.

0 (hodnocen0 x )

(6) Půjčeno:6x 

BK

Biografie

Praha : Slovanský ústav : Orbis, 1935

224 s. ; 8°

Práce Slovanského ústavu v Praze ; Sv. XVI

000071651

ÚVOD. Reakce proti naturalismu. — Genese a podstata symbolismu. — Vývoj jeho v poesii francouzské. — Vliv Rich. Wagnera a Nietzsche na teorii symbolismu 5 — 10 // ČÁST POLSKÁ. // I. Příznivá půda v Polsku pro nové umění. — Z. Przesmycki-Miriam. — Program čas. „2ycie“zr. 1887. — Kult „čistého umění“. — Články Miriamovy v časopise „Świat“ (1890 — 1892). — Studie o Maeterlinckovi a výklad podstaty symbolismu. — Časopis „Chimera“. — Básnická činnost Przesmyckého. — Sbírka básní „Z czary młodości“. — Překladatelská činnost Przesmyckého ...ii 20 // II. Antoni Lange. — Pobyt v Paříži. — Články a studie z nové literatury francouzské. — Vliv francouzské poesie. — Lange virtuos slova a tvůrce zvučných veršů. — Básně jeho: „Vox posthuma“, „Sonety wedyckie“, „Ksiygi proroków“ „Palingeneza“, „Godzina“, „Cyfra i Slowo“. — Básně revoluční („Pogrobowcom“, „Pierwszy dzień stworzenia“). -Mistrné překlady poesie světové. -Dramatické skladby 21 -42 // III. „Źycie“ krakovské (1897), orgán mladých básníků. — Satirická „Echa“ Adolfa Nowaczyńského. — Nespokojenost starých s novou poesií. — Obhajoba mladých od Artura Górského a bezohledná kritika dosavadních národních a společensko-politických poměrů. — Program „Mladé Polsky“. 25—29 // IV. Stanislav Przybyszewski, redaktor čas. „Źycie“. - „Confiteor“ a estetická teorie. - Umění „nahé“ duše. - Rozdíl mezi novým a dřívějším uměním. — Rozbor estetické teorie Przybyszewského. — Vliv Nietzsche. — Mínění o symbolismu. — Význam teorie Przybyszewského ...30—37 //

V. Básnická tvorba Przybyszewského. — Rapsodie : „Nad morzem“, „W godzinie ćudu“ (Androgyne), „De profundis“, „Na tym padoleplaczu“, „Requiem aeternam“. — Romány a povídky : „Homo sapiens“, „Dzieci szatana“, „Synowie ziemi“, „Mocny człowiek“, „Dzieci nędzy“, „Krzyk“. // Dramatická teorie Przybyszewského. — Dramata: „Dia szczęścia,“ „Złote runo“, „Goście“, „Matka“, „Śnieg“, „Śluby“, „Odwieczna baśń“, „Gody życia“, „Topiel“, „Miasto“. — Význam činnosti Przybyszewského ...38 — 50 // VI. Jerzy Zulawski, obhájce estetické teorie Przybyszewského. — Výklad a filosofické zdůvodnění této teorie. - Syntetism a symbolism. — Básnické skladby Zulawského : „Lotos“ a básně lyrické. — Dramata: „Wianek mirtowy“, „Dyktator“, „Eros i Psyche“, „Ijola“, „Gród słońca“, „Koniec Mesjasza“. — Utopický román „Na srebrnym globie“ a„Zwycięzca“...51 — 57 // VII. Myšlenky St. Wyspiańského o dramatě imaginačním. — Měl sám všecky vlastnosti, potřebné k vytvoření takového dramatu. — Ideálu imaginačního dramatu nejvíce se přibližují : „Wesele“, „Wyzwolenie“ a „Akropolis“. — Význačné rysy dramata imaginačního mají také skladby : „Legenda", „Bolesław Śmialy“, „Skalka“ a „Legjon“. — Předmětem tří dramat je osudné povstání 1830-2 :„Warszawianka",,„Lelewel“ a „Noc listopadowa“. — Dramata z bájí řeckých: „Meleager“, „Protesilaos i Laodamia“, „Achilleis“ a „Powrót Odysa“. — Tragedie s látkou ze života skutečného : „Klętwa“, „Sydziowie“. Dramatická technika básníkova. — Záliba v teatrálních a dekoračních prostředcích. — Živly hudební, styl a verš . 38 — 71 //

VIII. Jan Kasprowicz o umění a poesii. — Dvojí směr v poesii XIX st. — O nových směrech uměleckých. - — Vliv Shelleyův. — Silné akordy sociální v prvních básních Kasprowiczových. — Přechod od motivů světských k duchovním. — Společensko-náboženská báseň „Chrystus“. — „Anima lachrymans“ výrazem duševních bouří básníkových. — 221 // „Miloše“ o lásce hříšné a vítězně. — „Krzak dzikiej róży“ o problémech zla a hříchu, utrpení a pokání. — Mysterium „Na wzgórzu śmierci“ přechodem k náboženským hymnám „Gi.. światu“, „Moja pieáá wieezorna“, „Salve Regina“. — „O bohaterskim koniu a wal cym si? domu“. — „Ballada o słoneczniku“, — „Chwile“. — „Księga ubogich“. — „Marcholt Gruby i Sprośny“. — „Mój świat“. — Překlady z poesie světové. — Slohové zvláštnosti. - Mysticko-náboženský ráz poesie Kasprowiczovy ...72-84 // IX. Tadeusz Miciński — mystik. — Přechod od soudobého realismu k mystickému romantismu. — „W mroku gwiazd“. — „Do żródel duszy polskiej“. — Fantastický román „Nietota“ výrazem mystických snů o obnově Polsky. „Ksiądz Faust“ souhrnem názorů společensko-politických. — Drama z ruské revoluce „Kniaż Patiomkin“. — Drama z prostředí byzantského „Bazylissa Teofanu“...85-88 // X. Piotr Chmielowski o nových směrech v polské poesii. — Význam „Mladé Polsky“. — Mladí básníci vybojovali si svobodu tvůrčí, obnovili slávu polské romantiky a obohatili poesii polskou ideově i formálně. — Vliv symbolismu k St. Zeromského. — Przybyszewski, důsledný individualista a zastánce čistého umění...89 91 //

ČÁST RUSKÁ // I. Jasinskij a inskij proti dotavadnímu tendenčnímu směru v literatuře ruské. — Horlení pro čisté umění. — Úvaha Merežkovského o příčinách úpadku a nových proudech ruské literatury. — Básnická tvorba Merežkovského. — Odklon od ruských symbolistu. — Z. Gippius. — A. M. Dobroljubov. — Předchůdci ruského symbolismu: Tjutčev a Fet . . 95—103 // II. První básnické sbírky rus. symbolistů. — Odmítavé úsudky kritiky. - Úvahy A. L. Volynského o novém umění. — Vzrůst přívrženců symbolismu. — Literární orgány mladých básníků. — Poměr mezi novým hnutím uměleckým a marxismem. — Dvojí období v rozvoji ruského symbolismu. 104 — 107 // III. Valerij Brjusov, přední teoretik symbolismu prvního období. — Postupný rozvoj jeho názorů o novém // 222 // umění. - Charakteristika francouzského symbolismu. - O podstatě a cíli nového umění. - Hlavní zásada : úplná volnost tvorby. — Odklon od čistého estetismu a soběstačného individualismu // k zájmům společenským. — Splynutí s marxismem 108 // IV. Básně V. Brjusova — „Chefs ďoeuvre“ a „Me eum esse“. — „Tertia vigilia“. — „Urbi et Orbi“. — „Stephanos“. — „Vsě nápěvy“. — Ostatní sbírky básní. — Poměr jeho básnické tvorby k symbolismu. — Literární vlivy. — Překlady. — Kult Puškina. — Umělecká forma básní Brjusovových. — Brjusov jako literární kritik a teoretik poetiky ...1?3—122 //

V. Balmontův výklad symbolismu. — Rozdíl mezi realismem a symbolismem. — Angličtí, skandinávští a němečtí básníci tvůrci nového symbolismu. — Básnické knihy Bal-montovy : „Pod sěvernym nebom“, „V bezbrežnosti“, „Tišina“. - „Gorjaščija zdanija“. - „Budem ??? solnce“. - „Tolko ljubov’“, „Liturgijakrasoty“. -„Fejnyja skazki“, „Zlyja časy“, „Žar-Ptica“. - „Pěsni mstitelja“, „Zovy drevnosti“, „Zelenyj Vertograd“. — Úvaha „Poezija ??? volšebstvo“. — Zvláštnosti poesie Balmontovy : symbolika zvuková, uhlazenost veršů. — Balmont básník okamžiků a prchavých dojmů . . 123 — 131 // VI. Vladimír Solov’ev filosof-mystik. — Kult „Věčné Ženskosti“. — Umění a náboženství. — Teurgické poslání básníkovo. — Věštba blížící se katastrofy světové. — Vjačeslav Ivanov, ideolog mladších symbolistů. — Symbolism jako zjev kulturně-historický, vytvořený soudobou duší. — Symbolism v nové literatuře vzpomínáním poesie na její prvopočáteční úkoly a prostředky. — Symbolism realistický a idealistický. — Vysoké úkoly pravého symbolismu. — Obrozený kult Dionysův. — Symbolické divadlo. — Vj. Ivanov jako básník. — Stylistická stránka jeho poesie...132 — 140 // Vil. Fedor Sologub o soudobém umění. — Symbolism výkvětem umění naší doby. — Tři směry v rozvoji ruského symbolismu : kosmický, individualistický a demokratický. — Pesimism význačným rysem poesie Sologubovy. — Smrt silou osvobozující a očišťující. — Sklon k satanismu. — Návrat k zemi a lidem. — Formální stránka jeho básní. — Sologub jako romanopisec: „Tjaželyje sny“, „Melkij běs“. — Drama „Založniki žizni“...141-148 //

VIII. Andrej Bělyj o symbolismu. — Symbolism synthetickým souhrnem toho, co je v umění věčné a jediné cenné. — Těsný vztah umění k etice a náboženství. — Teorie symbolismu je novým nábožensko-filosofíckým učením, které je předurčeno celým postupem vývoje soudobé vědy. — Bělyj proti liturgické službě divadla. — Dvojí skupina ruských symbolistů : petrohradská a moskevská. — Symbolické symfonie A. Bělého. — Básnické skladby : „Zoloto v lazuri“, „Pepel“, „Urna“. — „Zvezda“ a „Christos voskres“. — Romány : „Serebrjanyj Golub“, „Peterburg“, „Moskva“, „Maski“. — Črty autobiografické. — Bělyj tvůrce experimentálni estetiky. — Forma jeho básní. — Pokus vytvořit novou rytmisovanou prózu 149 — 163 // IX. Mystický ráz básní Alexandra Bloka v první knize „Stichi o Prekrasnoj Dámě“. — Změněný, světsky zabarvený tón dalších básní Blokových. — Dramata protimystic-kého směru „Balagančik“, „Neznakomka“, „Korol na ploščadi“. — Pesimistická nálada básníkova. — Přechod od osobních prožitků k zájmům národním. — Drama „Pěsnja sudby“. — Básně „Na polě Kulikovom“ a „Stichi o Rossii“. — Drama „Róza i Křest“. — Polemické verše v cyklu „Jamby“. — „Vozmezdije“. — Symbolický smysl básně „Solov’inyj sad“. — „Dvenadcať.“ — „Skify“. — Vývoj básníkův. — Poměr jeho k revoluci. — Úvaha o úkolech básníkových. — Dokonalá hudebnost a melodičnost básní Blokových. — Mistr v uspořádání zvukových typů. — Metaforický a symbolický způsob jeho slovesného výrazu...164 — 179 //

X. Úvahy Vj. Ivanova, A. Bloka, V. Brjusova a A. Bělého o krisi ruského symbolismu. — S. A. Vengerov oceňuje význam ruského dekadentství a symbolismu . 180 — 183 // Doslov...185 // Résumé...186 // Poznámky bibliografické...203 // Rejstřík jmenný...217 // Obsah...220

(OCoLC)30638845

cnb000741029