Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 28.08.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(2) Půjčeno:2x 
BK
1. vyd.
Praha : Mladá fronta, 1964
298 s., [44] s. obr. příl. : il.

objednat
Kolumbus ; sv. 21
Obsahuje bibliografii
Ředitel pražské zoologické zahrady poutavě sleduje v publikaci všední život zvířat v zoologické zahradě, a to bez senzací, příkras a výmyslů. Dovídáme se, jak zvířata bydlí, jaký je program jejich denní činnosti, jaký je jejich smyslový život, jak se brání proti nepříteli, jak se rozmnožují, jaký je jejich společenský život a další zajímavé, byť běžně přehlížené podrobnosti.
000081819
JAK ZVÍŘATA BYDLÍ ... 9 // Areál, blochor, biotop a zlatá svoboda — Zvířecí teritorium — Jak veliký „byt“? — Značení okrsku zvukem — Pachové značky — Optické signály - „Vnitřní zařízení domácnosti“ — Ochozy — Domáci teplota — Složení půdy — A jiné požadavky „dobrého bydlení“ // DENNÍ PROGRAM ZVÍŘAT ...24 // Zvířata denní a noční — Zvířata monofázická a polyfázická — Vnější vlivy působí na průběh denních rytmů — Aktivita zvířat v zajetí — „Vnitřní hodiny“ — Orientace živočichů v přírodě — Orientační smysl ptáků — Sluchová orientace netopýrů — Příklady denních cyklů zvířat // O SMYSLOVÉM ŽIVOTĚ ZVÍŘAT. ZVÍŘE JAKO KOŘIST A NEPŘÍTEL ...42 // Vztahy mezi zvířaty: konkurence a přátelské soužití — Ochrana před nepřítelem je nadřazena všem ostatním životním projevům — Zvířecí smysly jsou jiné — Zrak — Oko obratlovců — Ostrost zraku — Zaostřování oka — Citlivost na světlo — Vidění barev — Sluchové ústrojí — Fyzika zvuků — Výkonnost sluchu u hmyzu, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců — Čich — Vztah „kořist a nepřítel“ — Preventivní ochranné chování — Varovné signály — Útěk — Útěková vzdálenost — Různé útěkové a obranné reakce — AMnese — Autotomie — Vystřikování barviva — Kolektivní ochrana — Stavění se raněným — Ochranné reakce a stavba těla — Přizpůsobení šelem — Aktivní obrana - Kritická vzdálenost // PROBLÉMY VYŽIVY ZVÍŘAT ...91 // Základní pojmy: živiny — Voda ve výživě — Vyměšování — Balast — Pocit hladu — Kolik zvíře potřebuje potravy — Hromadění zásob v těle — Zimní spáči — Výživa v zimě — Využití potravy — Tabulky složení mléka a některých nejobvyklekších zvířecích potravin -
Denní kalorický výdej — Velikost zvířete a množství potravy — Býložravci, všežravci, masožravci — Jídelníček ptáků a savců v přírodě: rostlinná potrava, živočišná potrava, zdechliny, trus — Kronismus a kainismus - Nároky pa druhové složení potravy - Problémy krmení v zoo — Jak zvířata vyhledávají potravu — Jak zvíře pozná „svou“ potravu — I způsob sbírání či lovu je vrozený — Získávání potravy a tvar těla — Předběžné zpracování potravy — Používání nohou při „jídle“ — Příživnictví — Zvířata, která nepijí — Hospodaření vodou u stepních zvířat a u velblouda — Jak zvířata pijí — Kolik vody vypiji — Zvířata nepijí jen vodu — Nároky na kvalitu vody — Vyměšování a trus — Vývržky — Tvoření zásob // I ZVÍŘATA SPÍ ...148 // Spánek, nebo jen odpočinek? — Zdánlivý spánek a dřímota — Spánek není jen z únavy — Spánek hluboký a lehký — A co ochrana před nepřítelem? — „Vnitřní hodiny“ a světlo určují čas spánku — Hromadné nocování — Roční cyklus bdění a spánku — Kde zvířata nocují — Poloha těla při spánku — Proč spící pták nespadne s větve — Spánek na jedné noze, na vodě, v závěsu na větvi — Zvířata si upravují lože a používají přikrývky — Spánek pod vodou a vstoje — Jak spí žirafa a jak slon — Jak dlouho zvířata spí — Mají zvířata sny? // DENNÍ TOALETA ZVÍŘAT ...165 // Začíná se protahováním — Zívají i ryby — Péče o peří a srst — Jak se vodní pták může utopit — Ptáci si musí peří mastit sami — „Prachový pudr“ — Koupání — Popelení — „Namravenčování“ — Drbání a otřepávání — Z čeho se skládá denní toaleta savců — Čištění srsti — Opice si nevybírají blechy —
Proč se otřepávají savci — Drbání — I savci se rádi koupou, ale nedovedou všichni plavat — „Sociální péče“ o hygienu — Zvířata se ráda parfemují // JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ...180 // Nižší zvířata: zajímavé příklady rozmnožování a určení pohlaví — Ptáci a savci: vždy dvě pohlaví — Cím je určeno pohlaví — Druhotné pohlavní znaky a jejich proměnlivost — Umělá a přirozená kastrace — Zvířata se nerozmnožují kdykoliv — Podstata říje — Kaňkování a menstruace — Nervové vlivy — Jak se zvířata při rozmnožování chovají — Nezbytné námluvy — Koljuška, příklad řetězce reakcí při námluvách a páření — Zásnubní hry divokých kachen — Jejich páření a „řádění“ — Jak se poznají kachní a husí „manželé“ — Námluvy divokých hus, rybáků, roháčů velkých a volavek — „Věrnost“ manželovi nebo společenství hnízda? — Manželství Čápů — Trvalý svazek hus a krkavců — Při toku se pozná pohlaví (krkavci a racci) — Holubí „láska“ — Vábivý signál jespáka bojovného — Savci se řídí čichem — Námluvy s honičkami — Iniciativní samice vřešťanú — Tlumení útočného charakteru samců — Znovu význam čichu — Pářicí orgány a pohlavní vzrušení ptáků a savců — Délka páření — Svázání u psovitých šelem — Jiné způsoby páření savců — Péče o mláďata — Zvláštní chování má opět svůj význam — Vrozené schema mláděte a matky — Cichlidy přechovávají mláďata v tlamě — Mláďata ryb poznají rodiče, ale rodiče ne vždy mláďata — Ptáci: stavba hnízda, snášení vajec a jejich vlastnosti, začátek sezení na vejcích, počet snesených vajec, doba sezení — Poznají ptáci svá vejce? — Tělesná příprava na hnízdění —
Racek nepozná vlastní vejce, ale pozná mláďata — Vejce vypadlá z hnízda — Záliba v obrovských vejcích — Péče o vejce při sezení — Doba sezení je patrně vrozená — Kdo sedí na vejcích — „Umělá líheň“ tabonů — „Hnízdění“ tučňáků císařských — Všeobecně o klubání — Péče o tučňáčí mládě — Péče o mláďata: u nekrmivých ptáků a u krmivých — Způsoby krmení — Odstraňování trusu z hnízda — Zobáky mláďat — Jak poznají rodiče mláďata a naopak — O divokém houseti a nevlastní husí matce — Umění vodit kachňata — Jiné poznávací znaky rodičů — Kukaččí mládě — Savčí péče o mláďata — O březivosti zajíce a letní říji srnce — Utajená březivost — Délka březivosti — Porod a jeho průběh u slona, žirafy a hrocha — „Aktivní“ a „pasivní“ typ kopytníků — Porod u šelem a opic — Chování matky к novorozenému mláděti — „Otec“ a mládě — Kojení — Rušivé vlivy zvenčí — Přenášení a vodění mláďat — Rozmnožování u ptakořitných a vačnatců — Nakonec o „opuštěných“ srnčatech // SPOLEČENSKÝ ŽIVOT ZVÍŘAT ... 260 // Pár — Manželství — Rodina — Velká rodina potkanů, vřešťanů a vlků — Opičí tlupa — Tlupy lachtanů, jelenů, divokých oslů a koní — Kolonie — Hejna a stáda — Sociální pud společenských zvířat — Vztahy ve společnosti: Individuální vzdálenost, kontaktní a distanční typ, sociální hierarchie a její význam — К čemu je dobré tyranství — Jak se poznají sokové — Způsob boje „mezi našinci“ — Projevy podřízenosti — Vztah к raněným a nemocným druhům — Zvířecí „řeč“ — Mimické schopnosti zvířat — Hlasy zvířat a jejich význam — Chce zvíře něco sdělit? — Šimpanzice Viki se učí mluvit - Žebrání zvířat - Zvířecí hry // LITERATURA ...292
(OCoLC)85345644
cnb000477895

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC