.

0 (hodnocen0 x )

(6) Půjčeno:24x 

BK

6. české vyd.

Praha : Masarykův ústav AV ČR : Ústav T.G. Masaryka, 2000

2 sv. (283, 299 s.) ; 21 cm

ISBN 80-902659-9-5 (Masarykův ústav AV ČR ; sv. 1 ; váz.)

ISBN 80-86142-09-4 (Ústav T.G. Masaryka ; sv. 1 ; váz.)

ISBN 80-86495-00-0 (Masarykův ústav AV ČR ; sv. 2 ; váz.)

ISBN 80-86142-10-8 (Ústav T.G. Masaryka ; sv. 2 ; váz.)

Spisy T.G. Masaryka ; sv. 9, 10

Obsahuje předmluvy, úvod, dodatky

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík

000074209

OBSAH PRVNÍHO SVAZKU : Předmluva k prvnímu českému vydání 9 // Předmluva k německému vydání 11 // Předmluva k zvláštnímu ruskému vydání páté části Otázky sociální 13 // Část první ÚVOD // Kapitola první: ÚKOL TĚCHTO STUDIÍ. POMŮCKY LITERÁRNÍ // Oddíl A: Rozsah a metoda těchto studií // 1. Otázka sociální: socialismus a marxismus 17 // 2. Vymezení pojmu marxismus. Marx a Engels. Marxisté novější 18 // 3. Rozsah a metoda těchto studií 19 // Oddíl B: Literární pomůcky ke studiu marxismu (teoretického) // 4. Spisy Marxovy, Engelsovy, Lassallovy a jiných socialistických teoretiků. Spisovatelé o socialismu nesocialističtí a některé pomůcky literární 20 // Socialisté 21 // - Spisy Karla Marxe // - Spisy Friedricha Engelse // - Spisy Ferdinanda Lassalla // - Jiní němečtí socialisté // - Anglická a americká literatura socialistická // - Francouzští marxisté // - Italská literatura socialistická // - Holanďané // - Slovanští socialisté // - Vědecké a literární časopisy marxistické // Anarchistická kritika marxismu 28 // Nesocialisté 28 // - Sociologie // Socialismus křesťanský 30 // - Evangelický // - Katolický // - Pravoslavný // Publikace národohospodářské a státovědecké 31 // - Soustavné spisy národohospodářské // - Příručky národohospodářské a státovědecké // Encyklopedie socialismu od autorů socialistických 32 // Bibliografie socialismu 32 // Část druhá MATERIALISMUS HISTORICKÝ // Kapitola druhá: MARXOVA - ENGELSOVA NOETIKA A METAFYZIKA: MATERIALISMUS POZITIVISTICKÝ // Oddíl A: Marxův vývoj vědecký a filosofický // 5. Vývoj evropského myšlení po francouzské revoluci. Filosofie se stává politicko-sociální a vědeckou (pozitivistickou). Marx a Engels pod vlivem nové filosofie německé francouzské a anglické 35 // 6. Marx a Engels přicházejí Feuerbachem od hegelovství k pozitivismu. Marx a Feuerbach 38 //

7. Marxův vývoj od německé filosofie k socialismu. Marx filosofem podstatně německým. Německá filosofie méně ideologická, než Marx soudí 47 // 8. Marx a Hegel. Marxův historismus hegelovský stává se Feuerbachovým vlivem materialistickým: materialismus historický 52 // Oddíl B: Marxův historismus: Dialektika materialistická // 9. Marx přetvořuje Hegelovu dialektiku materialisticky 54 // 10. Marxismus a darvvinismus: Marxova dialektika a moderní evolucionismus 59 // Oddíl C: Marxův materialismus pozitivistický // 11. Marxův a Engelsův výklad materialismu 62 // 12. Marxův a Engelsův nekritický Objektivismus a vulgární materialismus. Jejich dogmatismus 65 // 13. Marxův a Engelsův pozitivismus. Pozitivní veda proti metafyzice a ideologii 70 // 14. Pozitivistické učení o antropomorfismu. Mýtus a kritika: Ideologie 72 // 15. Jak Engels vymezuje filosofii. Logika a dialektika 77 // 16. Marxova a Engelsova soustava věd. Problém klasifikace a organizace věd, logicky a sociálně 78 // 17. Engels liší zvláštní obor věd historických. Marxův a Engelsův upřílišený historismus. Realismus proti historismu 79 // 18. Marx a Engels jako sociologové. Socialismus a sociologie 80 // 19. Marxistický naturalismus: socialismus a přírodověda. Demokratičnost a revolučnost // přírodovědy 83 // 20. Socialistická popularizace vědy. Dělnictvo a filosofie. Teorie a praxe. Praxe revoluční 85 // 21. Objektivismus Marxův. Marxismus reakcí proti subjektivistickému idealismu a romantismu. Marx, Feuerbach, Schopenhauer. Socialistická nálada 88 // 22. Zatímní celkový úsudek o filosofii Marxově: marxismus je eklektický. Nedostatek kritiky a organické syntéze moderních filosofických prvků. Revoluční ateismus 89 // Oddíl D: MLADŠÍ MARXISTÉ PROTI MATERIALISMU // 23. Proti materialismu jsou Bax, Schmidt, Stern, Bernstein (Plechanov, Mehring). Návrat ke Kantovi? 91 //

