.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:5x 

BK

Praha : Karolinum, 2003

S.381-760

ISBN 80-246-0674-7 (brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje ilustrace, tabulky, rejstřík

Fyziologie patologická - učebnice vysokošk.

000076136

ÚVOD // 1 PATOFYZIOLOGIE KRVE A KRVETVORNÉ TKÁNĚ (EMANUEL NEČAS) // 1.1 Fyziologické funkce krve a krvetvorné tkáně // 1.2 Zkratky používané v hematologii // 13 Krvetvorná tkáň // 1.3.1 Stroma krvetvorné tkáně // 1.3.2 Růstové a regulační faktory významné pro krvetvorbu // 1.3.3 Vlastní krvetvorná tkáň // 1.3.3.1 Kmenové buňky krvetvorné tkáně // 1.3.3.2 Progenitorové buňky a prekurzory krevních buněk // 1.4 Poruchy a onemocnění krve a krvetvorné tkáně 4 // 1.4.1 Změny vlastností a složení krve // 1.4.1.1 Poruchy Teologických vlastností krve // 1.4.1.2 Změny v počtu krevních buněk // 1.4.1.2.1 Terminologie stavů vyznačujících se sníženým nebo zvýšeným počtem // krevních buněk // 1.4.1.2.2 Obecná patogeneze změn počtu krevních buněk // 1.4.2 Základní příznaky způsobené poruchami krve a krvetvorného systému // 1.4.3 Myeloproliferační a lymfoproliferační syndromy a onemocnění // 1.4.3.1 Myeloproliferační syndromy a onemocnění // 1.4.3.1.1 Myelodysplastický syndrom // 1.4.3.1.2 Akutní myeloidní leukémie // 1.4.3.1.3 Chronická myeloidní leukémie // 1.4.3.1.4 Polycythaemia vera rubra // 1.4.3.1.5 Esenciální (primární) trombocytémie // 1.4.3.1.6 Primární myelofibróza // 1.4.3.1.7 Systémová mastocytóza // 1.4.3.2 Lymfoproliferační syndromy // 1.4.3.2.1 Akutní lymfatická leukémie a maligní nehodgkinské lymfomy // 1.4.3.2.2 Hodgkinův lymfom (Hodgkinova nemoc) // 1.4.3.2.3 Chronická lymfocytová leukémie // 1.4.3.2.4 Lymfoproliferační syndromy odvozené od plazmatických buněk // 1.4.4 Aplastické (hypoplastické) syndromy // 1.4.4.1 Aplastická anémie // 1.4.4.1.1 Idiopatické a sekundární aplastické anémie // 1.4.4.1.2 Čistá aplazie červené rady // r // 1.4.4.1.3 Fanconiho anémie // 1.4.4.1.4 Myeloftiza // 1.4.5 Anémie //

1.4.5.1 Obecné patogenetické mechanismy vzniku anémie // 1.4.5.2 Klasifikace anémií // 1.4.5.2.1 Historická, morfologická klasifikace anémií // 1.4.5.2.2 Patofyziologická klasifikace anémií // 1.4.5.3 Anémie ze zvýšených ztrát erytrocytu // 1.4.5.3.1 Anémie způsobené krvácením // 1.4.5.3.2 Anémie způsobené zkráceným přežíváním erytrocytů (hemolytické anémie) // 1.4.5.4 Anémie vznikající ze snížené produkce erytrocytů // 1.4.5.4.1 Anémie z nedostatku erytropoetinu // 1.4.5.4.2 Anémie z nedostatku železa // 1.4.5.4.3 Anémie z nedostatku kyseliny listové a vitaminu B12 // 1.4.5.4.4 Sideroblastové anémie // 1.4.5.4.5 Kongenitální dyserytropoetická anémie // 1.4.6 Relativní, primární familiární a sekundární polycytémie // 1.4.6.1 Relativní polycytémie (Gaisbockův syndrom) // 1.4.6.2 Primární a sekundární polycytémie s rodinným výskytem (vrozené, dědičné) // 1.4.6.3 Sekundární polycytémie ze zvýšené produkce erytropoetinu // 1.4.6.3.1 Tkáňová hypoxie // 1.4.6.3.2 Ektopická produkce erytropoetinu nádorovou tkání // 1.5 Leukopenie, leukocytóza a poruchy funkce granulocytů // 1.5.1 Změny počtu granulocytů // 1.5.1.1 Granulocytopenie (neutropenie) // 1.5.1.1.1 Snížení tvorby granulocytů // 1.5.1.1.2 Změna distribuce granulocytů // 1.5.1.1.3 Zvýšený zánik granulocytů // 1.5.1.2 Granulocytóza (necrofilie), leukemoidní reakce a leukémie // 1.5.2 Poruchy funkce granulocytů // 1.5.2.1 Poruchy adheze (leukocyte adhesion deficiency - LAD) // 1.5.2.2 Poruchy chemotaxe // 1.5.2.3 Poruchy destrukce fagocytovaného materiálu // 1.5.2.4 Získané poruchy granulocytů // 1.6 Patofyziologie sleziny // 1.6.1 Příčiny zvětšení sleziny (splenomegalie) // 1.6.2 Funkční následky zvýšené aktivity sleziny (hypersplenismus) // 1.6.3 Následky splenektomie //

1.7 Patofyziologické aspekty transfúze krve a krevních derivátů // 1.7.1 Imunizace cizorodými antigény při alogenních transfúzích // 1.7.2 Riziko infekce // 1.7.3 Riziko přetížení organismu železem při opakovaných transfúzích // 1.7.4 Zvýšení transportní kapacity krve pro kyslík // 1.7.5 Riziko akutního poškození plic // 1.7.6 Riziko srdečních arytmií // 1.7.7 Hemolytické komplikace // 1.7.8 Zvýšení tělesné teploty, alergická a anafylaktická reakce // 1.7.9 Reakce štěpu proti hostiteli // 1.7.10 Autotransfúze (autologní transfúze) // 1.8 Patofyziologické aspekty transplantace kostní dřeně // 1.8.1 Zdroje kmenových buněk // 1.8.2 Technika transplantace a příprava nemocného pro transplantaci // 8 3 Posttransplantační průběh // 1.8.3.1 Neuchycení transplantátu nebo jeho odhojení 92 // 1.8.3.2 Reakce štěpu proti hostiteli ? // 1.9 Poruchy srážení krve 92 // 1.9.1 Krvácivé stavy (hemoragické diatézy) 92 // 1.9.1.1 Poruchy primární hemostázy 94 // 1.9.1.1.1 Poruchy cévní stěny - vaskulopatie 95 // 1.9.1.1.2 Trombocytopenie a trombocytopatie 96 // 1.9.1.2 Poruchy sekundární hemostázy - koagulopatie 103 // 1.9.1.2.1 Srážení krve in vivo a in vitro // 1.9.1.2.2 Vrozené poruchy koagulace 107 // 1.9.1.2.3 Získané poruchy koagulace 110 // 1.9.2 Hyperkoagulační stavy (trombofilie) 113 // 1.9.2.1 Vrozené hyperkoagulační poruchy 114 // 1.9.2.2 Získané hyperkoagulační stavy 115 // 2 PATOFYZIOLOGIE CIRKULAČNÍHO APARÁTU (EMANUEL NEČAS) 117 // 2.1 Hlavní funkce cirkulačního aparátu 117 // 2.1.1 Nutriční a funkční perfúze tkání a orgánů krví 117 // 2.1.2 Tlakové gradienty v cirkulaci 118 // 2.1.3 Odpory kladené proudění krve v cévním systému 120 // 2.1.4 Funkce srdce a jednosměrnost toku krve 120 // 2.1.5 Distribuce cirkulující krve 122 //

2.1.6 Mikrocirkulace 125 // 2.1.7 Venózní část cirkulace 126 // 2.2 Poruchy cirkulace krve 126 // 2.2.1 Změny krevního tlaku 126 // 2.2.1.1 Arteriální hypertenze 126 // 2.2.1.1.1 Systémová arteriální hypertenze 128 // 2.2.1.1.2 Plicníi arteriální hypertenze 135 // 2.2.1.2 Arteriální hypotenze 137 // 2.2.1.2.1 Systémová arteriální hypotenze 137 // 2.2.1.2.2 Hypotenze v plicním oběhu 138 // 2.2.1.3 Poruchy portální cirkulace 138 // 2.2.1.4 Zvýšený žilní tlak 138 // 2.2.1.4.1 Zvýšený centrální žilní tlak 138 // 2.2?.4.2 Zvýšený periferní žilní tlak 139 // 2.2.1.4.3 Zvýšený plicní žilní tlak 139 // j 2.2.1.5 Snížený žilní tlak 140 // 2.2.2 Kolaps cirkulace 140 // 2.2.2.1 Srdeční zástava 140 // 2.2.2.2 Synkopa 141 // 2.2.3 Cirkulační šok 141 // 2.2.3.1 Příčiny a klasifikace cirkulačního šoku 143 // 2.2.3.2 Stadia cirkulačního šoku 144 // 2.2.3.3 Druhy cirkulačního šoku 146 // 2.2.3.3.1 Hypovolemický šok 146 // 2.2.3.3.2 Kardiogenní šok 148 // 2.2.3.3.3 Distribuční šok 148 // 2.2.3.3.4 Patogeneze vazodilatačního šoku -53 // 2.2.3.4 Klinické monitorování cirkulačního šoku 155 // 2.2.4 Lokální poruchy cirkulace krve 55 // 2.2.4.1 Ischémie tkáně a stagnace krve 155 // 2.2.4.1.1 Arteriální hypotenze 155 // 2.2.4.1.2 Stenóza přívodní arterie 155 // 2.2.4.1.3 Komprese cévního řečiště 159 // 2.2.4.1.4 Zvýšení venózního tlaku 160 // 2.2.5 Ateroskleróza 162 // 2.2.5.1 Poškození endotelu a jeho dysfunkce 163 // 2.2.5.2 Ukládání lipoproteinů a lipidů v cévní stěně a buněčná infiltrace cévní stěny 164 // 2.2.5.3 Adheze, agregace a aktivace trombocytů 166 // 2.2.5.4 Degenerativní změny ateromového ložiska 166 // 2.2.5.5 Vztah aterosklerózy ke srážení krve a zánětovým dějům 167 // 2.2.5.6 Rizikové faktory rozvoje aterosklerózy 167 //

2.3 Srdeční selhání // 2.3.1 Srdeční selhání „dopředu“ a „dozadu“ 168 // 2.3.1.1 Srdeční selhání „dopředu“ 168 // 2.3.1.2 Srdeční selhání „dozadu“ i70 // 2.3.1.3 Snížení poddajnosti komor během jejich plnění 173 // 2.3.1.4 Zvýšení vypuzovacího tlaku (afterloadu) // 2.3.2 Levostranné a pravostranné srdeční selhání // 2.3.3 Příčiny srdečního selhání // 2.3.3.1 Tlakové přetížení srdeční pumpy (zvýšení afterloadu) 176 // 2.3.3.2 Objemové přetížení srdeční pumpy (zvýšení preloadu) 177 // 2.3.3.3 Snížení kontraktility a poddajnosti dlouhodobě přetěžovaného myokardu 179 // 2.3.3.4 Akutní srdeční dilatace // 2.3.3.5 Chronické objemové přetížení 179 // 2.3.3.6 Dysfunkce myokardu // 2.3.3.7 Přehled možných příčin srdečního selhání 183 // 2.3.4 Klinické syndromy srdečního selhání // 2.3.4.1 Syndrom levostranného srdečního selhání 183 // 2.3.4.2 Syndrom pravostranného srdečního selhání 184 // 2.3.5 Důsledky kompenzačních mechanismů při srdečním selhání 186 // 2.3.5.1 Zvýšená aktivita sympato-adrenálního systému 186 // 2.3.5.2 Zvýšená aktivita systému renin-angiotenzin II-aldosteron 186 // 2.3.6 Faktory, které mohou zhoršit srdeční nedostatečnost 187 // 2.4 Poruchy srdeční frekvence, srdečního rytmu a šíření vzruchu 187 // 2.4.1 Systém srdeční automacie 188 // 2.4.2 Klasifikace srdečních arytmií // 2.4.3 Patogenetické mechanismy vedoucí k srdečním arytmiím 193 // 2.4.3.1 Poruchy tvorby vzruchu 193 // 2.4.3.1.1 Vznik vzruchu v SA uzlu (nomotopní neboli homotopní automacie) 193 // 2.4.3.1.2 Vznik vzruchu mimo SA uzel (heterotopní vzruchy) 195 // 2.4.3.2 Poruchy vedení vzruchu 200 // 2.4.3.2.1 Šíření vzruchu přídavným svazkem 200 // 2.4.3.2.2 Blokády šíření vzruchu 200 //

2.4.3.2.1 Šíření vzruchu přídavným svazkem 200 // 2.4.3.2.2 Blokády šíření vzruchu 200 // 2.4.3.2.3 Vracející se vzruch (reentry) 205 // 2.4.3.2.4 Srdeční fibrilace, flutter a tachykardie 207 // 2.4.4 Přehled srdečních arytmií 211 // 2.5 Vrozené a získané srdeční vady 212 // 2.5.1 Vrozené srdeční vady 214 // 2.5.1.1 Acyanotické vrozené srdeční vady 214 // 2.5.1.1.1 Defekt síňového septa 215 // 2.5.1.1.2 Defekt komorového septa 216 // 2.5.1.1.3 Průchodný (otevřený) ductus arteriosus 217 // 2.5.1.1.4 Stenóza piicnice 218 // 2.5.1.1.5 Stenóza aorty v místě aortální chlopně 219 // 2.5.1.1.6 Koarktace aorty 220 // 2.5.1.2 Cyanotické srdeční vady 220 // 2.5.2 Získané chlopenní vady // 2.5.2.1 Mitrální stenóza // 2.5.2.2 Mitrální insuficience // 2.5.2.3 Stenóza aortální chlopně // 2.5.2.4 Insuficience aortální chlopně // 2.5.2.5 Stenóza trikuspidální chlopně // 2.5.2.6 Insuficience trikuspidální chlopně // 2.52.1 Stenóza plicnice // 2.5.2.8 Insuficience pulmonální chlopně // 2.5.2.9 Přehled príčin a projevů chlopenních vad levého srdce // 2.5.3 Umělé chlopně // 2.5.4 Změny srdečních ozev způsobené změnami ve funkci srdce // 2.5.4.1 Srdeční ozvy // 2.5.4.2 Šelesty // 2.5.5 Projevy zvýšené zátěže srdečních oddílů na EKG // 2.5.5.1 Zvýšená zátěž pravé síně // 2.5.5.2 Zvýšená zátěž levé síně // 2.5.5.3 Zvýšená zátěž obou síní // 2.5.5.4 Zvýšená zátěž pravé komory // 2.5.5.5 Zvýšená zátěž levé komory // 2.6 Endokarditida // 2.6.1 Infekční endokarditida // 2.6.2 Neinfekční endokarditidy // 2.7 Myokarditida // 2.7.1 Infekční myokarditidy // 2.7.2 Neinfekční myokarditidy // 2.8 Kardiomyopatie // 2.8.1 Hypertrofická kardiomyopatie // 2.8.2 Dilatační kardiomyopatie // 2.8.3 Restrikční kardiomyopatie //

2.9 Ischemická choroba srdeční // 2.9.1 Potřeba kyslíku v myokardu a zásobování myokardu kyslíkem // 2.9.1.1 Tenze (napětí) ve stěně myokardu a spotřeba kyslíku // 2.9.1.2 Vztah spotřeby kyslíku k srdeční kontraktilitě a srdeční frekvenci // 2.9.1.3 Odhad energetické náročnosti srdeční činnosti // 2.9.1.4 Spotřeba kyslíku při srdeční zástavě nebo fibrilaci // 2.9.1.5 Zvláštnosti v zásobování myokardu kyslíkem // 2.9.1.6 Mechanismy zprostředkující vazodilataci koronární cirkulace při zvýšené potřebě kyslíku // 2.9.2 Příčiny a následky zúžení srdeční (koronární) arterie // 2.9.2.1 Příčiny zúžení koronárních arterii // 2.9.2.2 Energetický metabolismus myokardu v situaci nedostatku kyslíku // 2.9.2.3 Důsledky nedostatečné produkce ATP v myokardu na jeho činnost // 2.9.2.3.1 Obecné projevy a důsledky ischémie myokardu // 2.9.2.3.2 Důsledky ischémie myokardu v závislosti na délce jejího trvání // 2.9.3 Některé klinické formy ischemické choroby srdeční // 2.9.3.1 Asymptomatická (klinicky němá) ischémie myokardu // 2.9.3.2 Stabilní angina pectoris // 2.9.3.3 Nestabilní angina pectoris // 2.9.3.4 Akutní infarkt myokardu // 2.10 Nemoci perikardu a perikardiální dutiny // 2.10.1 Perikarditida // 2.10.2 Srdeční tamponáda // // 3 PATOFYZIOLOGIE RESPIRAČNÍHO APARÁTU (Emanuel Nečas) // 3.1 // 3.2 // Fyziologické funkce respiračního aparátu // 3.1.1 Respirační funkce plic // 3.1.1.1 Změna parciálních tlaků v krvi protékající plícemi // 3.1.1.2 Plicní ventilace // 3.1.1.3 Průtok krve plícemi // 3 114 Difúze plynů pres alveolo-kapilární membránu // 3.1.2 Nerespirační funkce plic 274 // Syndromy respirační insuficience 174 // 3.2.1 Definice a klasifikace respirační insuficience 275 //

3.2.2 Příčiny hypoxémie při nemocech respiračního aparátu // 3.2.2.1 Lokální nebo celková alveolárni hypoventilace // 3.2.2.2 Porucha ventilačně-perfúzního poměru (VA/Q) // 3.2.2.3 Plicní zkrat 283 // 3.2.2.4 Ztluštění alveolo-kapilární membrány a poruchy difúze plynu // 3.2.2.4.1 Difúzni kapacita plic (transfer faktor) // 3.2.2.4.2 Změny difúzni kapacity plic // 3 2.2.5 Oxygenoterapie při hypoxémii způsobené poruchami funkce respiračního aparatu -85 // 3.2.3 Hyperkapnie u respiračního selhání 297 // 3.2.3.1 Příčiny hyperkapnie 299 // 3.2.3.2 Působení hyperkapnie na organismus // 3.2.3.2.1 Acidóza a její účinky na CNS // 3.2.3.2.2 Prohloubení alveolárni hypoxie a hypoxémie v krvi 290 // 3.2.4 Hypokapnie // 3.2.4.1 Příčiny hypokapnie // 3.2.4.2 Působení hypokapnie na organismus // 3.2.5 Řízení plicní ventilace při respirační insuficienci // 3.2.5.1 Receptory, jejichž funkce souvisí s výměnou krevních plynů // 3.2.5.1.1 Centrální chemoreceptory // 3.2.5.1.2 Periferní chemoreceptory // 3.2.5.2 Reaktivita dechových center // 3.2.5.3 Řízení plicní ventilace 294 // 3.3 Poruchy alveolo-kapilární membrány // 3.3.1 Redukce účinné plochy alveolo-kapilární membrány // 3.3.2 Ztluštění alveolo-kapilární membrány // 3.3.2.1 Vyšetření difúzni kapacity plic pro kyslík (transfer faktoru) // 3.3.2.2 Transfer faktor plic pro kyslík a oxid uhličitý // 3.3.3 Zvýšení propustnosti alveolo-kapilární membrány pro vodu a proteiny krevní plazmy // 3.3.4 Změny fyzikálních vlastností alveolo-kapilární membrány // 3.4 Poruchy perfúze plic // 3.4.1 Zvětšení fyziologické venózní příměsi // 3.4.2 Embolizace do plicnice // 3.4.3 Arteriální hypotenze // 3.4.4 Zvýšení obsahu krve v plicní cirkulaci // 3.4.5 Plicní hypertenze //

3.5 Změny mechaniky dýchání při patologických stavech // 3.5.1 Dýchací svaly // 3.5.1.1 Inspirační dýchací svaly // 3.5.1.2 Exspirační dýchací svaly 7 // 3.5.1.3 Zvýšená produkce CO2 dýchacími svaly při jejich zvýšené činnosti // 3.5.1.4 Únava dýchacích svalů // 3.5.2 Dechová práce // 3.5.2.1 Receptory respiračního aparátu // 3.5.2.2 Eferentní inervace plicního parenchymu // 3.5.3 Tlaky a tlakové gradienty // 3.5.4 Plicní objemy // 3.5.5 Mechanické odpory // 3.5.5.1 Statické odpory // 3.5.5.1.1 Změny statických odporů plicní tkáně // 3.5.5.1.2 Změny statických odporů hrudního koše // 3.5.5.1.3 Společná statická křivka tlak-objem pro plíce a hrudní koš // 3.5.5.2 Dynamické odpory // 3.5.5.2.1 Laminámí a turbulentní proudění plynů v dýchacích cestách // 3.5.5.2.2 Odpor dýchacích cest kladený proudu ventilovaného plynu // 3.5.5.2.3 Omezení exspiria // 3.5.5.2.4 Omezení inspiria // 3.5.5.2.5 Vliv zvětšeného dynamického odporu // 3.5.5.3 Dynamická poddajnost plic // 3.5.5.4 Zvětšení dechové práce při patologicky zvýšených statických a dynamických odporech // 3.5.6 Vyšetření zaměřená na posouzení změn plicní mechaniky // 3.5.6.1 Křivky objem-Čas (spirogram a křivka rozepsaného usilovného výdechu) // 3.5.6.2 Křivky průtok-objem // 3.5.6.2.1 Normální křivka průtok-objem // 3.5.6.2.2 Patologické změny křivky průtok-objem // 3.5.6.2.3 Vliv zúžení v horních dýchacích cestách na křivku průtok-objem // 3.5.6.3 Křivky tlak-objem // 3.5.6.4 Stanovení dynamického odporu dýchacích cest // 3.5.7 Farmakologické ovlivnění dynamického odporu dýchacích cest // 3.5.8 Výsledky vyšetření svědčící pro restrikční nebo obstrukční plicníi onemocnění // 3.5.9 Dyspnoe // 3.5.10 Ventilační selhání //

3.5.11 Přístroje podporující nebo zajišťující plicní ventilaci nebo výměnu plynů // 3.5.11.1 Železné plíce // 3.5.11.2 Plicní respirátory // Etiologie a patogeneze nemocí respiračního aparátu // 3.6.1 Akutně vzniklé poruchy funkce respiračního aparátu // 3.6.1.1 Zadržení dechu a potápění se zadrženým dechem // 3.6.1.2 Uzávěr dýchacích cest // 3.6.1.3 Dýchání plynné směsi neobsahující kyslík // 3.6.1.4 Náhlý velký pokles atmosférického tlaku vzduchu // 3.6.1.5 Spánková apnoe // 3.6.1.6 Pneumotorax // 3.6.1.7 Embolizace do a. pulmonalis // 3.6.1.8 Tonutí // 3.6.1.9 Aspirace žaludečního obsahu // 3.6.1.10 Syndrom dechové tísně dospělých (ARDS) // 3.6.1.11 Syndrom dechové tísně novorozenců (RDS) // 3.6.1.12 Plicní edém // 3.6.1.12.1 Patogeneze plicního edému // 3.6.1.12.2 Funkční důsledky plicního edému // 3.6.2 Subakutní a chronické poruchy funkce respiračního aparátu // 3.6.2.1 Pneumonie // 3.6.2.2 Plicní fibróza // 3.6.2.3 Bronchiálni astma // 3.6.2.3.1 Chronický zánět a hyperreaktivita bronchiálni svaloviny // 3.6.2.3.2 Funkční důsledky astmatického záchvatu 359 // 3.6.2.3.3 Thiký astmatický záchvat (status asthmaticus) 360 // 3.6.2.4 Chronická obstrukční plicní nemoc 363 // 3.6.2.4.1 Chronická bronchitída 365 // 3.6.2.4.2 Plicní emfyzém 366 // 3.6.2.4.3 Cystická fibróza 369 // 3.6.3 Nádorová plicní onemocnění 369 // 3.6.4 Hydrotorax 369 // Seznam zkratek 371 // Tabulka referenčních hodnot laboratorních vyšetření 376