Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 10.10.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
EB
2., rozš. a aktualiz. vyd.
Praha : Grada, 2008
542 s., [5] s. barev. obr. příl. : il. ; 25 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-247-2844-5 (váz.)
ISBN 978-80-247-7029-1 (online ; pdf)
Obsahuje bibliografii na s. 487-490 a rejstřík
Popsáno podle tištěné verze
000060272
1 Metabolizmus při akutních onemocněních reakce na kritický stav -- 1.1 Hypometabolická (ebb odlivová) fáze šoku -- 1.2 Hypermetabolická (flow přílivová) fáze šoku -- 2 Hormonální regulace, tkáňové mediatory a utilizace substrátů -- v akutním stavu -- 2.1 Účinky hormonů ve stresu -- 2.1.1 Inzulin -- 2.1.2 Růstový hormon -- 2.1.3 Glukagon -- 2.1.4 Adrenalin -- 2.1.5 Kortizol -- 2.2 Léčebné použití hormonů -- 2.2.1 Terapeutické využití inzulínu -- 2.2.2 Terapeutické využití růstového hormonu -- 2.2.3 Použití androgenů v léčbě hypermetabolického stavu -- a katabolizmu v postagresivním stavu -- 3 Měření energetické potřeby a metabolizmus energetických substrátů -- 3.1 Stanovení energetické potřeby měřením -- 3.1.1 Metoda indirektní kalorimetrie a její použití v klinice -- 3.1.2 Výpočty používané k měření energetické potřeby -- 3.1.2.1 Výpočet energetické potřeby z hodnot V02 a VC02 -- 3.1.2.2 Přehled vztahů používaných k výpočtu energetické potřeby pomocí indirektní kalorimetrie a stanovení oxidace jednotlivých nutričních substrátů (sacharidy, proteiny, tuky) -- 3.1.2.3 Definice jednotlivých parametrů energetické potřeby a jejich odhad -- 3.2 Účinek přívodu substrátů na výměnu plynů -- 3.3 Metabolizmus a potřeba sacharidů v umělé výživě -- 3.3.1 Glukoneogeneze -- 3.3.1.1 Role Coriho cyklu -- 3.3.1.2 Glukoneogeneze z alaninu -- 3.3.1.3 Glukoneogeneze v ledvinách
-- 3.3.1.4 Způsoby řízení glukoneogeneze -- 3.3.1.5 Význam bloudivých (futilních) cyklů v procesu glykolýzy a glukoneogeneze -- 3.3.2 Metabolizmus glukózy během parenterální výživy -- 3.3.2.1 Teoretické podklady výhod kompenzace -- hyperglykemie inzulínem -- 3.4 Metabolizmus lipidů v intenzivní péči -- 3.4.1 Klasifikace, biochemie a metabolizmus lipidů ve vztahu -- k akutnímu stavu -- 3.4.1.1 Mastné kyseliny -- 3.4.1.2 Triacylglyceroly -- 3.4.1.3 Role strukturovaných lipidů -- 3.4.1.4 Transport tuku v krevním oběhu -- 3.4.2 Metabolizmus lipoproteinů a transport triacylglycerolů -- a cholesterolu obecná charakteristika -- 3.4.3 Struktura a metabolizmus jednotlivých lipoproteinových tříd -- 3.4.3.1 Chylomikrony -- 3.4.3.2 Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL) -- 3.4.3.3 Lipoproteiny o intermediární denzitě (IDL) -- 3.4.3.4 Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) -- 3.4.3.5 Lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) -- 3.4.4 Intravaskulární metabolizmus lipidů a lipoproteinů-důsledky pro metabolizmus tukových emulzí -- 3.4.4.1 Metabolizmus chylomikronů -- 3.4.4.2 Metabolizmus lipoproteinů o velmi nízké -- a nízké hustotě -- 3.4.4.3 Metabolizmus lipoproteinů o vysoké hustotě -- 3.4.4.4 Aplikace mechanizmů metabolizmu lipidů a lipoproteinů na metabolizmus a kinetiku parenterálních lipidových emulzí -- 3.4.4.5 Vstup umělých částic tukové emulze do metabolizmu lipidů -- 3.4.5 Role karnitinu -- 3.4.6 Přínos tukových
