.

0 (hodnocen0 x )

BK

3. (2. čes.) vyd.

Praha : Čin, 1936

423 s. ; 23 cm

Spisy T.G. Masaryka ; kniha 6

Obsahuje bibliografii a bibliograifcké odkazy

000074272

OBSAH PRVNÍHO SVAZKU : Předmluva k prvnímu českému vydání VII // Předmluva k německému vydání IX // Předmluva k zvláštnímu ruskému vydání // páté části Otázky sociální XI // Předmluva vydavatelova k druhému českému vydání XIII // Část první ÚVOD // Kapitola první: ÚKOL TĚCHTO STUDII. POMŮCKY LITERÁRNÍ 3 // Oddíl A: Rozsah a methoda těchto studií 3 // 1. Otázka sociální: socialism a marxism 3 // 2. Vymezení pojmu marxism. Marx a Engels. Marxisté novější 4 // 3. Rozsah a methoda těchto studií 6 // Oddíl B: Literární pomůcky k studiu marxismu (theoretického) 8 // 4. Spisy Marxovy, Engelsovy, Lassallovy a jiných socialistických theoretiků. Spisovatelé o socialismu nesocialističtí a některé pomůcky literární 8 // Socialisté 8 // Spisy Karla Marxe 8 // Spisy Friedricha Engelse 10 // Spisy Ferdinanda Lassalla 11 // Jiní němečtí socialisté 12 // Anglická a americká literatura socialistická 14 // Francouzští marxisté 17 // Italská literatura socialistická 19 // Holanďané 19 // Slovanští socialisté 19 // Vědecké a literární časopisy marxistické 20 // Anarchistická kritika marxismu 20 // Nesocialisté 20 // Sociologie 22 // Socialism křesťanský 23 // Evangelický 23 // Katolický 23 // Pravoslavný 24 // Publikace národohospodářské a státovědecké 25 // Soustavné spisy národohospodářské 25 // Příručky národohospodářské a státovědecké 25 // Encyklopedie socialismu od autorů socialistických 26 // Bibliografie socialismu 26 // Část druhá MATERIALISM HISTORICKÝ // Kapitola druhá: MARXOVA-ENGELSOVA NOETIKÀ A METAFYSIKA: MATERIALISM POSITIVISTICKÝ 29 // Oddíl A: Marxův vývoj vědecký a filosofický 29 // 5. Vývoj evropského myšlení po francouzské revoluci. Filosofie se stává politicko-sociální a vědeckou (positivistickou).

Marx a Engels pod vlivem nové filosofie německé, francouzské a anglické 29 // 6. Marx a Engels přicházejí Feuerbachem od heglovství k positivismu. Marx a Feuerbach 34 // 7. Marxův vývoj od německé filosofie k socialismu. Marx filosofem podstatně německým. Německá filosofie méně ideologická než Marx soudí 48 // 8. Marx a Hegel. Marxův historism heglovský stává se Feuerbachovým vlivem materialistickým: materialism historický 57 // Oddíl B: Marxův historism: Dialektika materialistická 61 // 9. Marx přetvořuje Heglovu dialektiku materialisticky 61 // 10. Marxism a darwinism: Marxova dialektika a moderní evolucionism 69 // Oddíl C: Marxův materialism positivistický 72 // 11. Marxův a Engelsův výklad materialismu 72 // 12. Marxův a Engelsův nekritický objektivism a vulgární materialism. Jejich dogmatism 79 // 41613. Marxův a Engelsův positivism. Positivní věda proti metafysice a ideologii 86 // 14. Positivistické učení o anthropomorfismu. Mythus a kritika: Ideologie 90 // 15. Jak Engels vymezuje filosofii. Logika a dialektika 97 // 16. Marxova a Engelsova soustava věd. Problém klasifikace a organisace věd, logicky a sociálně 99 // 17. Engels liší zvláštní obor věd historických. Marxův a Engelsův upřílišený historism. Realism proti historismu 101 // 18. Marx a Engels jako sociologové. Socialism a sociologie 103 // 19. Marxistický naturalism: socialism a přírodověda. Demokratičnost a revolučnost přírodovědy 107 // 20. Socialistická popularisace vědy. Dělnictvo a filosofie. Theorie a praxe. Praxe revoluční 111 // 21. Objektivism Marxův. Marxism reakcí proti subjektů vistickému idealismu a romantismu. Marx, Feuerbach, Schopenhauer. Socialistická nálada 115 // 22. Zatímní celkový úsudek o filosofii Marxově: marxism je eklektický. Nedostatek kritiky a organické synthese moderních filosofických prvků. Revoluční atheism 118 //

