.

0 (hodnocen0 x )

(11) Půjčeno:11x 

BK

Vyd. 1.

Brno : Petrov, 2003

66 s.

ISBN 80-7227-172-5 (brož.)

Obsahuje údaje o autorovi

000084111

Obsah // Báseň je... Nic, a vše! Vyšší stav ducha [7] // Potopa! V nás, i tam... Pánbůh se hněvá... [8] // Tak už spi... Aspoň ty... Hra už je dohrána [9] // Těžko lze oddělit bolest a pýchu... [10] // Těch hrůz, co bdí u mého lože ! [11] // Nechtěl jsem sice hrát, přesto mi rozdali [12] // Svítá... A mně se tmí blednoucí obloha [13] // Měl jsem s ní asi jít radši dál od hřiště... [14] // Kam se jen podívám, všude jsem zadlužen [15] Poslední zápalka! Bože, ať nezhasne... [16] // Další noc před sebou v potu a hrůze... [17] // Je ticho jako před bouří, co nevidět to začne [18] Nad řekou leží kouř, a já zas po roce [19] // Nechci jít na věčnost! Nechci a nepůjdu [20] Nedělám nic. Už přes měsíc... [21] // Oblohu zahalil křídlem svým anděl tmy... [22] // Tělo se mělo... Duše sklízí [24] // Co jsem to měl... Fuj, mouchu vpuse! [25] // Nemohu polknout, tesknotou mi v krku vyschlo [26] Zamženým oknem hledím ke hřbitovu nahoru [27] Tak sám... V zahradní „Na Piavě“ [28] // Budiž mi lehká zem! Navěky, stále... [30] // Tvář ? zulíbání... Žula hladká [31] // „Nebo ty nechceš?“ — znejistěla [32] // Házela sebou jako vzteklá [33] // Neděle smrtná... Řekou táhly [34] // Ano, teď hned a okamžitě [35] // Odejít nelze, zůstat nelze! [36] // Cítím se prázdný, mdlý a starý [37] // Už neotvírám takřka ústa [38] // Dny tropické a noci chladné [39] // Šeříky, jasmín,

hloh! — Och, je tu zase jaro! [40] // Dvě svíce v hlavách prázdné postele [41] // Jsem rozhodnutý. Chvíle zásadního zlomu... [42] // Ne, žádný kámen, žádný vrchol strmé hory [43] Odkud ta hudba zní?... Jdu s uchem na stěně [44] Pohár mé hořkosti do dna je dopitý [45] // Zježené chlupy; neklid, v celém těle chvění [46] Slunce je denně níž a níž [47] // Advent [48] // Koleda [49] // Samota vládne mému domu pevným žezlem... [50] Oči, rty... —Andělské! Pel studu na pleti... [51] Doslova po krk mám míst, odkud kráčím [52] // Divný den, divná noc; divného roku skon [53] // Běž si ji umýt, a jdem na to, kotě [54] // Teď, kdy už noc nabrala slibný spád [55] // Snad nejsem ani člověk... Možná netvor, zvíře... [56] Chtít spasit svět, když ani sám už nemám sil [57] Ledna půl, marnosti začaly žně [58] // Obvyklá směsice hnusu a lítosti [59] Všechno spí, v jediném okně se nesvítí [60] Můj pseudonym? — Nomen omen! [61] Vlak jede krajinou, záclonka mlaská [62] Vždy nečekaně láska do života vkročí [63] Nebylo, pravda, příliš světla... [64] // Ne, už jsem nevěřil, že si tě vysním... [65] Kde se to probouzím?... Aha, už tuším [66]