emulzí pro parenterální výživu -- 3.4.7 Role tukových emulzí v nutriční farmakologii -- 3.5 Metabolizmus proteinů a aminokyselin v akutních stavech -- význam pro intenzivní péči -- 3.5.1 Metabolizmus a funkce jednotlivých aminokyselin -- obecná charakteristika -- 3.5.1.1 Serin -- 3.5.1.2 Prolin -- 3.5.1.3 Histidin -- 3.5.1.4 Rozvětvené aminokyseliny -- 3.5.1.5 Aminokyseliny obsahující síru -- 3.5.1.6 Fenylalanin a tyrozin -- 3.5.1.7 Tryptofan -- 3.5.1.8 Arginin -- 3.5.1.9 Kyselina glutamová (glutamát) a glutamin -- 3.5.2 Metabolizmus aminokyselin v akutních stavech -- 3.5.2.1 Stanovení a zajištění dusíkové bilance -- 3.5.2.2 Kreatinin-výškový index -- 3.5.2.3 Hrazení potřeby aminokyselin v akutním stavu -- 3.5.2.4 Optimalizace poměru přívodu dusíku a energie -- 3.5.2.5 Význam biologické hodnoty proteinů, případně formule aminoroztoků v umělé výživě -- 4 Zajištění rovnováhy vody a elektrolytů při parenterální výživě -- u akutních stavů -- 4.1 Distribuce tělesných tekutin -- 4.2 Složky tělesných tekutin -- 4.3 Transport rozpuštěných látek (solutů) přes membrány -- 4.4 Bilance tekutin -- 4.5 Poruchy objemu a složení tělesných tekutin -- 4.5.1 Dehydratace -- 4.5.1.1 Izotonická hypovolemic (izotonická dehydratace) -- 4.5.1.2 Hypotonická hypovolemic (hypotonická dehydratace) -- 4.5.1.3 Hypertonická hypovolemic (hypertonická dehydratace) -- 4.5.2 Hyperhydratace -- 4.5.2.1 Izotonická hypervolemic
(izotonická hyperhydratace) -- 4.5.2.2 Hypotonická hypervolemic (hypotonická hyperhydratace) -- 4.5.2.3 Hypertonická hypervolemic (hypertonická hyperhydratace) -- 4.6 Metabolizmus jednotlivých elektrolytů v akutním stavu -- 4.6.1 Poruchy metabolizmu sodíku -- 4.6.1.1 Zvětšení tělesných zásob sodíku -- 4.6.1.2 Hypernatremie -- 4.6.1.3 Deficit sodíku -- 4.6.1.4 Hyponatremie -- 4.6.2 Poruchy metabolizmu draslíku -- 4.6.2.1 Hyperkalemie a zvýšená zásoba draslíku -- 4.6.2.2 Hypokalemic -- 4.6.3 Poruchy metabolizmu chloridů -- 4.6.3.1 Hyperchloremie a zvýšení zásob chloridů -- 4.6.3.2 Hypochloremic a snížení zásob chloridů -- 4.6.4 Poruchy metabolizmu fosforu -- 4.6.4.1 Hyperfosforemie -- 4.6.4.2 Hypofosforemie -- 4.6.5 Poruchy metabolizmu hořčíku -- 4.6.5.1 Hypermagnezemie -- 4.6.5.2 Hypomagnezemie -- 4.6.6 Poruchy metabolizmu vápníku -- 4.6.6.1 Hyperkalcemie -- 4.6.6.2 Hypokalcemie -- 5 Poruchy acidobazické rovnováhy v metabolické intenzivní péči -- diagnostika a léčba -- 5.1 Nejčastější poruchy acidobazické rovnováhy -- 5.1.1 Respirační acidóza -- 5.1.2 Respirační alkalóza -- 5.1.3 Metabolická (nerespirační) alkalóza -- 5.1.4 Metabolická (nerespirační) acidóza -- 5.2 Kompenzační reakce organizmu na poruchy acidobazické rovnováhy -- 5.2.1 Respirační odpověď -- 5.2.2 Renální odpověď -- 5.3 Obecná pravidla úpravy acidobazické rovnováhy -- 5.4 Možnosti komplexního hodnocení poruch acidobazické a iontové
rovnováhy -- 6 Mikronutrienty v intenzivní péči -- 6.1 Obecná charakteristika mikronutrientů -- 6.2 Efekt vysokých dávek mikronutrientů -- 6.3 Funkce vitaminů a stopových prvků -- 6.4 Potřeba mikronutrientů při akutních onemocněních -- 6.5 Rozdíly mezi potřebou mikronutrientů při parenterální a enterální výživě -- 7 Charakteristika a použití jednotlivých vitaminů v umělé výživě -- 7.1 Vitamin A -- 7.2 Vitamin D -- 7.3 Vitamin E -- 7.4 Vitamin K -- 7.5 Vitamin C -- 7.6 Thiamin -- 7.7 Riboflavin -- 7.8 Niacin -- 7.9 Vitamin B6 -- 7.10 Vitamin B12 -- 7.11 Kyselina listová -- 7.12 Biotin -- 7.13 Kyselina pantotenová -- 8 Charakteristika a použití stopových prvků v umělé výživě -- 8.1 Železo -- 8.2 Zinek -- 8.3 Měď -- 8.4 Selen -- 8.5 Chrom -- 8.6 Mangan -- 9 Malnutrice -- 9.1 Mechanizmy vzniku a klasifikace malnutrice -- 9.1.1 Prosté hladovění -- 9.1.2 Stresové hladovění -- 9.2 Klinický obraz malnutrice -- 9.3 Laboratorní nálezy při malnutrici -- 9.3.1 Interpretace plazmatických hladin bílkovin a hodnocení viscerálního proteinu -- 9.3.1.1 Transferin -- 9.3.1.2 Prealbumin (transtyretin) -- 9.3.1.3 Protein vázající retinol -- 9.3.1.4 Fibronektin -- 9.3.1.5 Somatomedin C -- 9.3.2 Laboratorní hodnocení stavu somatického proteinu v malnutrici — -- 9.3.2.1 Kreatinin-výškový index -- 9.3.2.2 3-metyl-histidin -- 9.4 Spolehlivost některých ukazatelů malnutrice -- 9.4.1 Role prealbuminu (transtyretinu) v hodnocení
malnutrice -- při současném zánětu a v kritickém stavu -- 9.5 Vliv malnutrice na fyziologické funkce -- 9.5.1 Morfologické a funkční změny při malnutrici -- 9.6 Důsledky hladovění a malnutrice na metabolické ukazatele -- 10 Indikace parenterální a enterální výživy -- 11 Obecné principy parenterální výživy -- 11.1 Periferní parenterální výživa -- 11.2 Parenterální výživa systémem all-in-one -- 11.2.1 Podání parenterální výživy systémem all-in-one -- 11.2.2 Typy směsí all-in-one -- 11.2.3 Složení, příprava a kontrola směsí all-in-one -- 11.2.4 Pravidla pro přípravu směsí all-in-one -- 11.3 Stabilita směsí parenterální výživy -- 11.3.1 Stabilita lipidových emulzí -- 11.3.2 Stabilita kalcia a fosfátů -- 11.3.3 Stabilita vitaminů -- 11.3.4 Stabilita stopových prvků -- 11.3.5 Stabilita léků ve směsích all-in-one -- 12 Přístupové cesty pro parenterální výživu -- 12.1 Přístup do periferního žilního systému -- 12.2 Zavedení katétru nebo kanyly do periferní žíly -- 12.3 Přístupové cesty do centrálního žilního systému -- 12.4 Zavádění katétru cestou vena subclavia a vena jugularis -- 12.5 Technika punkce a katetrizace vena subclavia -- 12.6 Technika zavádění centrálního žilního katétru pro dlouhodobé -- nebo trvalé použití -- 12.6.1 Zvláštní požadavky katétru pro dlouhodobou nebo -- trvalou parenterální výživu v domácím prostředí -- 12.7 Péče o centrální žilní
