.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

[1. vyd.]

Praha : Karolinum, 2003

379 s. : il. ; 23 cm

ISBN 80-246-0615-1 (brož.)

ISBN 978-80-246-0615-6 (dotisk ; brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje obrázky, grafy

Dotisk r. 2004, 2. dotisk r. 2005, 3. dotisk r. 2006, 4. dotisk r. 2007

1500 výt., 4. dotisk 1. část 1500 výt., 2. část 1200 výt.

Obsahuje rejstřík

Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze

000076135

ÚVOD 13 // 1 PATOFYZIOLOGIE KRVE A KRVETVORNÉ TKÁNĚ (EMANUEL NEČAS) 17 // 1.1 Fyziologické funkce krve a krvetvorné tkáně 17 // 1.2 Zkratky používané v hematologii 19 // 1.3 Krvetvorná tkáň 19 // 1.3.1 Stroma krvetvorné tkáně 19 // 1.3.2 Růstové a regulační faktory významné pro krvetvorbu 23 // 1.3.3 Vlastní krvetvorná tkáň 23 // 1.3.3.1 Kmenové buňky krvetvorné tkáně 23 // 1.3.3.2 Progenitorové buňky a prekurzory krevních buněk 25 // 1.4 Poruchy a onemocnění krve a krvetvorné tkáně 26 // 1.4.1 Změny vlastností a složení krve 26 // 1.4.1.1 Poruchy reologických vlastností krve 26 // 1.4.1.2 Změny v počtu krevních buněk 27 // 1.4.1.2.1 Terminologie stavů vyznačujících se sníženým nebo zvýšeným počtem // krevních buněk 27 // 1.4.1.2.2 Obecná patogeneze změn počtu krevních buněk 28 // 1.4.2 Základní příznaky způsobené poruchami krve a krvetvorného systému 28 // 1.4.3 Myeloproliferační a lymfoproliferační syndromy a onemocnění 29 // 1.4.3.1 Myeloproliferační syndromy a onemocnění 30 // 1.4.3.1.1 Myelodysplastický syndrom 30 // 1.4.3.1.2 Akutní myeloidní leukémie 33 // 1.4.3.1.3 Chronická myeloidní leukémie 36 // 1.4.3.1.4 Polycythaemia vera rubra 37 // 1.4.3.1.5 Esenciální (primární) trombocytémie 39 // 1.4.3.1.6 Primární myelofibróza 39 // 1.4.3.1.7 Systémová mastocytóza 40 // 1.4.3.2 Lymfoproliferační syndromy 40 // 1.4.3.2.1 Akutní lymfatická leukémie a maligní nehodgkinské lymfomy 42 // 1.4.3.2.2 Hodgkinův lymfom (Hodgkinova nemoc) 42 // 1.4.3.2.3 Chronická lymfocytová leukémie 42 // 1.4.3.2.4 Lymfoproliferační syndromy odvozené od plazmatických buněk 43 // 1.4.4 Aplastické (hypoplastické) syndromy 45 // 1.4.4.1 Aplastická anémie 45 // 1.4.4.1.1 Idiopatické a sekundární aplastické anémie 45 // 1.4.4.1.2 Čistá aplazie červené řady 49 //

