.

0 (hodnocen0 x )

(9.5) Půjčeno:19x 

BK

Liberec : AZ KORT, 1992

ISBN 80-900008-9-4

000089177

Rekat.

182 // OBSAH // ÚVODEM 1 // O VÝVOJI PŘÍJMENÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH 3 // O PŮVODU NAŠICH PŘÍJMENÍ 10 // 1. Příjmení vzniklá z osobních jmen 11 // 1.1 Příjmení ze jmen slovanských 12 // 1.2 Příjmení ze jmen hebrejských a aramejských 14 // 1.3 Příjmení ze jmen řeckých 16 // 1.4 Příjmení ze jmen latinských 17 // 1.5 Příjmení ze jmen germánských 18 // 2. Příjmení ze jmen místních, národních a z názvů obyvatelských 20 // 2.1 Příjmení z názvů českých osad 21 // 2.2 Příjmení z německých názvů českých osad 21 // 2.3 Příjmení z názvů německých osad 22 // 2.4 Příjmení ze jmen národů, zemí a krajů 22 // 3. Příjmení motivovaná polohou, druhem či charakterem bydliště // a jeho lokalizací v terénu, dále i novostí obyvatele v místě 22 // 4. Příjmení vzniklá podle vlastností tělesných a duševních, věku // a příbuzenských vztahů 23 // 4.1 Příjmení podle fyzických vlastností, vzhledu a nápadných // částí těla 23 // 4.2 Příjmení podle duševních vlastností, sklonů ap. 24 // 4.3 Příjmení z označení věku, vzrůstu a příbuzenských vztahů 24 // 5. Příjmení podle sociálního rozvrstvení, společenských poměrů, // feudálních, církevních a vojenských hodností, právních a majetkových vztahů 24 // 6. Příjmení z názvů řemesel, různých zaměstnání a činnosti člověka // (skutečné či jen zamýšlené) 25 // 7. Příjmení z názvů živočichů a

rostlin 26 // 7.1 Příjmení ze jmen savců, ptáků a dalších živočichů 26 // 7.2 Příjmení z názvů rostlin a jejich částí, plodů apod. 26 // 8. Příjmení z názvů věcí, abstrakt, přírodních jevů ap. 27 // 8.1 Příjmení z názvů surovin, řemeslných výrobků, nástrojů, mincí, // oděvů ap. 27 // 8.2 Příjmení z názvů jídel a potravinářských výrobků, pokrmů ap. 28 // 8.3 Příjmení z abstrakt, označení přírodních a atmosférických jevů, // svátků, nadpřirozených bytostí apod. 28 // 9. Příjmení vzniklá ze slovesných pojmenování, označení různých dějů 28 // 9.1 Příjmení z tvarů příčestí minulého 28 // 9.2 Příjmení z tvarů přítomného času a rozkazovacího způsobu, // a to i ve větném spojení 29 // 9.3 Příjmení z podstatných nebo přídavných jmen odvozených ze slovesných základů (vyjadřují často i různé vlastnosti // a sklony) 29 // 9.4 Příjmení složená, která vznikla z různých předložkových, // adjektivních, číselných, příslovečných a větných spojení 29 // 183 // 10. Příjmení ze slov nesklonných, příslovcí, citoslovci aj. 30 // SKLOŇOVÁNÍ A PŘECHYLOVÁNÍ PŘÍJMENÍ 31 // 1. Mluvnická charakteristika příjmení 31 // 2. Přechylování příjmení jako problém jazykový a společenský 33 // 2. Přehled skloňování a přechylování příjmení 38 // 3.1 Příjmení je tvaroslovně podstatné jméno 39 // 3.1.1. Příjmení je v 1. pádě

zakončeno ve výslovnosti // na souhlásku 39 // 3.1.1.1 Příjmení je zakončeno na písmeno označující // souhlásku tvrdou nebo obojetnou, vzor „pán“ 39 // 3.1.1.2 Příjmení je zakončeno na písmeno označující // souhlásku měkkou, řidčeji obojetnou, vzor „muž“ 44 // 3.1.2. Příjmení je zakončeno ve výslovnosti na samohlásku 47 // 3.1.2.1 Příjmení je zakončeno na samohlásku [a], [á], // vzor „předseda“, řidčeji „pán“ 48 // 3.1.2.2 Příjmení je zakončeno na samohlásku [o], [ó], // vzor „pán“, řidčeji „muž“ 50 // 3.1.2.3 Příjmení je zakončeno na samohlásku [e], [é], // vzor „soudce“, řidčeji „pán“, „muž“ a skloňování pomocí zájmenných koncovek 52 // 3.1.2.4. Příjmení je zakončeno na samohlásku [i], [í], // skloňování pomocí zájmenných koncovek, u některých typů na [í] podle vz. „jarní“ 56 // 3.1.2.5 Příjmení je zakončeno na samohlásku [u], [ú], // vzor „pán“, řidčeji „muž“ 59 // 3.2 Příjmení je tvaroslovně přídavné jméno 62 // 3.2.1 Příjmení je tvaroslovně přídavné jméno tvrdé, vz. „mladý“ 62 // 3.2.1.1 Příjmení je původem české nebo jinoslovanské // přídavné jméno tvrdé nebo má jeho podobu 62 // 3.2.1.2 Příjmení je nejasného původu 62 // 3.2.1.3 Příjmení zakončená na -ých (-leh apod.) 63 // 3.2.2 Příjmení je tvaroslovně přídavné jméno měkké, vz. „jarní“ 63 // 3.2.3 Příjmení má tvar

přídavného jména přivlastňovacího 64 // 3.2.3.1 Příjmení zakončená na -ů, -u 64 // 3.2.3.2 Příjmení zakončená na -ův, -ůj 64 // 3.2.3.3 Slovenská příjmení zakončená na -Je, -ove 64 // 3.2.3.4 Slovenská příjmení zakončená na -ovle 65 // 4. Shrnutí 65 // SKLOŇOVÁNÍ A PŘECHYLOVÁNÍ VÍCESLOVNÝCH PŘÍJMENÍ 67 // 1. Předložka (člen ap.) a příjmení, typ van Zoen 67 // 2. Příjmení rozvinuté předložkovým pádem, typ Gómez de Avellaneda 69 // 3. Podvojná příjmení pojmenovávající jednu osobu, typ Schwarz-Bart 71 // 4. Spojení dvou příjmení pojmenovává dvě osoby, typ Kant-Laplace 73 // 5. Dvě samostatná příjmení, typ Fagundes Telies 73 // 6. Shrnutí 75 // 184 // ZAČLEŇOVÁNÍ CIZÍCH ŽENSKÝCH PŘÍJMENÍ DO ČEŠTINY // 1. Slovanská příjmení // 1.1 Polština // 1.2 Lužická srbština .. // 1.3 Slovenština // 2. Neslovanská příjmení // 2.1 Maďarština // 2.2 Řečtina // 3. Jiné evropské jazyky // 3.1 Litevština a lotyština . // 3.2 Islandšina // ZAČLEŇOVÁNÍ ORIENTÁLNÍCH PŘÍJMENÍ DO ČEŠTINY // 1. Jazyky, ve kterých stojí na prvním místě (rodné) jméno, za ním následuje příjmení // 1.1 Arabská osobní jména // 1.2 Indická osobní jména // 1.3 Pákistánská, nepálská a jiná orientální jména // 1.4 Souhrnné doporučení pro užívání orientálních jmen s pořadírr // * • // jméno + prijmem // 2. Jazyky, ve kterých stojí na prvním místě příjmení, za ním

následuje jméno // 2.1 Vietnamská osobní jména // 2.2 Čínská osobní jména // 2.3 Korejská osobní jména // 2.4 Japonská osobní jména // 2.5 Souhrnné doporučení pro orientální jména s pořadím příjmení + jméno // ? PRAVOPISNÉ PODOBĚ NAŠICH PŘÍJMENÍ // 1. Příjmení českého (slovanského) původu užívaná v češtině // 1.1 V příjmeních jsou dochována různá stadia hláskového vývoje češtiny // 1.2 Příjmení má nářeční podobu // 1.3 Příjmení zachycuje podobu před pravopisnou opravou // • # • // g-j.i-j . // 1.4 Příjmení zachycuje podobu před hláskovou změnou g - h // 1.5 Příjmení jsou psána bez háčků a čárek // 1.6 Příjmení začíná na CiVCí, Si-, Zy-/Zý // 1.7 V příjmení se vyskytují variantní podoby přípon // 1.8 Variantní podoby příjmení vyplývají z výslovnosti // 2. Příjmení českého původu psaná cizím pravopisem // 2.1 Zpětné počeštění příjmení psaných německým // • • ? // ci jiným pravopisem // 2.2 Zpětné počeštění příjmení psaných rumunským pravopisem // 2.3 Zpětné počeštění příjmení psaných azbukou // 2.4 Zpětné počeštění příjmení, v nichž se objevuje několik různých cizích pravopisných jevů // 3. Počešťování příjmení cizího původu // 76 // 76 // 77 // 78 // 79 // 80 80 81 82 82 84 86 // 88 // 88 // 91 // 92 // 93 // 94 // 95 100 102 103 // 105 // 108 // 111 // 111 // 111 // 112 // 112 // 112 // 112 // 113

// 113 // 113 // 114 // 114 // 115 // 115 // 115 // 185 // 3. 1 Počešťování příjmení německého původu 116 // 3.2 Počešťování příjmení polského původu 122 // 3.3 Počešťování příjmení maďarského původu 124 // 4. Závěry 126 // O ZMĚNÁCH PŘÍJMENÍ 127 // 1. Příjmení českého původu 128 // 1.1 Příjmení z podstatných jmen obecných, a to i dějových 128 // 1.2 Příjmení z přídavných jmen 130 // 1.3 Příjmení ze sloves (popř. podstatných jmen dějových) 130 // 1.4 Příjmení složená, která vznikla z různých předložkových, // adjektivních, příslovečných a větných spojení 130 // 1.5 Příjmení charakteru onomatopoického (zvukomalebného) 131 // 2. Příjmení cizího, zvláště německého původu 132 // O PŘÍJMENÍCH Z HLEDISKA FREKVENČNÍHO 134 // REJSTŘÍKY 148 // POUŽITÁ LITERATURA 180 // OBSAH 182