.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:2x 

BK

Praha : Naše vojsko, 1993

ISBN 80-206-0360-3

000070841

Rekat.

Obsah // ? některým aspektům Brentanovy psychologie a etiky (Ján Pavlík) ? Předmluva ? prvnímu vydání /19 // O původu mravního poznání // 1. Hodnota dějin a filosofie pro jurisprudenci; nové návrhy reformy studia práv v Rakousku /21 // 2. Naše téma; vztah ? Iheringově přednášce ve Vídeňské právnické společnosti /21 // 3. Dvojí smysl výrazu „přirozené právo“ /21 // 4. Body, v nichž dochází ke shodě s Iheringem; odmítnutí „jus naturae“ a , jus gentium“; předetická politická ustanovení /22 // 5. Rozpor s Iheringem. Existuje všeobecně platný, // přirozeně poznatelný mravní zákon. Relativní nezávislost této otázky /22 // 6. Pojem „přirozená sankce“ /23 // 7. Časté nesprávné posuzování téhož faktu filosofy /23 // 8. Rozvíjející se pocitový tlak jako takový není obvykle žádnou sankcí /23 // 9. Motivy naděje a strachu jako takové nejsou ještě sankcí /23 // 10. Myšlenka na příkaz vůle vyšší moci není přirozenou sankcí /24 // 11. Mravní sankce je příkaz podobný logickému pravidlu /24 // 12. Estetické stanovisko. V etice může být právě tak málo správné jako v logice /24 // 13. Kantův kategorický imperativ je nepotřebná fikce /25 // 14. Nutnost předběžného psychologického přezkoumání /25 // 15. Žádná vůle bez posledního cíle /25 // 16. Otázka „Který cíl je správný?“ je hlavní otázkou etiky /25 // 17. Správný cíl je nejlepší mezi dosažitelným;

nejasnost určení tohoto cíle /26 // 18. O původu pojmu dobra; nepochází z oblasti tzv. vnějšího vnímání /26 // 19. Společný povahový rys všeho psychického /26 // 20. Tři základní třídy psychických fenoménů: představa, soud, hodnocení /26 // 21. Protiklady mezi vírou a popřením, láskou a nenávistí /27 // 22. Z protikladných způsobů chování je vždycky jeden správný a jeden nesprávný /28 // 23. Pojem dobra /28 // 24. Oddělení dobra v užším smyslu od dobra kvůli něčemu jinému /28 // 25. Láska vždy nedokazuje, že to, co milujeme, je hodno lásky /28 // 26. Slepý a evidentní soud /28 // 27. Analogický rozdíl v oblasti zalíbení a nelibosti; kritérium dobra /29 // 28. Mnohost dobra; navazující otázky /30 // 29. Zda pod „lepším“ rozumět to, co zasluhuje být milováno větší intenzitou /30 // 30. Správné určení pojmu /31 // 31. Kdy a jak poznáme, že se něco má preferovat samo o sobě? Případ rozporu, nedostatku a přičítání ? témuž /31 // 32. Případy, kdy je otázka neřešitelná /33 // 33. Zda by byl hédonik v tomto směru ve výhodě /33 // 34. Proč se nedostatky ukazují méně škodlivými, než by bylo třeba se obávat // 35. Oblast nej vyššího praktického dobra /34 // 36. Harmonický vývoj /34 // 37. Přirozená sankce právních omezení /34 // 38. Přirozená sankce pro pozitivní mravní zákony /35 // 39. Moc přirozené sankce /35 // 40. Správná a nesprávná relativita etických

pravidel /35 // 41. Odvozování známých speciálních předpisů /36 // 42. Proč došli jiní filosofové jinými cestami ke stejným cílům /36 // 43. Odkud pocházejí všeobecně rozšířené etické pravdy; // /34 // nejasnosti kolem dějů ve vlastním vědomí /37 // 44. Stopy vlivu jednotlivých faktorů, na něž se kladl důraz /37 // 45. Nízké proudy, které mají vliv /38 // 46. Je třeba vyvarovat se podceňování rozdílu mezi etickým a pseudoetickým vývojem /39 // 47. Hodnota různých podob takového vývoje v předmorální době: zřízení sociálního řádu; vytvoření dispozic; návrhy zákona // pro legislativní etickou moc; předcházení šablonovitému doktrinářství /40 // 48. Požehnané účinky, jichž se ještě pořád a pořád z této strany dostává /41 // 49. Ještě jednou o reformě studia práv a politiky /41 // Dodatky // I. O apriorním charakteru etických principů. Z dopisu vydavateli z 24. 3.1904 /63 II. O rozhodnutích v rámci hodnocení jakož i o formulaci // nejvyššího mravního zákona. Z dopisu vydavateli z 9. 9. 1908 /64 HI. ? učení o relativitě odvozených mravních zákonů (Právo na sebevraždu). // Z 2. 9. 1893 /66 ’ // IV. Motiv trestu a míra trestu (pravděpodobně před rokem 1903) /67 // V. Epikúros a válka. 5. leden 1916 /69 // VI. Etický atentát mladého Benjamina Franklina (okolo r. 1899) /71 // VII. O mravní dokonalosti první příčiny všech jsoucen, která nejsou nutná skrze sebe

sama (asi 1906) /73 // VIII. Štěstí a neštěstí (pravděpodobně před r. 1903) /76 // Zlo jako předmět básnického zobrazení // (Přednáška ve vídeňské Společnosti přátel literatury) /79