Pět hodin dlí manželka náhle zemřelého universitního profesora a spisovatele u jeho rakve a zamýšlí se nad společným životem, přičemž zatímco ona očekávala od muže šťastný a pohodlný život, on ji zklamal, ujímal se za cenu osobních proher a ztrát ponížených a ukřivděných a pomáhal po svém vyrovnávat sociální nespravedlnost. Španělský prozaik (nar. 1920) formou vnitřního monologu dává nahlédnout v románě do intelektuálského prostředí soudobé španělské společnosti a všímá si především nevyřešené sociální problematiky.