.

0 (hodnocen0 x )

(2.8) Půjčeno:11x 

BK

Praha : Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1997

333 s. : il.

ISBN 80-7078-490-3 (brož.)

Obsahuje tabulky, grafy, bibliografické citace, seznam autorů, rejstřík, resumé anglicky, německy, španělsky, francouzsky, rusky

Prostředí životní - ochrana - učebnice vysokošk.

000072381

Předmluva 7 // Poděkování vydavatele 8 // 1. Současné problémy ochrany životního prostředí (M. Brániš) 16 // 1.1. Globální problémy životního prostředí 16 // 1.1.1. Globální oteplování 16 // 1.1.2. Narušování ozonové vrstvy 18 // 1.1.3. Kyselá atmosférická depozice (kyselé srážky) 19 // 1.1.4. Ohrožení biologické diverzity 20 // 1.1.5. Ohrožení (degradace) půdy 22 // 1.1.6. Kontaminace vod (oceán, řeky, podzemní zásoby vody) 22 // 1.1.7. Produkce odpadů (kvantita, toxicita, radioaktivita) 22 // 1.1.8. Poškození „ekologické služby“ planetárního systému 23 // 1.1.9. Růst lidské populace 24 // 1.1.9.1. Hlavní faktory růstu počtu obyvatel 24 // 1.1.9.2. Demografická revoluce 25 // 1.1.10. Růst spotřeby zdrojů 26 // 1.2. Životní prostředí České republiky 27 // 1.2.1. Ovzduší 28 // 1.2.2. Voda 29 // 1.2.3. Horninové prostředí a půda 29 // 1.2.4. Lesy 30 // 1.2.5. Odpady 31 // 1.2.6. Ochrana přírody a krajiny 31 // 1.2.7. Hodnocení ochrany životního prostředí v minulosti a výhledy do budoucna 32 // 2. Základní principy a termíny ekologie (M. Brániš) 33 // 2.1. Ekologie a nauka o životním prostředí 33 // 2.2. Ekologie jako vědecká i užitá disciplína 34 // 2.2.1. Klasická ekologie 34 // 2.2.2. Krajinná ekologie 34 // 2.2.3. Ostrovní ekologie 35 // 2.2.4. Invazní ekologie 35 // 2.2.5. Paleoekologie 36 // 2.2.6. Využití poznatků ekologie v praxi - aplikovaná ekologie 36 // 2.3. Biotické a abiotické faktory prostředí 37 // 2.3.1. Fyzikální faktory 38 // 2.3.2. Chemické faktory 38 // 2.3.3. Vlivy ostatních organismů 39 // 2.3.4. Čas 39 // 2.4. Zdroje energie a látek v přírodě 40 // 2.4.1. Energie 40 // 2.4.2. Koloběh látek v přírodě 40 // 2.4.2.1. Horninový cyklus 41 // 2.4.2.2. Koloběh vody 41 // 2.4.2.3. Cyklus uhlíku 42 //