Kapitola třetí: MATERIALISMUS HISTORICKÝ // Oddíl A: MARXISTICKÉ VÝMĚRY HISTORICKÉHO MATERIALISMU // 24. Název „materialismus historický“. Rozličné definice Marxovy 93 // 25. Definice Engelsovy. Marx a Engels si v různých dobách odporují 100 // 26. Mladší marxisté: Bax a Kautsky, Konrad Schmidt, Bernstein, Ernst, Cunow, Plechanov (Deville a jiní). Pokus systematického a nematerialistického vymezení historického materialismu 107 // 27. Marxův materialismus historický je pozitivistický, objektivistický historismus a naturalistický ekonomismus. Všemohoucí „poměry“. Marxův ultrapozitivistický amo-ralismus. Marx a Engels se kolísají a nakonec uznávají také moralismus 112 // 28. Předběžná analýza „ekonomických poměrů“: jejich smysl hospodářský a sociální 115 // a) Poměry výrobní (směnné, komunikační). Práce. Třídní boj // b) „Člověk jest, co jí“. Vliv chudoby a bohatství, fyziologický, mravní, intelektuální // c) Takzvané živočišné potřeby životní. „Primum vivere, dein philosophari.“ (Schopenhauer a Comte.) // d) Podmanění přírody. Teorie a praxe // e) Historický materialismus a darwinismus i evolucionismus. Engels a Morgan // 29. Pozdější výklady marxistů omezují otázku na otázku po stupni ekonomického materialismu. Tím se nevyřizuje otázka hlavní: Jsou poměry ekonomické příčinou všeho kulturního života a jsou jen ony reálné? 122 // Oddíl B: Materialismus historický úsilím o vědeckou historii: materialismus ekonomický // 30. Materialismus historický usiluje o historii přesně vědeckou 123 // 31. Požadavek vědeckosti historie je oprávněný, ale Marx ho nesplňuje. Podstata historické metody. Historická fakta, ale také výklad jejich smyslu: Historie a její poměr k filosofii a k sociologii. Historie materialistická nemožná. Marxův dějinný materialismus - ideologický 123 //

32. Marxův historismus. Metodické vady historismu upřílišeného. Historismus jako nekritický empirizmus. Co jsou vlastně dějiny? Historismus jako logika fakt. Přítomnost jako obraz minulosti. Historismus jako metodický a etický diletantismus 126 // 33. Marx ani Engels materialismu historického nikde nedokázali. Ekonomické poměry nejsou k ideologii ve vztahu kauzálním 130 // 34. Tato kritika se zkouší na některých příkladech ekonomického výkladu historického 133 // 35. Ekonomický materialismus filosofickým a metodickým primitivismem: mnohost a složitost sociálních příčin vyžaduje přesné srovnávací metody 137 // 36. Marxova redukce všech sil sociálních a historických na hospodaření, ekonomický materialismus, vede k prohlášení individuálního vědomí za iluzi. Psychologie - vědomí popírá ekonomický materialismus 140 // 37. Marx neprohloubil svůj iluzionismus ani psychologicky, ani sociologicky. Marx a Hegel. Každý iluzionismus je zároveň deziluzionismem: filosofie hledá smysl světa a života 143 // 38. Všecky sociálně-historické síly se nakonec redukují na tri základní duševní kategorie: na rozum, cit, chtění. Otázka primátu duševních činností. Schopenhauer, Comte, Kant a Hegel. Marx materializuje Hegelovi dialektiku a dochází tak k Schopenhaue-rovu primátu vůle. Která je vlastní duševní a historická hybná síla? Otázka spontánnosti. Do které míry jsme svobodni? 144 // Oddíl C: K vývoji materialismu historického // 39. Resumé posavadní analýzy materialismu historického. Vědecký socialismus proti ekonomickému materialismu: Ekonomika pozitivně vědecká není následkem hospodářského komunismu, nýbrž jeho předpokladem. Ideologie pozitivistická a „ideologická“? Znova problém antropomorfismu 146 // 40. Marxovo zdůvodnění historie jako exaktní vědy v souvislosti s vývojem novější sociologie a sociálních věd vůbec 150 //

