Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 15.01.2022. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(0.5) Půjčeno:1x 
BK
EB
2., rozš. a aktualiz. vyd.
Praha : Grada, 2008
542 s., [5] s. barev. obr. příl. : il. ; 25 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-247-2844-5 (váz.)
ISBN 978-80-247-7029-1 (online ; pdf)
Obsahuje bibliografii na s. 487-490 a rejstřík
Popsáno podle tištěné verze
000060272
1 Metabolizmus při akutních onemocněních reakce na kritický stav // 1.1 Hypometabolická (ebb odlivová) fáze šoku // 1.2 Hypermetabolická (flow přílivová) fáze šoku // 2 Hormonální regulace, tkáňové mediatory a utilizace substrátů v akutním stavu // 2.1 Účinky hormonů ve stresu // 2.1.1 Inzulin // 2.1.2 Růstový hormon // 2.1.3 Glukagon // 2.1.4 Adrenalin // 2.1.5 Kortizol // 2.2 Léčebné použití hormonů // 2.2.1 Terapeutické využití inzulínu // 2.2.2 Terapeutické využití růstového hormonu // 2.2.3 Použití androgenů v léčbě hypermetabolického stavu a katabolizmu v postagresivním stavu // 3 Měření energetické potřeby a metabolizmus energetických substrátů // 3.1 Stanovení energetické potřeby měřením // 3.1.1 Metoda indirektní kalorimetrie a její použití v klinice // 3.1.2 Výpočty používané k měření energetické potřeby // 3.1.2.1 Výpočet energetické potřeby z hodnot V02 a VC02 // 3.1.2.2 Přehled vztahů používaných k výpočtu energetické potřeby pomocí indirektní kalorimetrie a stanovení oxidace jednotlivých nutričních substrátů (sacharidy, proteiny, tuky) // 3.1.2.3 Definice jednotlivých parametrů energetické potřeby a jejich odhad // 3.2 Účinek přívodu substrátů na výměnu plynů // 3.3 Metabolizmus a potřeba sacharidů v umělé výživě // 3.3.1 Glukoneogeneze // 3.3.1.1 Role Coriho cyklu // 3.3.1.2 Glukoneogeneze z alaninu // 3.3.1.3 Glukoneogeneze v ledvinách // 3.3.1.4 Způsoby řízení glukoneogeneze // 3.3.1.5 Význam bloudivých (futilních) cyklů v procesu glykolýzy a glukoneogeneze // 3.3.2 Metabolizmus glukózy během parenterální výživy // 3.3.2.1 Teoretické podklady výhod kompenzace hyperglykemie inzulínem // 3.4 Metabolizmus lipidů v intenzivní péči // 3.4.1 Klasifikace, biochemie a metabolizmus lipidů ve vztahu k akutnímu stavu //
3.4.1.1 Mastné kyseliny // 3.4.1.2 Triacylglyceroly // 3.4.1.3 Role strukturovaných lipidů // 3.4.1.4 Transport tuku v krevním oběhu // 3.4.2 Metabolizmus lipoproteinů a transport triacylglycerolů a cholesterolu obecná charakteristika // 3.4.3 Struktura a metabolizmus jednotlivých lipoproteinových tříd // 3.4.3.1 Chylomikrony // 3.4.3.2 Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL) // 3.4.3.3 Lipoproteiny o intermediární denzitě (IDL) // 3.4.3.4 Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) // 3.4.3.5 Lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) // 3.4.4 Intravaskulární metabolizmus lipidů a lipoproteinů-důsledky pro metabolizmus tukových emulzí // 3.4.4.1 Metabolizmus chylomikronů // 3.4.4.2 Metabolizmus lipoproteinů o velmi nízké a nízké hustotě // 3.4.4.3 Metabolizmus lipoproteinů o vysoké hustotě // 3.4.4.4 Aplikace mechanizmů metabolizmu lipidů a lipoproteinů na metabolizmus a kinetiku parenterálních lipidových emulzí // 3.4.4.5 Vstup umělých částic tukové emulze do metabolizmu lipidů // 3.4.5 Role karnitinu // 3.4.6 Přínos tukových emulzí pro parenterální výživu // 3.4.7 Role tukových emulzí v nutriční farmakologii // 3.5 Metabolizmus proteinů