2.4.2.4. Cyklus dusíku 42 // 2.4.2.5. Cyklus síry 43 // 2.4.2.6. Cyklus fosforu 43 // 2.4.2.7. Koloběh ostatních prvků 44 // 2.5. Jedinec, druh, populace 44 // 2.5.1. Populace 44 // 2.5.2. Lov, sběr, úroda a výtěžek 45 // 2.6. Společenstva a ekosystémy 45 // 2.6.1. Společenstvo 46 // 2.6.2. Ekosystém 46 // 2.6.3. Vývoj společenstev a ekosystémů 47 // 2.6.4. Hlavní ekosystémy Země - biomy 47 // 2.6.5. Azonální ekosystémy (azonální biomy) 49 // 2.6.6. Stabilita ekosystémů 49 // 3. Antropogenní vlivy na životní prostředí 51 // 3.1. Všeobecné vlivy antropogenní činnosti 51 // 3.1.1. Energetika (T. Ochodek) 51 // 3.1.1.1. Výhody a nevýhody fosilních paliv 53 // 3.1.1.2. Tvorba škodlivin při spalování fosilních paliv 53 // 3.1.1.2.1. Emise oxidů síry 53 // 3.1.1.2.2. Vznik a účinky oxidů dusíku spalováním fosilních paliv 56 // 3. I.1.2.3. Emise tuhých částic 57 // 3.1.1.2.4. Emise CO2 a účinnost přeměny energie 57 // 3.1.2. Hornictví (J. Novák) 59 // 3.1.2.1. Hornictví jako antropogenní činnost 59 // 3.1.2.2. Hlubinné dobývání 59 // 3.1.2.3. Úprava užitkových surovin 65 // 3.1.2.4. Odpady z těžby a zpracování 65 // 3.1.3. Metalurgie (J. Krét) 66 // 3.1.3.1. Hutnictví a znečišťování životního prostředí 66 // 3.1.3.2. Koksárenství 67 // 3.1.3.3. Výroba surového železa 68 // 3.1.3.4. Aglomerace 69 // 3.1.3.5. Vysokopecní výroba surového železa 70 // 3.1.3.6. Výroba oceli 71 // 3.1.3.7. Výroba neželezných kovů 73 // 3.1.3.8. Tváření kovů 73 // 3.1.3.9. Slévárenství 74 // 3.1.3.10. Ostatní hutní provozy 74 // 3.1.3.11. Recyklace odpadů v hutním podniku 74 // 3.1.4. Chemický a potravinářský průmysl (T. Sákra) 75 // 3.1.4.1. Obecné úvahy 75 // 3.1.4.2. Výroba anorganických sloučenin 76 // 3.1.4.3. Výroba organických látek 78 //

3.1.4.4. Potravinářský průmysl 80 // 3.1.5. Zemědělství a lesnictví (P. Rohon) 82 // 3.1.5.1. Výroba rostlinná 84 // 3.1.5.2. Výroba živočišná 85 // 3. I.5.2.1. Výroba jatečných a jinak užitkových zvířat 85 // 3.1.5.2.2. Myslivost 86 // 3.1.5.2.3. Včelařství 86 // 3.1.5.2.4. Rybářství 87 // 3.1.5.3. Zemědělský půdní fond 87 // 3.1.5.4. Lesní hospodářství 88 // 11 // 3.1.6. Doprava (V. Lapčík) 89 // 3.1.6.1. Hluk a vibrace 92 // 3.1.6.2. Exhalace spalovacích motorů 92 // 3.1.6.3. Další negativní vlivy dopravy na životní prostředí 96 // 3.2. Vlivy na jednotlivé složky biosféry 97 // 3.2.1. Atmosféra (F. Šiška) 97 // 3.2.1.1. Základní Členění atmosféry 97 // 3.2.1.2. Látky znečišťující ovzduší 99 // 3.2.2. Hydrosféra (T. Sákra) 103 // 3.2.2.1. Význam vody 103 // 3.2.2.2. Odpadní vody 104 // 3.2.3. Litosfera, pedosféra (K. Raclavský, H. Raclavská) 109 // 3.2.3.1. Litosfera 109 // 3.2.3.2. Půda 109 // 3.2.3.2.1. Eroze půdy a degradace zemědělských půd 110 // 3.2.3.2.2. Kontaminace zemin 112 // 3.2.3.2.3. Cizorodé látky v zeminách 115 // 3.2.3.2.4. Kritéria hodnocení kontaminace zemin 121 // 4. Opatření ke zmírnění antropogenních vlivů na životní prostředí 125 // 4.1. Ochrana ovzduší (F. Šiška) 125 // 4.1.1. Potřeba ochrany ovzduší 125 // 4.1.2. Rozptyl látek znečišťujících ovzduší v atmosféře 125 // 4.1.3. Účinky látek znečišťujících ovzduší 127 // 4.1.3.1. Účinky látek znečišťujících ovzduší na tepelnou a radiační bilanci planety 128 // 4.1.3.2. Účinky látek znečišťujících ovzduší na rostlinnou a živočišnou říši 130 // 4.1.3.3. Účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví člověka 131 // 4.1.4. Způsoby ochrany ovzduší 135 // 4.2. Ochrana vod (T. Sákra) 140 // 4.2.1. Fyzikální metody 141 //

