.

0 (hodnocen0 x )

(8.5) Půjčeno:34x 

BK

Biografie

Praha : Lidové noviny, 1997

658 s. : il., genealogické tab. ; 21 cm

ISBN 80-7106-138-7 (váz.)

Česká historie ; sv. 1

Obsahuje bibliografii na s. 569-625 a rejstříky

Přemyslovci - počátky - země české - dějiny - výklady populární

000078909

1. Úvodem 5 -- Tradiční obraz počátků českých dějin (5) Legendy jako hlavní pramen (7) Legenda jako literární dílo (8) Spor o české legendy (9) Legenda Crescente (9) Legenda Fuit (10) Gumpold (10) Vavřinec (11) L staroslověnská legenda (11) II. staroslověnská legenda (11) Kristián (11) Ztracená václavská legenda (12) Hypotézy a teorie (13) -- I. PŘÍBĚHY ČECHŮ -- 2. Příchod prvních Slovanů do českých zemí 17 -- Cechové a jejich stát (17) Kontinuita mezi kmenem Cechů a českým národem? (18) Kmeny nebo kmen v Cechách? (18) Vznik českého kmene a příchod prvních Slovanů do českých zemí (19) Dosavadní datování: F. Palacký a P. Šafařík o odchodu Markomanů a příchodu Slovanů po roce 461 (20) J. Loserth: Slované přišli s Avary po 568 (20) I. Borkovský: objev nejstarší slovanské keramiky (21) Současný stav archeologických poznatků o prvních Slovanech (21) B. Svoboda, J. Werner, ]. Zeman: odchod Germánů z Čech okolo roku 531 (22) J. Tejral, K. Godtowski: germánské obyvatelstvo zde přežívalo nejméně do roku 568 (21) Písemné prameny o nejstarších Slovanech v Karpatské kotlině: Jordanes (23) Jeho popis Skythie: tři větve Slovanů (24) Civitas Novietunum a lacus Mursianus (25) Jordanesova mapa (27) Podle Jordanese sídleli kolem roku 550 Slované na severu Karpatské kotliny (28) Verše Martina z Bragy (29) Situace v Karpatské kotlině po roku 454 (30) Gótové, Gepidi a Herulové (31) Příchod Langobardů do Rugilandu a válka s Heruly na Moravě (32) Získání Panonie Langobardy, chronologické problémy (33) Návrat Herulů do Skandinávie přes kmeny Slovanů (36) Langobardi a příchod germánské aristokracie z Cech (35) Vznik kmene Bavorů za účasti přesídlenců z Cech (36) Situace u Langobardů: Wacho a útěk Hildigise ke Slovanům (39) Výpravy Slovanů na západní Balkán v letech 548-551 (39) Výprava z roku 548 (41)

Výprava z roku 550 a její mezinárodně-politické souvislosti (42) Výprava z roku 551 (44) Langobardsko-gepidská válka a konec Hildigise (46) Vojenské a politické souvislosti výprav Slovanů na Balkán (46) Sídla těchto Slovanů: podhůří Karpat od Moravy po Potisí (48) Hildigisův návrat ke Slovanům roku 551 (48) Centrum těchto Slovanů na Moravě a jihozápadním Slovensku (49) Příchod lidu s keramikou pražského typu (49) Opuštění Cech Germány (50) Datování: 510-535 (50) Pověst o praotci Čechovi a vznik českého kmene na přelomu 6. a 7. století (51) Jméno Čechů (52) 3. České kmeny: historie jedné „přirozené" iluze (54) Palacký o státně-politické jednotě Čech (54) Němečtí kritici o množství knížat a politickém roztříštění Čech (55) Tomkův kompromis: české kmeny (55) Lippertovo evolucionistické schéma (56) Vaněčkovy „sousedské pospolitosti" (56) Archeologové o kmenech (58) Definice kmene (59) Wenskusova revize evolucionistického schématu (59) Kmen, vlastnictví a svoboda (60) Malé a velké kmeny (61) Vznik velkých kmenů ve slovanském stěhování (62) Gens Bohemanorum (63) České kmeny v písemných pramenech (63) Geograf bavorský (64) Alfréd Veliký (66) Arabské a hebrejské prameny: Masúdi (66) Josippon (66) Zakládací listina pražského biskupství (67) Pověst o lucké válce (68) Tribut uložený Cechům roku 806 (70) Dosvědčuje kmenovou politickou jednotu Čech (72) 4. Čechové a jejich knížata: křest roku 845 (74) Demografický a hospodářský růst v 7—8. století (74) Intenzivní zemědělské systémy od neolitu (74) Růst produktivity práce v extenzivním systému po stěhování národů (75) Proměny ve společnosti okolo roku 800 (76) Vznik nové dynamické vrstvy knížat u Slovanů (77) Vznik českých knížectví (78) Christianizace a stát, (78)