a aminokyselin v akutních stavech // význam pro intenzivní péči // 3.5.1 Metabolizmus a funkce jednotlivých aminokyselin // obecná charakteristika // 3.5.1.1 Serin // 3.5.1.2 Prolin // 3.5.1.3 Histidin // 3.5.1.4 Rozvětvené aminokyseliny // 3.5.1.5 Aminokyseliny obsahující síru // 3.5.1.6 Fenylalanin a tyrozin // 3.5.1.7 Tryptofan // 3.5.1.8 Arginin // 3.5.1.9 Kyselina glutamová (glutamát) a glutamin // 3.5.2 Metabolizmus aminokyselin v akutních stavech // 3.5.2.1 Stanovení a zajištění dusíkové bilance // 3.5.2.2 Kreatinin-výškový index // 3.5.2.3 Hrazení potřeby aminokyselin v akutním stavu // 3.5.2.4 Optimalizace poměru přívodu dusíku a energie //
3.5.2.5 Význam biologické hodnoty proteinů, případně formule aminoroztoků v umělé výživě // 4 Zajištění rovnováhy vody a elektrolytů při parenterální výživě u akutních stavů // 4.1 Distribuce tělesných tekutin // 4.2 Složky tělesných tekutin // 4.3 Transport rozpuštěných látek (solutů) přes membrány // 4.4 Bilance tekutin // 4.5 Poruchy objemu a složení tělesných tekutin // 4.5.1 Dehydratace // 4.5.1.1 Izotonická hypovolemic (izotonická dehydratace) // 4.5.1.2 Hypotonická hypovolemic (hypotonická dehydratace) // 4.5.1.3 Hypertonická hypovolemic (hypertonická dehydratace) // 4.5.2 Hyperhydratace // 4.5.2.1 Izotonická hypervolemie (izotonická hyperhydratace) // 4.5.2.2 Hypotonická hypervolemic (hypotonická hyperhydratace) // 4.5.2.3 Hypertonická hypervolemic (hypertonická hyperhydratace) // 4.6 Metabolizmus jednotlivých elektrolytů v akutním stavu // 4.6.1 Poruchy metabolizmu sodíku // 4.6.1.1 Zvětšení tělesných zásob sodíku // 4.6.1.2 Hypernatremie // 4.6.1.3 Deficit sodíku // 4.6.1.4 Hyponatremie // 4.6.2 Poruchy metabolizmu draslíku // 4.6.2.1 Hyperkalemie a zvýšená zásoba draslíku // 4.6.2.2 Hypokalemic // 4.6.3 Poruchy metabolizmu chloridů // 4.6.3.1 Hyperchloremie a zvýšení zásob chloridů // 4.6.3.2 Hypochloremic a snížení zásob chloridů // 4.6.4 Poruchy metabolizmu fosforu // 4.6.4.1 Hyperfosforemie // 4.6.4.2 Hypofosforemie // 4.6.5 Poruchy metabolizmu hořčíku // 4.6.5.1 Hypermagnezemie // 4.6.5.2 Hypomagnezemie // 4.6.6 Poruchy metabolizmu vápníku // 4.6.6.1 Hyperkalcemie // 4.6.6.2 Hypokalcemie // 5 Poruchy acidobazické rovnováhy v metabolické intenzivní péči // diagnostika a léčba // 5.1 Nejčastější poruchy acidobazické rovnováhy // 5.1.1 Respirační acidóza // 5.1.2 Respirační alkalóza // 5.1.3 Metabolická (nerespirační) alkalóza //
5.1.4 Metabolická (nerespirační) acidóza // 5.2 Kompenzační reakce organizmu na poruchy acidobazické rovnováhy // 5.2.1 Respirační odpověď // 5.2.2 Renální odpověď // 5.3 Obecná pravidla úpravy acidobazické rovnováhy // 5.4 Možnosti komplexního hodnocení poruch acidobazické a iontové rovnováhy // 6 Mikronutrienty v intenzivní péči // 6.1 Obecná charakteristika mikronutrientů // 6.2 Efekt vysokých dávek mikronutrientů // 6.3 Funkce vitaminů a stopových prvků // 6.4 Potřeba mikronutrientů při akutních onemocněních // 6.5 Rozdíly mezi potřebou mikronutrientů při parenterální a enterální výživě // 7 Charakteristika a použití jednotlivých vitaminů v umělé výživě // 7.1 Vitamin A // 7.2 Vitamin D // 7.3 Vitamin E // 7.4 Vitamin K // 7.5 Vitamin C // 7.6 Thiamin // 7.7 Riboflavin // 7.8 Niacin // 7.9 Vitamin B6 // 7.10 Vitamin B12 // 7.11 Kyselina listová // 7.12 Biotin // 7.13 Kyselina pantotenová // 8 Charakteristika a použití stopových prvků