4.2.2. Chemické a fyzikálně-chemické metody 144 // 4.2.3. Biologické metody 148 // 4.2.3.1. Aerobní čištění 149 // 4.2.3.2. Anaerobní čištění 152 // 4.3. Ochrana půd (K. Raclavský, H. Raclavská) 153 // 4.3.1. Ochrana zemědělské půdy 153 // 4.3.2. Technologie dekontaminace zemin 154 // 4.3.2.1. Biologické metody dekontaminace 155 // 4.3.2.1.1. Bioremediace „ln situ“ 156 // 4.3.2.1.2. Bioremediace „Ex-situ“ 157 // 4.3.2.2. Fyzikálně - chemické metody 158 // 4.3.2.2.1. Fyzikálně-chemické metody „In situ“ 159 // 4.3.2.2.2. Fyzikálně-chemické metody „Ex situ“ 160 // 4.3.2.3. Termické metody dekontaminace 162 // 4.3.2.3.1. Termické metody „In situ“ 162 // 4.3.2.3.2. Termické metody „Ex situ“ 163 // 4.4. Hospodaření s odpady (V. Dirner, M. Kuraš) // 4.4.1. Příčiny vzniku odpadů // 4.4.2. Odpadové hospodářství jako nový obor.. // 4.4.3. Současný stav odpadového hospodářství. // 4.4.4. Nakládání s odpady // 4.4.4.1. Prevence vzniku odpadů // 165 // 165 // 166 167 169 // 12 // 4.4.4.2. Ukládání odpadů 171 // 4.4.5. Komunální odpady 174 // 4.4.6. Odpady z průmyslu 174 // 4.4.7. Předpokládaný vývoj odpadového hospodářství v příštích letech 175 // 4.5. Rekultivace (D. Smolík) 179 // 4.5.1. Význam rekultivace jako procesu obnovy narušené biosféry 180 // 4.5.2. Koncepce rekultivací 180 // 4.5.3. Územní způsoby řešení rekultivační koncepce 181 // 4.5.4. Hlediska výběru optimálních způsobů rekultivace 182 // 4.5.5. Ekologická hlediska výběrů optimálních způsobů rekultivace 182 // 4.5.6. Sociálně-ekonomické hledisko výběru optimálních způsobů rekultivace 183 // 4.5.7. Územně-technická hlediska výběru optimálních způsobů rekultivace 183 // 4.5.8. Provádění rekultivací 184 // 4.5.9. Rekultivace při povrchové těžbě 184 //

4.5.10. Rekultivace při hlubinné těžbě 185 // 4.5.11. Terénní úpravy 185 // 4.5.12. Navážky úrodných a potencionálně úrodných zemin 185 // 4.5.13. Těžba povrchová 186 // 4.5.14. Devastace způsobené lomovou těžbou 186 // 4.5.15. Těžba hlubinná 187 // 4.5.16. Devastace způsobené hlubinným dolováním 187 // 4.5.17. Biologická rekultivace 187 // 4.5.18. Biologická rekultivace zemědělská 188 // 4.5.19. Rekultivace vodohospodářská 189 // 4.5.20. Rekultivace složišť a odkališť popela elektráren 189 // 4.5.21. Zemědělská rekultivace 190 // 4.5.22. Lesnická rekultivace 190 // 4.5.23. Volba dřevin 190 // 4.6. Hospodaření se zdroji nerostných surovin (C. Schejbal, V. Zamarský) 191 // 4.6.1. Význam nerostných surovin pro lidskou společnost 191 // 4.6.2. Nerostné surovinové zdroje a trvale udržitelný rozvoj 196 // 4.6.3. Nerostné surovinové zdroje ČR a jejich racionální využívání 205 // 4.6.4. Environmentální vzdělávání 210 // 5. Environmentální management a podniková ochrana životního prostředí 214 // 5.1. Environmentální audit (ekoaudit) (H. Grosse, V. Dirner) 214 // 5.1.1. Definice a druhy auditu 214 // 5.1.2. Předchůdce nařízení ES - koncepce Mezinárodní obchodní komory (ICC) 215 // 5.1.3. Nařízení ES o environmentálních auditech 216 // 5.1.4. Motivace k účasti podniku na systému environmentálních auditů ES a ztotožnění pracovníků s tímto // systémem 218 // 5.1.5. Průběh environmentálního auditu dle nařízení Evropského společenství č.1836/93 219 // 5.1.5.1. Stanovení environmentální politiky týkající se podnikání 221 // 5.1.5.2. Provádění první environmentální prověrky (environmentálního rozboru) 222 // 5.1.5.3. Vypracování environmentálního programu 223 //

