogenní synkopa 517 // 5.2.7.1 Definice a rozdělení neurokardiogenní synkopy 518 // 52.12 Patofyziologie vazodepresorického typu neurokardiogenní synkopy 520 // 5.2.7.3 Patofyziologie kardioinhibičního typu neurokardiogenní synkopy 526 // 52.1 A Patofyziologie smíšeného typu neurokardiogenní synkopy, konvulze u neurokardiogenních synkop 527 // 5.2.7.5 Význam stability krátkodobé regulace systémového // krevního oběhu u pacientů s neurokardiogenní synkopou 530 // 52.1.6 Patofyziologie tzv. cerebrální formy neurokardiogenní synkopy 534 // 5.2.7.7 Základy diferenciální diagnostiky a léčby neurokardiogenní synkopy // 5.2.8 Některé další jednotky se systémovou hypotenzí //
5.3 Hypertenze a diabetes mellitus (H. Rosolová) // 5.3.1 Druhy hypertenze u diabetes mellitus // 5.3.2 Genetické pozadí a další obecné mechanizmy vzniku hypertenze a diabetes mellitus // 6 Patofyziologické aspekty terapie esenciální hypertenze // 6.1 Nefarmakologická terapie hypertenze (R. Fráňa) // 6.1.1 Redukce nadváhy // 6.1.2 Omezení přívodu sodíku // 6.1.3 Ostatní dietní změny // 6.1.4 Redukce spotřeby alkoholu // 6.1.5 Abstinence nikotinu // 6.1.6 Omezení terapie zvyšující krevní tlak // 6.1.7 Dynamický aerobní trénink // 6.1.8 Relaxační terapie // 6.2 Diuretika (V. Tesař) // 6.2.1 Patofyziologie hypertenze a mechanizmus účinku diuretik // 6.2.2 Typy diuretik používaných v léčbě hypertenze a molekulární mechanizmus jejich renálního účinku // 6.2.3 Zásady léčby hypertenze diuretiky // 6.2.4 Komplikace léčby diuretiky // 6.2.5 Klinické zkušenosti s léčbou diuretiky // 6.3 Betablokátory (J. Widimský) // 6.3.1 Kardioprotektivní účinek betablokátorů // 6.3.2 Mechanizmus antihypertenzního účinku // 6.3.3 Klasifikace betablokátorů // 6.3.4 Vliv betablokátorů na humorální působky // 6.3.5 Trvání antihypertenzního účinku // 6.3.6 Kombinace // 6.3.7 Náhlé přerušení léčby betablokátory // 6.3.8 Metabolické nežádoucí účinky // 6.4 Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (J. Vítovec, J. Špinar) // 6.4.1 Význam inhibice angiotenzin konvertujícího enzymu // 6.4.2 Rozdělení inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu // 6.4.3 Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu v léčbě hypertenze // 6.5 Antagonisté receptorů pro angiotenzin II, typ AT, (M. Souček, T. Kára) // 6.5.1 Angiotenzinový systém // 6.5.2 Účinky antagonist receptoru pro angiotenzin II, typ AT /// 6.5.3 Klinická farmakologie antagonist receptoru pro angiotenzin II, typ AT //
6.5.4 Léčba antagonisty receptoru pro angiotenzin II, typ AT // 6.6 Blokátory kalciových kanálů (O. Mayer) // 6.6.1 Mechanizmus účinku // 6.6.2 Klasifikace blokátot kalciových kanálů // 6.6.3 Farmakokinetické vlastnosti 597 // 6.6.4 Účinky blokátorů kalciových kanálů využívané v léčbé hypertenze 598 // 6.6.5 Účinky blokátorů kalciových kanálů využívané v léčbě ICHS 599 // 6.6.6 Blokátory kalciových kanálů a současně přítomné metabolické // onemocnění 600 // 6.6.7 Antiarytmický účinek 600 // 6.6.8 Antiaterosklerotický účinek 601 // 6.6.9 Nežádoucí účinky blokátorů kalciových kanálů 601 // 6.7 Látky blokující alfa-receptory (M. Souček, T Kára) 601 // 6.7.1 Blokátory periferních alfa-receptorů 601 // 6.7.1.1 Farmakologie antagonist alfa-adrenoreceptorů 603 // 6.7.1.2 Klasifikace alfa-receptorů 603 // 6.7.1.3 Antagonisté alfa1-receptoru v léčbě hypertenze 605 // 6.7.1.4 Léčba hypertenze a benigní hyperplazie prostaty 606 // 6.7.2 Centrální agonisté presynaptických alfa-receptorů 607 // 6.8 Látky blokující imidazolinové receptory (M. Souček, T Kára) 610 // 6.8.1 Typy imidazolinových receptorů 610 // 6.8.2 Endogenní ligandy imidazolinových receptorů 611 // 6.8.3 Význam imidazolinových receptorů v mozkovém kmeni 611 // 6.8.4 Imidazolinové receptory v ledvinách 613 // 6.8.5 Farmakologické vlastnosti blokátorů imidazolinových receptorů 613 // 6.8.6 Blokátory I1 imidazolinových receptorů a hypertenze 614 // 6.8.7 Terapeutické vlastnosti 614 // 6.9 Látky s přímým vazodilatačním účinkem (M. Souček, T Kára) 615 // 6.10 Nové skupiny léků (T Kára, M Souček) 616 // 6.10.1 Antagonisté endotelinových receptorů 616 // 6.10.1.1 Experimentální studie s antagonisty endotelinových receptorů 617 //
6.10.1.2 Potenciální význam antagonistů endotelinových receptorů v léčbě arteriální hypertenze 618 // 6.10.2 Inhibitory reninu 618 // 6.10.2.1 Porovnání účinnosti inhibitorů reninu s ostatními lékovými // skupinami 619 // 6.10.2.2 Renální odpověď na léčbu inhibitory reninu 619 // 6.10.3 Inhibitory vazopeptidáz 620 // 6.10.3.1 Inhibitory vazopeptidáz s afinitou k ACE i neutrální endopeptidáze 621 // 6.10.4 Antagonisté receptorů pro vazopresin 622 // Přehled studií 637 // Seznam použitých zkratek 639 // Rejstřík 641
(OCoLC)51188571
cnb001121686

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC