Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 15.10.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(0.5) Půjčeno:1x 
BK
Biografie
Praha : Lidové noviny, 2004
1060 s.,front. : il.

objednat
ISBN 80-7106-312-6 (váz.)
Česká historie ; [vol.] 12
Obsahuje ilustrace, mapky, předmluvu, úvod, poznámky, rejstřík
Bibliografie: s. 936-989
Šlechta česká - život - r. 1500-1700 - studie
000104105
Předmluva ...5 // I. ÚVOD ...9 // Vymezení předmětu studia (11) Aristokracie není totéž co šlechta! (11) Výhody mikroskopického zaostření a obtíže s vymezením (14) // Nestabilita a přeskupování aristokratické elity: sociální bariéry i sociální prostupnost (16) Model „ekonomie sociálního jednání“, jeho možnosti a úskalí (17) Kapitálové formy, jejich akumulace, reprodukce a směna (19) Cest jako binární kód (22) Exogénni faktory: civilizační proměny a integrace habsburského soustátí (29) // Časo vý a geografický rámec práce (31) // II. UROZENOST A ŠLECHTICKÁ HIERARCHIE ...35 // Expozice: Spor na popravčím lešení (37) Princip nerovnosti je konstitutivním rysem raně novověké společnosti (40) Hierarchické systémy a subsystémy (45) Znaky „absolutní“ a „relativní“ distinkce (46) Aristokratická společnost je posedlá spory o přednost (47) // 1. Hierarchický systém české stavovské obce před Bílou horou // Česká šlechta se formuje ve dva stavy (52) Zemský hierarchický systém se opírá o kategorii urozenosti a o stavovský’ úřední aparát (53) Význam zemského sněmu pro upevnění a reprodukci hierarchie (54) Význam hierarchie pro činnost zemského sněmu (55) Choulostivá místa zemského hierarchického systému (58) Cizí litulalura (60) // Spory’ o uznání knížecí přednosti zahajují rozklad systému zemské hierarchie (61) // 2. Inflace titulů // Titulární restrukturace je součástí celkové restrukturace české šlechty po Bílé hoře (67) Prosazování kompatibilního titulárního modelu v habsburské monarchii (68) „Nová knížata“ (69) Nová stratifikace vede k rychlé devalvaci titulů (72) Česká aristokracie hbitě přijímá nová pravidla hry (73) // 3. Konflikt hierarchií // Hierarchie císařského dvora sestává z dílčích hierarchických subsystémů (77) Kategorie služby (78)
Usídlení císaře v Praze vyvolává střet dvorské a zemské hierarchie (79) Zemská hierarchie přežívá Bílou horu jako zvláštní systém (80) Ztrácí však přehlednost, autonomii a koherenci (81) Proměny zemské hierarchie odkazují k proměně úlohy české šlechty (83) Prolínání zemského a dvorského systému vede k početnímu nárůstu sporů o přednost (83) Strategie, jak se jim vyhnout (84) Je nárok na postavení v hierarchii uplatňován za všech okolností? (85) Jak s hierarchií zachází šlechtický karneval? (86) // 4. Reprezentace urozenosti a rodová paměť // Pestrá škála znaků urozenosti (88) Rodová paměť a rodová mytologie (90) Erbovní legendy a fiktivní rodokmeny (91) Jak lze „kapitalizoval" rodovou historii? (94) Příklad: rožmberská mytologie a zápas o její osud po vymření rodu (95) Předsmrtná znamení (98) Příklady: bílá paní, lobkovický zvonek ad. (100) Jsou předsmrtná znamení pouze dílem duchovních vykladačů? (105) Shrnutí: Kategorie urozenosti sama o sobě není schopna zaručit dosažené sociální postavení (108) // III. MAJETEK ...111 // Expozice: Kníže Gonzaga vdává dceru (113) Pozemková držba je konstitutivním rysem šlechty (116) Pozemkový, movitý a peněžní majetek (117) Různé formy palrimoniální držby: alody, léna, zástavy (119) // 1. Statky v pohybu // Šlechtické majetky jdou z ruky do ruky (121) Vzestupy a pády boháčů (122) Husitství mění majetkovou mapu české šlechty (124) Přeskupení majetků po roce 1618 a jeho důsledky (125) Další příčiny majetkové nestability: konfiskace, bankroty, dělení držav, vyženěné statky (128) Vladařství a rodinný fideikomis (133) Vysoký stupeň koncentrace šlechtického nuijetku v Čechách: Česká aristokracie se řadí k nejbohatším v Evropě (135) //
2. Od českých faraónů k „fe;derální aristokracii“ // Češi a Moravané (137) Česká aristokracie ve Slezsku (137) Pohraniční „přistěhovalectví“ a „vystěhovalectví“: rozdíl mezi severem a jihem Cech (140) Nástup Habsburků na český trůn iniciuje příliv šlechty z jejich dosavadních držav (142) Podněty: sňatky a habsburské dvory (143) Zakupuje se česká šlechta v rakouských zemích? (147) // Bílá hora: posun kvantitativní, nikoliv kvalitativní (148) Rozprodej konfiškátů zvyšuje počet držav přesahujících české hranice (148) Konfiskace otevírají trh s pozemky (152) „Přistěhovalectví“ zastiňuje „vystěhovalectví“ (152) Nová knížata v honbě za říšsky bezprostředním majetkem a slezskými knížectvími (154) // 3. Majetek a urozenost // Majetková diferenciace a titulární hierarchie (157) Propastné rozdíly v majetkovém zázemí a životním stylu české šlechty (158) Panský’ a rytířský stav jsou odstupňovány přibližně podle majetkového klíče (158) Chudí páni a bohatí rytíři (159) Jak se vztah mezi // majetkem a urozeností mění při titulárni a majetkové restrukturaci české šlechty po Bílé lioře? (І61) Závěr: Majetek a urozenost tvoří spojité nádoby (164) // 4. Majetek a veřejná činnost // Šlechta hegemonem politické moci (166) Zámožnost předpokladem veřejné činnosti před Bílou horou i po ní (167) Příčiny: mentální, strukturální, ekonomické (171) Půjčky panovníkovi cestou k veřejnému postavení (177) Prosadil se v habsburské monarchii obchod s úřady? (182) // 5. Aristokratické příjmy // Od rytíře k podnikateli (184) Trojí příjem (186) Výnos z patrimonii (186) Velkostatkové hospodaření a podnikání (187) Od rybníků k manufakturám (188) Formující se stát předmětem podnikání (194)
Nesnáze při práci s finančními údaji: rozmanitost měnových systémů; cenová revoluce (195) Služné zemských úředníků (197) Dvorské platy (201) „Dary“ (204) Mzdy zůstávají hluboko ve stínu patrimoniálních příjmů (206) Panovnický úvěr (207) Stát jako spořitelna? (211) Směna finančních pohledávek za pozemkový’ majetek, úřad, tituly (212) Komu se úvěr и fisku vyplácí? (215) Úvěrové podnikání ve šlechtické společnosti (222) // Dlužníci a rentiéři (223) // 6. Aristokratické výdaje // Majetková reprezentace jako součást společenské „role“ aristokrata (228) Její sociální funkce (232) Sest druhů výdajů: Aristokratické služebnictvo (238) Stavby (246) Slavnosti (254) // Vzdělání a kavalírské cesty (260) Mecenát (261) I.uxusní a umělecké předměty (267) // IV. ARISTOKRATICKÁ KARIÉRA ...275 // Expozice: Kníže Liechtenštejn vzhlíží ke hvězdám (277) Středověké učení o trojím lidu přisuzuje šlechtě mililární funkci (281) Urozená společnost se pružně přizpůsobuje měnícím se poměrům a po staletí si udržuje monopolní mocenské postavení (284) Kategorie „služby“ a její postupná valorizace (288) Aristokracie s meritokratickými rysy (291) Mezi ideálním obrazem a karikaturou: činorodost versus zahálka (292) