.

0 (hodnocen0 x )

(5.5) Půjčeno:10x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Karolinum, 2000

377 s. : il. ; 23 cm

ISBN 80-246-0051-X (brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje ilustrace, tabulky, grafy, diagramy, rejstřík

Dotisk r. 2002, 2. dotisk r. 2004, 3. dotisk r. 2005

Vydavatel: Univerzita Karlova

000071309

1 ÚVOD 15 // 1.1 Definice patologické fyziologie 15 // 1.2 Cíle patologické fyziologie ve výuce lékařství 15 // 13 Stručná historie oboru a zdroje poznatků v patofyziologii 15 // 1.4 Nemoc versus zdraví 16 // 1.5 Symptom (příznak nemoci) a patologický syndrom versus nemoc 17 // 1.6 Definice nemoci 17 // 1.7 Členění patologické fyziologie 18 // 1.8 Závěrem 18 // 2 ETIOLOGIE A PATOGENEZE NEMOCÍ NA ORGÁNOVÉ. TKÁŇOVÉ, BUNĚČNÉ A MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI 20 // 2.1 Příklady demonstrující úrovně poznání etiologie a patogeneze nemocí 20 // 2.1.1 Alzheimerova nemoc 20 // 2.1.2 Paroxyzmálná noční hemoglobinurie 21 // 2.1.3 Tvorba nádorových metastáz 22 // 3 FYZIOLOGICKÁ REGULACE ZA PATOLOGICKÝCH STAVŮ 23 // 3.1 Teorie regulace 23 // 3.2 Příklady patofyziologicky významných funkčních závislostí 29 // 3.3 Funkční rezerva - kompenzace a dekompenzace patologického stavu - funkční nedostatečnost a selhání 34 // 3.4 Význam času a biologických rytmů (Chronobiologie) v patogeneze nemocí 35 // 4 GENETICKY PODMlNÉNÉ NEMOCI 40 // 4.1 Základní pojmy genetiky 40 // 4.2 Podstata a vlastnosti genově podmíněných nemocí 41 // 4.2.1 Monogenní nemoci 42 // 4.2.1.1 Hereditární (dčdičná) onemocnění 42 // 4.2.1.1.1 Autozomálně recesivní typ dědičnosti 42 // 4.2.1.1.2 Autozomálně dominantní typ dědičnosti 43 // 4.2.1.1.3 Dědičně onemocnění vázané na X-chromozom 45 // 4.2.1.1.4 Kongenitální a dědičná onemocnění způsobená mutací mitochondriální DNA 47 // 4.2.1.1.5 Komplexnost geneticky podmíněných onemocnění 47 // 4.2.1.2 Získané genové podmíněné onemocnění vzniklé v důsledku mutace jednoho genu (jedné nebo obou alel) nepřenosné na potomky 49 // 4.2.2 Multifaktoriální nemoci 49 // 4.2.3 Genetická predispozice 50 // 4.3 Genové manipulace 52 // 4.3.1 Genová terapie 52 //

4.3.2 Vyřazování genů (gene knock-out) 54 // 5 ZEVNÍ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE NEMOCI. PATOGENNÍ PODNĚTY 56 // 5.1 Faktory fyzikální povahy 56 // 5.1.1 Mechanické faktory 56 // 5.1.1.1 Traumatický Sok. Crush syndrom 56 // 5.1.1.2 Barotrauma 57 // 5.1.1.3 Pohyb a nedostatek pohybu 59 // 5.1.2 Přetižení a beztíže 59 // 5.1.2.1 Vliv přetížení 59 // 5.1.2.2 Beztížný stav 59 // 5.1.3 Elektromagnetické pole 60 // 5.1.3.1 Účinky elektrického proudu 60 // 5.1.3.2 Účinky magnetického pole 61 // 5.1.3.3 Elektromagnetické vlnění 62 // 5.1.4 Účinky světla, laseru 63 // 5.1.4.1 Fyziologické a škodlivé účinky světla 63 // 5.1.4.2 Účinky laseru 63 // 5.1.5 Ionizující záření 64 // 5.1.5.1 Akutní radiační syndrom 65 // 5.1.5.2 Lokální působení záření 65 // 5.1.5.3 Pozdní následky záření 66 // 5.1.5.4 Vliv záření na funkci pohlavních žláz 66 // 5.1.5.5 Vliv ionizujícího záření na embryo a fétus 66 // 5.1.6 Vliv tepla a chladu na organismus 67 // 5.1.6.1 Regulace tělesné teploty 67 // 5.1.6.2 Vliv chladu 69 // 5.1.6.3 Vliv zvýšené okolní teploty 71 // 5.1.7 Působení vibrací, hluku a ultrazvuku 73 // 5.1.8 Vliv nízkého a vysokého tlaku vzduchu 74 // 5.2 Vliv chemických látek 75 // 5.2.1 Dávka a účinek, LDS0 75 // 5.2.2 Vstup xenobiotik do organismu, biotransformace 75 // 5.2.3 Mechanismus účinku xenobiotik 76 // 5.2.4 Biotransformace xenobiotik, cytochrom P450 79 // 5.2.5 Příklady působení specifických xenobiotik 80 // 5.2.5.1 Dusičnany (nitráty) a dusitany (nitrity) 80 // 5.2.5.2 Škodlivé látky v ovzduší 80 // 5.2.5.3 Tabákový kouř 81 // 5.2.5.4 Drogy 82 // 5.3 Biologické patogénni podněty 83 // 5.3.1 Priony 83 // 5.3.2 Viry 84 // 5.3.2.1 Mechanismy, kterými viry poškozují či zabíjejí hostitelskou buňku 84 //

5.3.2.2 Způsoby, kterými virové infekce ohrožují hostitelský organismus 85 // 5.3.3 Bakterie 87 // 5.3.3.1 Vztah bakterií a makroorganismu 87 // 5.3.3.2 Reakce organismu na bakteriální infekci 88 // 5.3.3.3 Únik bakterii před obrannými mechanismy hostitele 90 // 5.3.3.4 Superantigeny 91 // 5.3.3.5 Imunopatologické důsledky bakteriální infekce 91 // 5.3.4 Živočichové jako biologické patogenní podněty 92 // 5.3.4.1 Úvod 92 // 5.3.4.2 Jedovatí živočichové 92 // 6 BUŇKA A BUNĚČNÉ INTERAKCE V PATOGENEZE TKÁŇOVÉHO POŠKOZENÍ 97 // 6.1 Strukturní a funkční integrita buňky 98 // 6.2 Mechanismy komunikace buněk s okolím 98 // 6.2.1 Poruchy transportu iontu a nizkomolekulámích látek buněčnou membránou 100 // 6.2.1.1 Transport iontů 100 // 6.2.1.1.1 Iontové kanály 100 // 6.2.1.1.2 Membránový potenciál 101 // 6.2.1.1.3 Poruchy funkce iontových kanálů 102 // 6.2.1.2 Přestup látek buněčnou membránou prostou difuzí 103 // 6.2.1.3 Přestup látek bunččnou membránou facilitovanou difuzí 103 // 6.2.1.4 Sekundární aktivní transport formou synportu nebo antiportu 104 // 6.2.1.5 Aktivní přenos specifickými transportéry 104 // 6.2.2 Komunikace buněk navzájem a s extracelulární hmotou, prostřednictvím adhezivních proteinů 104 // 6.2.2.1 Integriny 105 // 6.2.2.2 Adhezivní proteiny podobné imunoglobulinům 105 // 6.2.2.3 Kadheriny 106 // 6.2.2.4 Selektiny 106 // 6 2.2.5 Patologické děje, při kterých se významné uplatňuji adhezivní proteiny 106 // 6.2.3 Degradace molekul mezibunččné hmoty plazminem a aktivovanými metaloproteinázami 107 // 6.2.4 Receptorové struktury buňky a nitrobuněčné přenosové mechanismy 107 // 6.2.4.1 Přenos signálu z receptorové struktury k výkonným strukturám buňky 110 // 6.2.4.2 Úloha transkripčnich faktorů v adaptačních reakcích buňky a v patogeneze nemocí 110 //

6.3 Poškození buňky a smrt buňky 112 // 6.3.1 Buněčná smrt v tkáňových reakcích na poškození 112 // 6.3.1.1 Nekróza buňky 112 // 6.3.1.2 Apoptóza buňky 113 // 6.4 Náhrada zaniklých buněk. Hyperplazie. Regenerační schopnost tkání 117 // 6.4.1 Regenerace tkání se stálou proliferační aktivitou 117 // 6.4.2 Regenerace tkání s nízkou proliferačni aktivitou 118 // 7 HOJENÍ RÁNY 120 // 7.1 Druhy tkáňového poškození 120 // 7.2 Schopnost regenerace (restitutio ad integrum) 120 // 7.3 Reparace tkáňového poškození 121 // 7.3.1 Krvácení a vytvoření krevní sraženiny 121 // 7.3.2 Invaze zánětových buněk 122 // 7.3.3 Epitělizacě rány 124 // 7.3.4 Tvorba granulační tkáně 125 // 7.3.5 Fibrotizace a tvorba jizvy 126 // 7.4 Patologický průběh hojení rány 126 // 8 ZÁNĚT JAKO OBRANNÝ A AUTOAGRESIVNÍ FENOMEN 129 // 8.1 Úvod 129 // 8.2 Definice zánětu 129 // 8.3 Systémy realizující zánětovou odpověď 130 // 8.3.1 Endotel 130 // 8.3.1.1 Vazodilatační a antitrombotický potenciál vaskulárního endotelu 131 // 8.3.1.2 Protrombotický/hemostatický potenciál endotelu 132 // 8.3.1.3 Endoteliální adhezivní receptory 132 // 8.3.1.4 Rozpustné endoteliálni receptory 133 // 8.3.1.5 Stimulace, aktivace a poškození endotelu 133 // 8.3.2 Krevní destičky 134 // 8.3.3 Leukocyty 134 // 8.3.3.1 Polymorfonuklcámí leukocyty (PMN, neutrofilní granulocyty) 134 // 8.3.3.2 Mononuklcámi fagocyty 136 // 8.3.3.3 Žírné buňky a bazofily 137 // 8.3.3.4 Eozinofily 137 // 8.3.3.5 Lymfocyty a NK-buňky 137 // 8.3.3.6 Regulační funkce leukocytu 137 // 8.3.4 Plazmatický koagulační systém (PKS) 138 // 8.3.5 Komplement 139 // 8.4 Lokální zánětová odpověď, akutní a chronický zánět 140 // 8.5 Celotělová zánětová odpověď 141 // 8.5.1 Reakce akutní fáze 142 // 8.6 Multiorgánová dysfunkce při systémovém zánětu 142 //

8.6.1 Systémový zánět v kritickém stavu 142 // 8.6.2 Poruchy mikrocirkulace jako příčina multiorgánové dysfunkce 145 // 8.6.3 Vznik poruch mikrocirkulace při systémovém zánětu 145 // 8.7 Horečka 147 // 8.7.1 Účinek mediátorů horečky a horečky samé na něktcré funkce organismu 149 // 9 PATOFYZIOLOGIE NÁDOROVÉHO BUJENÍ 150 // 9.1 Etiologie nádorového bujení 150 // 9.1.1 Zevní etiologické faktory nádorového bujení 151 // 9.1.1.1 Záření UV a ionizující zářeni v etiologii nádorového bujeni 151 // 9.1.1.2 Chemické kancerogeny 152 // 9.1.1.3 Viry schopné způsobit nádorovou transformaci buňky 153 // 9.1.2 Vrozené a získané faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku nádoru 153 // 9.1.2.1 Zděděné faktory, které zvyšují náchylnost organismu ke vzniku nádoru (genetická predispozice) 153 // 9.1.2.2 Získané stavy organismu, které zvyšují náchylnost organismu ke vzniku nádoru 154 // 9.2 Mechanismy nádorové transformace buňky 155 // 9.2.1 Změna uspořádání genomu v chromozomech 156 // 9.2.2 Amplifikace části genomu 157 // 9.2.3 Bodová mutace onkogenu nebo nádorového supresorového genu 158 // 9.2.4 Ztráta, delece části genetického aparátu buňky 159 // 9.2.5 Shrnutí genetických změn buňky, které působí její maligní transformaci 160 // 9.3 Vznik klonu nádorově transformovaných buněk 160 // 9.3.1 Buněčný cyklus 160 // 9.3.2 Kinetika růstu patologického nádorového klonu 163 // 8 // 9.3.2.1 Stádia růstu nádoru 163 // 9.3.2.2 Počet nádorových buněk 164 // 9.3.2.3 Vznik vlastního stromatu v nádoru 165 // 9.3.3 Vlastnosti nádoru. Vznik druhotných nádorových klonů. Změny vlastností nádorů 166 // 9.3.3.1 Malignizace nádoru 166 // 9.3.3.2 Genetická nestabilita nádorových bunčk a narušená funkce p53 167 // 9.3.3.3 Vznik rezistence nádorů k lékům 167 //

9.4 Interakce nádoru s organismem hostitele 167 // 9.4.1 Anatomická lokalizace nádoru 167 // 9.4.2 Paraneoplastický syndrom 168 // 9.4.2.1 Endokrinní projevy nádorů 168 // 9 4.2.2 Kachexie při nádorových oncmocněních 168 // 9.4.2.3 Jiné paraneoplastické projevy 169 // 9.4.3 Interakce nádoru s imunitním systémem organismu 169 // 9.4.4 Invazivní růst nádorů. Tvorba metastáz 170 // 9.5 Příčiny smrti při nádorových onemocněních 172 // 10 PORUCHY FUNKCE IMUNITNÍHO SYSTÉMU 173 // 10.1 Immunitní systém organismu, jeho složky, regulace a funkce 173 // 10.1.1 Buňky imunitního systému 174 // 10.1.1.1 Makrofágy (histiocyty) a monocyty 174 // 10.1.1.2 Dendritické buňky 174 // 10.1.1.3 Přirození zabíječi, NK-buňky 175 // 10.1.1.4 T-lymfocyty (T-buňky) 175 // 10.1.1.5 B-lymfocyty (B-buňky) 175 // 10.1.1.6 Další buňky 176 // 10.1.2 Cytokiny a jejich receptory 176 // 10.1.3 Adhezivní molekuly, integrinym, selektiny 176 // 10.1.4 Protilátky 176 // 10.1.5 Komplementový systém 177 // 10.1.6 Transplantační antigeny: MHC třídy I a II 177 // 10.2 Nedostatečná činnost imunitního systému - imunodeficience 177 // 10.2.1 Primární imunodeficience, vrozená imunodeficience 177 // 10.2.1.1 Izolovaný nedostatek imunoglobulinů třídy IgA 178 // 10.2.1.2 Brutonova agamaglobulinémie. agamaglobulinémie vázaná na X-chromozom 178 // 10.2.1.3 Běžná variabilní imunodeficience (Common Variable Immunodeficiency) 179 // 10.2.1.4 Těžká kombinovaná imunodeficience (SC1D - Severe Combined Immunodeficiency Disease) 179 // 10.2.1.5 Di Georgův syndrom 179 // 10.2.1.6 Wiskott-Aldrichův syndrom 179 // 10.2.1.7 Ataxia teleangiectasia 179 // 10.2.1.8 Syndrom nahých lymfocytů 180 // 10.2.1.9 Chronická granulomatóza 180 // 10.2.1.10 Defekty adhezivnich proteinů na leukocytech 180 // 10.2.1.11 Defekty komplementového systému 181 //

