.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:6x 

BK

Příručka

Praha : Jan Bárta a Antonín Smrček, 1992

358 s. : il. ; 21 cm

ISBN 80-900017-9-3 (brož.)

000085222

Rekat.

1 Předmluva 16 // 2 Práce s knihou 17 // 3 Základní gramatické pojmy 19 // 3.0.1 Pojmy obecné 19 // 3.0.2 Pojmy související s výslovností a pravopisem 20 // 3.0.3 Pojmy související s tvořením slov 20 // 3.0.4 Pojmy související s větnou skladbou 20 // 3.0.5 Pojmy související s tvaroslovím 20 // 4 Francouzsky jazyk 23 // 4.1 Slova základní 23 // 4.2 Slova přejatá 23 // 5 Zvuková podoba francouzského jazyka 25 // 5.1 Výslovnost 25 // 5.1.1 Systém francouzských hlásek 25 // 5.1.2 Samohlásky ústní 26 // 5.1.3 Samohlásky nosové 28 // 5.1.4 Polosouhlásky 29 // 5.1.5 Souhlásky 29 // 5.2 Slabiky 31 // 5.2.1 Dělení slabik 31 // 5.3 Třídění slabik z hlediska otevřenosti 32 // 5.3.1 Slabika otevřená 32 // 5.3.2 Slabika zavřená 32 // 5.4 Třídění slabik z hlediska hlasové sily 32 // 5.4.1 Slabika prízvučná 32 // 5.4.2 Slabika neprízvučná 32 // 5.5 Rytmická skupina a přízvuk 33 // 5.5.1 Rytmická skupina 33 // 5.5.2 "Accent tonique" 33 // 5.5.3 "Accent ďinsistance" 33 // 5.5.4 "Accent intellectif" 33 // 5.6 Melodie základních typů vět 34 // 5.6.1 Oznamovací věta 34 // 5.6.2 Tázací věta 34 // 5.6.3 Rozkazovací věta 35 // 5.6.4 Zvolací věta 35 // 5.7 Navazování 36 // 5.7.1 Příklady navazování mezi hláskami 36 // 5.8 Vázání 37 // 5.8.1 Vázání povinné 37 // 5.8.2 Vázání zakázané 38 // 5.9 Některé zvláštnosti ve výslovnosti 40 // 6 Psaná podoba francouzského jazyka 41 // 6.1 Samohlásky ústní a nosové 41 // 6.1.1 Samohlásky ústní 41 // 6.1.2 Samohlásky nosové 45 // 6.2 Polosouhlásky 46 // 63 Souhlásky 49 // 6.4 Zvláštní znaky a příznaky 55 // 6.4.1 "Accent aigu" 55 // 6.4.2 "Accent grave" 55 // 6.4.3 “Accent circonflexe" 55 // 6.4.4 "Cédille" 56 // 6.4.5 Tréma 56 // 6.4.6 Použití apostrofů před samohláskou a »němým h« 56 //

6.4.7 Použití apostrofů ve zvláštních případech 57 // 6.5 Psaní velkých písmen 58 // 6.5.1 Na začátku věty 58 // 6.5.2 U podstatných jmen 58 // 6.5.3 Ve zvláštních případech 59 // 6.6 Interpunkční znaménka 60 // 6.6.1 Tečka 60 // 6.6.2 Čárka 60 // 6.6.3 Středník 61 // 6.6.4 Otazník 62 // 6.6.5 Vykřičník 62 // 6.6.6 Dvojtečka 62 // 6.6.7 Uvozovky 62 // 6.6.8 Pomlčka 63 // 6.6.9 Tři tečky 64 // 7 Tvořeni slov 65 // 7.1 Tvořeni slov skládáním 65 // 7.2 Tvořeni slov odvozováním předponami 65 // 7.3 Tvoření slov odvozováním příponami 70 // 7.3.1 Přípony podstatných jmen abstraktních 70 // 7.3.2 Přípony podstatných jmen konkrétních 71 // 7.3.3 Přípony přídavných jmen 74 // 7.3.4 Poznámka ke tvoření slov příponami 75 // 7.4 Tvoření slov zkracováním 76 // 7.4.1 Zkratky 76 // 7.4.2 Iniciálové zkratky 77 // 7.4.3 Rekompozita 77 // 7.5 Tvoření slov konverzí 78 // 8 Podstatná jména 79 // 8.1 Rod podstatných jmen 79 // 8.1.1 Přirozený rod 79 // 8.1.2 Stejná podstatná jména se dvěma různými rody 79 // 8.1.3 Jména profesí 80 // 8.1.4 Rod zeměpisných jmen 80 // 8.1.5 Rod automobilových značek 80 // 8.1.6 Slova, která se ve francouzštině i češtině stejně nebo podobně // píší či vyslovují a mají odlišný rod 81 // 8.1.7 Rod podstatných jmen zakončených na "-eur" 81 // 8.1.8 Charakteristická zakončení podstatných jmen 81 // 8.2 Množné číslo podstatných jmen 82 // 8.2.1 Množné číslo s koncovkou 11-s" 82 // 8.2.2 Zvláštnosti ve výslovnosti a pravopisu množného čísla 83 // 8.2.3 Množné číslo s koncovkou "-x" 83 // 8.2.4 Množné číslo s koncovkou n-x" (zvláštnosti) 84 // 8.2.5 Množné číslo podstatných jmen složených 84 // 8.3 Určitý člen 86 // 8.3.1 Tvary určitého členu 86 //

8.3.2 Spojení předložek "á" a "de" se členem určitým 87 // 8.3.3 Clen + titul 87 // 8.3.4 Člen + oslovení více osob 88 // 8.3.5 Člen + dny v týdnu, části dne, datum 88 // 8.3.6 Názvy hotelů, kin, lodí apod. 88 // 8.4 Neurčitý člen // 89 // 8.4.1 Tvary neurčitého členu 89 // 8.4.2 Vynechávání neurčitého členu 89 // 8.5 Člen dělivý 90 // 8.5.1 Tvary členu dělivého 90 // 8.5.2 Užívání členu dělivého 90 // 8.5.3 Dělivý člen po předložkách 90 // 8.5.4 Vynechávání dělivého členu 91 // 8.6 Vynechávání určitého a neurčitého členu 92 // 8.7 Skloňování podstatných jmen 94 // 9 Přídavná jména 97 // 9.1 Základní stupeň přídavných jmen 97 // 9.1.1 Pravidelné tvary přídavných jmen 97 // 9.1.2 Přídavná jména mužského rodu zakončená v jednotném čísle na "-S“ 97 // 9.1.3 Přídavná jména mužského rodu zakončená v jednotném čísle na "-e" 98 // 9.1.4 Nepravidelná přídavná jména 98 // 9.1.5 Neměnná přídavná jména 100 // 9.1.6 Zvláštní tvary některých přídavných jmen 101 // 9.1.7 Postavení přídavných jmen 101 // 9.1.8 Postavení přídavných jmen (zvláštní případy) 102 // 9.1.9 Závislost významu přídavných jmen na jejich postavení ve větě 102 // 9.1.10 Spojení předložky "de" s přídavným jménem 103 // 9.1.11 Přídavné jméno rozvité 103 // 9.1.12 Přídavné jméno neshodné 103 // 9.1.13 Několik podstatných a jedno přídavné jméno 104 // 9.1.14 Jedno podstatné a několik přídavných jmen 104 // 9.2 Stupňování přídavných jmen 105 // 9.2.1 Stupňování pravidelné 105 // 9.2.2 Stupňování nepravidelné 105 // 9.2.3 Absolutní stupeň přídavných jmen 106 // 9.2.4 Přídavná jména ve tvaru odpovídajícím 2. nebo 3. stupni 106 // 9.2.5 Porovnávání vlastností vyjádřených příd. jménem 107 //

