.

0 (hodnocen0 x )

BK

1. vyd.

Praha : SPN, 1989

389 s., [32] s. obr. příl. : il. ; 21 cm

ISBN 80-04-22838-0 (váz.)

Učebnice pro vysoké školy

Obshauje bibliografické odkazy, přehledy literatury a jmenný, věcný a místní rejstřík

Celostátní vysokoškolská příručka pro studenty filozofických fakult

000051972

Rekat.

ÚVOD KLÍČ K EKOLOGII ČLOVĚKA 11 (Miloslav Brůžek) // 1.ČÁST ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V BIOLOGICKÉ A SOCIÁLNÍ REPRODUKCI 19 (Miloslav B rúže k) // 1.1 Charakter lidského vztahu k prostředí 21 // 1.1.1 Zvláštnosti látkové výměny mezi přírodou a člověkem 21 // 1.1.2 Obsah lidského vztahu ke skutečnosti 29 // 1.1.3 Biologická a kulturní adaptace 33 // 1.2 Životní prostředí v proměnách lidské činnosti 39 // 1.2.1 Přeměna biologické adaptace v lidskou činnost 39 // 1.2.2 Jednotný biologický základ různorodé kulturní úrovně // lidského rodu 49 // 1.2.3 Vytváření životního prostředí jako dynamický proces zdokonalování subjekt-objektového vztahu 55 // 1.3 Příčiny a důsledky konfliktu biologické adaptace s kultivací životního prostředí 61 // 1.3.1 Následky živelných zásahů člověka v životním prostředí 61 // 1.3.2 Svoboda člověka, základ formování jeho humanistického vztahu k světu 67 // 2. ČÁST OCHRANA PŘÍRODY JAKO PÉČE O PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 75 (Jan Čeřovský) // 2.1 Přírodní prostředí, globální i lokální problémy, snahy a cesty k řešení 77 // 2.1.1 Prioritní význam péče o přírodní prostředí 77 // 2.1.2 Hlavní problémy, jejich kořeny, cesty k nápravě 79 // 2.1.3 Vznik ochrany přírody 83 // 2.1.4 Tři stupně ve vývoji ochrany přírody 86 // 2.1.5 Mezinárodní ochrana

přírody 89 // 2.1.6 Světová strategie ochrany přírody 93 // 2.2 Základy ekologie a sosiekologie 95 // 72.2.1 Ekologie jako biologická věda o životním prostředí 95 // 2.2.2 Organizace a funkce biosféry 97 // 2.2.3 Člověk ovlivňuje a narušuje biosféru 106 // 2.2.4 Ekologická stabilita a ekologická diverzita- 109 // 2.2.5 Sosiekologie — věda o ochraně přírody 112 // 2.2.6 Sosiekologické zákony 114 // 2.3 Racionální využívání přírodních zdrojů a péče o krajinu 17 // 2.3.1 Ochrana přírody jako obor 117 // 2.3.2 Přírodní zdroje 120 // 2.3.3 Hlavní kategorie přírodních zdrojů a péče o ně 122 // 2.3.4 Krajina z hlediska ochrany přírody 128 // 2.3.5 Péče o krajinu jako výraz komplexní ochrany přírody 132 // 2.4 Zvlášť chráněné části přírody 136 // 2.4.1 Definice, třídění, chráněné druhy a přírodní výtvory 136 // 2.4.2 Územní ochrana přírody 138 // 2.4.3 Mezinárodní kategorie chráněných území 139 // 2.4.4 Péče o chráněná území a jejich využití 141 // 2.4.5 Československá síť chráněných území 143 // 2.5 Výchova k ochraně přírody а k péči o životní prostředí 147 // 2.5.1 Poslání a definice 147 // 2.5.2 Zásady výchovy k péči o životní prostředí 149 // 2.5.3 Systém výchovy k ochraně přírody а k péči o životní prostředí 151 // 3. ČÁST ARCHITEKTONICKÁ KULTIVACE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 155 (Zdeněk Lakomý) // 3.1 Teorie interakčních polí // a základní vztahy člověka a společnosti k hmotnému světu při péči o životní prostředí 157 // 3.2 Základní pojmy 169 // 3.2.1 Otázky kvantity a kvality výstavby 169 // 3.2.2 Multidimenzionálnost architektonické tvorby 171 // 3.2.3. Multidisciplinárnost architektonické tvorby 176 // 3.2.4 Časové dimenze působení architektury 183 //

3.2.5 Kultivace hmotného životního prostředí a architektonická tvorba 187 // 3.3 Historický pohled na vývoj architektonizovaného prostředí 193 // 3.3.1 Přehled vývoje architektury do období průmyslové revoluce 193 // 3.3.1.1 Prehistorie a počátky tvorby hmotného životního prostředí . 198 // 8 // 43.3.1.2 Principy architektonické tvorby hmotného životního prostředí ve vyspělých otrokářských státech Řecka a Říma // a jejich vliv na další vývoj architektury 203 // 3.3.1.3 Vývoj gotické architektury ve feudálních státech střední Evropy 209 // 3.3.1.4 Vývoj architektury renesance a baroka 215 // 3.3.1.5 Období klasicismu, romantismu, novorenesance // a počátky ocelových konstrukcí na přelomu od feudální k buržoázni společnosti 225 // 3.3.2 Vývoj architektury a urbanismu po průmyslové revolci 231 // 3.3.2.1 Vývoj architektury kapitalistické epochy průmyslového věku 236 // 3.3.2.2 Architektura po první světové válce a vzniku Svazu sovětských socialistických republik 242 // 3.3.2.3 Vývoj architektury po druhé světové válce 247 // 4. ČÁST KULTURO LOGICKÁ PROBLEMATIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 269 (Jitka Ortová) / 4.1 Pojetí kultury a životního prostředí v různých vědních disciplínách 272 // 4.1.1 Výklad kultury a prostředí v marxistické kulturologii 281 // 4.2 Lidská činnost a kultura 286 // 4.2.1 Příroda a kultura 290 // 4.3 Kulturologická interpretace adaptací a zpětných vazeb 296 // 4.3.1 Předstihový odraz, preadaptace a ekologie člověka 304 // 4.3.2 Adekvátnost odrazu na úrovni emocionální činnosti 308 // 4.4 Specifičnost reprezentačního modelu kultury 313 // 4.4.1 Kulturologická klasifikace emocionální činnosti 319 // 4.5 Kultura a civilizace 327 // 4.5.1 Hodnoty, kultura, civilizace a životní prostředí 333 //

4.6 Význam kulturologie pro koncepci životního prostředí 339 // ZÁVĚR VÝCHODISKA Z EKOLOGICKÉ KRIZE SOUČASNÉ CIVILIZACE 351 (Miloslav Brůžek) // SLOVO O AUTORECH KNIHY 361 // DOPORUČENÁ LITERATURA 365 // JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK 368

(OCoLC)39406239

cnb000048648