Křest českých knížat roku 845 výjimkou z pravidel (79) Názory na něj (80) „Vysídlení" knížat z Čech některými historiky (80) Kdo přijal křest: knížata nebo velmoži? (82) Geograf bavorský o 15 hradech (a tedy knížatech) v Čechách (83) Knížata jako reprezentanti celého kmene Čechů (84) Neobvyklý termín křtu (84) Křest ve spěchu (85) Křest nebyl výsledkem misie (86) Byl politickým rozhodnutím (86) Situace v říši a její poměr ke Slovanům v letech 817—846 (87) Ludvík Němec a pokus o obnovení panování říše nad Slovany (88) Výprava proti Obodritům roku 844 (89) Česká knížata přijala křest v zastoupení kmene, aby předešla útoku Ludvíka Němce (90) Vzorem byl křest Moravy v roce 831 (92) Paralela s Islandem (92) Útok Ludvíka Němce na Moravu roku 846 (94) Zklamání českých knížat a odpadnutí od křesťanství (94) -- II. CHRONOLOGIE PRVNÍCH PŘEMYSLOVCŮ -- 5. První český historik 99 Chronologie počátků českých dějin (99) Dosavadní řešení (101) Anály jako Kosmův pramen (102) Annales Pragenses (103) Annales Bohemici a ostatní analistické kompilace (104) Jejich společná předloha (104) Filiace Starých análů pražských (105) Jejich obsah (106) Vznik Starých análů pražských okolo roku 1050 (107) Způsob kompilátorovy práce (108) Kosmas a tyto anály (110) Kosmas o letech 894—929 (111) Datum Václavova zavraždění ve Starých análech pražských a u Kristiána (112) Ostatní data Starých análů pražských (114) Datum Bořivojova křtu v těchto análech (115) 6. Kristián 117 Co vlastně Kristiánova legenda je? (117) Spor o Kristiána: Dobrovský (118) Pekař, Novotný, Vacek (119) Chaloupecký, Urbánek, Kalandra, Fiala (120) Ludvíkovský, Králík (122) Legenda je jednotným dílem (123) Ludmilské zlomky Recordatus a Subtrahente jsou částmi Kristiána (123)

Subtrahente je zachována v rukopise z poloviny 12. století, Kristián je tedy starší (124) Kristián a legendy 13. století (125) Ut annuncietur I. opisovala na počátku 13. století z pokaženého rukopisu Kristiána, Kristián je tedy starší (128) Cituje Kristiána některý autor před koncem 12. století? (130) Kristiána znal nejspíše na počátku 11. století písař wolfenbuttelského rukopisu Gumpolda, Kristián je tedy s velkou pravděpodobností starší (130) Anachronismy u Kristiána? (131 ) Žádný se nepodařilo dokázat, spíše dokazují stáří legendy: Podivenovy „nummi" a „peregrinum precium": český dlouhý solid a arabská a byzantská zlatá mince (131) Most přes Vltavu v 10. století? (132) Oriente, Ut annuncietur I. a Kristián o mostu (133) Kristián myslel na dřevěnou lávku, autoři 13. století na kamenný Juditin most (135) Kristiánova legenda vznikla v letech 992-994 (137) 7. Ludmilská legenda Fuit in provincia Bohemorum 138 Fuit jako historický pramen (138) Názory na Fuit: Pekař, Chaloupecký (139) Vilikovský, Kalandra, Urbánek (140) Ludvíkovský, Lowmiaňski (141) Králík, Ingham (142) Fuit, Kristián a Život Jimramův (144) Prolog o Ludmile (146) Předloha zachované Fuit: líčení tetínské vraždy (148) Tato předloha byla latinská (151) Staroslověnský výtah (151) Fuit a Crescente (153) 8. Legenda Fuit a legenda Crescente 155 Crescente, Gumpold a II. stsl. legenda (155) Ludvíkovského předpoklad nezachované Crescente (156) Crescente a ostatní legendy: citáty z Života Jimramova (156) Pohanství v Čechách (157) Zázrak chromého Franka (158) Stavba prvních kostelů v Čechách (161) Zázrak slepé a chromé ženy (163) Václavův první pohřeb (163) Širší, nezachovaný text Crescente (165) Crescente a Fuit: rodiče světce (166) Václavova věštba (167) Vražda Ludmily (170) Drahomíra a Ludmila vychovatelkami Václava (171)

Křest Bořivoje a Ludmily (172) Křest Spytihněva či Bořivoje? (173) Filiace Crescente a Fuit (174) 9. Ludmila, Bořivoj a Spytihněv 176 Údaje Fuit o věku jehož se dožili jednotliví Přemyslovci (177) Datum zavraždění Ludmily: 15. či 16. září (178) Údaje o Ludmiliných svátcích v kalendářích (179) Větším svátkem bylo přenesení 10. listopadu, zřejmě podle lokální liturgické tradice sv. Jiří (180) Umučení 15. září (Kristián) či 16. září (liturgická praxe sv. Jiří)? (181) Ludmila byla zabita 15. září v noci a protože liturgický den začínal po soumraku, byl svátek umučení slaven 16. září (181) Fuldské anály k roku 872 O „Goriweiovi": diskuse o tomto údaji (182) Dvě redakce Análů fuldských (184) Údaj o Bořivojovi je v první redakci, ve druhé není (185) Ve druhé redakci se jedná o autorský škrt (186) Nešlo tedy o marginální glosu a údaj je spolehlivý (187) Reginonova zpráva o Cechách k roku 890 a Anály fuldské k roku 895 (188) Regino a jeho kronika (189) Zajímal se o propůjčení Cech Svatoplukovi, protože Svatopluk byl kmotrem lotrinského krále Zwentibolda (190) Jeho informace pocházející z prostředí lotrinské šlechty jsou spolehlivé (192) Data narození Ludmily, jejího sňatku a narození Spytihněva (194) Životní data Bořivoje (195) 10. Vratislav a Václav 196 Data prvních desítiletí 10. století: výprava Arnulfa do Čech roku 922 (196) Václavův věk v roce 921: byl nedospělý (197) Postřižiny Václava (197) Zprávy o nich v různých recenzích I. stsl. legendy (198) Vzájemný poměr těchto recenzí (199) Postřižiny v kostele P. Marie (200) Za účasti knížat? (200) Za účasti biskupa Notára či biskupa a jeho notáře? (201) Václavovy postřižiny u Vavřince (202) Veronský biskup Nother II. v Praze? (203) Datování: postřižiny se konaly v sedmi letech věku chlapců (203)

Václav byl proto postřižen v roce 915 (204) Chronologická tabulka dějů a osob z let 852/3 až 935 (204) Její logické provázání (206) -- III. VRAŽDA VÁCLAVA -- 11. Spor o datum vraždy Václava 209 Fialova analýza problému (209) F. V. Mareš o datu 929 v I. stsl. legendě (211) Fialová polemika s Marešem (211) I. Dobrev: Václav byl zabit 2. července 936 (214) R. Turek o Widukindově „interea" (217) V. Tkadlčík o prioritě ruských recenzí I. stsl. legendy (220) V. Konzol o tomtéž (223) Datum 929 nebylo v archetypu I. stsl. legendy (224) 12. Nejstarší václavská legenda o zavraždění Václava 225 Společná předloha václavských legend: legenda X (225) Vavřinec a Kristián o Václavově useknutém uchu/prstu (225) Společná předloha tohoto zázraku (228) Společná předloha líčení Václavova zavraždění (229) Události před vraždou: skupina Crescente (232) Skupina Vavřince a Kristiána (235) I. stsl. legenda (239) Rekonstrukce společné předlohy pro děje předcházející vraždě (242) Filiace legendy X (248) 13. Datum vraždy 249 Denní datum vraždy a svátek sv. Jimrama 22. září (249) Václav a Jimram v I. stsl. legendě: J. Pekař a J. Cibulka o původním zasvěcení sv. Víta sv. Jimramu (250) K. Doskočil o Václavově „zasvěcení" sv. Jimramu a o jeho „cudném manželství" (251) Komu či čemu byl Václav „obětován"? (252) Nikomu, slavil svátek sv. Jimrama 22. září jakožto „posvícení" kostela sv. Víta (254) Stavba a vysvěcení sv. Víta (255) Vysvěcen spolubiskupem Michalem 22. září 929 nebo 930 (257) Crescente o „nekončení" sv. Víta za Václavova života (258) Václav musel být živ ještě řadu let po roce 929 (260) -- IV. PŘÍBĚH PŘEMYSLOVCŮ -- 14. Velká Morava 263 Krize a pád avarského kaganátu (264) Ovoce vítězství Karla Velikého sklízejí Slované (266) Počátky francké správy Avarie (268)

Vznik mojmírovského státu (270) Zásah Ludvíka Němce roku 846 a nástup Rostislava (272) Plán na získání arcibiskupství pro Moravu (273) Příchod byzantské misie (275) Konstantin a Metoděj v Římě (277) Metoděj jmenován arcibiskupem Panonie (278) Svatopluk a Rostislav (279) Krize a obnova moravského státu Svatoplukem (280) Expanze jeho státu (281) Povolání Metoděje na Moravu a list Industriae tuae roku 880 (282) Svatopluk a říše (284) Mojmír II., říše a Maďaři (285) Pád Velké Moravy (286) Struktura moravské společnosti: svobodní a nesvobodní (287) Panovník, „knížata" a jeho „soudci" (288) Arabská anonymní relace o Svatoplukově státu (289) Státní družina (290) Služebná a hradská organizace (292) Daně (293) Struktura velkomoravského státu (294) Mojmírovský a přemyslovský stát (296) 15. Přijetí křesťanství 297 Čechové a Velká Morava (297) Upevnění moci knížat (298) Tendence ke státu a nutnost christianizace (298) Křest „shora“ (299) „Pohanství" a křesťanství (300) Netolerance křesťanství: zákazy obcování s pohany (301) Tolerantnost pohanství: nezájem o křest (302) Slovanská „pravda " (303) Slovanský „mír" (305) Přijetí křtu je vyloučením z kmenové společnosti (307) Křest by musel přijmout celý kmen (308) Ale nemůže, protože se musí obávat změny (309) Musí to učinit stát „shora" (310) 16. Bořivojův křest (312) Rozporné údaje pramenů o křtu Bořivoje (312) Dobrovského řešení (313) Jeho obměny dalšími autory (314) Pekařova obrana Kristiána a Bořivojova křtu (315) Obměny Pekařova řešení (316) Poslední stanoviska ve sporu o Bořivojův křest (318) Filiace pramenů o Bořivojově křtu (320) Crescente o křtu Spytihněva (321) Kristián o křtu Bořivoje (323) Svatopluk byl pánem Čech (325)

Křest udělil Bořivojovi Metoděj (326) Kristiánova motivace křtu (328) Další Kristiánova tvrzení o křtu (329) Kristián o tom, co následovalo po křtu (329) Pověst o Strojmírovi (332) Křest jako prostředek byzantské i francké politiky, přijetí do „rodiny králů" (335) Bořivoj Svatoplukovým „náměstkem" v Čechách (336) Povstání proti němu (336) Jeho chronologie a datování křtu (337) Založení kostela P. Marie a vznik Prahy (338) Názor I. Borkovského (338) Poslední archeologické výzkumy na Hradě (340) Před vznikem Hradu zde existoval příkopem vydělený sakrální okrsek (341) A uprostřed něho stál kamenný stolec, na který byla nastolována knížata (342) Kamenné stolce Indoevropanů (342) U Slovanů (344) Zejména v Korutanech (345) Vznik Prahy (346) 17. Spytihněv a Vratislav, Ludmila a Drahomíra (348) Situace v Čechách a okolí po smrti Svatopluka (348) Nástup Spytihněva a odtržení Cech od Velké Moravy (350) Spytihněv vytváří ze svého středočeského knížectví stát (351) Vnitřní boje mezi Přemyslovci? (353) Usazení se Maďarů v Karpatské kotlině (354) Pád Velké Moravy (356) Česko bavorsko-havolanské spojenectví proti Sosům (357) Arnulf se stává bavorským králem (358) Arnulf a Berengar ve Veroně, veronský biskup v Praze (360) Sňatek Vratislava s Drahomírou (361) Jeho spojenectví s Maďary (362) Arnulf uzavírá roku 921 spojenectví s Jindřichem I. (363) Vratislav umírá, regentství Drahomíry (364) Václavovo vzdělání na „škole" na Budči (366) protože na Budči nejspíše sídlela Ludmila (366) „Kažení" Václava vzděláním: Ludmila a gótská Amalasvintha (367) Souhlasit či nesouhlasit s Arnulfovým sblížením s Jindřichem L: Ludmila pro, Drahomíra proti (366) Tento spor řeší Drahomíra zavražděním Ludmily (370) Proč byla Ludmila uškrcena a ne sťata? (371)

Byla svými vrahy „obětována" jakožto vdova (372) Vrahové Tunna a Gomon, Varjagové z Rusi (373) Vyhnání bavorských kněží (374) 18. Václav (375) Václav se ujímá vlády: povstání proti němu? (375) Vyhnání Drahomíry (377) Václavova povaha: diskuse historiků (379) Václav a reformní hnutí v církvi (380) Mnišský ideál Crescente je výsledkem reformy kláštera sv. Jimrama roku 974 (381) Václavův postoj ke státní moci, příklad kyjevského Vladimíra (382) Byl Václav ženat? (380) Historka o Václavově synu Zbraslavovi (384) Jeho matka byla Václavovou souložnicí (385) Její nevěra (386) Václavovo řešení této trapné záležitosti (387) Václav byl ženat (388) 19. Václav a král Jindřich I )389) Vzestup Saska a maďarské nájezdy (389) Jindřich upevňuje své postavení a buduje armádu (390) Utočí na Havolany a Dalemince (391) A odtud se náhle obrací do Cech, poráží spolu s Arnulfem Václava (392) Widukind o podmanění Václava roku 929 (392) Diskuse o jeho zprávě: B. Bretholz, W. Wostry (396) V. Novotný, J. Pekař (397) Václav nemohl být zabit roku 929, protože by Widukindova zpráva nedávala žádný smysl (398) Jindřich zajišťuje roku 929/930 velkou akcí mezi vévody a knížaty svému synovi nástupnictví (398) „Podmanění" Václava bylo součástí této akce (401) Jindřich a Arnulf se obávali Václavova spojenectví s Maďary (402) Tribut placený Václavem Jindřichovi (403) Byl původně placen do Bavorska (404) A byl placen z celých Čech (405) Václavovy politické ambice a stavba sv. Víta (406) Proč Václav stavěl tento kostel? (408) Ideálním vzorem mu byly repliky cášského oktogonu na říšských folcích (409) Chtěl zřídit Prahu jako vznešené sídlo „západního“ typu (410) Byl Jindřichovi rovnocenným partnerem: darování ramene sv. Víta (411) Pozdní zprávy o něm (412)

Význam relikvie: zaručovala smlouvy (413) Byla zástavou dohod mezi Václavem a Jindřichem (414) Jak máme chápat poddání se Václava Jindřichovi? (415) Václav se nepoddal říši, protože ta tehdy neexistovala (416) Nepřijal Čechy v léno (417) Výsledek: vratká rovnováha (418) 20. Vražda (419) Václavův boj s kouřimským knížetem (419) Kouřimský kníže a Slavníkovci (420) Příbuzenské vztahy Slavníkovců (421) Jejich příbuzenství s Otóny (422) Kouřimská knížata byla z jiného rodu než Slavníkovci (422) Václavovo dilema: postavit se Jindřichovi znamená podmanit si nejprve česká knížata, to je však příliš riskantní (426) Roku 933 se Arnulf znovu pokouší získat italské království (427) I Jindřich chce stejně jako Václav „jít do Říma" (427) Vražda Václava: chronologie událostí (428) Co se vlastně odehrálo na Staré Boleslavi 28. září 935? (431) Nebyla to jen náhoda? (434) Boleslavův boj s „podkrálem" a se Sasy (435) Odehrál se za hranicemi, někde u Míšně, podkrálův hrad však byl v Čechách, asi v Poohří (436) Boleslav buduje stát: zakládá správní hrady a kostely na nich (437) Christianizace země za pomoci knězi z Moravy (438) Razí první minci (439) Zavádí všeobecnou „daň z míru“ (439) Vznik českého státu (440) -- Místo doslovu (441) -- Dodatek 1. Dvě stati o antropologickolékařském výzkumu pozůstatků nejstarších Přemyslovců (449) Nejstarší Přemyslovci ve světle přírodovědeckého a historického zkoumání (450) O novém výkladu chronologie nejstarších Přemyslovců (471) -- Dodatek 2. „Descriptio civitatum et regionumad septenmtrionalem plagam Danubii“ takzvaný Geograf bavorský (479)

(OCoLC)37720348

cnb000209113