v umělé výživě // 8.1 Železo // 8.2 Zinek // 8.3 Měď // 8.4 Selen // 8.5 Chrom // 8.6 Mangan // 9 Malnutrice // 9.1 Mechanizmy vzniku a klasifikace malnutrice // 9.1.1 Prosté hladovění // 9.1.2 Stresové hladovění // 9.2 Klinický obraz malnutrice // 9.3 Laboratorní nálezy při malnutrici // 9.3.1 Interpretace plazmatických hladin bílkovin a hodnocení viscerálního proteinu // 9.3.1.1 Transferin // 9.3.1.2 Prealbumin (transtyretin) // 9.3.1.3 Protein vázající retinol // 9.3.1.4 Fibronektin // 9.3.1.5 Somatomedin C // 9.3.2 Laboratorní hodnocení stavu somatického proteinu v malnutrici // 9.3.2.1 Kreatinin-výškový index // 9.3.2.2 3-metyl-histidin // 9.4 Spolehlivost některých ukazatelů malnutrice // 9.4.1 Role prealbuminu (transtyretinu) v hodnocení malnutrice při současném zánětu a v kritickém stavu //
9.5 Vliv malnutrice na fyziologické funkce // 9.5.1 Morfologické a funkční změny při malnutrici // 9.6 Důsledky hladovění a malnutrice na metabolické ukazatele // 10 Indikace parenterální a enterální výživy // 11 Obecné principy parenterální výživy // 11.1 Periferní parenterální výživa // 11.2 Parenterální výživa systémem all-in-one // 11.2.1 Podání parenterální výživy systémem all-in-one // 11.2.2 Typy směsí all-in-one // 11.2.3 Složení, příprava a kontrola směsí all-in-one // 11.2.4 Pravidla pro přípravu směsí all-in-one // 11.3 Stabilita směsí parenterální výživy // 11.3.1 Stabilita lipidových emulzí // 11.3.2 Stabilita kalcia a fosfátů // 11.3.3 Stabilita vitaminů // 11.3.4 Stabilita stopových prvků // 11.3.5 Stabilita léků ve směsích all-in-one // 12 Přístupové cesty pro parenterální výživu // 12.1 Přístup do periferního žilního systému // 12.2 Zavedení katétru nebo kanyly do periferní žíly // 12.3 Přístupové cesty do centrálního žilního systému // 12.4 Zavádění katétru cestou vena subclavia a vena jugularis // 12.5 Technika punkce a katetrizace vena subclavia // 12.6 Technika zavádění centrálního žilního katétru pro dlouhodobé nebo trvalé použití // 12.6.1 Zvláštní požadavky katétru pro dlouhodobou nebo trvalou parenterální výživu v domácím prostředí // 12.7 Péče o centrální žilní katétr // 12.8 Některé speciální pokyny důležité pro bezpečné zavádění centrálního venózního katétru a péči o katétr // 13 Komplikace parenterální výživy a jejich prevence // 13.1 Mechanické komplikace // 13.2 Septické komplikace centrálního žilního katétru // 13.3 Metabolické komplikace parenterální výživy // 13.3.1 Přetížení nutričními substráty („overfeeding" syndrom) // 13.3.2 Dysbalance a chybění některých aminokyselin //
13.3.3 Poruchy metabolizmu lipidů // 13.3.4 Karenční stavy jako metabolická komplikace v parenterální výživě // 13.3.5 Poškození jaterních funkcí při úplné parenterální výživě // 13.3.6 Komplikace způsobené cestou podání parenterální výživy // 13.3.7 Toxické produkty a xenobiotika v parenterální výživě // 13.3.8 Opatření snižující metabolické komplikace parenterální výživy // 14 Enterální výživa principy a zvláštnosti použití v intenzivní péči // 14.1 Digesce, resorpce a metabolizmus perorálně přijatých nutričních substrátů // 14.1.1 Lipidy // 14.1.2 Sacharidy // 14.1.3 Proteiny // 14.2 Obecné a fyzikální charakteristiky enterálních přípravků // 15 Indikace a kontraindikace enterální výživy // 15.1 Indikace enterální výživy // 15.2 Kontraindikace enterální výživy // 15.3 Rozdělení tekutých výživ // 15.3.1 Tekuté výživy