41. K vývoji ekonomického materialismu: Marx přijímá obecné mínění vědecké 153 // Kapitola čtvrtá: ORGANIZACE TŘÍDNÍ SPOLEČNOSTI: HISTORICKÉ ZÁKONY A TEORIE VÝVOJE. // Oddíl A: Engelsovy „ženoucí síly sil ženoucích“. Třídní boj. Masa a individuum // 42. Engelsův výklad dvou (tří) velkých tříd a jejich ekonomického boje: ekonomické zájmy těchto tříd ženoucími silami moderní historie 157 // 43. Společnost není organizována ve dvou (třech) třídách 159 // 44. Neurčitost a neučleněnost pojmů: proletariat a buržoazie 161 // 45. Také pojem třídního boje a boje vůbec je neurčitý. Společnost není organizována jen bojem 163 // 46. Psychologie sil historických a zvláště „ženoucích sil ženoucích“. Trojí motivy: psychologické a ekonomické qui pro quo 166 // 47. Psychologie masy: iluzionismus, individualismus a socialismus: komunismus není jen hospodářský, ale je také duchový (logický a etický), ba přímo biologický. Komunismus a materialistický naturalismus 169 // 48. Hlavní pravidla pro studium poměru individua k mase. Antropomorfistické pojetí masy a společnosti. Je společnost organismem? Pochybená metoda sociologického organicismu. Otázka oprávněnosti celku - většiny - menšiny - individua. Marxismus nerozřešil problém individualismu a kolektivismu (socialismu, obecného komunismu). Velké masy nejsou posledními ženoucími silami dějin 171 // 49. Obecné vědomí se vyvíjí historicky: uvědomění dějinné 178 // 50. Historická skica nejdůležitějších názorů o poměru vědomí individuálního k vědomí kolektivnímu 179 // Oddíl B: Historické zákony a teorie vývoje // 51. Marx a Engels vidí vědeckost historie ve stanovení zákonů, speciálně zákonů přírodních 184 // 52. Nejasnosti o tom, co znamená vědecký výklad. Jsou u Marxe obecné zákony vývoje? 185 //

53. Marxova teorie vývoje podle zákona negace negace. Tento katastrofismus není ve shodě s jeho evolucionismem 188 // 54. Marx dává větší důraz na vývoj než na pokrok. Pozitivistický impasibilismus. Měřítko pokroku 190 // 55. Pokrok zároveň odkrokem 191 // 56. Nejdůležitější stadia vývojová 192 // 57. Pokroku přímočarého, hromadného a náhlého není. Je budoucí komunismus stavem stacionárním? 194 // 58. Jak vysvětluje Marx pokrok vůbec? Výklad pokroku musí být nejen sociologický, nýbrž také metafyzický. Návrat ke Kantovi také metafyzickou revizí materialismu? 196 // Oddíl C: Sociální ideál a utopismus. Svoboda vůle a historické zákony // 59. Strach marxistů před utopismem? Co je utopismus? 197 // 60. Názory Marxovy, Engelsovy a jiných marxistů o sociálním programu budoucnosti. Renardova věda o sociálním ideálu 198 // 61. Sociálně-historické předvídání a prorokování 200 // 62. Toto předvídání neodstraňuje etiku, vědomí a svědomí. Etika a filosofie dějin 202 // 63. Marxův a Engelsův skok do říše svobody: svoboda vůle. Sociální teleologie a sociální ideál 205 // 64. Marxovo a Engelsovo zaměňování determinismu s fatalismem. „Poměry“ a naturalistický Objektivismus vůbec 207 // Část třetí PODSTATA A VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE SPOLEČNOSTI // Kapitola pátá: BOJ TŘÍD HOSPODÁŘSKÝCH // Oddíl A: Marxův obraz novodobého kapitalismu // 65. Úkol této části našich studií: konkrétnější vylíčení hospodářských tříd a jejich boje 213 // 66. Marxova teorie hodnotní: statky vyvozují svou hodnotu z práce 214 // 67. Směna. Nadhodnota a kapitál. Práce zbožím. Mzda. Účinky stroje a pokroku technického vůbec. Rezervní armáda: poměrné přelidnění. Soustředění kapitálu. Ekonomický fetišismus 216 // 68. Vývoj kapitalistického velkoprůmyslu od takzvabé původní akumulace 219 //

69. Trojí hlavní studium vývoje hospodářského. Zákon negace negace žene kapitalismus ke komunismu: expropriace expropriátorů 221 // 70. Souhrnná formulace těchto názorů Marxových Engelsem 223 // Oddíl B: Kritika Marxovy teorie nadhodnotní // 71. Marxův Kapitál teorií kapitalistického vykořisťování: Pojem nadhodnoty předmětem naší kritiky 225 // 72. Hodnota se nedá vyložit jen prací. Důkazem rozpor mezi I. a III. svazkem Kapitálu. Nadpráce či konkurence? Nejdůležitější pokusy vysvětlit rozpor I. a III. svazku 225 // 73. Do které míry si byl tohoto rozporu vědom Marx sám? 225 // 74. Sociologické a filosofické chyby marxismu mstí se v učení ekonomickém. Vlastní // vědecký charakter Kapitálu: nehotovost a kolísání 230 // 75. Práce sama hodnoty netvoří. Bez kategorie užitku nedá se pojem hodnoty stanovit. Co tvoří hodnotu práce samé? Práce a pracovní síla 232 // 76. Materialistický Objektivismus Marxovy teorie hodnotní. Marx proti elementu užitku, ježto ukazuje na motivy. Poptávka neslučitelná s ekonomickým materialismem. Psychofyzické posouzení práce 235 // 77. Poměr etiky a ekonomiky. Egoismus a altruismus v životě hospodářském. Podstata a metoda ekonomiky 237 // 78. Marx o práci tělesné a duševní: Práce jednoduchá a složená. Ekonomický materialismus nestačí. Hodnota práce se měří časem. Marxova teorie mzdy je s tím v odporu 241 // 79. Pojem práce „společenské“. Fetišismus práce 245 // 80. Dělba práce. Marxův ideál „absolutní disponibility“. Materialismus a primitivismus je neschopen správně pochopit problém dělby a organizace práce 246 // 81. Dělba práce základem tvoření tříd. Třídy majetkové a pracovní. Engelsův výklad vývoje tříd není jednotný 250 //

82. Marxovo učení o koncentraci kapitálu je nesprávné: střední stav nemizí, jak učil Marx. III. svazek Kapitálu zase proti svazku I. Bernstein proti Marxovu katastro-fisrnu, nadhodnotě a třídnímu boji 251 // 83. Marxovský protiklad kapitalismu a proletarismu. Podstata moderního kapitalismu. Kapitalismus není jedinou příčinou bídy. Celkový stav dělnictva vyvrací Marxovu teorii všeobecné dekadence. Nálada socialistická dekadentní není 254 // 84. Marxova teorie dekadence vyvrací se daty populacioništiky. Marx proti Malthusovi a Lassallovi. Marx pro Darwina a proto také pro - Malthuse. A opět III. svazek Kapitálu proti svazku 1 259 // 85. Marx sám rozkládá své dvě hlavní třídy v jednotlivá individua 262 // 86. Marx o obchodu. Moderní obchodník 263 // 87. Otázka agrární. Marxovo učení o rentě a jeho teorie hodnotní 266 // 88. O Marxových dějinách hospodaření 268 // 89. Souhrnný úsudek o Marxově ekonomice. Význam Marxovy teorie hodnotní: nastává doba práce. Práce jako práce drobná. Demokratická práce proti aristokratickému sportu. Marxův a Engelsův revolucionismus je ještě romanticky aristokratický. Nedostatečnost materialismu 270 // Dodatek k § 88: Přehled literatury o dějinách hospodářských 272 // - Literatura o Anglii // - Dějiny národů ostatních // - Dějiny hospodaření všeobecné // - Dějiny zemědělství (a feudalismu) // - Dějiny (ruského) míru a zádruhy // - Dějiny řemesla // - Dějiny organizace městské // - Dějiny obchodu // - Dějiny komunikace // - Dějiny námořnictví // - Dějiny chudinství // - K soudobému stavu hospodářskému

OBSAH DRUHÉHO SVAZKU : Část třetí PODSTATA A VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE SPOLEČNOSTI (pokračování) // Kapitola šestá VZNIK A VÝVOJ CIVILIZACE: KOMUNISMUS Oddíl A: Komunismus budoucnosti // 90. Marxismus je svou podstatou komunismem. Marxovy požadavky komunistické. Jeho stoupenci 11 // 91. Komunismus a materialismus 15 // 92. Marxovský komunismus společenskou soustavou nejen hospodářskou, nýbrž také duchovou a kulturní vůbec 17 // 93. Rozlišem pojmů: socialismus, kolektivismus, komunismus. Stanovisko autorovo 18 // 94. Kritika Marxovy komunistické soustavy. Domnělý protiklad komunismu a kapitalismu. Pokud se komunismus připravuje už nyní. Neurčitosti o principu rozdělení. Marx a Engels se nakonec komunismu vlastně vzdali 21 // Oddíl B: Komunismus prvotní. Vývoj rodiny a civilizace 95. Marx a Platón: význam rodiny pro marxovský komunismus. Engelsův spis o rodině (Engels a Morgan) 24 // 96. Základní myšlenka Engelsovy knihy o rodině: společnost je původně organizována svazky rodinnými, nikoli poměry výrobními. Rozpor s historickým materialismem 26 // 97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury 27 // 98. Znova moralismus proti amoralismu. Engelsův fetišismus pokrevenství. Engelsovy názory o původních formách rodiny jsou nesprávné. Engelsova matriarchátu nikdy nebylo 31 // 295 99. Podstata původního rodu (gens). Zřízení rodové není v protikladu k státu. Prvotní komunismus negativní, ne pozitivm. Takzvaný agrární komunismus doby nejstarší 35 // 100. Engelsovo líčení rodového zřízení u národů evropských, zvláště u Germánů a Slovanů. Ruský mir a zadruga. Engels a slavjanofilové 41 // 101. Barbarství a civilizace: civilizace degenerací a dekadencí 47 // 102. Kritika Engelsových kulturních dějin a zvláště jeho teorie úpadku 52 //

103. Co je vlastně Engelsův původní komunismus: komunismu absolutního nikdy nebylo. Komunismus pohlavní a rodinný jako základ komunismu hospodářského 55 // Oddíl C: Otázka ženská. Volná láska 104. Budoucí komunismus má být také pohlavní. Engelsův výklad podstaty a vývoje monogamie. Rodina buržoázni a proletářská. Socialismus a individuální láska pohlavní. Volná láska budoucnosti 56 // lOS.Engelsova dekadentní teorie lásky a její důvody: materialismus. Dvojí typ dekadence - katolický a protestantský. Láska, ne láska volná! 60 // Část čtvrtá SOUSTAVY IDEOLOGICKÉ Kapitola sedmá STÁT A PRÁVO 106. Vývoj politického myšlení v Německu. Hegelovská levice 69 // 107. Marxovo učem o státě a jeho vývoj. Stát a buržoazie. Stát politický 72 // lOS.Engelsova státověda. Stát jako protiklad organizace rodové. Vývoj státu. Stát odumře 74 // 109. Nauka historického materialismu o státu nedostatečná: podstata a význam státu. Stát a organizace hospodářská. Stát a církev. Stát a národnost. Marxův a Engelsův pojem „společnosti“. Anarchismus a státní socialismus. Bernstein kontra Marx-Engels 79 // 110. Vývoj moderního státu: organizace hospodářská a intelektuální stává se samostatnou. Stát a filosofie. Afilosofismus a astatismus (anarchismus). Centralizace a autonomizace autonomie funkční, nejen lokální 85 // 111. Marxova a Engelsova filosofie právní 86 // 112. Právo má obsah širší než hospodaření. Forma výroby nepodmiňuje formy majetku. Sankce práva jen v moci a ve vůli většiny? 88 // 113. Engelsův výklad lidských práv a zvláště proletářského požadavku rovnosti 91 // 114. Pozitivistický historismus neuznává pozitivních pojmů práva. Lidová práva se vyvíjejí v oblasti církevně-náboženské. Pojem rovnosti u Marxe a Engelse neurčitý 103 //

Kapitola osmá NÁRODNOST A MEZINÁRODNOST // 115. Některé novější projevy marxistické o otázce národnostní 98 // 116. Názory Marxovy a Engelsovy. Jejich praktická mezinárodnost 100 // 117. Vývoj principu národnostmho 102 // 118. Kautsky o národnostním federalismu. Národnost a humanita. Právo jazykové je přirozené. Kosmopolitismus, nacionalismus, socialismus 105 // 119. Marx a marxisté o Rusku a o Slovanech. Marxismus a otázka polská. Marxisté proti německému šovinismu 109 // 120. Marx a otázka židovská 113 // Kapitola devátá OTÁZKA NÁBOŽENSKÁ 121. Marxův Kapitál dovršuje Feuerbachovu kritiku náboženství: náboženský antropomorfismus ekonomickým fetišismem 120 // 122. Engelsova filosofie náboženství 121 // 123. Antropomorfismus nevyčerpává podstaty náboženství. Marx a Engels obnovují s Feuerbachem racionalistický deismus. Náboženství a jeho prvek etický a sociální. Moderní boj o Boha 123 // 124. Marxův revoluční ateismus: křesťanství náboženstvím otroků 125 // 125. Vliv náboženství v době nové. Reformace. Kulturní význam velikého historického dualismu náboženského: Katolicismus a protestantismus. Podstata protestantismu a jeho význam pro moderní filosofii, vědu, mravnost a politiku. Dva typy hospodářství vůbec a speciálně také socialismu: typ katolický a protestantský. Historický materialismus a problém náboženský 127 // 126. Poměr marxismu ke katolicismu, k protestantství, k židovství 134 // 127. Mladší marxisté a problém náboženský. Je náboženství věcí soukromou? Pokud je socialismus hnutím náboženským 137 // Kapitola desátá OTÁZKA ETICKÁ // 128. Marx a Engels pro pozitivistický amoralismus, ale zároveň pro humanitní moralismus. Marx a Engels přijímají humanismus Feuerbachův: humanismus „reálný“ bez sentimentality. Třídní morálka negativní, ale přesto "skutečně lidská" 141 //

129. Noetická odůvodnění zákona mravního. Mravní zákon je absolutní: v kterém smyslu. Pouhé morálky třídní není: „Morálka budoucnosti skutečně lidská.“ Základní otázka noetická o etické sankci. Mravnost a náboženství 144 // 130. Materiální obsah zákona mravního. Marxův a Engelsův dualismus. Egoismus a altruismus. Člověk podle Marxe v podstatě egoistický 146 // 131. Marxova obava před sentimentalitou neodůvodněná: Vývoj moderního ideálu humanitního. Humanita bez lásky nemožná: Socialismus nejen vědecký, také sociální! Marxův a Engelsův aristokratický hédonismus 148 // 132. Moderní láska: láska demokratická 150 // 133. Mladší marxisté uznávají samostatnost a účinnost mravnosti neegoistické 152 // 134. Socialistická diskuse o otázkách praktické etiky. Zločin a trest. Zločin a poměry hospodářské. Zločin politický: masa. Prostituce. Marxova teorie trestu. 154 // Kapitola jedenáctá SOCIALISMUS A UMĚNÍ 135. Socializace moderního umění. Historický materialismus a umění 156 // 136. Vliv socialismu na jednotlivé druhy umění 159 // 137. Sociální hodnota umění pro vzdělání. Začátky sociální a socialistické estetiky (Ruskin, Morris, Bax, Crane,Tolstoj). Marxův materialismus práce a pozitivistický intelektualismus vede k přezírám krásy 160 // Kapitola dvanáctá MARXISMUS: ABSOLUTNÍ OBJEKTIVISMUS 138. Marxismus jako soustava filosofická: absolutní Objektivismus v protivě k německému absolutnímu subjektivismu (idealismu). Nejdůležitější teze marxismu. Nedostatečnost absolutního objektivismu 163 // 139. Marxismus a problémy nové filosofie a etiky 167 // 140. Sociální a etická hodnota marxismu 168 // 141. Marx a Engels 169 // Část pátá MARXISTICKÁ KRITIKA V PRAXI // Kapitola třináctá HLAVNÍ PROBLÉMY MARXISTICKÉ POLITIKY // Oddíl A: Revoluce či reformace?//

142. Marxova revolučnost: materialismus jako činnost „prakticko-kritická“, jako revoluce: Marx se nakonec mírní 175 // 143. Engelsova politická závěť: revoluce se prohlašuje za nemožnou a za nepotřebnou 177 // 144. Marxovi a Engelsovi nástupci. Jejich spor o radikalismus a oportunismus. Otázka přípustnosti kompromisu 182 // 145. Marxova filosofie humanistické revoluce na základě humanismu Feuerbachova 186 // 146. Tato filosofie revoluce je romantická a ideologická 192 // 147. Nematerialistická teorie revoluce: reformace, ne revoluce! Problém revoluce je v poslední instanci etický. Demokratická etika proti aristokratické revoluci 194 // 148. Marxův „kategorický imperativ“ „praktické kritiky“, tj. revoluce. Kritika nekritická. Negace a kritika tvůrčí. Čistě empiristická kritika historismu. Bez kritiky zásad. Kritika amorální. Kritika objektivistická bez sebekritiky 199 // 149. Marxova kritika jako pokračování filosofie Feuerbachovy. Revoluční nespokojenost Marxova vyplývá z filosofie, nikoliv z kritiky hospodářské 201 // 150. Kritika u Marxe a u Schopenhauera. Marx a pesimismus. Pesimismus objektivismu a subjektivismu. Moderní sebevražednost vlastní otázkou sociální. Sebevražda a vražda. Moderní titáni a jejich boj s Bohem a o Boha. Revoluce ateismu 202 // 151. Podstata moderního vývoje filosofického a nábožensko-etického od reformace. Faust Marxův se stává voličem 206 // 152. Marxismus a anarchismus 207 // 153. Vnitřní rozpory Marxova revolucionismu: revolucionismus je původu francouzského a nehodí se k německé filosofii. Socialismus katolický a protestantský. Kolísání v taktice mezi evolucionismem a katastrofismem. Teorie hodnotní v rozporu s revolucionismem 210 // Oddíl B: Marxismus a Parlamentarismus // 154. Marxismus se stává socialismem státním. Přeceňování činnosti politické.

Strana sociálnědemokratická jako sociální strana reformní v moderní demokracii. Radikalismus negativní a pozitivní 212 // 155. Marxismus a formy ústavní: republikanismus. Vývoj státu konstitučního. Otázka ústavní formy stává se méně akutní. Socialismus a monarchismus. Anarchismus shora. „Sociální královstvf‘. Marxismus a militarismus. Vnější politika: politika světová 213 // 156. Demokratismus státu konstitučního. Reforma konstitucionalismu. (Všeobecné právo volební. Zastoupení minoritní. Referendum. Iniciativa. Autonomizace proti centralizaci: socialismus komunální.) 217 // 157. Demokratismus a politika vědecká: antropomorfický pojem masy. Pověra demokratická 220 // 158. Politický primitivismus následkem demokratismu antropomorfického 221 // 159. Vady politického primitivismu. Marxismus a hospodářská družstva 221 // 160. Spolky vzdělávací. Propaganda mravní. Koncentrická práce sociální. Demokratismus jako názor na život a na svět a jeho politika sub specie aeternitatis 225 Část šestá VÝSLEDEK Kapitola čtrnáctá KRIZE MARXISMU VĚDECKÁ A FILOSOFICKÁ 161 // .Chronická krize vědeckého, filosofického i politického marxismu 229 // 162. Diskuse o této krizi 231 // Předmluva vydavatelova k druhému českému vydání 235 // Poznámka k pátému [třetímu českému] vydání 238 // EDIČNÍ POZNÁMKA 239 // Srovnání prvního a druhého (čtvrtého) českého vydání 246 // Srovnání druhého (šestého) českého vydání s vydáním německým.249 // Vysvětlivky a odkazy Svazek I 251 // Svazek II 267 // REJSTŘÍK OSOB 275

(OCoLC)48557819

cnb000992275