Oddíl D. Mladší marxisté proti materialismu 120 // 23. Proti materialismu jsou Bax, Schmidt, Stem, Bernstein (Plechanov, Mehring). Návrat ke Kantovi? 120 // Kapitola třetí: MATERIALISM HISTORICKÝ 124 // Oddíl A: Marxistické výměry historického materialismu 124 // 24. Název »materialism historický«. Rozličné definice Marxovy 124 // 25. Definice Engelsovy. Marx a Engels si v různých dobách odporují 135 // 26. Mladší marxisté: Bax a Kautsky, Konrad Schmidt, Bernstein, Ernst, Cunow, Plechanov (Deville a jiní). Pokus systematického a nematerialistického vymezení historického materialismu 146 // 27. Marxův materialism historický je positivistický, objektivistický historism a naturalistický ekonomism. Všemohoucí »poměry«. Marxův ultrapositivistický // 27 amoralism. Marx a Engels se kolísají a nakonec uznávají také moralism 154 // 28. Předběžná analyse »ekonomických poměrů«: jejich smysl hospodářský a sociální 159 // a) Poměry výrobní (směnné, komunikační). Práce. Třídní boj 160 // b) »Člověk jest, co jí«. Vliv chudoby a bohatství, fysiologický, mravní, intelektuální 160 // c) Tak zvané živočišné potřeby životní. »Primum vivere, dein philosophari.« (Schopenhauer a Comte.) 165 // d) Podmanění přírody. Theorie a praxe 168 // e) Historický materialism a darwinism i evolucionism. Engels a Morgan 170 // 29. Pozdější výklady marxistů omezují otázku na otázku po stupni ekonomického materialismu. Tím se nevyřizuje otázka hlavní: Jsou poměry ekonomické příčinou všeho kulturního života a jsou jen ony reální? 171 // Oddíl B: Materialism historický úsilím o vědeckou historii materialism ekonomický 172 // 30. Materialism historický usiluje o historii přesně vědeckou 172 // 31. Požadavek vědeckosti historie je oprávněný, ale Marx ho nesplňuje.

Podstata historické methody. Historická fakta, ale také výklad jejich smyslu: historie a její poměr k filosofii а k sociologii. Historie materialistická nemožná. Marxův dějinný materialism — ideologický 173 // 32. Marxův historism. Methodické vady historismu upřilišeného. Historism jako nekritický empirism. Co jsou vlastně dějiny? Historism jako logika fakt. Přítomnost jako obraz minulosti. Historism jako methodický a ethický diletantism 177 // 33. Marx ani Engels materialismu historického nikde nedokázali. Ekonomické poměry nejsou k ideologii ve vztahu kausálním 182 // 34. Tato kritika se zkouší na některých příkladech ekonomického výkladu historického 188 // 35. Ekonomický materialism filosofickým a methodickým primitivismem: mnohost a složitost sociálních příčin vyžaduje přesné srovnávací methody 194 // 41836. Marxova redukce všech sil sociálních a historických na hospodaření, ekonomický materialism, vede k pro hlášení individuálního vědomí za ilusi. Psychologie - vědomí popírá ekonomický materialism 199 // 37. Marx neprohloubil svůj ilusionism ani psychologicky ani sociologicky. Marx a Hegel. Každý ilusionism je zároveň desilusionismem: filosofie hledá smysl světa a života 203 // 38. Všecky sociálně historické síly se nakonec redukují na tři základní duševní kategorie: na rozum, cit, chtění. Otázka primátu duševních činností. Schopenhauer, Comte, Kant a Hegel. Marx materialisuje Heglovu dialektiku a dochází tak k Schopenhauerovu primátu vůle. Která je vlastní duševní a historická hybná síla? Otázka spontánnosti. Do které míry jsme svobodni? 206 // Oddíl С: K vývoji materialismu historického 209 // 39. Resumé posavadní analyse materialismu historického. Vědecký socialism proti ekonomickému materialismu:

ekonomika positivně vědecká není následkem hospodářského komunismu, nýbrž jeho předpokladem. Ideologie positivistická a »ideologická«? Znova problém anthropomorfismu 209 // 40. Marxovo zdůvodnění historie jako exaktní vědy v souvislosti s vývojem novější sociologie a sociálních věd vůbec 214 // 41. K vývoji ekonomického materialismu: Marx přijímá obecné mínění vědecké 219 // Kapitola čtvrtá: ORGAN1SACE TŘÍDNÍ SPOLEČNOSTI. HISTORICKÉ ZÁKONY A THEORIE VÝVOJE 225 // Oddíl A: Engelsovy »ženoucí síly sil ženoucích«: Třídní boj. Masa a individuum 225 // 42. Engelsův výklad dvou (tří) velkých tříd a jejich ekonomického boje: ekonomické zájmy těchto tříd ženoucími silami moderní historie 225 // 43. Společnost není organisována ve dvou (třech) třídách 229 // 44. Neurčitost a neučleněnost pojmů: proletariát a buržoasie 231 // 45. Také pojem třídního boje a boje vůbec je neurčitý. Společnost není organisována jen bojem 234 // 46. Psychologie sil historických a zvláště »ženoucích sil sil ženoucích«. Trojí motivy: psychologické a ekonomické qui pro quo 239 // 47. Psychologie masy: ilusionism. Individualism a socialism: komunism není jen hospodářský, ale je také duchový (logický a ethický), ba přímo biologický. Kоmunism a materialistický naturalism 244 // 48. Hlavní pravidla pro studium poměru individua k mase. Anthropomorfistické pojetí masy a společnosti. Je společnost organismem? Pochybená methoda sociologického organicismu. Otázka oprávněnosti celku — většiny — menšiny — individua. Marxism nerozřešil problém individualismu a kolektivismu (socialismu, obecného komunismu). Velké masy nejsou posledními ženoucími silami dějin 248 // 49. Obecné vědomí se vyvíjí historicky: uvědomění dějinné 258 //

50. Historická skizza nejdůležitějších názorů o poměru vědomí individuálního k vědomí kolektivnímu 260 // Oddíl B: Historické zákony a theorie vývoje 268 // 51. Marx a Engels vidí vědeckost historie v stanovení zákonů, speciálně zákonů přírodních 268 // 52. Nejasnosti o tom, co znamená vědecký výklad. Jsou u Marxe obecné zákony vývoje? 270 // 53. Marxova theorie vývoje podle zákona negace negace. Tento katastrofism není ve shodě s jehoevolucionismem 274 // 54. Marx dává větší důraz na vývoj než na pokrok. Positivistický impasibilism. Měřítko pokroku 278 // 55. Pokrok zároveň odkrokem 279 // 56. Nejdůležitější stadia vývojová 281 // 57. Pokroku přímočarého, hromadného a náhlého není. Je budoucí komunism stavem stacionárním? 284 // 58. Jak vysvětluje Marx pokrok vůbec? Výklad pokroku musí být nejen sociologický, nýbrž také metafysický. Návrat ke Kantovi také metafysickou revisí materialismu? 288 // 420Oddíl С: Sociální ideál a utopism. Svoboda vůle a historické zákony 289 // 59. Strach marxistů před utopismem? Co je utopism? 289 // 60. Názory Marxovy, Engelsovy a jiných marxistů o sociálním programu budoucnosti. Renardova věda o sociálním ideálu 292 // 61. Sociálně historické předvídání a prorokování 296 // 62. Toto předvídání neodstraňuje ethiku, vědomí a svědomí. Ethika a filosofie dějin 298 // 63. Marxův a Engelsův skok do říše svobody: svoboda vůle. Sociální teleologie a sociální ideál 304 // 64. Marxovo a Engelsovo zaměňování determinismu s fatalismem. »Poměry« a naturalistický objektivism vůbec 306 // Část třetí PODSTATA A VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉ ORGANISACE SPOLEČNOSTI // Kapitola pátá: BOJ TŘÍD HOSPODÁŘSKÝCH 313 // Oddíl A: Marxův obraz novodobého kapitalismu 313 //

65. Úkol této části našich studií: konkrétnější vylíčení hospodářských tříd a jejich boje 313 // 66. Marxova theorie hodnotní: statky vyvozují svou hodnotu z práce 314 // 67. Směna. Nadhodnota a kapitál. Práce zbožím. Mzda. Účinky stroje a pokroku technického vůbec. Reservní armáda: poměrné přelidnění. Soustředění kapitálu. Ekonomický fetišism 318 // 68. Vývoj kapitalistického velkoprůmyslu od tak zvané původní akumulace 322 // 69. Trojí hlavní stadium vývoje hospodářského. Zákon negace negace žene kapitalism ke komunismu: expropriace expropriátorů 326 // 70. Souhrnná formulace těchto názorů Marxových Engelsem 329 // Oddíl B: Kritika Marxovy theorie nadhodnotní 331 // 71. Marxův Kapitál theorií kapitalistického vykořisťování: Pojem nadhodnoty předmětem naší kritiky // 72. Hodnota se nedá vyložit jen prací. Důkazem rozpor mezi I. a III. svazkem Kapitálu. Nadpráce či konkurence? Nejdůležitější pokusy vysvětlit rozpor I. a III. svazku // 73. Do které míry si byl tohoto rozporu vědom Marx sám? // 74. Sociologické a filosofické chyby marxismu mstí se v učení ekonomickém. Vlastní vědecký charakter Kapitálu: nehotovost a kolísání // 75. Práce sama hodnoty netvoří. Bez kategorie užitku nedá se pojem hodnoty stanovit. Co tvoří hodnotu práce samé? Práce a pracovní síla // 76. Materialistický objektivísm Marxovy theorie hodnotní. Marx proti elementu užitku, ježto ukazuje na motivy. Poptávka neslučitelná s ekonomickým materialismem. Psychofysické posouzení práce // 77. Poměr ethiky a ekonomiky. Egoism a altruism v životě hospodářském. Podstata a methoda ekonomiky // 78. Marx o práci tělesné a duševní: Práce jednoduchá a složená. Ekonomický materialism nestačí. Hodnota práce se měří časem. Marxova theorie mzdy je s tím v odporu //

79. Pojem práce »společenské«. Fetišism práce // 80. Dělba práce. Marxův ideál »absolutní disponibility«. Materialism a primitivism je neschopen správně pochopit problém dělby a organisace práce // 81. Dělba práce základem tvoření tříd. Třídy majetkové a pracovní. Engelsův výklad vývoje tříd není jednotný // 82. Marxovo učení o koncentraci kapitálu je nesprávné: střední stav nemizí, jak učil Marx. III. svazek Kapitálu zase proti svazku I. Bernstein proti Marxovu katastrofismu, nadhodnotě a třídnímu boji // 83. Marxovský protiklad kapitalismu a proletarismu. Podstata moderního kapitalismu. Kapitalistu není jedinou příčinou bídy. Celkový stav dělnictva vyvrací Marxovu theorií všeobecné dekadence. Nálada socialistická dekadentní není // 84. Marxova theorie dekadence vyvrací se daty populacionistiky. Marx proti Malthusovi a Lassallovi. Marx pro Darwina a proto také pro — Malthuse. A opět III. svazek Kapitálu proti svazku 1 389 // 85. Marx sám rozkládá své dvě hlavní třídy v jednotlivá individua 394 // 86. Marx o obchodu. Moderní obchodník 396 // 87. Otázka agrární: Marxovo učení o rentě a jeho theorie hodnotní 400 // 88. O Marxových dějinách hospodaření 403 // 89. Souhrnný úsudek o Marxově ekonomice. Význam Marxovy theorie hodnotní: nastává doba práce. Práce jako práce drobná. Demokratická práce proti aristokratičkému sportu. Marxův a Engelsův revolucionism je ještě romanticky aristokratický. Nedostatečnost materialismu 406 // Dodatek k § 88: Přehled literatury o dějinách hospodářských 409 // Literatura o Anglii 409 // Dějiny národů ostatních 410 // Dějiny hospodaření všeobecné 410 // Dějiny zemědělství (a feudalismu) 411 // Dějiny (ruského) miru a zádruhy 412 // Dějiny řemesla 412 // Dějiny organisace městské 413 //

Dějiny obchodu 413 // Dějiny komunikace 413 // Dějiny námořnictví 413 // Dějiny chudinství 413 // K soudobému stavu hospodářskému 414

(OCoLC)84935259

cnb000216842