připravené kuchyňskou technologií // 15.3.2 Polymerní formule // 15.3.2.1 Bílkoviny // 15.3.2.2 Tuky // 15.3.2.3 Sacharidy // 15.3.2.4 Elektrolyty, vitaminy a stopové prvky // 15.3.3 Elementární a oligomerní diety // 15.3.3.1 Elementární formule I. generace // 15.3.3.2 Elementární formule II. generace (oligomerní diety) // 15.3.4 Orgánově specifické enterální tekuté výživy // (enterální léčebné přípravky) // 15.3.4.1 Modulové diety // 15.3.4.2 Stresové formule enterální výživy // 15.3.4.3 Imunomodulační enterální přípravky // 15.3.4.4 Orgánově specifické enterální formule ovlivňující funkci střeva // 15.3.4.5 Další specifické enterální výživy // 16 Technika enterální výživy // 16.1 Vlastnosti enterálních sond // 16.2 Materiál používaný na enterální sondy // 16.3 Úpravy sondy pro snadnější zavádění a udržení v pozici // 16.4 Zavádění enterálních sond //
16.4.1 Zavádění nazoenterální sondy // 16.4.2 Endoskopické zavádění gastrické a jejunální sondy // 16.4.3 Chirurgické provádění gastrostomie a punkční jejunostomie // 16.5 Vaky a kontejnery na enterální výživu // 16.6 Technika podávání enterální výživy // 16.7 Režimy podávání enterální výživy // 16.8 Důležitá bezpečnostní pravidla pro použití enterální výživy // 16.9 Komplikace enterální výživy // 16.9.1 Komplikace při zavádění enterální sondy // 16.9.1.1 Komplikace zavádění nazogastrických a nazoenterálních sond // 16.9.1.2 Komplikace gastrostomie prováděné chirurgicky // 16.9.1.3 Komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie a gastrojejunostomie // 16.9.2 Mechanické komplikace použití enterální sondy // 16.9.2.1 Komplikace použití nazogastrické a nazoenterální sondy // 16.9.2.2 Ucpání gastrické nebo enterální sondy // 16.9.2.3 Komplikace způsobené přívodním setem a enterálními pumpami // 16.9.3 Klinické komplikace enterální výživy // 16.9.3.1 Průjem // 16.9.3.2 Kontaminace enterálního přípravku // 16.9.3.3 Aspirace // 16.9.4 Nutriční a metabolické komplikace enterální výživy // 16.9.4.1 Nedostatečné nutriční zajištění // 16.9.4.2 Přetížení nutričními substráty hyperalimentace // 16.9.4.3 Syndrom enterální výživy // 17 Farmakologické a farmaceutické aspekty parenterální a enterální výživy // 17.1 Inkompatibility a jejich typy // 17.1.1 Fyzikální inkompatibility parenterální výživy // 17.1.2 Speciální toxikologické aspekty aditiv v parenterální výživě pro děti // 17.1.3 Fyzikální inkompatibility s enterálními přípravky // 17.2 Metody snížení výskytu fyzikálních inkompatibilit v umělé výživě // 17.3 Farmakologické inkompatibility // 17.3.1 Farmakologické ovlivnění enterální výživy //
17.3.2 Farmakokinetické inkompatibility zhoršující biologickou dostupnost léku // 17.3.3 Ovlivnění farmakokinetiky podle místa podání léku // 17.4 Obecné farmaceutické aspekty parenterální výživy // 17.4.1 Speciální farmaceutické problémy směsí all-in-one // 17.4.2 Účinek pH v roztocích pro parenterální výživu a v systémech all-in-one // 17.4.3 Skladování směsí pro parenterální výživu // 17.4.4 Farmakologické aspekty vícekomorových vaků pro parenterální výživu // Doporučená literatura // SPECIÁLNÍ ČÁST - UMĚLÁ VÝŽIVA U VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ A SITUACÍ V INTENZIVNÍ PÉČI // Úvod // 18 Umělá výživa při renální insuficienci // 18.1 Charakteristika renální insuficience // 18.2 Zhodnocení nutričního stavu u nemocného s renální insuficienci // 18.3 Metody