.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vyd. 1.

Praha : Otakar II., 2000

628 s.

ISBN 80-86355-82-9 (váz.)

Latinská část knihy je faksimilie lyonského vydání z roku 1669

Obsahuje předmluvu, údaje o autorech

Dvojjazyčný text = Bilingual text

Čarodějnictví - pojednání

000048358

PŘEHLED VŠECH OTÁZEK DÍLA // PRVNÍ ČÁST // Otázka I. Protože víra v existenci čarodějnic patří k základním článkům katolické víry, trvání na opaku zavání kacířstvím. // II. Ze k čarování se ďábel vždy musí spojit s čarodějnicí, neboť bez ní, a naopak, by nikdy nedosáhl takového účinku. // III. Zda je katolické tvrdit, že následkem působení sukubů a in-kubů mohou být zrozeni skuteční lidé, aby jimi počínalo a množilo se čarodějnictví. // IV. Zda je katolické tvrdit, že působení inkubů a sukubů takto odpovídá nižším duchům. // V. Jakým způsobem je katolické uvažovat, že vznikání a násobení čarodějnických děl pochází od vlivu nebeských těles za přispění ďáblů jako oddělených podstat, zda jsou hybateli běhu nebes a zda také některé hvězdy přispívají ke špatnosti člověka a jeho slov a zaříkání. // VI. Jak se čarodějnice spolčují s ďáblem. Proč ženy více podléhají této kacířské nákaze než muži apod. se v pěti otázkách rozebírá, jak se především zaplétají. // VII. Zda čarodějnice mohou mocí ďáblů mohou v myslích lidí vzbudit neobvyklou lásku či nenávist a o způsobu, jakým se má tato věc předkládat lidu v kázáních. // VIII. Zda může čarodějnictví překážet plodivé síle a aktu. Související otázka, jak je možné tomuto aktu bránit pokud jde o jednu osobu a ne v případě jiné. // IX. Zda je možné vyvolat čarodějnickou vidinu, že byly od těla odňaty pohlavní údy a jiné s tím spojené obtíže. // X. Zda je možné lidi proměňovat ve zvířata a jiné případné otázky. // XI. O porodních bábách - čarodějnicích utrácejících plody v děloze a novorozence. //

XII. Zda je katolické tvrdit, že k čarodějnickým dílům je dáno svolení Boží a zda je možné opačné tvrzení považovat za zcela kacířské. // XIII. O dvou božských souhlasech, s pádem ďábla a prvních rodičů, jimiž je právem dovoleno veškeré čarodějnictví. // XIV. Zda jsou neudržitelné předpoklady, že hříchy čarodějnic jsou těžší než hříchy špatných anaělů a prvních rodičů a že tudíž zasluhují nejtěžší tresty, což je ve stávajících otázkách k celé věci nejvíce hodné vyzdvižení. // XV. Zda jsou kvůli hříchům čarodějnictví vždy očarovávaní nevinní a zda někdy kvůli vlastním hříchům. // XVI. Zda kacířství čarodějnictví převyšuje všechny ostatní druhy pověrčivosti. // XVII. Porovnání čtrnácti těžkých zločinů s jakýmikoliv hříchy dábla. // XVIII. Proti pěti tvrzením laiků že Bůh nedovolil ďáblu a čarodějnicím mít takovou moc, což je spojeno s první otázkou. // DRUHÁ ČÁST // Otázka I. Koho dobří andělé nadali tím dobrodiním, že nemůže být očarován čarodějnicemi a ďábly v šestnácti kapitolách. // První hlava o různých prostředcích, kterými ďáblové i prostřednictvím čarodějnic svádějí nevinné a počestné dívky. // 2. O způsobu konání jejich svatokrádeží a jak se zaslibují ďáblu. // 3. O způsobu, jak se přemisťují z místa na místo. // 4. O způsobu, jak se spolčují se sukuby. Jak se z nich rozmnožují. Zda je sukubus vždy připouštěn k čarodějnici podle rozhodnutí ženy. Zda jsou mocnější v jednom čase a na jednom místě než jindy a jinde. Zda je navenek patrno, že svou neřest provádějí s větší či menší pohlavní rozkoší. Zda je takto inkubům ženami ze srdce dovolováno provádět tuto neřest. //

5. O obecném způsobu, jak čarují skrze svátosti církevní a o šesti způsobech, jakým všem stvořením (s výjimkou nebeských těles) a jejich přirozeným silám mohou způsobovat skutečné neduhy a nepřipouštět jejich skutečné zdraví. // 6. O způsobu, jakým mají ve zvyku překážet plodivé síle. // 7. O způsobu, jakým mají ve zvyku oanímat mužské údy těmi způsoby, které jsou uvedeny v 8. ot. první části, která se toho týká. // 8. O způsobu, jak jsou lidi proměňováni do podoby zvířat. // 9. O způsob, jak ďáblové vniknou člověku do těla či do hlavy, aniž ho zraní, neboť tak učiní proměnou čarodějným úkonem. // 10. O způsobu, jakým ďáblové prostřednictvím čarodějných úkonů podstatně posedávají lidi. // 11.0 způsobu, jak mohou obecně postihnout každým druhem // 12. Zvláště o způsobu, jak jsou lidé postihováni těžkými neduhy. // 13. O způsobu jak, porodní báby - čarodějnice působí ze všech nejprokletěji, když utrácejí děti nebo je zatracují ďáblům. // 14. O způsobu, čarodějnice působí dobytku různé škody. // 15.0 způsobu, jak mají ve zvyku přivolávat bouře, krupobití a blesky. // 16. O třech způsobech, jakým muži a ne ženy provádějící čarodějnictví. // II. Zda je zákonné vyhlazovat čarodějnictví prostřednictvím jiného, i nezákonného čarodějnictvím, v osmi hlavách. // První hlava o církevním prostředku proti sukubům a inkubům. // 2. O prostředcích pro ty, kteří jsou očarováni na plodivé síle. // 3. O prostředcích pro ty, kteří jsou očarováni neobvyklou láskou či nenávistí. // 4. O prostředcích pro ty, kterým byly šalebným uměním mužské údy a pro lidi proměněné do po-dooy zvířat. // 5. O prostředcích proti posedlosti z očarování. //

6. O církevních exorcismech proti všelikým neduhům a chorobám způsobených čarodějnictvím a o způsobu vymítání. // 7. O prostředcích proti krupobití a bleskům a pro očarovaný dobytek. // 8. O prostředcích proti skrytým újmám způsobeným ďábly a pro ty, kteří se kvůli nějakému světskému prospěchu zcela zaslíbili ďáblům. // TŘETÍ ČÁST // Obecná a úvodní otázka - Kdo je pravomocným soudcem čarodějnictví. // I. Jakým způsobem pravomocný soudce zahájí řízení ve věci víry proti čarodějům. // II. O počtu svědků. // III. Žda může soudce přimět svědky k přísaze, aby ve věci víry mluvili pravdu a kolikrát může vyslýchat. // IV. O podmínkách týkajících se svědků. // V. Zda mají být smrtelní nepřátelé připuštěni k svědectví. // VI. O pokračování řízení a jak mají být svědci předvoláváni a vyslýcháni Výslech k svědkům. Obecný výslech k čarodějnictví a čarodějnictví. Zvláštní výslech k témuž. // VII. Různé (pochybnosti) vznikající na základě předchozích otázek a záporných odpovědí, zda má být obviněná osoba uvězněna a kdy má být považována za zjevně přistiženou při kacířstvím čarodějnictví. // VIII. O způsobu zadržení a uvěznění. // IX. Zda mají zadrženému po zadržení být sdělena jména (svědků). // X. Jaké jsou dovolené způsoby obhajoby s ustanovením advokáta. // XI. Co má činit advokát, když mu nejsou sdělena jména svědků. // XII. Ohledně smrtelného nepřátelství a o vyšetřování obžalovaného a svědKŮ. // XIII. Co musí vzít uvážit před výslechem na místě věznění a mučení, aby snadno nevystavoval čarodějnice mučení, a to kvůli mlčenlivosti čarodějnic. //

XIV. O způsobu odsouzení obžalované osoby k výslechu. Jak musí být vyslýchána první den a zda jí smí být slíben život. // XV. O pokračování mučení a o znameních, která označují čarodějnici, jak má být oholena a o různých upozorněních ohledně mlčenlivosti čarodějnic. // XVI. O čase a o způsobu druhého výslechu a o závěrečných varováních, kterých má soudce dbát. Jak má být řízení týkající se kacířství čarodějnictví řádným rozsudkem dovedeno do shodně do konce // XVII. O obecné očistě a zvláště o zkoušce žhavým železem, k němuž se čarodějnice odvolávají. // XVIII. Čeho má soudce dbát jak v rozsudku ústním, tak konečném. // XIX. Jakým způsobem soudce považuje obžalovanou osobu za podezřelou a o těch, nad nimiž může vynést rozsudek. // XX. Jakým způsobem má být vynesen rozsudek nad osobou zcela zproštěnou obžaloby. // XXL O druhém způsobu vyneseni rozsudku nad obžalovaným, který byl pouze nařčen. // XXII. O třetím způsobu vynesení rozsudku nad tím, kdo je nařčen a má být vyslýchán. // XXIII. O čtvrtém způsobu vynesení rozsudku naa tím, kdo je z kacířství lehce podezřelý. // XXIV. O způsobu vynesení rozsudku nad silně podezřelým. // XXV. O vynesení rozsudku nad obžalovanou těžce podezřelou osobou. // XXVI. O způsobu vynesení rozsudku nad tím, kdo je náležitě podezřelý a nařčený. // XXVII. O způsobu vynesení rozsudku nad tím, kdo se přiznal ke kacířství, kaje se a nerelapsoval. // XXVIII. Jak má být odsouzena osoba, která pravděpodobně re-lapsuje, ale kaje se. // XXIX. Jak má být odsouzena osoba, která se doznala, ale nekaje se, avšak nerelapsovala. //

XXX. O tom, kdo se přiznal ke kacířství, znovu v něj upadl a nekaje se. // XXXI. O tom, kdo byl usvědčen a přistižen, ale vše popírá. // XXXII. O tom, kdo byl usvědčen, ale uprchl nebo se vzdorovitě odmítá dostavit. // XXXIII. O tom, kdo byl obviněn jinou čarodějnicí, buď upálenou, nebo tou, která má být upálena a jak má být odsouzen. // XXXIV. O způsobu vynesení rozsudku nad čarodějnicí vyhlazující čarodějnictvím a také o čarodějnicích porodních bábách a čarodějích lukostřelcích. // XXXV. a poslední O způsobu vynesení rozsudku nad čarodějnicemi, které se jak neprávem tak právem odvolávají.