1.4.4.1.3 Fanconiho anémie // 1.4.4.1.4 Myeloftiza // 1.4.5 Anémie // 1.4.5.1 Obecné patogenetické mechanismy vzniku anémie // 1.4.5.2 Klasifikace anémií // 1.4.5.2.1 Historická, morfologická klasifikace anémií // 1.4.5.2.2 Patofyziologická klasifikace anémií // 1.4.5.3 Anémie ze zvýšených ztrát erytrocytu // 1.4.5.3.1 Anémie způsobené krvácením // 1.4.5.3.2 Anémie způsobené zkráceným přežíváním erytrocytů (hemolytické anémie) // 1.4.5.4 Anémie vznikající ze snížené produkce erytrocytů // 1.4.5.4.1 Anémie z nedostatku erytropoetinu // 1.4.5.4.2 Anémie z nedostatku železa // 1.4.5.4.3 Anémie z nedostatku kyseliny listové a vitaminu B|2 // 1.4.5.4.4 Sideroblastové anémie // 1.4.5.4.5 Kongenitální dyserytropoetická anémie // 1.4.6 Relativní, primární familiární a sekundární polycytémie // 1.4.6.1 Relativní polycytémie (Gaisbockův syndrom) // 1.4.6.2 Primární a sekundární polycytémie s rodinným výskytem (vrozené, dědičné) // 1.4.6.3 Sekundární polycytémie ze zvýšené produkce erytropoetinu // 1.4.6.3.1 Tkáňová hypoxie // 1.4.6.3.2 Ektopická produkce erytropoetinu nádorovou tkání // 1.5 Leukopenie, leukocytóza a poruchy funkce granulocytů // 1.5.1 Zmény počtu granulocytů // 1.5.1.1 Granulocytopenie (neutropcnie) // 1.5.1.1.1 Snížení tvorby granulocytů // 1.5.1.1.2 Změna distribuce granulocytů // 1.5.1.1.3 Zvýšený zánik granulocytů // 1.5.1.2 Granulocytóza (neutrofilie), leukemoidní reakce a leukémie // 1.5.2 Poruchy funkce granulocytů // 1.5.2.1 Poruchy adheze (leukocyte adhesion deficiency - LAD) // 1.5.2.2 Poruchy chemotaxe // 1.5.2.3 Poruchy destrukce fagocytovaného materiálu // 1.5.2.4 Získané poruchy granulocytů // 1.6 Patofyziologie sleziny // 1.6.1 Příčiny zvětšení sleziny (splenomegalie) //

1.6.2 Funkční následky zvýšené aktivity sleziny (hypersplenismus) // 1.6.3 Následky splenektomie // 1.7 Patofvziologické aspekty transfúze krve a krevních derivátů 86 // 1.7.1 Imunizace cizorodými antigény při alogenních transfúzích 86 // 1.7.2 Riziko infekce 87 // 1.7.3 Riziko přetížení organismu železem při opakovaných transfúzích 87 // 1.7.4 Zvýšení transportní kapacity krve pro kyslík 87 // 1.7.5 Riziko akutního poškození plic 87 // 1.7.6 Riziko srdečních arytmií 89 // 1.7.7 Hemolytické komplikace 89 // 1.7.8 Zvýšení tělesné teploty, alergická a anafylaktická reakce 89 // 1.7.9 Reakce štěpu proti hostiteli 89 // 1.7.10 Autotransfúze (autologní transfúze) 90 // 1.8 Patofvziologické aspekty transplantace kostní dřeně 90 // 1.8.1 Zdroje kmenových buněk 90 // 1.8.2 Technika transplantace a příprava nemocného pro transplantaci 91 // 1.8.3 Posttransplantační průběh 91 // 1.8.3.1 Neuchycení transplantátu nebo jeho odbojem’ // 1.8.3.2 Reakce štěpu proti hostiteli // 92 // Poruchy srážení krve // 1.9.1 Krvácivé stavy (hemoragické diatézy) // 1.9.1.1 Poruchy primární hemostázy // 1.9.1.1.1 Poruchy cévní stěny - vaskulopatie // 1.9.1.1.2 Trombocytopenie a trombocytopatie // 1.9.1.2 Poruchy sekundární hemostázy - koagulopatie // 1.9.2 // 1.9.1.2.1 Srážení krve in vivo a in vitro // 1.9.1.2.2 Vrozené poruchy koagulace // 1.9.1.2.3 Získané poruchy koagulace // Hyperkoagulační stavy (trombofilie) // 1.9.2.1 Vrozené hyperkoagulační poruchy // 1.9.2.2 Získané hyperkoagulační stavy // 2 PATOFYZIOLOGIE CIRKULAČNÍHO APARÁTU (EMANUEL NEČAS) // Hlavní funkce cirkulačního aparátu // 2.1.1 Nutriční a funkční perťúze tkání a orgánů krví // 2.1.2 Tlakové gradienty v cirkulaci // 2.1.3 Odpory kladené proudění krve v cévním systému //

2.1.4 Funkce srdce a jednosměrnost toku krve // 2.1.5 Distribuce cirkulující krve // 2.1.6 Mikrocirkulace // 2.1.7 Venózní část cirkulace // 2.2 Poruchy cirkulace krve // 2.2.1 Změny krevního tlaku // 2.2.1.1 Arteriální hypertenze // 2.2.1.1.1 Systémová arteriální hypertenze // 2.2.1.1.2 Plicní arteriální hypertenze // 2.2.1.2 Arteriální hypotenze // 2.2.1.2.1 Systémová arteriální hypotenze // 2.2.1.2.2 Hypotenze v plicním oběhu // 2.2.1.3 Poruchy portální cirkulace // 2.2.1.4 Zvýšený žilní tlak // 2.2.1.4.1 Zvýšený centrální žilní tlak // 2.2.1.4.2 Zvýšený periferní žilní tlak // 2.2.1.4.3 Zvýšený plicní žilní tlak // 2.2.1.5 Snížený žilní tlak // 2.2.2 Kolaps cirkulace // 2.2.2.1 Srdeční zástava // 2.2.2.2 Synkopa // 2.2.3 Cirkulační šok // 2.2.3.1 Příčiny a klasifikace cirkulačního šoku // 2.2.3.2 Stadia cirkulačního šoku // 2.2.3.3 Druhy cirkulačního šoku // 2.2.3.3.1 Hypovolemický šok // 2.2.3.3.2 Kardiogenní šok // 2.2.3.3.3 Distribuční šok // 2.2.3.3.4 Patogeneze vazodilatačního šoku // 2.2.3.4 Klinické monitorování cirkulačního šoku .// 2.2.4 Lokální poruchy cirkulace krve // 2.2.4.1 Ischémie tkáně a stagnace krve // 2.2.4.1.1 Arteriální hypotenze // 2.2.4.1.2 Stenóza přívodní arterie // 2.2.4.1.3 Komprese cévního řečiště // 2.2.4.1.4 Zvýšení venózního tlaku // 2.2.5 Ateroskleróza // 2.2.5.1 Poškození endotelu a jeho dysfunkce // 2.2.5.2 Ukládání lipoproteinů a lipidů v cévní stěně a buněčná infiltrace cévní stěny // 2.2.5.3 Adheze. agregace a aktivace trombocytů // 2.2.5.4 Degenerativní změny ateromového ložiska // 2.2.5.5 Vztah aterosklerózy ke srážení krve a zánětovým dějům // 2.2.5.6 Rizikové faktory rozvoje aterosklerózy // 2.3 Srdeční selhání // 2.3.1 Srdeční selhání „dopředu“ a „dozadu" //

2.3.1.1 Srdeční selhání „dopředu" // 2.3.1.2 Srdeční selhání „dozadu" // 2.3.1.3 Snížení poddajnosti komor během jejich plnění // 2.3.1.4 Zvýšení vypuzovacího tlaku (afterloadu) // 2.3.2 Levostranné a pravostranné srdeční selhání // 2.3.3 Příčiny srdečního selhání // 2.3.3.1 Tlakové přetížení srdeční pumpy (zvýšení afterloadu) // 2.3.3.2 Objemové přetížení srdeční pumpy (zvýšení preloadu) // 2.3.3.3 Snížení kontraktility a poddajnosti dlouhodobě přetěžovaného myokardu // 2.3.3.4 Akutní srdeční dilatace // 2.3.3.5 Chronické objemové přetížení // 2.3.3.6 Dysfunkce myokardu // 2.3.3.7 Přehled možných příčin srdečního selhání // 2.3.4 Klinické syndromy srdečního selhání // 2.3.4.1 Syndrom levostranného srdečního selhání // 2.3.4.2 Syndrom pravostranného srdečního selhání // 2.3.5 Důsledky kompenzačních mechanismů při srdečním selhání // 2.3.5.1 Zvýšená aktivita sympato-adrenálního systému // 2.3.5.2 Zvýšená aktivita systému renin-angiotenzin II-aldosteron // 2.3.6 Faktory, které mohou zhoršit srdeční nedostatečnost // 2.4 Poruchy srdeční frekvence, srdečního rytmu a šíření vzruchu // 2.4.1 Systém srdeční automacie // 2.4.2 Klasifikace srdečních arytmií // 2.4.3 Patogenetické mechanismy vedoucí ? srdečním arytmiím // 2.4.3.1 Poruchy tvorby vzruchu // 2.4.3.1.1 Vznik vzruchu v SA uzlu (nomotopní neboli homotopní automacie) // 2.4.3.1.2 Vznik vzruchu mimo SA uzel (heterotopní vzruchy) // 2.4.3.2 Poruchy vedení vzruchu // 2.4.3.2.1 Síření vzruchu přídavným svazkem // 2.4.3.2.2 Blokády šíření vzruchu // 2.4.3.2.3 Vracející se vzruch (reentry) // 2.4.3.2.4 Srdeční fibrilace, Hutter a tachykardie // 2.4.4 Přehled srdečních arytmií // 2.5 Vrozené a získané srdeční vady // 2.5.1 Vrozené srdeční vady //

2.5.1.1 Acyanotické vrozené srdeční vady // 2.5.1.1.1 Defekt síňového septa // 2.5.1.1.2 Defekt komorového septa // 2.5.1.1.3 Průchodný (otevřený) ductus arteriosus // 2.5.1.1.4 Stenóza plicnice // 2.5.1.1.5 Stenóza aorty v místě aortální chlopně // 2.5.1.1.6 Koarktace aorty // 2.5.1.2 Cyanotické srdeční vady //2.5.2 Získané chlopenní vady 223 // 2.5.2.1 Mitrální stenóza 223 // 2.5.2.2 Mitrální insuficience 225 // 2.5.2.3 Stenóza aortální chlopně 227 // 2.5.2.4 Insuficience aortální chlopne 228 // 2.5.2.5 Stenóza trikuspidální chlopne 229 // 2.5.2.6 Insuficience trikuspidální chlopně 230 // 2.5.2.7 Stenóza plicnice 230 // 2.5.2.8 Insuficience pulmonální chlopně 230 // 2.5.2.9 Přehled příčin a projevů chlopenních vad levého srdce 231 // 2.5.3 Umělé chlopně 231 // 2.5.4 Změny srdečních ozev způsobené změnami ve funkci srdce 231 // 2.5.4.1 Srdeční ozvy 231 // 2.5.4.2 Šelesty 234 // 2.5.5 Projevy zvýšené zátěže srdečních oddílů na EKG 235 // 2.5.5.1 Zvýšená zátěž pravé síně 235 // 2.5.5.2 Zvýšená zátěž levé síně 236 // 2.5.5.3 Zvýšená zátěž obou síní 236 // 2.5.5.4 Zvýšená zátěž pravé komory 236 // 2.5.5.5 Zvýšená zátěž levé komory 237 // 2.6 Endokarditida 238 // 2.6.1 Infekční endokarditida 238 // 2.6.2 Neinfekční endokarditidy 238 // 2.7 Myokarditida 239 // 2.7.1 Infekční myokarditidy 239 // 2.7.2 Neinfekční myokarditidy 239 // 2.8 Kardiomyopatie 239 // 2.8.1 Hypertrofická kardiomyopatie 240 // 2.8.2 Dilatační kardiomyopatie 241 // 2.8.3 Reštrikční kardiomyopatie 243 // 2.9 Ischemická choroba srdeční 246 // 2.9.1 Potřeba kyslíku v myokardu a zásobování myokardu kyslíkem 246 // 2.9.1.1 Tenze (napětí) ve stěně myokardu a spotřeba kyslíku 246 // 2.9.1.2 Vztah spotřeby kyslíku k srdeční kontraktilitě a srdeční frekvenci 247 //

2.9.1.3 Odhad energetické náročnosti srdeční činnosti 247 // 2.9.1.4 Spotřeba kyslíku při srdeční zástavě nebo fibrilaci 247 // 2.9.1.5 Zvláštnosti v zásobování myokardu kyslíkem 247 // 2.9.1.6 Mechanismy zprostředkující vazodilataci koronární cirkulace při zvýšené potřebě kyslíku 249 // 2.9.2 Příčiny a následky zúženi srdeční (koronární) arterie 249 // 2.9.2.1 Příčiny zúžení koronárních arterii 250 // 2.9.2.2 Energetický metabolismus myokardu v situaci nedostatku kyslíku 251 // 2.9.2.3 Důsledky nedostatečné produkce ATP v myokardu na jeho činnost 251 // 2.9.2.3.1 Obecné projevy a důsledky ischémie myokardu 251 // 2.9.2.3.2 Důsledky ischémie myokardu v závislosti na délce jejího trvání 256 // 2.9.3 Některé klinické formy ischemické choroby srdeční 266 // 2.9.3.1 Asymptomatická (klinicky němá) ischémie myokardu 266 // 2.9.3.2 Stabilní angina pectoris 266 // 2.9.3.3 Nestabilní angina pectoris 266 // 2.9.3.4 Akutní infarkt myokardu 267 // 2.10 Nemoci perikardu a perikardiální dutiny 267 // 2.10.1 Perikarditida 267 // 2.10.2 Srdeční tamponáda 268 // 3 PATOFYZIOLOGIE RESPIRAČNÍHO APARÁTU (Emanuel Nečas) // 3.1 Fyziologické funkce respiračního aparátu 271 // 3.1.1 Respirační funkce plic 271 // 3.1.1.1 Změna parciálních tlaků v krvi protékající plícemi 271 // 3.1.1.2 Plicní ventilace 273 // 3.1.1.3 Průtok krve plícemi 273 // 3.1.1.4 Difúze plynů přes alveolo-kapilární membránu 274 // 3.1.2 Nerespirační funkce plic 274 // 3.2 Syndromy respirační insuficience 274 // 3.2.1 Definice a klasifikace respirační insuficience 274 // 3.2.2 Příčiny hypoxémie při nemocech respiračního aparátu 275 // 3.2.2.1 Lokální nebo celková alveolárni hypoventilace 276 // 3.2.2.2 Porucha ventilačně-perfúzního poměru (VA/Q) 277 // 3.2.2.3 Plicní zkrat 281 //

3.2.2.4 Ztluštění alveolo-kapilární membrány a poruchy difúze plynů 283 // 3.2.2.4.1 Difúzni kapacita plic (transfer faktor) 283 // 3.2.2.4.2 Změny difúzni kapacity plic 284 // 3.2.2.5 Oxygenoterapie při hypoxémii způsobené poruchami funkce respiračního aparátu 285 // 3.2.3 Hyperkapnie u respiračního selhání 287 // 3.2.3.1 Příčiny hyperkapnie 287 // 3.2.3.2 Působení hyperkapnie na organismus 289 // 3.2.3.2.1 Acidóza a její účinky na CNS 289 // 3.2.3.2.2 Prohloubení alveolárni hypoxie a hypoxémie v krvi 289 // 3.2.4 Hypokapnie 290 // 3.2.4.1 Příčiny hypokapnie 290 // 3.2.4.2 Působení hypokapnie na organismus 291 // 3.2.5 Řízení plicní ventilace při respirační insuficienci 291 // 3.2.5.1 Receptory, jejichž funkce souvisí s výměnou krevních plynů 291 // 3.2.5.1.1 Centrální chemoreceptory 291 // 3.2.5.1.2 Periferní chemoreceptory 292 // 3.2.5.2 Reaktivita dechových center 293 // 3.2.5.3 Řízení plicní ventilace 294 // 3.3 Poruchy alveolo-kapilární membrány // 3.3.1 Redukce účinně phxrhy alveolo-kapilární membrány // 3.3.2 Ztluštění alveolo-kapilární membrány // 3.3.2.1 Vyšetření difúzni kapacity plic pro kyslík (transfer faktoru) // 3.3.2.2 Transfer faktor plic pro kyslík a oxid uhličitý // 3.3.3 Zvýšení propustnosti alveolo-kapilární membrány pro vodu a proteiny krevní plazmy // 3.3.4 Změny fyzikálních vlastností alveolo-kapilární membrány // 294 // 296 // 296 // 296 // 296 // 297 // 298 // 3.4 Poruchy perfúze plic 298 // 3.4.1 Zvětšení fyziologické venózní příměsi 298 // 3.4.2 Embolizace do plicnice 298 // 3.4.3 Arteriální hypotenze 298 // 3.4.4 Zvýšení obsahu krve v plicní cirkulaci 299 // 3.4.5 Plicní hypertenze 299 // 3.5 Změny mechaniky dýchání při patologických stavech // 3.5.1 Dýchací svaly // 3.5.1.1 Inspirační dýchací svaly //