katétr -- 12.8 Některé speciální pokyny důležité pro bezpečné zavádění -- centrálního venózního katétru a péči o katétr -- 13 Komplikace parenterální výživy a jejich prevence -- 13.1 Mechanické komplikace -- 13.2 Septické komplikace centrálního žilního katétru -- 13.3 Metabolické komplikace parenterální výživy -- 13.3.1 Přetížení nutričními substráty („overfeeding" syndrom) -- 13.3.2 Dysbalance a chybění některých aminokyselin -- 13.3.3 Poruchy metabolizmu lipidů -- 13.3.4 Karenční stavy jako metabolická komplikace -- v parenterální výživě -- 13.3.5 Poškození jaterních funkcí při úplné parenterální výživě -- 13.3.6 Komplikace způsobené cestou podání parenterální výživy -- 13.3.7 Toxické produkty a xenobiotika v parenterální výživě -- 13.3.8 Opatření snižující metabolické komplikace parenterální výživy -- 14 Enterální výživa principy a zvláštnosti použití v intenzivní péči -- 14.1 Digesce, resorpce a metabolizmus perorálně přijatých nutričních substrátů -- 14.1.1 Lipidy -- 14.1.2 Sacharidy -- 14.1.3 Proteiny -- 14.2 Obecné a fyzikální charakteristiky enterálních přípravků -- 15 Indikace a kontraindikace enterální výživy -- 15.1 Indikace enterální výživy -- 15.2 Kontraindikace enterální výživy -- 15.3 Rozdělení tekutých výživ -- 15.3.1 Tekuté výživy připravené kuchyňskou technologií -- 15.3.2 Polymerní formule -- 15.3.2.1 Bílkoviny --
15.3.2.2 Tuky -- 15.3.2.3 Sacharidy -- 15.3.2.4 Elektrolyty, vitaminy a stopové prvky -- 15.3.3 Elementární a oligomerní diety -- 15.3.3.1 Elementární formule I. generace -- 15.3.3.2 Elementární formule II. generace (oligomerní diety) -- 15.3.4 Orgánově specifické enterální tekuté výživy -- (enterální léčebné přípravky) -- 15.3.4.1 Modulové diety -- 15.3.4.2 Stresové formule enterální výživy -- 15.3.4.3 Imunomodulační enterální přípravky -- 15.3.4.4 Orgánově specifické enterální formule ovlivňující funkci střeva -- 15.3.4.5 Další specifické enterální výživy -- 16 Technika enterální výživy -- 16.1 Vlastnosti enterálních sond -- 16.2 Materiál používaný na enterální sondy -- 16.3 Úpravy sondy pro snadnější zavádění a udržení v pozici -- 16.4 Zavádění enterálních sond -- 16.4.1 Zavádění nazoenterální sondy -- 16.4.2 Endoskopické zavádění gastrické a jejunální sondy -- 16.4.3 Chirurgické provádění gastrostomie a punkční jejunostomie -- 16.5 Vaky a kontejnery na enterální výživu -- 16.6 Technika podávání enterální výživy -- 16.7 Režimy podávání enterální výživy -- 16.8 Důležitá bezpečnostní pravidla pro použití enterální výživy -- 16.9 Komplikace enterální výživy -- 16.9.1 Komplikace při zavádění enterální sondy -- 16.9.1.1 Komplikace zavádění nazogastrických -- a nazoenterálních sond -- 16.9.1.2 Komplikace gastrostomie prováděné chirurgicky