stanovení a monitorování nutričního stavu nemocných s renálním selháním // 18.4 Nutriční potřeba u nemocných s akutní renální nedostatečností // 18.4.1 Potřeba energie // 18.4.2 Potřeba vitaminů a stopových prvků // 18.4.3 Potřeba elektrolytů // 18.5 Metabolické a nutriční změny // 18.6 Cesty podání nutriční podpory // 18.7 Sledování stavu výživy // 19 Umělá výživa při poškození jater // 19.1 Akutní insuficience jater // 19.2 Nutriční podpora při jaterním selhání // 20 Umělá výživa při respiračním selhání // 20.1 Metabolizmus a funkce dýchacího svalstva // 20.2 Potřeba nutričních substrátů a jejich vliv na plicní funkce // 20.2.1 Potřeba proteinů a aminokyselin // 20.2.2 Potřeba tuků // 20.2.3 Potřeba sacharidů // 20.2.4 Potřeba minerálů // 20.2.5 Potřeba tekutin // 20.2.6 Účinek realimentace na plicní funkce // 20.3 Praktická doporučení pro nutriční podporu při respiračním selhání // 21 Umělá výživa při srdečním selhání //
21.1 Vodní, iontová a acidobazická rovnováha při srdečním selhání // 21.2 Utilizace makronutrientů při srdečním selhání // 21.2.1 Potřeba glukózy // 21.2.2 Potřeba mastných kyselin // 21.2.3 Potřeba bílkovin // 21.2.4 Potřeba energie // 21.3 Praktická doporučení pro složení umělé výživy při srdečním selhání // 22 Umělá výživa při poškození střeva // 22.1 Zánětlivé postižení střeva // 22.1.1 Nutriční terapie zánětlivých střevních onemocnění // 22.2 Syndrom krátkého střeva // 22.2.1 Nutriční podpora po zvládnutí časné pooperační fáze // u syndromu krátkého střeva // 22.3 Radiační enteritida // 22.4 Celiakie (glutenová enteropatie) // 23 Umělá výživa při akutní pankreatitidě // 23.1 Kritéria závažnosti akutní pankreatitidy // 23.2 Základní principy léčby // 23.2.1 Nová koncepce metabolické péče a umělé výživy // 23.2.2 Časná iontová a objemová resuscitace // 23.2.3 Metabolizmus minerálů u akutní pankreatitidy // 23.2.3.1 Změny v mineralogramu // 23.2.3.2 Deplece sodného, draselného a chloridového iontu // 23.2.3.3 Poruchy metabolizmu kalcia a magnézia // 23.3 Role umělé výživy v léčbě akutní pankreatitidy // 23.3.1 Potřeba energie // 23.3.2 Indikace a taktika použití nutriční podpory // 23.3.3 Výběr nemocných vhodných pro nutriční podporu // 23.3.4 Cesta podání a složení umělé výživy // 24 Umělá výživa a metabolická podpora při popáleninovém traumatu // 24.1 Přehled patofyziologických reakcí ovlivňujících potřebu nutriční podpory při popálení // 24.1.1 Destrukce kůže termickým inzultem // 24.1.2 Metabolická odpověď na popáleninové trauma // 24.1.3 Oběhové a imunologické změny // 24.2 Nutriční potřeba při popáleninovém traumatu // 24.2.1 Potřeba energie // 24.2.2 Potřeba sacharidů //
24.2.3 Potřeba proteinů a role specifických aminokyselin // 24.2.4 Potřeba tuků // 24.2.5 Potřeba vitaminů a mikronutrientů // 24.2.6 Potřeba tekutin a objemová resuscitace // 24.2.7 Léčba hypermetabolizmu // 24.2.7.1 Stimulace anabolizmu // 24.3 Laboratorní sledování // 25 Nutriční podpora a metabolická péče v kritickém stavu a při syndromu multiorgánového selhání (MODS) // 25.1 Přínos nutriční podpory v kritickém stavu // 25.2 Patofyziologické základy nutriční podpory u kritických pacientů // 25.3 Praktické pokyny pro léčbu a její sledování // 25.3.1 Hrazení energie // 25.3.2 Hrazení bílkovin // 25.3.3 Obecná pravidla a monitorování // 26 Umělá výživa při traumatu a v perioperačním období // 26.1 Praktický postup při indikaci