.

0 (hodnocen0 x )

(8) Půjčeno:32x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Odeon, 1985

552 s.

Průzkumy

000098640

Zkrácený záznam

OBSAH // PŘEDMLUVA... 7 // úvod. Od 19. do 20. století... 11 // § 1. Předpoklady... 11 // KAPITOLA I. Od romantismu k naturalismu... 14 // § 2. Dichotomie krásna a umění a estetika 19. století... 14 // § 3. Pokantovská krize. Arthur Schopenhauer a hédonismus krásna... 15 // § 4. Francouzský a anglický naturalismus... 17 // § 5. Henri Bergson. Bergsonova intuice... 21 // § 6. Psychologická estetika v Německu... 26 // § 7. Teorie vcítění /Einfühlung/... 28 // § 8. Krásno, umění a vcítění /Einfühlung/... 31 // § 9. Johannes Volkelt, Theodor Lipps a Kantova Kritika soudnosti... 32 // §10. Idealisté, psychologové, formalisté... 35 // kapitola II. formalistická estetika... 37 // § 11. Johann Friedrich Herbart... 37 // § 12. Hanslickův hudební formalismus a Kantova filozofie... 38 // § 13. Syntax a stylistika formalismu: Robert Zimmermann a Eduard // Hanslick... 42 // § 14. Krásno a umění u Konrada Fiedlera ... 44 // § 15. Teorie ryzího vidění /Sichtbarkeit/ a teorie vcítění /Einfühlung/ — 48 // § 16. Konrad Fiedler a Immanuel Kant... 49 // § 17. Tvořivý charakter umění... 49 // kapitola III. Průzkum historicko-fenomenologický... 54 // § 18. Gottfried Semper... 55 // § 19. Ernst Grosse... 56 // § 20. Alois Riegl, Max Dvořák... 57 // §21. Wilhelm Wundt... 58 // § 22. August Schmarsow a Wilhelm Worringer — 58 // § 23. Vyčerpání problematiky 19. století... 60 // 20. STOLETÍ § 24. Předpoklady... 63 // kapitola IV. Benedetto Croce... 67 // § 25. Intuice-výraz... 67 // § 26. Ideálnost intuice... 68 // § 27. Umění jako teoretická aktivita... 69 // § 28. Croce a formalisté. Umění—řeč... 70 // § 29. Důsledky a rozpory v pojetí umění jako teoretické aktivity... 71 // § 30. Intuice—výraz, teorie ryzího vidění a teorie vcítění... 73 // § 31. Estetika a kritika... 75 // KAPITOLA V. CROCEOVSKÝ VLIV: VÝVOJ A ANTAGONISMY... 79 //

32. Spory o intuici... 79 // § 33. Guido Calogero: umělecká řeč... 80 // § 34. Závady „mentalismu“. Renzo Raggiiuiti... 84 // § 35. Působivost croceovského myšlení. Estetika a kritika... 86 // § 36. Benedetto Croce a lingvistika... 89 // § 37. Souhlas a námitky... 92 // § 38. Giovanni Gentile a jeho škola: Ugo Spirito... 96 // § 39. Ostatní estetiky intuice: Jonas Cohn... 99 // kapitola VI. Estetika a uměnověda německé doktríny počátku 20. století... 102 // § 40. Richard Hamann: spekulativní estetika... 102 // §41. Richard Müller-Freienfels: psychologická estetika... 104 // § 42. Estetika a věda o umění: Max Dessoir... 106 // § 43. Emil Utitz... 109 // kapitola VII. Výtvarný formalismus... 116 // § 44. Adolf Hildebrand... 117 // §45. Heinrich Wölffliu... 118 // § 46. Bernard Berenson... 122 // § 47. Lionello Venturi, Roberto Longhi... 123 // § 48. Carlo Lodovico Ragghianti... 125 // §49. Benedetto Croce a formalisté... 127 // § 50. Roger Fry... 129 // § 51. Clive Bell... 130 // §52. Henri Focillon... 131 // kapitola VIII. Avantgardní hnutí a formalistická estetika... 135 // §53. Čistá poezie: Henri Brémond... 135 // § 54. Paul Valery... 138 // § 55. Krize malířství a estetiky... 141 // § 56. Malířství a hudba... 149 // § 57. Hudební formalismus... 151 // § 58. Gisele Breletová a hudební čas.. 154 // § 59. Psychologie invence — 159 // kapitola IX. Americký naturalismus a estetika... 164 // § 60. George Santayana. Smysl pro krásu... 164 // § 61. Umění a rozum... 165 // § 62. Pragmatika umění — 168 // § 63. John Dewey. Dewey a Santayana... 170 // § 64. Estetický charakter zkušenosti... 172 // § 65. Croce a Dewey... 174 // § 66. Co znamená termín „umělecký“ pro Johna Deweye... 176 // § 67. Alfred Whitehead a estetický naturalismus... 181 // kapitola X. Škola kritická a škola sémantická... 184 //

§ 68. Ivor Armstrong Richards... 184 // § 69. Chicagská škola... 192 // §70. Thomas Stearns Eliot a umělecké konvence... 194 // §71. Charles Morris... 196 // §72. Susanne Langerová... 206 // § 73. Neoempirická metodologie. Bernard Chapman Heyl... 214 // § 74. Analýza jazyka a estetika... 219 kapitola XI. Umění pro společnost... 229 // § 75. Estetika a sociologie... 229 // § 76. Umění a společnost v 19. století... 230 // § 77. John Ruskin... 230// § 78. Romantismus a buržoázni neklid... 233// § 79. William Morris: „axiologická“ estetika... 234 // § 80. John Dewey. Umění a štěstí... 236 // § 81. Předchůdci marxistické estetiky... 237 // § 82. Marxistická estetika... 239 // § 83. Vladimír Iljič Lenin: stranické umění... 244 // § 84. Györgv Lukács... 248 // § 85. Tradice a obnovení marxistické estetiky... 259 // § 86. Krásno, sociální ideál ... 262 // kapitola XII. Estetika a sociologie... 264 // § 87. Umění ve společnosti: empirická estetika... 264 // § 88. George Boas. Estetický relativismus... 268 // § 89. Herbert Read... 270 // § 90. Kritéria sociologie umění... 275 // §91. Estetika a historiografie... 278 //§92. Estetika a technika. Vývoj architektury... 286 // §93. Řemeslo a technika... 296 // § 94. Průmyslová estetika... 299 // § 95. Průmyslová výroba a umění... 304 // KAPITOLA XIII. Od požitivismu k fenomenologii... 308 // § 96. Charles Lalo... 309 // §97. Etienne Souriau... 313 // § 98. Protibergsonovská reakce... 315 // § 99. Souriau a Croce. Objektivní formalismus... 317 // § 100. Transcendentálni stránka a pozitivní stránka... 319 // § 101. Rozlišení a vztahy mezi jednotlivými druhy umění... 322 // §102. Raymond Bayer. Půvab... 329 // § 103. Revize bergsonismu... 331 // § 104. Metoda v estetice... 332 // § 105. Systém... 334 // § 106. Vědecká estetika Thomase Munroa... 337 //

§ 107. Formální analýza a psychologické studium... 338 // § 108. Popis a kvalifikace... 339 // § 109. Psychologie formy a estetika. Pregnantnost... 342 // § 110. Teorie ryzího vidění /Sichtbarkeit/ a teorie formy /Gestalttheorie/... 347 // §111. Tvarová psychologie a fenomenologie... 350 // kapitola XIV. Fenomenologická estetika... 353 // § 112. Antonio Banfi... 353 // § 113. Geiger, Conrad, Ingarden, Sartre, Brandi — 355 // § 114. Stepheu C. Pepper: maskovaná fenomenologie... 359 // §115. Nikolai von Hartmann — 360 // § 116. Guido Morpurgo-Tagliabue... 364 // § 117. Tvar a obraz... 366 // § 118. Psychologická destrukce... 368 // § 119. Mikel Dufrenne 370 // § 120. Estetický předmět a umělecké dílo... 371 // § 121. Antropologie a ontologie... 374 // § 122. Max Bense... 376 // kapitola XV. Směrem k existencialismu... 385 // § 123. Existencialismus protestantský... 385 // § 124. Existencialismus katolický... 390 // § 125. Novotomistická estetika... 391 // § 126. Existencialismus laický: jeho předchůdci. Zmatek // a lyrismus — 395 // § 127. Dadaismus a surrealismus... 400 // kapitola XVI. Existencialismus a estetika... 408 // § 128. Martin Heidegger. Jeho učení... 408 // § 129. Dialektika bytí... 411 // § 130. Bytí jako odkrývání... 414 // § 131. Myšlení a básnění... 416 // § 132. Mýty a mystifikace...420 // § 133. Karl Jaspers. Üsili o transcendenci a mytická funkce umění... 423 // § 134. Spiritualismus v Itálii... 429 // § 135. Luigi Pareyson: Spiritualismus a naturalismus... 432 // § 136. Etienne Gilson a naturalistický technicismus. Felice Battaglia a opozice proti formalismu a naturalismu... 436 // § 137. Nebezpečí spiritualismu... 438 // § 138. Umění z hlediska humanistického: Nicola Abbagnano... 440 // § 139. Enzo Расі... 442 // § 140. Negace a humanismus u Jeana-Paula Sartra.. 447 //

§ 141. Literatura a poezie... 450 // § 142. Estetika, která je nárysem morálky. Estét a umělec... 457 // § 143. Umění jako mystifikace... 465 // KAPITOLA XVII. ZÁVĚRY... 472 // § 144. Nepřevoditelnost estetiky na metodologii kritiky... 472 // § 145. Ontologický substrát estetických doktrín a nová moderní dimenze estetismu... 475 // § 146. Filozofický charakter estetického zkoumání. Jednotné a normativní zkoumání... 480 // § 147. Od gnozeologicko-ontologické orientace estetiky k orientaci feno-menologicko-axiologické... 485 // VLASTIMIL zuska: doplňková bibliografie -- - 490 EDIČNÍ POZNÁMKA... 503 // Miloš Jůzl: doslov... 504 // JMENNÝ REJSTŘÍK... 521 // VĚCNÝ REJSTŘÍK... 538

cnb000028708