5.1.5.4. Vybudování a zavedení systémů environmentálního managementu (EMS - Environmental Management System) 223 // 5.1.5.5. Provedení environmentálního auditu 227 // 5.1.5.6. Vypracování environmentálního prohlášení 228 // 5.1.6. Environmentální rozbor a environmentální audit 229 // 5.1.6.1. Projektový management pravidelně prováděného auditu 229 // 5.1.6.2. První environmentální prověrka 229 // 5.1.6.3. Rozdíly mezi první environmentální prověrkou a environmentálním auditem 231 // 5.1.7. Průběh posouzení (verifikace) 231 // 13 // 5.2. Systémy environmentálního managementu (H. Grosse, V. Dirner) // 5.2.1. Pojem a funkce // 5.2.2. Prvky systému environmentálního managementu // 5.3. Požadavky na činnost a kvalifikaci zmocněných ověřovatelů a auditorů vyplývající z mezinárodních a národních právních předpisů (H. Grosse, V. Dirner) // 5.3.1. Východiska - stanovení nařízení Evropského společenství č.1836/93 // 5.3.2. Úkoly environmentálního auditora // 5.3.3. Realizace směrnice o ekoauditu a vývoj podnikového environmentálního managementu v České republice // 5.4. Normování environmentálního managementu (H. Grosse, V. Dirner) 238 // 5.4.1. Vliv nařízení ES o ekoauditu na normování 238 // 5.4.2. k vývoji normování pro systémy managementu životního prostředí 239 // 5.4.3. Normování systémů environmentálního managementu a environmentálních auditů v rámci norem // řady ISO 14 000 241 // 5.4.3.1. Cíl a rozsah normování podle ISO 14 000 241 // 5.4.3.2. Stav normování 241 // 5.4.3.3. Systém environmentálního managementu podle ISO 14 001 - specifikace a směrnice pro jejich použití 242 // 5.4.3.4. Metodika podle ISO 14 001 243 // 5.4.3.5. Vztah ISO 14 001 k nařízení o environmentálním auditu 243 //

5.4.4. Systém environmentálního managementu (EMS), hlavní vodítka podle normy ISO 14 004 245 // 5.4.4.1. Obsah a záměr 245 // 5.4.4.2. Definice pojmů 246 // 5.4.4.3. Postup 246 // 5.4.4.4. Oblast použití 247 // 5.5. Možnosti a problémy propojení podnikových systémů environmentálního managementu s jinými systémy managementu (H. Grosse, V. Dirner) 247 // 5.5.1. Vztahy mezi řízením jakosti a environmentálním managementem s přihlédnutím k úkolům managementu bezpečnosti práce 247 // 5.5.2. Integrovaný systém environmentálního managementu, zabezpečení jakosti a bezpečnosti práce // (EQMS) 247 // 5.5.3. Metodika integrovaného systému managementu EQMS 248 // 5.5.4. Národní program označování výrobků ochrannou známkou "Ekologicky šetrný výrobek" 250 // 5.6. Definice pojmů týkajících se environmentálního managementu a auditu (H. Grosse, V. Dirner) // 5.6.1. Pojmy normy ISO 14 001 251 // 5.6.2. Definice pojmů nařízení Rady (ES) č.1836/93 (EMAS) 252 // 5.7. Čistší technologie (Clean Technologies) (H. Grosse, V. Dirner) 253 // 5.7.1. Pojmy a principy strategie čistší produkce 253 // 5.7.2. Příklady prevence a snížení vzniku odpadu prostřednictvím téměř bezodpadové technologické úpravy 256 // 5.8. Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) (V. Lapčík) // 5.8.1. Stručný pohled na vývoj posuzování vlivů na životní prostředí 259 // 5.8.2. Právní úprava procesu posuzování vlivů na životní prostředí v České republice 260 // 5.8.3. Základní zásady procedury posuzování vlivů 261 // 5.8.4. Jednotlivé druhy posuzování 262 // 5.8.4.1. Posuzování staveb, činností a technologií 262 // 5.8.4.2. Posuzování koncepcí 265 // 5.8.4.3. Posuzování výrobků 267 // 5.8.5. Státní správa na úseku posuzování vlivů na životní prostředí 268 //