perioperační umělé výživy // 26.2 Složení umělé výživy při traumatu a perioperační přípravě // 26.2.1 Potřeba energie // 26.2.2 Výpočet dávky bílkovin, tuků a sacharidů // 26.3 Role nutričních substrátů při operaci a traumatu // 27 Umělá výživa a metabolická péče při infekcích, syndromu systémové zánětlivé odpovědi a sepsi // 27.1 Mediatory systémové zánětlivé odpovědi a sepse // 27.2 Praktická doporučení pro umělou výživu při syndromu systémové zánětlivé reakce a sepsi // 27.2.1 Hrazení energie // 27.2.2 Hrazení aminokyselin // 27.2.3 Hrazení lipidů // 27.2.4 Hrazení sacharidů // 28 Nutriční podpora u neurologických pacientů // 28.1 Nutriční vyšetření u neurologických pacientů // 28.2 Doporučení pro umělou výživu v neurologii // 28.2.1 Potřeba energie // 28.2.2 Hrazení bílkovin // 28.2.3 Hrazení sacharidů // 28.2.4 Potřeba makroprvků, stopových prvků a vitaminů // 28.2.5 Úprava přívodu tekutin // 28.3 Indikace nutriční podpory u neurologických onemocnění //
28.3.1 Amyotrofická laterální skleróza // 28.3.2 Sclerosis multiplex // 28.3.3 Parkinsonova nemoc // 28.3.4 Alzheimerova nemoc // 28.3.5 Myastenia gravis // 28.3.6 Akutní cerebrovaskulární příhody // 28.3.7 Nutriční podpora u poranění míchy // 29 Nutriční podpora při nádorových onemocněních // 29.1 Indikace a doporučení umělé výživy u onkologických pacientů // 29.2 Účinek umělé výživy na nutriční stav a klinické výsledky // 30 Umělá výživa v intenzivní péči při diabetes mellitus // 30.1 Nutriční podpora při diabetu // 30.2 Parenterální výživa u diabetiků v intenzivní péči // 30.3 Enterální výživa u diabetiků v intenzivní péči // 30.4 Vliv diabetických komplikací na umělou výživu // 30.4.1 Diabetická gastroparéza // 30.4.2 Průjem // 30.4.3 Renální selhání // 31 Umělá výživa a transplantace parenchymatózních orgánů // 31.1 Příčiny malnutrice a její důsledky v posttransplantačním období // 31.2 Nutriční podpora před transplantací a její vliv na posttransplantační průběh // 31.3 Nutriční podpora v období po transplantaci orgánů // 31.3.1 Potřeba energie // 31.3.2 Hrazení bílkovin // 31.3.3 Hrazení sacharidů a tuků // 31.3.4 Hrazení vitaminů a stopových prvků // 32 Nutriční podpora při transplantaci kostní dřeně a kmenových buněk // 32.1 Fáze přípravy // 32.2 Fáze chemoterapie a radioterapie // 32.3 Fáze neutropenie // 32.4 Nutriční podpora při léčbě poškození orgánů v posttransplantačním období // 32.4.1 Poškození jater // 32.4.2 Poškození ledvin // 32.4.3 Poškození plic // 32.4.4 Neurologická poškození // 32.4.5 Poškození gastrointestinálního traktu // 32.4.5.1 Mukozitida a ústní infekce // 32.4.5.2 Dysfagie a ezofagitida // 32.4.5.3 Poškození střeva // 32.5 Přechod z umělé výživy v posttransplantačním období na perorální příjem //
33 Umělá výživa u obézních pacientů v intenzivní péči // 33.1 Nutriční zajištění obézních pacientů // 33.1.1 Potřeba energie // 33.1.2 Potřeba bílkovin // 33.2 Hypokalorická nutriční podpora // 34 Struktura a funkce nutričního týmu // 34.1 Úkoly nutričního týmu // 34.2 Role jednotlivých členů nutričního týmu // 35 Hodnocení kvality péče a ekonomické aspekty umělé výživy // 35.1 Prevalence malnutrice v závislosti na onemocnění // 35.2 Terminologie zdravotně-ekonomických vztahů // 36 Etické a právní principy při rozhodování o nezahájení nebo ukončení umělé výživy
(OCoLC)316301498
cnb001832931

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC