.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:14x 

BK

2., rozš. vyd., (1. vyd. v Periplu)

Olomouc : Periplum, 2006

263 s., [1] složený l. ; 20 cm

ISBN 80-86624-27-7 (brož.)

Bibliografie na s. 257-263, bibliografické odkazy

Německé resumé

Čeština - morfologie - přehledy

000088477

ÚVODEM 11 // I. SYSTÉM AUTOSÉMANTICKÝCH SLOVNÍCH DRUHŮ V SPISOVNÉ ČEŠTINĚ 13 // 0. Vstupní poznámka 13 // 1. Kritéria klasifikace slovních druhů 13 // 1.1. Autosémantické slovní druhy - 1.2. Synsémantické slovní druhy - 1.3. Jsou slovní druhy jazykovou realitou? - 1.4. Předpoklady vydělení slovních druhů jako jazykové kategorie - 1.4.1. Hodnota formálních (výrazových) kritérií - 1.4.2. Kritéria sémantická a logická (V. Bröndal) - 1.4.3. Kritéria syntaktická - 1.5. Slovní druh jako model // 2. Základní pojmy navrhovaného modelu 17 // 2.1. Hierarchie syntaktických funkcí - 2.1.1. Primární a sekundární (terciální) syntaktické funkce - 2.1.2. Kuryfowiczovo »formální kritérium« primární funkce - 2.1.3. Primární syntaktická funkce a význam slov - 2.1.4. Substance a forma obsahu v slovních druzích - 2.2. Poměr mezi slovními druhy - 2.2.1. Hranice mezi slovními druhy - 2.2.1.1. Typy křížení slovních druhů - 2.2.1.2. Podíl vlastností SD v slovech hybridních - 2.2.1.3. Slovnědruhové vlastnosti sloves a deverbativ - 2.2.1.4. Abstraktní názvy vlastností - 2.2.2. Nerovnocennost slovních druhů - 2.3. Slovní druhy z hlediska povrchové a hloubkové struktury - 2.3.0. K pojmu hloubkové struktury - 2.3.1. Lyonsova koncepce slovních druhů - 2.3.2. Vztah slovních druhů k hloubkovým strukturám // 3. Základní autosémantické slovní druhy 30 // 3.1. Funkční soustava ZASD - 3.1.1. Zásady tabelace - 3.1.2. Tabulka syntaktických funkcí ZASD - 3.1.3. Významy ZASD - 3.2. Substantivum - 3.2.1. Substantivum konkrétní a abstraktní - 3.2.2. Jméno (substantivum) obecné a vlastní - 3.3. Verbum - 3.3.1. Významové typy sloves - 3.3.2. Spona a sponová slovesa - 3.3.2.1. Exkurz o sponě - 3.4. Adjektivum - 3.4.1. Adjektivum kvalitativní a vztahové - 3.4.1.1. Pojetí v Morfologii slovenského jazyka -

3.4.1.2. Poměr k adjektivům neodvozeným a odvozeným - 3.4.2. Rozsah adjektiva - 3.4.2.1. Otázka tzv. deadjektivních adverbii - З.4.2.1.1. Různorodost tradičně pojatého adverbia - 3.4.2.1.2. Výrazy typu čistě - З.4.2.1.З. Návrh koncepce adjektiva - З.4.2.1.4. Korelace tvarů -e/-o - З.4.2.1.5. Tvary na -o mimo korelaci - 3.4.2.2. Krátké tvary adjektiv - З.4.2.2.1. Rozsah - 3.4.2.2.2. Pojetí F. Kopečného - 3.4.2.2.3. Funkční charakteristika různých tříd krátkých adjektiv - 3.4.2.2.4. Adjektiva rád, nerad - 3.4.3. Souhrnná charakteristika adjektiva - 3.5. Cirkumstantivum - 3.5.1. Významové třídy cirkumstantiv - 3.5.2. Slovotvorná struktura cirkumstantiv // 4. Nástavbové slovní druhy 54 // 4.1. Lexikální kvantifikátory (číslovky) - 4.1.0. Kvantifikace a kvantifikátory různého řádu - 4.1.1. Základní číslovky - 4.1.1.1. Substantívní základní číslovky - 4.1.1.2. Adjektivní základní číslovky - 4.1.1.2.1. Čísla 1-4 - 4.1.1.2.2. Povaha determinace číslovkami - 4.1.1.2.3. Číslovky jediný, oba - 4.1.1.2.4. Neurčité adj. zákl. číslovky - 4.1.1.3. Typ pět - 4.1.1.3.1. Syntaktická a morfologická charakteristika - 4.1.1.3.2. Vliv typu pět na ostatní číslovky - 4.1.1.З.2.1. Vliv syntaktický i tvarový - 4.1.1.З.2.2. Vliv jenom syntaktický - 4.1.1.3.3. Zlomky typu půlčtvrtalpůlčtvrtého - 4.1.1.3.4. Neohebné určité číslovky a výrazy pro kvantum - 4.1.1.3.5. Vývoj číslovek typu pět aj. v slovanských jazycích - 4.1.2. Druhové číslovky (specialia) - 4.1.2.1. Význam - 4.1.2.2. Poměr k číslu substantiva - 4.1.2.З. Užití - 4.1.2.4. Adj. dvojaký, obojaký atd. - 4.1.3. Skupinové číslovky typu čtvero (kolektiva) - 4.1.4. Násobné číslovky (multiplikativa) - 4.1.4.1. Poměr k základním číslovkám - 4.1.4.2. Cirkumst. násobná číslovka u adjektiva -

4.1.4.3. Poměr mezi cirkumst. a adj. číslovkou násobnou - 4.1.4.4. Výrazy dvojmo, trojmo atd. - 4.1.5. Řadové číslovky (ordinalia) - 4.1.5.1. Významový poměr mezi adj. a cirkumst. číslovkou - 4.1.5.2. Řadová číslovka v poměru ke kvantifikaci a identifikaci - 4.1.5.3. Výrazy poslední, další - 4.1.6. Podílné číslovkové výrazy - 4.1.7. Souhrnná charakteristika systému číslovek - 4.2. Deiktická slova (identifikátory) - 4.2.0. Deixe a zástupnost - 4.2.1. Slovesná deixe - 4.2.2. Identifikace neurčitá a určitá - 4.2.2.1. Sémantická struktura neurčitosti - 4.2.2.2. Sémantická struktura určitosti - 4.2.3. Indefinita - 4.2.3.1. Substantívni indefinita - 4.2.3.2. Poměr mezi který — jaký - 4.2.3.3. Indefinita s rysem +ign - 4.2.3.4. Indefinita typu kdovíkdo - 4.2.3.5. Indefinita s rysem +vol - 4.2.3.6. Indefinita typu několik atd. - 4.2.3.7. Cirkumstantivní indefinita - 4.2.4. Definita - 4.2.4.1. Personalia - 4.2.4.1.1. Posesiva - 4.2.4.1.2. Reflexiva - 4.2.4.2. Demonstrativa 4.2.4.3. Indentifikátory ztotožňující - 4.2.4.З.1. Typ (ten)týž - 4.2.4.3.2. Typ jiný - 4.2.4.4. Totožnostní adjektiva - 4.2.4.3. Totální identifikátory 4.2.5. Vztažná slova (relativa) - 4.2.5.1. Repertoár relativ - 4.2.S.2. Závislá věta relativní - 4.2.5.3. Závislá věta s interrogativem - 4.2.5.4. Relativa jenž/ jehož atd. - 4.2.5.S. Relativa cožlpročež atd. - 4.3. Predikátory - 4.3.1. Typ zima, hanba atd. - 4.3.2. Otázka predikativa - 4.3.3. Syntakticko-sémantické třídy predikativ - 4.4. Závěry o nástavbových (satelitní) slovních druzích // 5. Poznámky o synsémantických slovních druzích 93 // II. K ZÁKLADNÍM POJMŮM FORMÁLNÍ MORFOLOGIE A MORFONOLOGIE 95 // 1. k pojetí morfému 95 // 1.1. Terminologie - 1.2. Pojetí variability morfému - 1.3. Variabilita morfému z hlediska znaku //

2. Základní pojmy morfématiky 97 // 2.1. Pojmy morfologické paradigmatiky - 2.1.1. Slovní tvar - 2.1.2. Morfologická báze - 2.1.3. Morfologické paradigma - 2.1.4. Morfologický typ - 2.1.5. Slovotvorný typ - 2.2. Morfémy - 2.2.1. Kořeny - 2.2.2. fixy - 2.2.3. Lexikální morfémy - 2.2.4. Alternační morfémy - 2.2.5. Asociované morfémy - 2.2.6. Šev jako morfém - 2.3. Konektémy - 2.3.1. Status konektému - 2.3.2. Sekundární konektivní funkce morfémů - 2.3.3. Místo konektému v slovním tvaru (součást kmene — složeného sufixu) 2.4. Hodnocení alomorfu - 2.4.1. Podmínka identity významu - 2.4.2. Podmínka materiální souvislosti - 2.4.2.1. Morfy více než jednofnémové - 2.4.2.2. Morfy jednofonémové - 2.4.2.3. Dvoufonémové morfy lišící se oběma fonémy - 2.4.2.4. Nulový alomorf - 2.4.3. Nekomplementární alomorfy (stylistické) - 2.5. Různomorfémové morfy - 2.5.1. Paralelní a synonymní morfémy - 2.5.2. Supletivní morfémy - 2.5.3. Nulový morfém (konektém) // 3. K morfonologii 108 // 3.1. Morfoném v pojetí Trubeckého - 3.2. Bloomfieldova koncepce morfofonému - 3.2.1. Ohlas Bloomfieldovy koncepce - 3.2.2. Vliv teorie distinktivních fenologických rysů - 3.3. Stanovisko autora k teorii distinktivních rysů - 3.4. Použitelnost pojmu morfonému - 3.5. Nerovnocennost alomorfů - 3.5.1. Prediktabilnost alomorfů - 3.5.2. Redukce a rozšiřování - 3.5.3. Poměr mezi morfémy paralelními, supletivními atd. - 3.5.4. Informačněteoretické hodnocení alomorfů - 3.6. Vztahy mezi morfématikou, morfonologii, fonologií a fonetikou // III. FORMAČNÍ PRAVIDLA ČESKÉ KONJUGACE 118 // 0. Konjugační kategorie 118 // 0.1. Osoba a číslo - 0.2. Soustava kategorií temporálně-modálních 0.2.1. Čas - 0.2.2. Modus - 0.2.3. Vztah času a modu - 0.2.4. Systém temporálně-modálních tvarů -

0.2.5. Relativní časy - 0.3. Slovesný rod - 0.3.1. Prostředky diateze - 0.3.2. Pojem perifrastického pasiva (kritika) - 0.4. Neurčité slovesné tvary // 1. Deskriptívni a generativní pojetí slovesných tvarů 126 // 1.1. Vývoj této koncepce - 1.2. Výhody a nevýhody - 1.3. Pojetí S. Romportla // 2. Pojetí naší práce 129 // 2.1. Základní pojmy - 2.1.1. Tvoření jednoduchých tvarů - 2.1.2. Gramatické sufixy koncové a nekoncové. Symbolika - 2.1.3. Závislost kmene na gramatickém morfému8 Obsah // 3. Generativní model slovesného tvaru 131 // 3.1. Základní schéma a základní pravidla - 3.2. Další pravidla - 3.3. Působnost pravidel a pojem centrálnosti/perifernosti // 4. Prvky slovesných tvarů 132 // 4.1. Typy slovesných morfologických bází - 4.2. Kmenové konektémy // 5. Interpretace kolísání mezi slovesnými typy 134 // 6. Alternace kmene 135 // 6.1. Alternace kmenových konektémů - 6.2. Jiné alternace kmene 6.2.1. Vokalické alternace - 6.2.2. Konsonantické alternace - 6.2.3. Podmíněnost alternací - 6.2.4. Pravidla řady (b) - 6.3. Posloupnost aplikace pravidel // 7. Indikativ prézentu 138 // 7.1. Morfémy osoby a čísla - 7.2. Pravidla tvoření - 7.3. Příklady // 8. Imperativ 139 // 8.1. Problémy segmentace - 8.2. Pravidla tvoření - 8.3. Příklady // 9. Přechodníky 141 // 9.1. Problémy segmentace - 9.2. Alomorfy morfémů přechodníků 9.3. Morfémy rodu a čísla - 9.4. Pravidla tvoření - 9.5. Příklady - 9.6. Tvoření aktivních participií // 10. Příčestí trpné a základní tvar opisných empirických časů 144 // 10.1. Morfémy příčestí trpného - 10.2. Pravidla tvoření příčestí trpného 10.3. Morfém základního tvaru opisných empirických časů - 10.4. Pravidla tvoření - 10.5. Příklady // 11. Infinitiv 144 // 11.1. Morfém infinitivu - 11.2. Pravidla tvoření infinitivu - 11.3 Příklady //

12. Nepravidelná slovesa 147 // 12.1. Slovesa s nenormální kombinací Tp — Ti - 12.2. Slovesa dvouzákladová a vícezákladová // 13. Opisné tvary slovesa 148 // 13.1. Indikativ préterita, antepréterita a kondicionál - 13.1.1. Předběžná formule ind. prét. - 13.1.2. Pojetí pomocného elementu prét. - 13.1.3. Nulovost pomocného elementu v 3. os. - 13.1.4. Předběžná formule kond. 13.1.5. Vzájemný vztah pomocných elementů prét. a kond. - 13.1.6. Prvky popisu prét. a pravidla tvoření - 13.1.7. Interpretace tvarů antepréterita a kondicionálu min. — pravidla tvoření - 13.1.8. Příklady - 13.2. Futurum - 13.3. Deagentiv // 14. Závěrem // IV. STAVBA TVARŮ ADJEKTIVNÍ A PRONOMINÁLNÍ FLEXE V SPISOVNÉ ČEŠTINĚ 155 // 1. Kmenový konektém v adjektivní a pronominální flexi 155 // 2. Tvary se zjevným kmenovým konektémem 156 // 3. Tvary s nulovým alokonektem 157 // 4. Nejasné případy 158 // 4.1. Koncovka instr. sg. mask, a neutra - 4.2. Koncový vokál nom. sg. 4.3. Nom. sg. ten, onen, jenž - 4.4. Segmentace tvarů zájmena všechen // 5. Generativní model adjektivní a pronominální flexe 161 // 5.1. Kmeny a koncovky - 5.2. Přehled koncovek - 5.3. Základní pravidla tvoření tvarů - 5.4. Pravidla alternace kmene - 5.5. Tvoření životných a neživotných tvarů // 6. Závěrem 164 // V. KE DVĚMA KONCEPCÍM STAVBY JEDNODUCHÝCH SLOVESNÝCH TVARŮ V ČEŠTINĚ 165 // 1. Kmenotvorná přípona ve stavbě slovesných tvarů 165 // 2. Sporné otázky vydělení kmenotvorné přípony 165 // 3. České sloveso 166 // 4. Hodnocení obou pojetí kmene 169 // VI. ZMĚNY KMENOVÝCH KONEKTÉMŮ A SLOVESNÝCH TYPŮ VE VÝVOJI ČEŠTINY 172 // 0. Úvodem 172 // 1. Praslovanské období před kontrakcí 173 // 2. Období po kontrakci a jerových změnách 175 // 3. Období přehlásky 177 //

4. Období po zániku měkkostní korelace souhlásek a imperfekta 178 // 5. Vývoj od 15. stol 179 // 6. Vývoj v centrálních hanáckých nářečích 180 // 7. Závěrem 181 // VII. PREFIXACE A SLOVESNÝ VID. (k prefixům prostě vidovým a subsumpci.) 183 // VIII. PREFIXÁLNÍ SLOVESA VE VÝVOJI ČESKÉHO SLOVESNÉHO VIDU 196 // IX. MÍSTO OKAMŽITÝCH SLOVES V SOUSTAVĚ ČESKÉHO SLOVESNÉHO VIDU 204 // X. ROZŠÍŘENÍ A STABILIZACE DISTRIBUTIV TYPU POVYHAZOVAT VE SPISOVNÉ ČEŠTINĚ 210 // XI. RELATIVNÍ ZÁJMENA V ČEŠTINĚ A NĚMČINĚ (jenž — který, der — welcher) 217 // XII. k VÝZNAMU PŘEDLOŽKOVÝCH PÁDŮ V ČEŠTINĚ 221 // XIII. k JEDNOMU FUNKČNÍMU ROZDÍLU V SOUSTAVĚ PARTIKULÍ 231 // XIV. MÍSTO SLOV TYPU ANO/NE V SLOVNĚDRUHOVÉM SYSTÉMU ČEŠTINY A NĚMČINY 235 // RESUMÉ 245 // LITERATURA 257