10.2.2 Získané (sekundární) poruchy imunity. Získaná imunodeficience 181 // 10.2.2.1 HIV infekce. AIDS - Syndrom získané imunodeficience 181 // 10.3 Nadměrná reakce imunitního systému. Hyperreaktivita. Alergie 185 // 10.3.1 Alergická reakce I. typu (též časná nebo anafylaktická reakce, atopic, alergie zprostředkovaná protilátkami typu IgE nebo anafylatoxiny) 185 // 10.3.2 Alergická reakce II. typu (cytotoxická přecitlivělost) 187 // 10.3.3 Alergická reakce III. typu (přecitlivělost zprostředkovaná imunokomplexy) 189 // 10.3.4 Alergická reakce IV. typu (buňkami zprostředkovaná reakce, opožděná hypersensitivní reakce, oddálená přecitlivělost) 190 // 10.4 Aktivita imunitního systému namířená proti složkám vlastního organismu. Autoimunitní nemoci 191 // 10.5 Transplantačni imunita 193 // 10.5.1 Mechanismy odhojení alogenního transplantátu (reakce Host-versus-Graft, H-v-G) 193 // 10.5.1.1 Hyperakutní odhojovací reakce 194 // 10.5.1.2 Akutní odhojovací reakce 195 // 10.5.1.3 Chronická odhojovací reakce 195 // 10.5.2 Strategie prevence a léčby odhojení transplantátu 195 // 10.5.2.1 Ovlivnění imunitního systému příjemce 195 // 10.5.2.2 Snížení imunogenicity alotransplantátu 195 // 10.5.3 Transplantace orgánů 196 // 10.5.4 Transplantace kostní dřeně 196 // 10.5.4.1 Reakce štěpu proti hostiteli (G-v-H, Graft-versus-Host) 196 // 11 STRES 197 // 11.1 Charakteristika stresu 197 // 11.2 Regulační mechanismy, neurohumorální stresové osy 197 // 11.2.1 Sympatoadrcnálni osa 198 // 11.2.2 Hypothalamo-pituitárně-adrenální osa 198 // 11.3 Metabolické a kardiovaskulární změny při stresu 199 // 11.3.1 Úloha katecholaminů při stresu 199 // 11.3.2 Úloha glukokortikoidů při stresu 200 // 11.4 Všeobecný adaptační syndrom a jeho fáze 200 // 11.5 Biologický účel stresu a adaptačního syndromu 200 //

11.6 Psychoemotivní stres 201 // 11.7 Patologické důsledky stresu, stres a somatické poruchy 201 // 12 HYPOXIE ORGANISMU. PORUCHY V TRANSPORTU KYSLÍKU 203 // 12.1 Zásoby kyslíku v organismu 203 // 12.2 Význam kyslíku pro organismus 203 // 12.3 Kritická lenze kyslíku. Tkáňová hypoxie 204 // 12.4 Tkáňová lenze kyslíku 204 // 12.5 Difuzní kapacita mikrocirkulace pro kyslík (D02) a význam interkapilární vzdálenosti pro tkáňovou tenzi kyslíku 206 // 12.6 Kyslíkový transportní mechanismus 206 // 12.7 Klasifikace stavů hypoxie 207 // 12.7.1 Hypoxická hypoxie 207 // 12.7.2 Anemická hypoxie 207 // 12.7.3 Cirkulační hypoxie 208 // 12.7.4 Histotoxická hypoxie 208 // 12.8 Kompenzační reakce při stavech hypoxie 209 // 12.9 Klinické příznaky hypoxie 209 // 10 // 12.10 Reakce buněk na hypoxii a jejich poškození hypoxií 210 // 12.11 Patofyziologické základy kyslíkové terapie 210 // 12.11.1 Cíle a možnosti normobarické oxygenoterapie 210 // 12.11.2 Hyperbarická oxygenace 212 // 12.11.3 Toxicita kyslíku 213 // 12.11.3.1 Tkáňové a orgánové poškození 213 // 12.11.3.2 Kyslíkové radikály a „oxidatívní stres" 213 // 13 PORUCHY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ 216 // 13.1 Poruchy objemové a osmotické rovnováhy 217 // 13.1.1 Mechanismy regulace objemové a osmotické rovnováhy a jejich uplatnění při hyper- a hypovolemických stavech a při poruchách tonicity 217 // 13.1.1.1 Rovnováha na kapiláře a její poruchy 218 // 13.1.1.1.1 Patogeneze otoku 218 // 13.1.1.1.2 Ascites 222 // 13.1.1.2 Přesuny vody mezi extracelulární a intracelulární tekutinou 222 // 13.1.1.3 Regulace objemu a osmolarity 226 // 13.1.1.3.1 Regulační smyčka ADH 227 // 13.1.1.3.2 Regulační smyčka renin-angiotenzin-aldosteron 229 // 13.1.1.3.3 Vliv atriálniho natriuretického faktoru 229 //

13.1.1.3.4 Ledvina - regulační orgán objemu, osmolarity a iontového složení 231 // 13.1.1.4 Osmotická a objemová bilance 232 // 13.1.2 Hypovolemické stavy 232 // 13.1.2.1 Isoosmolární dehydratace (isoosmolární hypovolémie) 232 // 13.1.2.2 Hyperosmolární dehydratace (hyperosmolární hypovolémie) 234 // 13.1.2.3 Hypoosmolární dehydratace (hypoosmolární hypovolémie) 234 // 13.1.3 Hypervolemické stavy 237 // 13.1.3.1 Isoosmolární hyperhydratace (isoosmolámí hypervolémie) 238 // 13.1.3.2 Hyperosmolární hyperhydratace (hyperosmolární hypervolémie) 238 // 13.1.3.3 Hypoosmolární hyperhydratace (hypoosmolární hypervolémie) 239 // 13.1.4 Hyperosmolární stavy 239 // 13.1.5 Hypoosmolálrní stavy 240 // 13.2 Poruchy iontové rovnováhy 241 // 13.2.1 Poruchy bilance sodíku 242 // 13.2.1.1 Deplece sodíku 243 // 13.2.1.2 Retence sodíku 244 // 13.2.1.3 Hypematrémie a hyponatrémie 244 // 13.2.2 Poruchy bilance chloridů 246 // 13.2.3 Poruchy bilance draslíku 247 // 13.2.3.1 Regulace distribuce draslíku mezi buňkou a extracelulární tekutinou 248 // 13.2.3.2 Regulaee exkrece draslíku ledvinami 249 // 13.2.3.3 Hypokalémie a deplece draslíku 252 // 13.2.3.4 Retence draslíku a hyperkalémie 254 // 13.2.3.5 Poruchy bilance kalcia a fosforu 255 // 13.2.3.5.1 Bilance vápníku 256 // 13.2.3.5.2 Bilance fosforu 257 // 13.2.3.5.3 Patofyziologický význam součinu koncentrace kalcia a fosfátů 258 // 13.2.3.5.4 Hormonální regulace bilance kalcia a fosfátů 258 // 13.2.3.5.5 Hyperkalcémie 260 // 13.2.3.5.6 Hypokalcémie 261 // 13.2.3.5.7 Hyperfosfatémie 262 // 13.2.3.5.8 Hypofosfatémie 262 // 13 J Poruchy acidobazické rovnováhy 262 // 13.3.1 Mechanismy regulace acidobazické rovnováhy a jejich uplatnění při acidobazických poruchách 263 // 13.3.1.1 Nárazníkové systémy 263 // 13.3.1.2 Metabolická a respirační složka acidobazické rovnováhy 266 //

13.3.1.3 Redistribuce H+, K+ a Na+ na buněčné membráně 268 // 13.3.1.4 Zdroje silných kyselin 272 // 13.3.1.5 Regulační odpověď metabolismu na acidobazickou poruchu 275 // 13.3.1.6 Regulační odpovčěď ledvin na acidobazickou poruchu 275 // 13.3.1.7 Regulační odpověď respirace na acidobazickou poruchu 280 // 13.3.1.8 Posouzení regulační odpovědi pomocí kompenzačních diagramů 283 // 13.3.2 Poruchy bilance silných kyselin 284 // 13.3.2.1 Metabolická acidóza 285 // 13.3.2.1.1 Normochlorwmická metabolická acidóza 285 // 13.3.2.1.2 Hypwrchlorwmická metabolická acidóza 287 // 13.3.2.1.3 Reakce organismu na metabolickou acidózu 289 // 13.3.2.2 Metabolická alkalóza 290 // 13.3.2.2.1 Příčiny metabolické alkalózy 290 // 13.3.2.2.2 Reakce organismu na metabolickou alkalózu 292 // 13.3.3 Poruchy bilance oxidu uhličitého 293 // 13.3.3.1 Respirační acidóza 293 // 13.3.3.2 Respirační alkalóza 294 // 13.3.4 Kombinované poruchy acidobazické rovnováhy 297 // 14 PATOFYZIOLOGICKY VÝZNAMNÉ PORUCHY METABOLISMU 298 // 14.1 Úvod 298 // 14.2 Regulace metabolických dějů 299 // 14.3 Zdroje energie v organismu za normálních a patologických stavů 300 // 14.4 Poruchy výživy a jejich důsledky 301 // 14.4.1 Hladovění 303 // 14.4.2 Sekundární malnutrice 304 // 14.4.3 Katabolické stavy 304 // 14.4.4 Orgánové změny při proteinovém a energetickém deficitu 305 // 14.5 Poruchy regulace příjmu potravy a tělesné hmotnosti 306 // 14.5.1 Mentální anorexie (anorexia nervosa, anorcktický syndrom) 307 // 14.5.2 Mentální bulimie 308 // 14.5.3 Obezita 309 // 14.5.3.1 Etiologie obezity 309 // 14.5.3.2 Typy obezity 310 // 14.5.3.3 Obezita a syndrom inzulinorwzistence (Reavenův syndrom) 310 // 14.5.3.4 Další endokrinně-mětabolické změny u obezity 311 // 14.5.3.5 Pickwickův syndrom, ostatní komplikace obezity 312 //

14.5.4 Tělesná hmotnost a její hodnocení 312 // 14.6 Poruchy metabolismu sacharidů 313 // 14.6.1 Hyperglykémie a hypoglykémie 313 // 14.6.2 Ostatní poruchy metabolismu sacharidů 316 // 14.7 Poruchy metabolismu lipidů 317 // 14.7.1 Hyperlipoproteinémie (HLP) 317 // 14.7.1.1 Metabolismus lipoproteinů 317 // 14.7.1.2 Poruchy metabolismu lipoproteinů 319 // 14.7.2 Hypolipoproteinémie 321 // 14.7.3 Ostatní poruchy metabolismu lipidů 321 // 14.8 Poruchy metabolismu bílkovin a aminokyselin 322 // 14.8.1 Dusíková bilance a její poruchy 322 // 12 // 14.8.2 Poruchy proteinového složení krve 322 // 14.8.3 Poruchy metabolismu aminokyselin 322 // 14.8.3.1 Fenylketonurie 322 // 14.8.3.2 Albinismus 323 // 14.8.3.3 Alkaptonurie (ochronóza) 323 // 14.8.3.4 Homocystinurie 323 // 14.8.4 Poruchy detoxikace a vylučování dusíku 324 // 14.9 Poruchy metabolismu purinů a pyrimidinů 324 // 14.9.1 Hyperurikémie a dna 324 // 14.9.2 Poruchy metabolismu pyrimidinů 325 // 14.10 Poruchy metabolismu hemu 325 // 14.10.1 Porfyrie 325 // 14.11 Poruchy metabolismu vitamínů a jejich důsledky 327 // 14.11.1 Vitamin A 330 // 14.11.2 Vitamin D 330 // 14.11.3 Vitamin E 331 // 14.11.4 Vitamin K 332 // 14.11.5 Vitamin B1 (thiamin) 332 // 14.11.6 Vitamin B2 (riboflavin) 332 // 14.11.7 Vitamin B6 (pyridoxin) 332 // 14.11.8 Vitamin B12 (kobalamin, cobalamin) 333 // 14.11.9 Kyselina listová 334 // 14.11.10 Vitamin C (kyselina askorbová) 335 // 14.12 Poruchy metabolismu mikronutrientů a stopových prvků a jejich důsledky 335 // 14.12.1 Železo 335 // 14.12.1.1 Změny hladiny plazmatického železa 337 // 14.12.1.2 Nedostatek železa v organismu (sideropenie) 337 // 14.12.1.3 Přetížení organismu železem 338 // 14.12.1.4 Laboratorní hodnocení stavu železa v organismu 339 // 14.12.2 Magnézium (hořčík) 340 // 14.12.3 Síra 340 // 14.12.4 Měď 340 //

14.12.5 Zinek 341 // 14.12.6 Jód 341 // 14.12.7 Fluor 342 // 14.12.8 Selen 342 // 14.12.9 Mangan 342 // 14.12.10 Kobalt 342 // 14.12.11 Ostatní stopové prvky 343 // 14.13 Poruchy trávení a vstřebávání potravy 343 // 14.14 Vliv chorobných procesů na metabolismus 343 // 14.15 Metabolismus v důležitých věkových obdobích 344 // 14.15.1 Metabolismus novorozeneckého a kojeneckého období 344 // 14.15.2 Metabolismus v období dospívání a jeho poruchy 345 // 14.15.3 Problematika metabolismu v období těhotenství a kojení 345 // 14.15.4 Metabolické změny ve stáří a jejich důsledky 345 // 14.16 Plazmatické bílkoviny v hodnocení metabolického stavu 346 // 14.17 Metabolismus volných (kyslíkových) radikálů, oxidatívní stres 347 // 15 VÝVOJ ORGANISMU A JEHO PORUCHY 348 // 15.1 Poruchy vývoje plodu 348 // 15.1.1 Poruchy sexuální diferenciace 349 // 15.1.1.1 Syndromy sdružené s kompletním oboustranným selháním vývoje gonád (syndromy prenatální kastrace) 350 // 15.1.1.2 Turnérův syndrom a jeho varianty 351 // 15.1.1.3 Ovariální dysgeneze a časné selhání vaječníků u pacientů s normálním vzrůstem 351 // 15.1.1.4 Klinefelterův syndrom 351 // 15.1.1.5 Trisomie X u žen 352 // 15.1.2 Hermafroditismus 352 // 15.1.2.1 Pravý hermafroditismus 352 // 15.1.2.2 Mužský pseudohermafroditismus 352 // 15.1.2.3 Ženský pseudohermafroditismus 353 // 15.1.3 Kryptorchismus prostý, který není součástí výše uvedených poruch sexuální diferenciace 353 // 15.2 Poruchy růstu 353 // 15.2.1 Nedostatečný růst 354 // 15.2.2 Nadměrný růst 355 // 153 Puberta 355 // 15.4 Klimakterium 356 // 153 Stárnutí a stáří 356 // 15.5.1 Somatické zmčny v průběhu stárnuti 357 // 15.5.2 Příčiny stárnutí 359 // 15.6 Smrt organismu 360 // Seznam použitých zkratek a jednotek 361 // Rejstřík 367

(OCoLC)85011367

cnb000987405