V poslední své dokončené povídce z r. 1860 sloučila Němcová v postavě chvalínského pana učitele dobré vlastnosti vzácných učitelů svého mládí a k tomu připojila vše, co dobrého viděla na českých učitelích, s nimižsesetkávalajakomatka, přivádějící své děti do školy, i jako spisovatelka.- Z celé povídky, kde zachytila vzornou vesnickou školu, ale nezapomněla ani na methodu a účelné zaměstnání dětí, výchovu charakteru a blahodárné účinkydobréškoly proobec,vystupuje pan učitel jako "ideál dokonalého vychovatele, jehož vlivem má po českém venkově dozrávat nové a lepší pokolení českého národa" (Tille).