9.2.6 Zesílený druhý a třetí stupeň přídavných jmen 107 // 10 Zájmena 109 // 10.1 Osobní zájmena 109 // 10.1.1 Osobní zájmena samostatná - tvary, postavení a význam ve větě 109 // 10.1.2 Osobní zájmena nesamostatná 110 // 10.1.3 Neurčitý podmět "on" 110 // 10.1.4 Použití zájmena "vous" 111 // 10.1.5 Střední rod zájmen 111 // 10.1.6 Postavení zájmenného podmětu ve větě 112 // 10.1.7 Postavení zájmenného předmětu ve větě 112 // 10.1.8 Postavení dvou zájmenných předmětů ve větě 113 // 10.2 Zvratná zájmena 114 // 10.2.1 Zvratná zájmena ve spojení se slovesem 115 // 10.2.2 Užití zvratného zájmena "soi" 115 // 10.3 Ukazovací zájmena 116 // 10.3.1 Tvary ukazovacích zájmen samostatných 116 // 10.3.2 "Celui" nebo “celui-ci" 116 // 10.3.3 Tvary ukazovacích zájmen nesamostatných 117 // 10.4 Přivlastňovací zájmena 117 // 10.4.1 Tvary samostatných přivlastňovacích zájmen 117 // 10.4.2 Použití samostatných přivlastňovacích zájmen 118 // 10.4.3 Tvary nesamostatných přivlastňovacích zájmen 118 // 10.4.4 "Mon", "ton", "son" místo "ma", "ta“, "sa" 119 // 10.4.5 Označování částí těla 120 // 10.4.6 Přivlastňovací zájmeno ve spojení s "propre" 120 // 10.5 Tázací zájmena 120 // 10.5.1 Tázací zájmena samostatná - jednoduché a opisné tvary 120 // 10.5.2 Složená tázací zájmena samostatná 121 // 10.6 Vztažná zájmena 122 // 10.6.1 Vztažná zájmena "qui", "que" 122 // 10.6.2 Vztažná zájmena "auquel", "á laquelle" 122 // 10.6.3 Vztažné zájmeno "dont" 123 // 10.6.4 Vztažná zájmena "duquel", "de laquelle" 123 // 10.6.5 Vztažná zájmena "lequel", "laquelle" 124 // 10.6.6 Vztažná zájmena "ce qui", "ce que" 124 // 10.6.7 Předložka + "quoi" 125 // 10.7 Neurčitá zájmena 125 // 10.7.1 Tvary zájmena "tout" 125 // 10.7.2 Zájmena "chaque" / "chacun" 127 //

10.7.3 Některá další neurčitá zájmena 127 // 10.7.4 Zájmeno "méme" 130 // 10.8 Příslovečná zájmena "en, y" 131 // 10.8.1 Použití "en, y" jako příslovce 131 // 10.8.2 Použití "en" jako zájmena 131 // 10.8.3 Užití zájmena "en", jde-li o osoby 132 // 10.8.4 Použití "y" jako zájmena 132 // 10.8.5 Postavení zájmena "en" a "y" v kladném // rozkazovacím způsobu 132 // 10.8.6 Postavení "y, en" spolu ve větě v ostatních případech 133 // 11 Číslovky 137 // 11.1 Přehled základních číslovek 137 // 11.2 Zvláštnosti ve výslovnosti 137 // 11.3 Zvláštnosti v pravopise a použití 138 // 11.4 Časové údaje 140 // 11.5 Datum 140 // 11.6 Číslovky řadové 141 // 11.7 Číslovky hromadné 141 // 11.8 Číslovky násobné 142 // 11.9 Číselná příslovce 142 // 11.10 Matematické výrazy 142 // 12 Slovesa 145 // 12.1 Úvod 145 // 12.2 Oznamovací způsob (ľindicatif) 147 // 12.2.1 Přítomný čas (le présent) 147 // 12.2.2 Zvláštnosti v pravopise a výslovnosti sloves I. slovesné třídy 148 // 12.2.3 Imperfektum (ľimparfait) 150 // 12.2.4 Minulý čas složený (le passé composé) 151 // 12.2.5 Předminulý čas (le plus-que-parfait) 152 // 12.2.6 Minuly čas jednoduchý (le passé simple) 153 // 12.2.7 Le passé antérieur 154 // 12.2.8 Blízká minulost (le passé récent) 154 // 12.2.9 Budoucí čas (le futur simple) 155 // 12.2.10 Předbudoucí čas (le futur antérieur) 156 // 12.2.11 Blízká budoucnost (le futur proche) 156 // 12.3 Podmiňovací způsob (le conditionnel) 157 // 12.3.1 Podmiňovací způsob přítomný (le conditionnel présent) 157 // 12.3.2 Podmiňovací způsob minulý (le conditionnel passé) 158 // 12.4 Rozkazovací způsob (l’impératif) 159 // 12.4.1 Rozkazovací způsob přítomný (1’impératif présent) 159 // 12.4.2 Opis rozkazovacího způsobu 160 //

12.4.3 Rozkazovací způsob minulý // 160 // 12.5 Konjunktiv (le subjonctif) 161 // 12.5.1 Konjunktiv přítomný (le présent du subjonctif) 161 // 12.5.2 Konjunktiv minulý (le passé du subjonctif) 162 // 12.5.3 Konjunktiv imperfekta (l’imparfait du subjonctif) 162 // 12.5.4 Konjunktiv předminulého času // (le plus-que-parfait du subjonctif) 163 // 12.6 Použití konjunktivu 164 // 12.6.1 Použití konjunktivu v hlavní větě 164 // 12.6.2 Užití konjunktivu po slovesech vyjadřujících pocit 164 // 12.6.3 Užití konjunktivu po slovesech vyjadřujících vůli 165 // 12.6.4 Užití konjunktivu po slovesech vyjadřujících nejistotu 165 // 12.6.5 Užití konjunktivu po slovesech vyjadřujících úvahu 166 // 12.6.6 Použití konjunktivu ve vztažných větách 167 // 12.6.7 Použití konjunktivu po neurčitých zájmenech 167 // 12.6.8 Použití konjunktivu po spojkách 168 // 12.6.9 Významový rozdíl použitého konjunktivu a oznamovacího // způsobu ve vedlejší větě 169 // 12.6.10 Vliv použitých slovesných způsobů na významový // odstín věty 169 // 12.7 TVpný rod (le passif) 170 // 12.7.1 Tvoření trpného rodu 170 // 12.7.2 Použití trpného rodu 170 // 12.8 Infinitiv (ľinfinitif) 171 // 12.8.1 Infinitiv přítomný a minulý 171 // 12.8.2 Infinitiv ve funkci slovesné 171 // 12.8.3 Infinitiv ve funkci jmenné 172 // 12.8.4 Infinitiv po předložkách uvozujících příslovečné věty 172 // 12.8.5 Infinitiv ve slovesné vazbě bez předložky 173 // 12.8.6 Infinitiv ve slovesné vazbě s předložkou "á" 174 // 12.8.7 Infinitiv ve slovesné vazbě s předložkou "de" 175 // 12.9 Slovesné vazby 176 // 12.10 Příěestí 179 // 12.10.1 Příčestí přítomné (le participe présent) 179 // 12.10.2 Příčestí minulé (le participe passé) 181 // 12.10.3 Shoda příčestí minulého 181 //