5.9. Hodnocení rizik (EPIA) (M. Vít) // 5.9.1. Určení nebezpečnosti // 5.9.2. Hodnocení vztahu dávka - účinek // 5.9.2.1. Látky s nekarcinogenním účinkem 273 // 5.9.2.2. Látky s karcinogenním účinkem 275 // 5.9.3. Vyhodnocení expozice 276 // 5.9.3.1. Charakterizace podmínek expozice 277 // 5.9.3.2. Určení expozičních cest 278 // 5.9.3.3. Kvantifikace expozice 278 // 5.9.4. Charakteristika rizika 279 // 5.9.4.1. Kvantifikace rizika karcinogenních látek 279 // 5.9.4.2. Kvantifikace efektů nekarcinogenních látek 280 // 5.9.4.3. Nejistoty odhadu rizik 281 // 5.9.5. Aplikace metody odhadu rizik 281 // 5.9.5.1. Přínos procesu hodnocení rizik pro správu území 281 // 5.9.5.2. Přínos hodnocení rizik pro průmyslové podniky v regionu 282 // 5.9.5.3. Přínos hodnocení rizik pro nevládní organizace (NGO) 282 // 5.9.5.4. Přínos hodnocení rizik pro vědu a výzkum 282 // 6. Environmentální politika 284 // 6.1. Všeobecně (V. Mezřický) 284 // 6.1.1. Environmentální politika jako nový druh sociální aktivity 284 // 6.1.2. Vznik environmentální politiky 284 // 6.1.3. Dva druhy environmentální politiky 285 // 6.1.4. Trvale udržitelný rozvoj 286 // 6.1.5. Agenda 21 289 // 6.1.6. Cíle environmentální politiky 290 // 6.2. Politický cyklus environmentální politiky, jeho subjekty (V. Mezřický) 292 // 6.2.1. Politický cyklus environmentální politiky 292 // 6.2.2. Subjekty environmentální politiky 293 // 6.3. Prostředky environmentální politiky (V. Mezřický) 296 // 6.3.1. Důvody pro rozvíjení environmentální politiky 296 // 6.3.2. Prostředky environmentální politiky 296 // 6.3.2.1. Nástroje environmentální politiky 297 // 6.3.2.2. Metody environmentální politiky 297 // 6.3.3. Regionální environmentální politika 297 // 6.4. Environmentální právo a environmentální politika (V. Mezřický) 299 //

6.4.1. Souvislost environmentálního práva a environmentální politiky 299 // 6.4.2. Právo a resortní environmentální politika 300 // 6.4.3. Úloha práva při nastolování trvale udržitelného rozvoje 300 // 6.5. Ekonomika a životní prostředí (Z. Štěpánek) 301 // 6.5.1. Ekonomická činnost a životní prostředí 301 // 6.5.2. Ekonomie životního prostředí 302 // 6.5.3. Nezbytnost racionálního ovlivňování dalšího vývoje 303 // 6.5.3.1. Selhání trhu, externality 303 // 6.5.3.2. Veřejné statky 303 // 6.5.3.3. Vlastnická práva 304 // 6.5.4. Selhání vlády, teorie veřejné volby 304 // 6.5.5. Nezbytnost korekce selhání trhu 305 // 6.5.6. Prostředky politiky životního prostředí 305 // 6.5.6.1. Normativní nástroje 305 // 6.5.6.2. Ekonomické nástroje 306 // 6.5.6.3. Klasifikace ekonomických nástrojů 307 // 6.5.6.4. Ostatní nástroje 308 // 6.5.6.5. Nástrojový mix 308 // 15 // 6.6. Mezinárodní souvislosti environmentální politiky (V. Mezřický’) // 310 // 6.6.1. Konference OSN o životním prostředí 310 // 6.6.2. Hlavní mezinárodní úmluvy o životním prostředí 312 // 6.6.3. Environmentální politika Evropské unie 315 // Registr pojmů 319 // Resume 323 // Charakteristika oborů 326 // Studijní plán oboru Ekotechnika 329