.

0 (hodnocen0 x )

(13) Půjčeno:39x 

BK

1. vyd.

Praha : Grada, 1999

455 s.,[1] složený l. : il. + 1 příl.

ISBN 80-7169-416-9 (brož.)

Obsahuje fotografie, grafy, tabulky, rejstřík

Bibliografie na s. 421-427

Popáleniny - léčení - pojednání

000048889

Předmluva 13 // 1 Úvod do problematiky (Königová) 15 // 1.1 Historický pohled na péči o popálené 15 // 1.2 Častost výskytu 17 // 1.3 Prevence 18 // 1.4 Prognóza 20 // 1.5 Specializovaná zdravotnická zařízení 23 // 2 Místní účinky termické energie (Königová) 27 // 2.1 Stavba a funkce kůže 27 // 2.2 Přenos energie 28 // 2.3 Vznik místního edému 30 // 2.4 Klasifikace popálenin a příčiny prohloubení postižených ploch 32 // 3 Zásady první pomoci a neodkladné přednemocniční péče (Königová) 39 // 3.1 Faktory určující závažnost popáleninového traumatu 39 // 3.1.1 Mechanismus úrazu 39 // 3.1.2 Rozsah postižení 41 // 3.1.3 Včk postiženého 42 // 3.1.4 Hloubka postižení 42 // 3.1.5 Lokalizace postižení 43 // 3.1.6 Osobní anamnéza 45 // 3.2 První pomoc a chyby při poskytování první pomoci 45 // 3.3 Třídění pacientů s popáleninovým traumatem 47 // 3.4 Časné komplikace a příprava transportu 49 // 3.5 Transport 54 // 4 Zásady ambulantní a ústavní péče (Königová) 61 // 4.1 Ambulantní ošetření 61 // 4.2 Léčení na specializovaném pracovišti 62 // 5 Péče o popálené plochy (Königová) 67 // 5.1 Ztráta kůže 67 // 5.2 Bakteriální infekce 71 // 5.3 Základní metody lokální péče 73 // 5.3.1 Otevřená metoda 73 // 5.3.2 Polootevřená metoda 75 // 5.3.3 Zavřená metoda 75 // 5.4 Krytí popálených ploch 79 // 5.4.1 Syntetické kryty 80 // 5.4.2 Biologické kryty 81 // 5.4.2.1 Výhody biologického krytu 82 // 5A.2.2 Nevýhody biologického krytu 84 // 5.4.2.3 Druhy biologických krytu 85 // 5.5 Převazování 92 // 5.6 Hydroterapie 94 // 5.7 Odstranění mrtvých tkání (débridement) 96 // 5.7.1 Enzymové débridement 96 // 5.7.2 Chemická nekrolýza 98 // 5.8 Místní antibakteriální prostředky 99 // 5.8.1 Působení místních antibakteriálních prostředků 100 //

5.8.2 Požadované vlastnosti místních antibakteriálních prostředků 101 // 5.8.3 Používané preparáty 103 // 5.9 Nekrektomie a transplantace 107 // 5.9.1 Vznik a vývoj časné excize 107 // 5.9.2 Problematické indikace časné excize 110 // 5.9.3 Indikace časné excize 111 // 5.9.4 Instrumentální vybavení k provedení excize 112 // 5.9.5 Tangenciální (laminální) excize 115 // 5.9.6 Fasciální excize 117 // 5.10 Definitivní krytí ranných ploch 119 // 5.10.1 Odběr autotransplantátu 119 // 5.10.2 Odstraňování granulaci 119 // 5.10.3 Tzv. dočasná transplantace 120 // 5.10.4 Prevence kontraktur 121 // 5.10.5 Síťování transplantátů 121 // 5.10.6 Odložená transplantace 124 // 5.11 Pooperační péče o transplantáty 125 // 5.11.1 Zavřená metoda 125 // 5.11.2 Otevřená metoda 126 // 5.12 Péče o odběrové plochy 127 // 5.13 Souhrnný přehled metod v péči o popálené plochy 128 // 6 Úkoly kožní banky a kultivační laboratoře 137 // 6.1 Úkoly kožní banky (Vogtová) 137 // 6.2 Využití tkáňových kultivací (Dvořánková) 142 // 6.2.1 Epidermální náhrady 145 // 6.2.2 Dermální náhrady 147 // 6.2.3 Kožní náhrady 150 // 7 Popáleniný šok (Königová) 153 // 7.1 Patofyziologie 153 // 7.1.1 Deenergizace 153 // 7.1.2 Aktivace endotelových buněk 153 // 7.1.3 Odpovědi v srdci 154 // 7.1.4 Propojení kaskády cytokinů a osy HPA 155 // 7.1.5 Metabolické změny a tkáňová hypoxie 158 // 7.1.6 Klinická biochemie popáleninového šoku 160 // 7.2 Postižení orgánů zajišťujících homeostázu organismu 166 // 7.3 Procesy uplatňující se při přesunech tekutin 167 // 7.3.1 Zvýšená permeabilita stěn kapilár 167 // 7.3.2 Porucha buněčných membrán 168 // 7.3.3 Zvýšený osmotický tlak v popálených tkáních 169 // 7.4 Celkový klinický obraz 170 // 7.5 Resuscitace náhradními roztoky 173 //

7.5.1 Ztráta erytrocytu 173 // 7.5.2 Složení náhradních roztoků I74 // 7.5.3 Indikace pro nitrožilní náhradu 175 // 7.5.4 Sledování hodinového výdeje moči 176 // 7.5.5 Sledování hemoglobinu a hematokritu 178 // 7.5.6 Formule pro náhradu tekutin 178 // 7.5.7 Sledování léčby 183 // 7.6 Resuscitace krystaloidními roztoky 185 // 7.7 Resuscitace koloidními roztoky 188 // 7.7.1 Proteinové koloidní roztoky 188 // 7.7.2 Neproteinové koloidní roztoky 189 // 7.7.3 Kombinace neproteinových a proteinových koloidů 190 // 7.8 Neadekvátní odpověď na léčbu 191 // 7.8.1 Změny mikrocirkulace vlivem katecholaminů 191 // 7.8.2 Prostředky s účinkem a-blokátorů užívané v praxi 191 // 7.8.3 Příčiny orgánové ischemie 193 // 7.9 Neadekvátní odpověď na úraz I94 // 7.9.1 Stresové faktory I95 // 7.9.2 Ztráta tepla I95 // 7.9.3 Stresové komplikace 196 // 7.9.3.1 Trávicí ústrojí 196 // 7.9.3.2 Ledviny I9g // 7.9.3.3 Játra 199 // 7.9.3.4 Hemodynamika plic I99 // 7.9.3.5 Prokrvení kůže 200 // 7.10 Péče o pohodlí pacienta 200 // 7.10.1 Polohování 202 // 7.10.2 Speciální lůžka 202 // 8 Multiorgánové selhání (Valová) 205 // 8.1 Etiopatogeneze 205 // 8.1.1 Poruchy mikrocirkulace 205 // 8.1.2 Hormonální aspekty 206 // 8.1.2.1 Hypotalamo-hypofyzární systém 206 // 8.1.2.2 Sympato-adrenální systém 207 // 8.1.3 Imunitní systém 212 // 8.1.3.1 Nekoordinované aktivace výkonné složky 214 // 8.1.3.2 Přehled nejčastějších zánětlivých mediátorů 214 // 8.2 Terapie 214 // 8.2.1 Metody testované v pokusech 215 // 8.2.2 Studie in vitro a in vivo (San Antonio, 1998) 215 // 9 Anestezie rozsáhle popálených (Šturma) 217 // 9.1 Anesteziologická taktika v jednotlivých obdobích 218 // 9.1.1 Období neodkladné 220 // 9.1.2 Období akutní 221 // 9.1.3 Období rekonvalescence 222 // 9.2 Peroperační monitorace 223 //

9.3 Týmový přístup a kontinuita péče 223 // 10 Inhalační trauma (Šturma) 225 // 10.1 Toxické poškození 225 // 10.2 Poškození horních cest dýchacích 227 // 10.3 Poškození dolních cest dýchacích a plicního parenchymu 227 // 10.4 Ostatní závažné ventilační a plicní komplikace 230 // 11 Interní komplikace u popáleninového traumatu (...) 231 // 11.1 Onemocnění kardiovaskulárního systému 231 // 11.1.1 Ischemická choroba srdeční 231 // 11.1.2 Hypertenzní choroba 234 // 11.1.3 Bakteriální endokarditida 235 // 11.2 Onemocnění respiračního systému 236 // 11.2.1 Inhalační trauma 236 // 11.2.2 Pneumotorax 237 // 11.2.3 Zánětlivé komplikace dýchacích cest 237 // 11.2.4 Asthma bronchiale 238 // 11.3 Tromboembolická nemoc 240 // 11.3.1 Hluboká flebotrombóza 240 // 11.3.2 Akutní plicní embolie 240 // 11.3.3 Terapie 241 // 11.4 Diseminovaná intravaskulární koagulopatie 241 // 11.4.1 Příčiny 241 // 11.4.2 Patofyziologie 242 // 11.4.3 Fáze DIC 242 // 11.4.4 Terapie 244 // 11.5 Onemocnění gastrointestinálního systému 245 // 11.5.1 Poruchy peristaltiky 245 // 11.5.2 Hemoragické komplikace 245 // 11.5.3 Terapie 246 // 11.6 Hepatobiliární systém 246 // 11.6.1 Funkce jaterní buňky 246 // 11.6.2 Léze jater 246 // 11.6.3 Laboratorní diagnostika 248 // 11.6.4 Terapie 249 // 11.7 Onemocnění vylučovacího systému 249 // 11.7.1 Selhání ledvin 249 // 11.7.2 Infekce močových cest 250 // 11.8 Diabetes mellitus 251 // 12 Popáleninový úraz u dětí (Kripner, Brož) 253 // 12.1 Epidemiologie 253 // 12.2 Hodnocení závažnosti 254 // 12.3 Zajištění těžce popáleného dítěte 254 // 12.3.1 Zajištění ventilace 255 // 12.3.2 Zajištění tekutinové resuscitace 255 // 12.3.3 Zavedení močového katétru 257 // 12.3.4 Nazogastrická sonda 258 // 12.3.5 Analgosedace 258 // 12.3.6 Další léčba 258 //

12.4 Chirurgická léčba popálených ploch 258 // 12.5 Adekvátní výživa a prevence infekce 260 // 12.6 Vliv prostředí 260 // 12.7 Spolupráce s rodinou, dispcnzarizace, prevence 261 // 13 Metabolismus a výživa (Páchl) 265 // 13.1 Parenterální a enterální výživa 265 // 13.2 Určení nutričního stavu 268 // 13.3 Hypermetabolismus 270 // 13.4 Změny metabolismu aminokyselin 272 // 13.5 Změny metabolismu cukrů a tuků 275 // 13.6 Nutriční zajištění kriticky popálených 276 // 13.6.1 Nutriční zajištění 276 // 13.6.2 Zajištění energetických potřeb 279 // 13.6.2.1 Zajištění přívodu neproteinové energie 279 // 13.6.2.2 Přívod proteinů 281 // 13.6.2.3 Minerály a bezsolutová voda 281 // 14 Infekce u popáleninového traumatu (Kolář) 285 // 14.1 Protiinfekční obranné mechanismy 285 // 14.1.1 Kožní kryt 285 // 14.1.2 Sliznice 285 // 14.1.3 Imunitní systém 286 // 14.2 Změny v obranném systému u termického traumatu 288 // 14.3 Mikrobiální svět a termické trauma 289 // 14.4 Klinický obraz a diagnostika 291 // 14.5 Léčba 293 // 14.5.1 Časná fáze 293 // 14.5.2 Fáze časných sekundárních infekcí 296 // 14.5.2.1 Infekce z postižených ploch 296 // 14.5.2.2 Infekce z dýchacích cest 297 // 14.5.2.3 Infekce žilního systému 297 // 14.5.2.4 Infekce ze zažívacího traktu 298 // 14.5.2.5 Infekce při změnách imuntního systému 298 // 14.5.3 Fáze pozdních infekčních komplikací 299 // 14.6 Celková antimikrobiální léčba u pacientů s těžkým termickým // traumatem 302 // 14.6.1 Betalaktamová antibiotika 303 // 14.6.2 Chinolony 305 // 14.6.3 Aminoglykosidy 306 // 14.6.4 Glykopeptidy 308 // 14.6.5 Linkosamidy 309 // 14.6.6 Metronidazol a ornidazol 309 // 14.6.7 Antimykotika 310 // 14.6.8 Antivirotika 310 // 14.7 Úloha bakteriologa (Vránková) 311 //

14.7.1 Sledování bakteriologického osídlení popálených ploch 312 // 14.7.1.1 Semikvantitativní otisková metoda 313 // 14.7.1.2 Závislost primární kolonizace ran na počátečním ošetření 315 // 14.7.1.3 Nejfrekventovanější bakterie u popálených pacientů 316 // 14.7.2 Rezistence bakterií na Klinice popáleninové medicíny 321 // 15 Elektrotrauma (Königová) 325 // 15.1 Faktory určující závažnost elektrotraumatu 326 // 15.2 Lokální poškození 328 // 15.3 Komplikace 330 // 15.3.1 Kardiopulmonální komplikace 330 // 15.3.2 Rcnální komplikace 331 // 15.3.3 Gastrointestinální komplikace 331 // 15.3.4 Neurologické komplikace 333 // 15.3.5 Vaskulární komplikace 338 // 15.4 Terapie 339 // 15.4.1 Urgentní léčba 339 // 15.4.2 Následná léčba 340 // 15.4.2.1 Elektrotrauma nízkým napětím 340 // 15.4.2.2 Elektrotrauma vysokým napětím 345 // 15.4.3 Základní principy léčby 348 // 15.5 Poranění bleskem 356 // 16 Chemické trauma (Broi) 357 // 16.1 Účinky chemických látek 357 // 16.2 Léčba 358 // 17 Chladové trauma - omrzliny (Königová) 363 // 17.1 Pokles teploty kůže 364 // 17.2 Celková léčba 354 // 17.3 Faktory přispívající k chladovému traumatu 365 // 17.4 Klinické skupiny podie etiologic 365 // 17.5 Klinické skupiny z hlediska chirurgického přístupu 367 // 17.6 Směrnice pro neodkladnou péči u chladového traumatu a omrzlin 372 // 18 Léčba popálenin z pohledu válečné chirurgie a medicíny katastrof (Klein) 373 // 18.1 Aktuálnost problému 373 // 18.1.1 První pomoc a evakuace 376 // 18.1.2 Třídění raněných 377 // 18.2 Popáleniny a válečná chirurgie 378 // 18.2.1 Vývoj názorů na ošetřování a léčbu popálenin za války 378 // 18.2.1.1 Příčiny válečných popálenin 379 // 18.2.1.2 Ovlivnění prognózy 380 //

18.2.2 Současné názory na ošetřování a léčbu popálenin v poli 382 // 18.2.3 Léčba popálenin ve zdravotnické službě AČR v míru 384 // 18.3 Popáleniny a medicína katastrof 387 // 18.3.1 Medicína katastrof 387 // 18.3.2 Místo hromadných popáleni nových úrazu v medicíně katastrof 390 // 18.3.3 Příklady hromadných termických katastrof 392 // 18.3.1.1 Rozdíly mezi jednotlivými katastrofami 398 // 18.3.1.2 Závěry z uvedených katastrof 400 // 18.3.4 Likvidace následků hromadných katastrof 401 // 18.3.4.1 Význam třídění a transportu popálených 403 // 18.3.4.2 Připravenost zdravotnických zařízení 408 // 18.3.4.3 Prevence, edukační programy a plánování 410 // 18.3.5 Psychologické a mcdicínsko-etické otázky ve vztahu k hromadným popáleninám 412 // 18.3.6 Význam hromadných popálenin v medicíně katastrof 415 // 18.3.7 Principy řešení problematiky popálenin ve zdravotnické službě AČR 415 // Literatura // Seznam používaných zkratek 429 // Rejstřík 437