12.10.4 Příčestí minulé složené (le participe passé composé) 182 // 12.10.5 Přechodník přítomný (le gérondif) 183 // 12.10.6 Použití přechodníku přítomného 184 // 12.10.7 Postavení přechodníku přítomného ve větě 184 // 12.11 Neosobní slovesa 185 // 12.12 Zvratná slovesa // 186 // 12.13 Polopomocná a způsobová slovesa 188 // 12.13.1 Polopomocná slovesa v časovém vztahu 188 // 12.13.2 Polopomocné sloveso "(se) faire" 189 // 12.13.3 Polopomocné sloveso "laisser" 189 // 12.13.4 Způsobová slovesa 189 // 12.14 Souslednost časová 191 // 12.14.1 Souslednost časová v oznamovacím způsobu 191 // 12.14.2 Souslednost časová v konjunktivu 191 // 12.14.3 Výjimky z pravidla o časové souslednosti 192 // 12.15 Nepravidelná slovesa 193 // 13 Příslovce 207 // 13.1 Základní stupeň příslovcí 207 // 13.1.1 Pravidelné tvoření příslovcí 207 // 13.1.2 Nepravidelné tvoření příslovcí 207 // 13.1.3 Vyjádření příslovcí přídavným jménem 208 // 13.1.4 Vyjádření příslovcí předložkovým rčením 208 // 13.1.5 Vyjádření příslovcí slovesem 208 // 13.1.6 Použití příslovce jako přídavného jména 209 // 13.1.7 Příslovce "trěs", "beaucoup", "fort" 209 // 13.1.8 Druhy příslovcí 209 // 13.1.9 Příslovce vyjadřující souvztažnost 211 // 13.1.10 Příslovce omezovači 211 // 13.2 Stupňování příslovcí 212 // 13.2.1 Stupňování pravidelné 212 // 13.2.2 Stupňování nepravidelné 213 // 13.2.3 Porovnávání vlastností vyjádřených příslovcem 213 // 14 Předložky 215 // 14.1 Předložky obecně 215 // 14.2 Předložky stojící samostatně 215 // 14.3 Předložky jednoduché 216 // 14.4 Předložkové výrazy 224 // 14.5 Opakování předložek 226 // 14.6 Předložky a spojky (srovnání) 227 // 15 Spojky 229 // 15.1 Spojky obecně // 229 // 15.2 Spojky souřadící 229 //

15.2.1 Ve smyslu slučovacím 229 // 15.2.2 Ve smyslu stupňovacím 229 // 15.2.3 Ve smyslu odporovacím 230 // 15.2.4 Ve smyslu vylučovacím 230 // 15.2.5 Ve smyslu vysvětlovacím 230 // 15.2.6 Ve smyslu následnosti, důsledku 231 // 153 Spojky podřadící 231 // 15.3.1 Ve vztahu všeobecném 231 // 15.3.2 Ve vztahu současnosti nebo následnosti 231 // 15.3.3 Ve vztahu příčinném 232 // 15.3.4 Ve vztahu účelovém 232 // 15.3.5 Ve vztahu účinkovém ; 232 // 15.3.6 Ve vztahu podmínkovém 232 // 15.3.7 Ve vztahu odporovacím a pnpustkovém 233 // 15.3.8 Ve vztahu výjimkovém a doplňovacím 233 // 15.3.9 Ve vztahu přirovnávacím 233 // 15.3.10 Ve vztahu způsobovém 233 // 16 Částice 235 // 16.1 Částice uvozující věty 235 // 16.2 Částice zdůrazňující větné členy 235 // 16.3 Uváděcí výrazy 235 // 17 Citoslovce 237 // 17.1 Nejpoužívanější citoslovce 237 // 17.2 Zvukomalebná slova 237 // 17.2.1 Hlasy zvířat 237 // 17.2.2 Zvuky nástrojů 238 // 17.2.3 Jiné zvuky 238 // 18 Veta kladná 239 // 18.1 Věta jednočlenná 239 // 18.1.1 Jmenná věta 239 // 18.1.2 Infinitivní věta 239 // 18.1.3 Participiální věta 240 // 18.1.4 Příslovečná věta 240 // 18.1.5 Citoslovečná věta 240 // 18.1.6 Další typy vět jednočlenných 240 // 18.2 Neúplná věta // 240 // 18.3 Věta oznamovací (dvojčlenná) 241 // 18.3.1 Základní tvar 241 // 18.3.2 Shoda přísudku s podmětem 241 // 18.3.3 Podmět 242 // 18.3.4 Přísudek 242 // 18.3.5 Postavem a význam dalších větných členů 244 // 18.3.6 Původce děje v trpných větách 245 // 18.3.7 Polovětné vazby 246 // 18.3.8 Neosobní vazby 246 // 18.3.9 Zdůraznění podmětu 247 // 18.3.10 Zdůraznění větných členů výrazem “c’est (ce sont) que” 247 // 18.3.11 Zdůraznění větného členu jeho vyjmutím z věty 248 // 18.4 Věta tázací 248 //

18.4.1 Otázka zjišťovací 248 // 18.4.2 Otázka doplňovací 248 // 18.4.3 Otázka tvořená intonací 248 // 18.4.4 Otázka tvořená inverzí jednoduchou 249 // 18.4.5 Otázka tvořená inverzí složenou 250 // 18.4.6 Otázka tvořená opisem pomocí "est-ce que" 251 // 18.4.7 Tázací zájmena 251 // 18.4.8 Vyjádření toho, že jsme nerozuměli 252 // 18.4.9 Otázka nepřímá 252 // 18.4.10 Otázka přímá a nepřímá (srovnám) 252 // 18.5 Věta rozkazovací, zvolací a přací 253 // 18.5.1 Věta rozkazovací 253 // 18.5.2 Věta zvolací 254 // 18.5.3 Věta přací 254 // 19 Veta záporná 257 // 19.1 Tvary větného záporu 257 // 19.1.1 Výraz "ne pas" 257 // 19.1.2 Výrazy "ne plus" a "ne guére" 257 // 19.1.3 Výraz "ne jamais" 258 // 19.1.4 Výraz "ne personne" 258 // 19.1.5 Výraz "ne rien" 258 // 19.1.6 Výraz "ne aucun" 259 // 19.1.7 Negace dvou větných členů 259 // 19.1.8 Vypuštění "ne" v záporu 260 // 19.1.9 Vypouštění "pas" v záporu 261 // 19.1.10 Expletivní "ne" 261 // 19.1.11 Infinitiv v záporu 262 // 19.1.12 Poznámky k záporu 262 // 19.2 Neslovesný zápor 263 // 19.3 Člensky zápor 263 // 20 Souvětí 265 // 20.1 Souvětí souřadné 265 // 20.1.1 Souvětí slučovací 265 // 20.1.2 Souvětí vylučovací 265 // 20.1.3 Souvětí odporovací 265 // 20.1.4 Souvětí důsledkové 266 // 20.1.5 Souvětí důvodové 266 // 20.2 Souvětí podřadné 266 // 20.2.1 Věty přívlastkové vztažné 266 // 20.2.2 Věty spojkové - podmětné 267 // 20.2.3 Věty spojkové - předmětné 267 // 20.2.4 Věty příslovečné časové 269 // 20.2.5 Věty příslovečné příčinné a důvodové 272 // 20.2.6 Věty příslovečné účelové 273 // 20.2.7 Věty příslovečné výsledkové a účinkové 273 // 20.2.8 Věty příslovečné podmínkové 274 // 20.2.9 Věty příslovečné přípustkové 276 //

20.2.10 Věty příslovečné srovnávací 277 // 20.2.11 Vety příslovečné způsobové 277 // 20.3 Řeč přímá, nepřímá a polopřímá 278 // 20.3.1 Řeč přímá 278 // 20.3.2 Řeč nepřímá 278 // 20.3.3 Řeč polopřímá 278 // 21 Gramatické tolerance 280 // 22 Přehled časováni sloves 287 // 23 Rozbory textů 307 // 23.1 Otázky k textům 308 // 24 Řešeni 321 // 25 Francouzsko - česky slovník 335 // 26 Rejstřík 352 // 27 Použitá literatura 358

(OCoLC)84986304

cnb000097726