3.5.1.2 Exspirační dýchací svaly // 3.5.1.3 Zvýšená produkce CO, dýchacími svaly při jejich zvýšené činnosti // 3.5.1.4 Únava dýchacích svalů // 299 // 300 300 300 // 303 // 304 // 3.6 // 3.5.2 Dechová práce 304 // 3.5.2.1 Receptory respiračního aparátu 305 // 3.5.2.2 Eferenlní inervace plicního parenchymu 306 // 3.5.3 Tlaky a tlakové gradienty 307 // 3.5.4 Plicní objemy 308 // 3.5.5 Mechanické odpory 309 // 3.5.5.1 Statické odpory 309 // 3.5.5.1.1 Změny statických odporů plicní tkáně 311 // 3.5.5.1.2 Změny statických odporů hrudního koše 313 // 3.5.5.1.3 Společná statická křivka tlak-objem pro plíce a hrudní koš 314 // 3.5.5.2 Dynamické odpory 314 // 3.5.5.2.1 Laminární a turbulentní proudění plynů v dýchacích cestách 315 // 3.5.5.2.2 Odpor dýchacích cest kladený proudu ventilovaného plynu 315 // 3.5.5.2.3 Omezení exspiria 318 // 3.5.5.2.4 Omezení inspiria 320 // 3.5.5.2.5 Vliv zvětšeného dynamického odporu 321 // 3.5.5.3 Dynamická poddajnost plic 321 // 3.5.5.4 Zvětšení dechové práce při patologicky zvýšených statických a dynamických odporech 322 // 3.5.6 Vyšetření zaměřená na posouzení změn plicní mechaniky 324 // 3.5.6.1 Křivky objem-čas (spirogram a křivka rozepsaného usilovného výdechu) 326 // 3.5.6.2 Křivky průtok-objem 328 // 3.5.6.2.1 Normální křivka průtok-objem 328 // 3.5.6.2.2 Patologické změny křivky průtok-objem 329 // 3.5.6.2.3 Vliv zúžení v horních dýchacích cestách na křivku průtok-objem 331 // 3.5.6.3 Křivky tlak-objem 332 // 3.5.6.4 Stanovení dynamického odporu dýchacích cest 334 // 3.5.7 Farmakologické ovlivnění dynamického odporu dýchacích cest 335 // 3.5.8 Výsledky vyšetření svědčící pro reštrikční nebo obštrukční plicní onemocnění 335 // 3.5.9 Dyspnoe 336 // 3.5.10 Ventilační selhání 337 //

3.5.11 Přístroje podporující nebo zajišťující plicní ventilaci nebo výměnu plynů 337 // 3.5.11.1 Železné plíce 337 // 3.5.11.2 Plicní respirátory 337 // Etiologie a patogeneze nemocí respiračního aparátu 342 // 3.6.1 Akutně vzniklé poruchy funkce respiračního aparátu 342 // 3.6.1.1 Zadržení dechu a potápění se zadrženým dechem 342 // 3.6.1.2 Uzávěr dýchacích cest 342 // 3.6.1.3 Dýchání plynné směsi neobsahující kyslík 343 // 3.6.1.4 Náhlý velký pokles atmosférického tlaku vzduchu 343 // 3.6.1.5 Spánková apnoe 343 // 3.6.1.6 Pneumotorax 344 // 3.6.1.7 Embolizace do a. pulmonalis 345 // 3.6.1.8 Tonutí 348 // 3.6.1.9 Aspirace žaludečního obsahu 348 // 3.6.1.10 Syndrom dechové tísně dospělých (ARDS) 351 // 3.6.1.1 1 Syndrom dechové tísně novorozenců (RDS) 352 // 3.6.1.12 Plicní edém 353 // 3.6.1.12.1 Patogeneze plicního edému 354 // 3.6.1.12.2 Funkční důsledky plicního edému 356 // 3.6.2 Subakutní a chronické poruchy funkce respiračního aparátu 357 // 3.6.2.1 Pneumonie 357 // 3.6.2.2 Plicní fibróza 357 // 3.6.2.3 Bronchiálni astma 358 // 3.6.2.3.1 Chronický zánět a hyperreaktivita bronchiálni svaloviny 358 // 3.6.2.3.2 Funkční důsledky astmatického záchvatu 359 // 3.6.2.3.3 Těžký astmatický záchvat (status asthmaticus) 360 // 3.6.2.4 Chronická obštrukční plicní nemoc 363 // 3.6.2.4.1 Chronická bronchitida 365 // 3.6.2.4.2 Plicní emfyzém 366 // 3.6.2.4.3 Cystická fibróza 369 // 3.6.3 Nádorová plicní onemocnění 369 // 3.6.4 Hydrotorax 369 // Seznam zkratek 371 // Tabulka referenčních hodnot laboratorních vyšetření 376

(OCoLC)53524567