-- 16.9.1.3 Komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie -- a gastrojejunostomie -- 16.9.2 Mechanické komplikace použití enterální sondy -- 16.9.2.1 Komplikace použití nazogastrické -- a nazoenterální sondy -- 16.9.2.2 Ucpání gastrické nebo enterální sondy -- 16.9.2.3 Komplikace způsobené přívodním setem -- a enterálními pumpami -- 16.9.3 Klinické komplikace enterální výživy -- 16.9.3.1 Průjem -- 16.9.3.2 Kontaminace enterálního přípravku -- 16.9.3.3 Aspirace -- 16.9.4 Nutriční a metabolické komplikace enterální výživy -- 16.9.4.1 Nedostatečné nutriční zajištění -- 16.9.4.2 Přetížení nutričními substráty hyperalimentace -- 16.9.4.3 Syndrom enterální výživy -- 17 Farmakologické a farmaceutické aspekty parenterální a enterální výživy -- 17.1 Inkompatibility a jejich typy -- 17.1.1 Fyzikální inkompatibility parenterální výživy -- 17.1.2 Speciální toxikologické aspekty aditiv v parenterální -- výživě pro děti -- 17.1.3 Fyzikální inkompatibility s enterálními přípravky -- 17.2 Metody snížení výskytu fyzikálních inkompatibilit v umělé výživě -- 17.3 Farmakologické inkompatibility -- 17.3.1 Farmakologické ovlivnění enterální výživy -- 17.3.2 Farmakokinetické inkompatibility zhoršující biologickou dostupnost léku -- 17.3.3 Ovlivnění farmakokinetiky podle místa podání léku -- 17.4 Obecné farmaceutické aspekty parenterální výživy -- 17.4.1 Speciální farmaceutické
problémy směsí all-in-one -- 17.4.2 Účinek pH v roztocích pro parenterální výživu a v systémech all-in-one -- 17.4.3 Skladování směsí pro parenterální výživu -- 17.4.4 Farmakologické aspekty vícekomorových vaků -- pro parenterální výživu -- Doporučená literatura -- SPECIÁLNÍ ČÁST UMĚLÁ VÝŽIVA U VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ A SITUACÍ V INTENZIVNÍ PÉČI -- Úvod -- 18 Umělá výživa při renální insuficienci -- 18.1 Charakteristika renální insuficience -- 18.2 Zhodnocení nutričního stavu u nemocného s renální insuficienci -- 18.3 Metody stanovení a monitorování nutričního stavu nemocných -- s renálním selháním -- 18.4 Nutriční potřeba u nemocných s akutní renální nedostatečností -- 18.4.1 Potřeba energie -- 18.4.2 Potřeba vitaminů a stopových prvků -- 18.4.3 Potřeba elektrolytů -- 18.5 Metabolické a nutriční změny -- 18.6 Cesty podání nutriční podpory -- 18.7 Sledování stavu výživy -- 19 Umělá výživa při poškození jater -- 19.1 Akutní insuficience jater -- 19.2 Nutriční podpora při jaterním selhání -- 20 Umělá výživa při respiračním selhání -- 20.1 Metabolizmus a funkce dýchacího svalstva -- 20.2 Potřeba nutričních substrátů a jejich vliv na plicní funkce -- 20.2.1 Potřeba proteinů a aminokyselin -- 20.2.2 Potřeba tuků -- 20.2.3 Potřeba sacharidů -- 20.2.4 Potřeba minerálů -- 20.2.5 Potřeba tekutin -- 20.2.6 Účinek realimentace na plicní funkce -- 20.3
Praktická doporučení pro nutriční podporu při respiračním selhání -- 21 Umělá výživa při srdečním selhání -- 21.1 Vodní, iontová a acidobazická rovnováha při srdečním selhání -- 21.2 Utilizace makronutrientů při srdečním selhání -- 21.2.1 Potřeba glukózy -- 21.2.2 Potřeba mastných kyselin -- 21.2.3 Potřeba bílkovin -- 21.2.4 Potřeba energie -- 21.3 Praktická doporučení pro složení umělé výživy při srdečním selhání -- 22 Umělá výživa při poškození střeva -- 22.1 Zánětlivé postižení střeva -- 22.1.1 Nutriční terapie zánětlivých střevních onemocnění -- 22.2 Syndrom krátkého střeva -- 22.2.1 Nutriční podpora po zvládnutí časné pooperační fáze -- u syndromu krátkého střeva -- 22.3 Radiační enteritida -- 22.4 Celiakie (glutenová enteropatie) -- 23 Umělá výživa při akutní pankreatitidě -- 23.1 Kritéria závažnosti akutní pankreatitidy -- 23.2 Základní principy léčby -- 23.2.1 Nová koncepce metabolické péče a umělé výživy -- 23.2.2 Časná iontová a objemová resuscitace -- 23.2.3 Metabolizmus minerálů u akutní pankreatitidy -- 23.2.3.1 Změny v mineralogramu -- 23.2.3.2 Deplece sodného, draselného a chloridového iontu -- 23.2.3.3 Poruchy metabolizmu kalcia a magnézia -- 23.3 Role umělé výživy v léčbě akutní pankreatitidy -- 23.3.1 Potřeba energie -- 23.3.2 Indikace a taktika použití nutriční podpory -- 23.3.3 Výběr nemocných vhodných pro nutriční
podporu -- 23.3.4 Cesta podání a složení umělé výživy -- 24 Umělá výživa a metabolická podpora při popáleninovém traumatu -- 24.1 Přehled patofyziologických reakcí ovlivňujících potřebu -- nutriční podpory při popálení -- 24.1.1 Destrukce kůže termickým inzultem -- 24.1.2 Metabolická odpověď na popáleninové trauma -- 24.1.3 Oběhové a imunologické změny -- 24.2 Nutriční potřeba při popáleninovém traumatu -- 24.2.1 Potřeba energie -- 24.2.2 Potřeba sacharidů -- 24.2.3 Potřeba proteinů a role specifických aminokyselin -- 24.2.4 Potřeba tuků -- 24.2.5 Potřeba vitaminů a mikronutrientů -- 24.2.6 Potřeba tekutin a objemová resuscitace -- 24.2.7 Léčba hypermetabolizmu -- 24.2.7.1 Stimulace anabolizmu -- 24.3 Laboratorní sledování -- 25 Nutriční podpora a metabolická péče v kritickém stavu a při syndromu multiorgánového selhání (MODS) -- 25.1 Přínos nutriční podpory v kritickém stavu -- 25.2 Patofyziologické základy nutriční podpory u kritických pacientů -- 25.3 Praktické pokyny pro léčbu a její sledování -- 25.3.1 Hrazení energie -- 25.3.2 Hrazení bílkovin -- 25.3.3 Obecná pravidla a monitorování -- 26 Umělá výživa při traumatu a v perioperačním období -- 26.1 Praktický postup při indikaci perioperační umělé výživy -- 26.2 Složení umělé výživy při traumatu a perioperační přípravě -- 26.2.1 Potřeba energie -- 26.2.2 Výpočet dávky bílkovin, tuků a sacharidů
-- 26.3 Role nutričních substrátů při operaci a traumatu -- 27 Umělá výživa a metabolická péče při infekcích, syndromu systémové zánětlivé odpovědi a sepsi -- 27.1 Mediatory systémové zánětlivé odpovědi a sepse -- 27.2 Praktická doporučení pro umělou výživu při syndromu systémové zánětlivé reakce a sepsi -- 27.2.1 Hrazení energie -- 27.2.2 Hrazení aminokyselin -- 27.2.3 Hrazení lipidů -- 27.2.4 Hrazení sacharidů -- 28 Nutriční podpora u neurologických pacientů -- 28.1 Nutriční vyšetření u neurologických pacientů -- 28.2 Doporučení pro umělou výživu v neurologii -- 28.2.1 Potřeba energie -- 28.2.2 Hrazení bílkovin -- 28.2.3 Hrazení sacharidů -- 28.2.4 Potřeba makroprvků, stopových prvků a vitaminů -- 28.2.5 Úprava přívodu tekutin -- 28.3 Indikace nutriční podpory u neurologických onemocnění -- 28.3.1 Amyotrofická laterální skleróza -- 28.3.2 Sclerosis multiplex -- 28.3.3 Parkinsonova nemoc -- 28.3.4 Alzheimerova nemoc -- 28.3.5 Myastenia gravis -- 28.3.6 Akutní cerebrovaskulární příhody -- 28.3.7 Nutriční podpora u poranění míchy -- 29 Nutriční podpora při nádorových onemocněních -- 29.1 Indikace a doporučení umělé výživy u onkologických pacientů -- 29.2 Účinek umělé výživy na nutriční stav a klinické výsledky -- 30 Umělá výživa v intenzivní péči při diabetes mellitus -- 30.1 Nutriční podpora při diabetu -- 30.2 Parenterální výživa u diabetiků v intenzivní
péči -- 30.3 Enterální výživa u diabetiků v intenzivní péči -- 30.4 Vliv diabetických komplikací na umělou výživu -- 30.4.1 Diabetická gastroparéza -- 30.4.2 Průjem -- 30.4.3 Renální selhání -- 31 Umělá výživa a transplantace parenchymatózních orgánů -- 31.1 Příčiny malnutrice a její důsledky v posttransplantačním období -- 31.2 Nutriční podpora před transplantací a její vliv na posttransplantační průběh -- 31.3 Nutriční podpora v období po transplantaci orgánů -- 31.3.1 Potřeba energie -- 31.3.2 Hrazení bílkovin -- 31.3.3 Hrazení sacharidů a tuků -- 31.3.4 Hrazení vitaminů a stopových prvků -- 32 Nutriční podpora při transplantaci kostní dřeně a kmenových buněk -- 32.1 Fáze přípravy -- 32.2 Fáze chemoterapie a radioterapie -- 32.3 Fáze neutropenie -- 32.4 Nutriční podpora při léčbě poškození orgánů v posttransplantačním období -- 32.4.1 Poškození jater -- 32.4.2 Poškození ledvin -- 32.4.3 Poškození plic -- 32.4.4 Neurologická poškození -- 32.4.5 Poškození gastrointestinálního traktu -- 32.4.5.1 Mukozitida a ústní infekce -- 32.4.5.2 Dysfagie a ezofagitida -- 32.4.5.3 Poškození střeva -- 32.5 Přechod z umělé výživy v posttransplantačním období na perorální příjem -- 33 Umělá výživa u obézních pacientů v intenzivní péči -- 33.1 Nutriční zajištění obézních pacientů -- 33.1.1 Potřeba energie -- 33.1.2 Potřeba bílkovin -- 33.2 Hypokalorická nutriční
podpora -- 34 Struktura a funkce nutričního týmu -- 34.1 Úkoly nutričního týmu -- 34.2 Role jednotlivých členů nutričního týmu -- 35 Hodnocení kvality péče a ekonomické aspekty umělé výživy -- 35.1 Prevalence malnutrice v závislosti na onemocnění -- 35.2 Terminologie zdravotně-ekonomických vztahů -- 36 Etické a právní principy při rozhodování o nezahájení nebo ukončení umělé výživy
(OCoLC)316301498
cnb001832931

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC