.

0 (hodnocen0 x )

(2.5) Půjčeno:5x 

BK

Vyd. 1.

Velehrad : Refugium Velehrad-Roma, 2003

505 s., front. ; 20 cm

ISBN 80-86715-03-5 (váz.)

Studie ; 14

ruština

Vychází v rámci výzkumného záměru "Jednotná Evropa a křesťanství"

Obsahuje frontispis

Solov’jev, Vladimir Sergejevič (filozof ruský, 1853-1900) - filozofie - stati

000050600

Obsah // Michal Altrichter // Kultura pojmové’ námahy a abstrakce bez vztahovosti...5 // Úvod ...12 // I. Předběžné poznámky o nezbytnosti vyšších principů a kritérií // v živote, poznání a tvorbe...19 // II. Nejvyššíprincipy (kladné a abstraktní). Rozdělení kladných // nejvyšších principů na tradiční a mystické. Rozdělení abstraktních // nejvyšších principů na abstraktné-empirické čili materiálni a abstraktné-racionalislické čili formálni...26 // III. Empirický princip mravnosti a jeho elementárni formy. - // Hédonismus, eudaimonismus a utilitarísmus...35 // IV. Empirický princip mravnosti ve své nejvyšší formě. // Schopenhauerovo pojetí morálky...47 // V. Nedostatečnost empirického, tj. materiálního principu mravnosti // a přechod k principu čistě racionálnímu, tj. formálnímu...63 // VI. Formální princip mravnosti. Pojem zodpovědnosti // a kategorického imperativu...72 // VII. Tří formulace kategorického imperativu (podle Kanta)...84 // VIII. Vztah mezi racionální a empirickou etikou, čistě formální // význam racionálního principu mravnosti...94 // 501 // 107 // IX. Různé pohledy na svobodu vůle. // Empirický rozbor této otázky... // X. Učení o rozdílu mezi empirickým a spekulativním // přístupem a o slučitelnosti fenomenální nutnosti a transcendentálni svobody...127 // XI. Obecné závěry racionální etiky. Přechod ze subjektivní etiky // k předmětné etice...153

XII. Obecná abstraktní pojetí lidské společnosti...160 // XIII. Abstraktní principy individualismu a pospolitosti...167 // XIV. Ekonomický aspekt společnosti, socialismus // a vláda buržoazie...173 // XV. Logický přechod od ekonomické společnosti ke společnosti // právní. Požadavek práva a státnosti...183 // XVI. Přechod od ekonomického principu společnosti k právnímu principu. Rozpory socialismu v otázkách společenského cíle // a úlohy osobnosti...186 // XVII. Závěrečné poznámky o socialismu...193 // XVIII. Abstraktně-historické a abstraktně-utilitární pojetí práva. // Princip organického rozvoje a princip konsensu. Analýza pojmu obecného prospěchu, který má být cílem právního řádu...196 // XIX. Dvojaký původ práva. Historická geneze práva // a jeho formální podstata. Racionální definice práva. Přirozené a kladné pojetí práva...203 // XX. Výlučně formální a negativní charakter práva a právního řádu. Neodůvodněnost práva jako nejvyššího principu // lidské společnosti...211 // XXI. Náboženský princip člověka. Společnost jako náboženský svaz // čili církev...215 // 502 // XXII. Abstraktní kleňkalismus neboli falešná teokracie. Abstraktní dualistický vztafi mezi církví a státem. Přechod k vytvoření pravé, // tj. svobodné teokracie...219 // XXIII. Význam pravého náboženského principu v normální // společnosti...226 // XXIV. Vnitřní spojení společenských sfér

ve svobodné teokracii.237 // XXV. Obecný přehled předešlého obsahu. Otázka uskutečnitelnosti // mravního ideálu jako nutné hranice každého přístupu k etice...252 // XXVI. Závislost etiky na metafyzice. Neodůvodněnost abstraktního // moralismu. Přechod k otázce pravého poznání...256 // XXVII. Definice pravdy jako celkové podstaty. Nedostatečnost této definice. Obecný pojem poznání. Definice pravdy jako objektivně-poznatelné (vnímané), tj. vnější reálnosti. Abstraktní realismus. .. 260 // XXVIII. Kritika abstraktního realismu z čistě logického pohledu. Smyslová zkušenost jako poznání bezprostřední reality. Rozpory existující v bezprostřední realitě. Pravdivost všeobecná jako // výsledek těchto rozporů...265 // XXIX. Objasňující poznámky k předešlé kapitole (kritika abstraktního realismu z pohledu obecného vědomí). Předběžná pojetí pravdy, pravda faktičnosti, pravda věčnosti a pravda // o přirozenosti věcí. Přechod k naturalismu...280 // XXX. Elementární formy naturalismu. Živelný naturalismus, // hylozoismus. Požadavek přesné definice přirozenosti jako obecného základu bytí...287 // XXXI. Analogie mezi obecným základem jsoucna a obecným základem smyslového poznání. Hmat jako základ všech vjemů. Hmatatelná čili neproniknutelná hmota jako // obecný základ bytí...295 // 503