.

0 (hodnocen0 x )

(1.5) Půjčeno:3x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 2002

347 s. : il.

ISBN 80-200-0899-3 (váz.)

Obsahuje ilustrace, fotografie, tabulky, předmluvu, resumé anglicky, rejstřík

Bibliografie: s. 324-331

Bakteriologie rostlinolékařská - pojednání

Rostliny - nemoci bakteriální - pojednání

000090438

Předmluva 13 // L OBECNÁ ČÁST 17 // 1 Náplň, význam a historie rostlinolékařské bakteriologie (V. Kůdela) 19 // 1.1 Vymezení oboru 19 // 1.2 Význam oboru 20 // 1.2.1 Škodlivost bakterióz, fytoplazmóz a spiroplazmóz 20 // 1.2.2 Úloha fylosférních baktérií 22 // 1.2.3 Ambilaterální patogenita bakterií 22 // 1.2.4Transgenoze rostlin prostřednictvím bakterií 23 // 1.2.5 Uplatnění fytopatogenních bakterií v biologické ochraně rostlin 24 // 1.2.6 Komerční využití fytopatogenních bakterií mimo zemědělství 24 // 1.3 Z historie oboru 25 // 1.3.1 Fytopatogenní bakterie 26 // 1.3.1.1 ÉraT.J.Burrilla, současníka Pasteura a Kocha - konec 19. století 26 // 1.3.1.2 Éra E. E Smithe - první čtvrtina 20. století 27 // 1.3.1.3 Éra objevů nových fytopatogenních bakterií a epidemiologických studií - druhá čtvrtina 20. století 27 // 1.3.1.4 Éra biochemie a molekulární biologie - druhá polovina 20. století 27 // 1.3.2 Fytoplazmy a spiroplazmy 28 // 1.3.3 Rostlinolékařská bakteriologie v českých zemích 28 // 2 Charakteristika prokaryot (V. Kůdela) 31 // 2.1 Tvar a velikost 33 // 2.2 Stavba bakteriální buňky a její funkce 35 // 2.2.1 Prvkové a látkové složení 35 // 2.2.2 Buněčná stěna 35 // 2.2.2.1 Bakterie s defektní stěnou 36 // 2.2.3 Pouzdro 37 // 2.2.3.1 Glykokalyx 38 // 2.2.3.2 Hladké a drsné formy kolonií 38 // 2.2.4 Bičíky 38 // 2.2.5 Fimbrie 39 // 2.2.6 Plazmatická membrána 39 // 2.2.7 Cytoplazma 40 // 2.2.8 Genom 41 // 2.2.8.1 Genofor 41 // 52.2.8.2 Píazmidy 41 // 2.2.8.3 Transpozony 43 // 2.2.9 Ribozomy 43 // 2.2.10 Endospory 43 // 2.3 Výživa a metabolismus 44 // 2.3.1 Typ výživy a metabolismu 44 // 2.3.2 Příjem živin 45 // 2.3.3 Nutriční náročnost fytopatogenních prokaryot 46 // 2.3.4 Specifičnost metabolismu bakterií a její využití v diagnostice 46 //

2.4 Růst a množení 46 // 2.4.1 Růst 46 // 2.4.2 Množení, genetická rekombinace a mutace 47 // 2.4.2.1 Množení 47 // 2.4.2.2 Genetická rekombinace 47 // 2.4.2.3 Mutace 48 // 2.4.3 Dynamika růstu a množení 49 // 2.5 Vliv vnějšího prostředí 50 // 2.5.1 Voda 50 // 2.5.2 Teplota 50 // 2.5.3 Hodnota pH 51 // 2.5.4 Záření 51 // 2.5.5 Ultrazvuk 52 // 2.6 Význam bakterií v přírodě a pro člověka 52 // 3 Taxonomie prokaryot (V. Kůdela) 53 // 3.1 Klasifikace 53 // 3.1.1 Metody používané při klasifikaci 54 // 3.1.2Taxonomické jednotky a jejich hierarchie 57 // 3.1.2.1 Taxony na úrovni poddruhu a vyšší 57 // 3.1.2.2 Přídatné termíny v taxonomii 58 // 3.1.3 Taxonomické začlenění fytopatogenních prokaryot 60 // 3.2 Nomenklatura 62 // 3.2.1 Vědecké názvosloví 62 // 3.2.1.1 Názvosloví bakterií 63 // 3.2.1.2 Názvosloví fytoplazem 64 // 3.2.2 Nevědecké názvosloví 64 // 3.2.3 Bayerův počítačový kód 65 // 3.3 Identifikace 65 // 3.3.1 Izolace a získání čisté kultury 67 // 3.3.1.1 Izolace 67 // 3.3.1.2 Diferenciační a selektivní živná média 68 // 3.3.1.3 Čisté kultury 68 // 3.3.2 Metody používané při identifikaci 69 // 3.3.2.1 Mikroskopické metody 69 // 3.3.2.2 Kultivační metody 70 // 3.3.2.3 Fyziologické metody 71 // 3.3.2.4 Biochemické metody 71 // 3.3.2.5 Chemické metody 71 // 3.3.2.6 Sérologické metody 73 // 6Ъ.Ъ2.1 Molekuláměbiologické metody 75 // 3.3.2.8 Elektroforetické metody 78 // 3.3.2.9 Fagotypizace 78 // 3.3.2.10 Biologické testy 79 // 3.3.3 Volba postupu při detekci a determinaci 82 // 3.3.4 Sbírky bakteriálních kultur 87 // 4 Přehled fytopatogenních prokaryot a jejich charakteristika (V. Kůdela) 88 // 4.1 Acidovorax 88 // 4.2 Agrobacterium 89 // 4.3 Burkholderia a Ralstonia 90 // 4.3.1 Burkholderia 90 // 4.3.2 Ralstonia 90 // 4.4 Erwinia 91 //

4.5 Fytoplazmy a jiná prokaryota lokalizovaná ve floému 92 // 4.5.1 Fytoplazmy 92 // 4.5.2 Spiroplazmy 93 // 4.53 „Liberobacter" 93 // 4.5.4 Rickettsiím podobné organismy (Rickettsia-like organisms - RLO) 94 // 4.6 Koryneformní bakterie 94 // 4.6.1 Clavibacter 95 // 4.6.2 Rathayibacter 96 // 4.6.3 Arthrobacter 96 // 4.6.4 Curtobacterium 96 // 4.6.5 Rhodococcus 96 // 4.7 Pantoea 97 // 4.8 Pseudomonas 97 // 4.9 Streplomyces 98 // 4.10 Xanthomonas 99 // 4.11 Xyllea 100 // 4.12 Xylophilus 101 // 4.13 Bacillus, Paenibacillus a Clostridium 101 // 4.14 Neparazitické škodlivé rhizobakterie 102 // 5 Interakce fytopatogenních prokaryot s rostlinami 103 // 5.1 Specifičnost interakcí mezi fytopatogenními prokaryoty a rostlinami (V. Kůdela) 105 // 5.2 Specifičnost patogenity (V. Kůdela) 106 // 5.2.1 Druhově specifická patogenita (druh hostitele-druh, poddruh nebo patovar patogena) 106 // 5.2.2 Odrůdově specifická patogenita (odrůda hostitele-rasa patogena) 107 // 5.2.3 Orgánově a pletivově specifická patogenita 108 // 5.3 Specifičnost infektibility rostlin (V. Kůdela) 108 // 5.4 Biochemické a molekuláměbiologické aspekty náchylnosti a rezistence rostlin (A. Novacky) 109 // 5.4.1 Genová regulace 111 // 5.4.2 Sekrece bílkovin 112 // 5.4.3 Geny avr 115 // 5.4.4 Systémová získaná rezistence 116 // 5.5 Evoluce patogenity (V. Kůdela) 118 // 76 Symptomy bakterióz a fytoplazmóz (V. Kůdela) 121 // 6.1 Kritéria pro klasifikaci symptomů 121 // 6.2 Typy a formy symptomů 121 // 6.2.1 Nekróza 122 // 6.2.2 Vaskulární okluze 125 // 6.2.3 Macerace (měkká hniloba) 129 // 6.2.4 Hyperplazie 130 // 6.2.5 Malformace a mozaika 134 // 6.3 Spojitost mezi typem symptomu a taxonomickou příslušností patogena 135 // 7 Infekční cyklus fytopatogenních prokaryot (V. Kůdela) 136 // 7.1 Infekční a životní cyklus 136 //

7.2 Primární a sekundární infekční cyklus (infekce) 136 // 7.3 Fáze a subfáze infekčního cyklu 136 // 7.3.1 Přežívání 137 // 7.3.1.1 Hypobióza 137 // 7.3.1.2 Způsoby přežívání 138 // 7.3.1.2.1 Přežívání v lézích na víceletých hostitelských rostlinách 138 // 7.3.1.2.2 Přežívání v latentné infikovaných hostitelských rostlinách 139 // 7.3.1.2.3 Přežívání v reprodukčním rostlinném materiálu 139 // 7.3.1.2.4 Přežívání ve vektorech 140 // 7.3.1.2.5 Rezidentské přežívání na povrchu rostlin 143 // 7.3.1.2.6 Saprofytické přežívání v rostlinných zbytcích 146 // 7.3.1.2.7 Saprofytické přežívání v půdě 147 // 7.3.1.2.8 Saprofytické přežívání na povrchu abiotických materiálů 147 // 7.3.1.2.9 Saprofytické přežívání v povrchových vodách 148 // 7.3.2 Šíření fytopatogenních prokaryot 148 // 7.3.2.1 Síření reprodukčním a ostatním rostlinným materiálem 149 // 7.3.2.2 Šíření živočišnými vektory 150 // 7.3.2.3 Šíření vodou 151 // 7.3.2.4 Šíření vzduchem 151 // 7.3.2.5 Šíření nářadím 152 // 7.3.2.6 Aktivní šíření 152 // 7.3.2.7 Způsob šíření nákazy a rozmístění nemocných rostlin v prostoru 153 // 7.3.3 Infekce 153 // 7.3.3.1 Pronikání (penetrace) 153 // 7.3.3.1.1 Místo penetrace 153 // 7.3.3.1.2 Faktory ovlivňující penetraci 157 // 7.3.3.2 Rozpoznávání 158 // 7.3.3.3 Kolonizace 160 // 7.3.3.4 Vznik symptomů 160 // 7.3.3.4.1 Inkubační doba 160 // 7.3.3.4.2 Mechanismus vzniku symptomů 161 // 7.3.4 Tvorba propagulí 163 // 7.4 Vnější faktory ovlivňující vznik a rozvoj bakteriálních chorob 164 // 7.4.1 Půda 164 // 7.4.2 Výživa 165 // 7.4.3 Teplota vzduchu a půdy 165 // 7.4.4 Vzdušná a půdní vlhkost 166 // 7.4.5 Sluneční svit 168 // 7.4.6 Znečištěné ovzduší 168 //

8 Ochrana proti bakteriózám (V Kůdela) 169 // 8.1 Fytosanitární (legislativní) opatření 169 // 8.2 Pěstitelská opatření 170 // 8.2.1 Produkce a používání zdravého reprodukčního materiálu // a výběr rezistentních odrůd 170 // 8.2.2 Střídání plodin, výživa a zavlažování porostů 173 // 8.2.3 Eradikace a polní hygiena 173 // 8.3 Fyzikální metody 174 // 8.4 Chemické přípravky 174 // 8.4.1 Účinné látky 175 // 8.4.2 Způsoby aplikace 176 // 8.4.3 Přednosti a nevýhody chemické ochrany 176 // 8.5 Biologická ochrana 177 // 8.5.1 Mechanismus účinku 178 // 8.5.2 Komerční uplatnění bakterií v biologické ochraně 179 // 8.5.3 Přednosti a nevýhody biologické ochrany 179 // 8.6 Genetické metody 179 // 8.6Л Příklady úspěšného šlechtění rostlin na rezistenci 180 // 8.6.2 Stabilita odrůdové rezistence 180 // 8.6.3 Metodologie screeningu na rezistenci 180 // 8.6.4 Transgenoze 183 // 8.7 Integrovaná ochrana 183 // 9 Využití prokaryot v ochraně rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům (V. Kůdela) 184 // 9.1 Prokaryota fixující vzdušný molekulární dusík 184 // 9.1.1 Změna symbiózy v patosismus 185 // 9.2 Rhizobakterie podporující růst rostlin a rhizobakterie škodlivé 185 // 9.2.1 Supresivní a konduktivní půdy 187 // 9.2.2 Mechanismus účinku rhizobakterií podporujících růst rostlin 187 // 9.3 Nefytopatogenní fylosférní bakterie 188 // 9.4 Uplatnění prokaryot v ochraně rostlin 189 // 10 Fylosférní bakterie jako biotická ledová jádra (V. Küdela) 191 // 10.1 Rozsah mrazových škod na zemědělských plodinách 191 // 10.2 Mechanismus tolerance a citlivosti rostlin k nízkým teplotám 192 // 10.3 Klasické metody protimrazové ochrany 192 // 10.4 Přechlazení vody a nukleace (krystalizace) ledu 192 // 10.5 Atmosférická ledová jádra biotického původu 193 //

10.6 Organismy aktivní při nukleaci ledu 194 // 10.7 Nukleačně aktivní bakterie a mrazová poškození rostlin 197 // 10.8 Nové přístupy k protimrazové ochraně rostlin 198 // 10.9 Nukleačně aktivní bakterie spjaté s živočichy 200 // 10.10 Využití nukleačně aktivních bakterií mimo rámec zemědělství 200 // II. SPECIÁLNÍ ČÁST 203 // 11 Polyfágní původci bakterióz (V Küdela) 205 // 11.1 Agrobacterium tiimefaciens (Smith &Townsend) Conn // Agrobacteriiim rhizogenes (Riker, Banfield, Wright & Sagen) Conn 205 // 911.2 Erwinia carotovora subsp. carotovora (Jones) Bergey et al. // Erwinia Chrysanthemi Burkholder, McFadden & Dimock 208 // 11.3 Pseudomonas syringae pv. syringae van Hall 209 // 11.4 Pseudomonas marginalis pv. marginalis (Brown) Stevens; Pseudomonas viridiflava (Burkholder) Dowson 211 // 11.5 Pseudomonas cichorii (Smugìe) Stapp 213 // 12 Bakteriózy polních plodin (V. Kůdela) 215 // 12.1 Obilniny a picni trávy 215 // 12.1.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob, patogenů a hostitelů 215 // 12.1.2 Bakteriální gloriolová skvrnitost ovsa (Halo Blight of Oat) 218 // 12.1.3 Bakteriální vadnutí pícních trav (Bacterial Wilt of Forage Grasses) 220 // 12.2 Luskoviny 222 // 12.2.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob, patogenů a hostitelů 222 // 12.2.2 Bakteriální gloriolová spála fazolu (Halo Blight) 223 // 12.2.3 Bakteriální spála hrachu (Bacterial Blight of Peas) 225 // 12.3 Brambor 227 // 12.3.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob a patogenů 227 // 12.3.2 Bakteriální černání stonku a měkká hniloba hlíz bramboru (Blackleg and Soft Rot) 229 // 12.3.3 Bakteriální kroužkovitost bramboru (Vascular Wilt and Tuber Rot of Potato; Ring Rot) 233 // 12.3.4 Aktinomycetová strupovitost bramboru (Potato Scab) 235 // 12.4 Řepa 238 // 12.4.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 239 //

12.5 Olejniny 240 // 12.5.1 Přehled chorob a patogenů slunečnice 240 // 12.5.2 Přehled chorob a patogenů máku 241 // 12.6 Vojtěška a jetel 242 // 12.6.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 242 // 12.6.2 Bakteriální vadnutí vojtěšky (Bacterial Wilt of Lucerne) 244 // 13 Bakteriózy zeleniny (V. Kůdela) 246 // 13.1 Košťáloviny 246 // 13.1.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob, patogenů a hostitelů 246 // 13.1.2 Černá žilkovitost brukvovitých rostlin (Black Rot) 247 // 13.2 Kořenová zelenina 249 // 13.2.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob, patogenů a hostitelů 250 // 13.3 Listová zelenina 251 // 13.3.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob, patogenů a hostitelů 251 // 13.4 Plodová zelenina 253 // 13.4.1 Přehled nejdůležitějŠích chorob, patogenů a hostitelů 253 // 13.4.2 Bakteriální tečkovitost rajčete (Bacterial Speck) 255 // 13.4.3 Bakteriální skvrnitost rajčete a papriky (Bacterial Spot of Tomato and Pepper; Stem Canker) 257 // 13.4.4 Bakteriální vadnutí rajčete (Tomato Bacterial Canker; Bacterial Canker and Wilt of Tomato) 259 // 13.4.5 Bakteriální hranatá skvrnitost listů okurky (Angular Leaf Spot and Fruit Spotting of Cucurbits) 262 // 13.5 Cibulová zelenina 263 // 13.5.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 264 // 1014 Bakteriózy aromatických miříkovitých rostlin (V. Kůdela) 266 // 15 Bakteriózy jahodníku (V. Kůdela) 267 // 15.1 Přehled nejdůležitějších chorob, patogenů a hostitelů 267 // 15.2 Méně závažné bakteriózy a fytoplazmózy 269 // 16 Bakteriózy ovocných dřevin (V. Kůdela) 270 // 16.1 Jádroviny 270 // 16.1.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 270 // 16.1.2 Spála růžovitých rostlin (Fire Blight) 273 // 16.2 Peck oviny 275 // 16.2.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 275 //

16.2.2 Bakteriální korová nekróza peckovin (Bacterial Canker of Stone Fruits) 278 // 16.3 Skořápkaté ovocné dřeviny 280 // 16.3.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 281 // 16.3.2 Bakteriální spála ořešáku (Bacterial Blight of Walnut) 281 // 17 Bakteriózy révy vinné (V. Kůdela) 283 // 17.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 283 // 17.1.1 Bakteriální nádorovitost (Crown Gall) 283 // 17.1.2 Listová skvrnitost a hniloba hroznů (Leaf Spot and Grape Rot) 286 // 17.1.3 Bakteriální spála (Bacterial Blight; Bacterial Necrosis) 286 // 17.1.4 Pierceova choroba (Pierce’s Disease) 286 // 17.1.5 Fytoplazmové zlaté žloutnutí (Grapevine Flavescence Dorée) 287 // 18 Bakteriózy maliníku a ostružiníku, rybízu a angreštu (V. Kůdela) 288 // 18.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 288 // 19 Bakteriózy okrasných rostlin (V. Kůdela) 290 // 19.1 Bylinné okrasné rostliny 290 // 19.1.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 290 // 19.1.2 Bakteriální skvrnitost a vadnutí pelargonie (Bacterial Leaf Spot of Pelargonium) 294 // 19.1.3 Žlutá hniloba hyacintu (Yellow Rot of Hyacinth) 296 // 19.2 Okrasné dřeviny 296 // 19.2.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 297 //

20 Bakteriózy chmele (V. Kůdela) 299 // 21 Bakteriózy lesních dřevin (V. Kůdela) 300 // 21.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 300 // 22 Bakteriózy žampionů (V. Kůdela) 303 // 22.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 303 // 23 Bakteriózy tropických a subtropických rostlin (L. Fucikovsky) 305 // 23.1 Cukrová třtina 305 // 23.1.1 Přehled významných chorob, patogenů a hostitelů 306 // 1123.1.2 Bakteriální gumóza cukrové třtiny (Gumming Disease; Gummosis) 307 // 23.1.3 Listová spála a bílá pruhovitost cukrové třtiny (Leaf Scald and White Stripe) 308 // 23.2 Bavlník 309 // 23.2.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 310 // 23.2.2 Bakteriální spála bavlníku (Angular Leaf Spot; Black Arm; Boll Rot; Bacterial BHght; Gummosis) 310 // 23.3 Banánovník 312 // 23.3.1 Přehled chorob, patogenů a hostitelů 312 // 23.3.2 Hnědá hniloba banánovníku (Moko Disease) 313 // 23.4 Avokádo 314 // 23.4.1 Přehled chorob a patogenů 315 // 24 Platné vědecké názvy prokaryot významných pro rostlinolékařství (V. Kůdela) 316 // 24.1 Fytopatogenní bakterie 316 // 24.2 Fytoplazmy 319 // 24.3 Nefytopatogenní prokaryota mající spojitost se zdravím rostlin 320 // 24.4 Mykopatogenní prokaryota 321 // Summary 322 // Literatura 324 // Rejstřík 332 // 12

cnb001089176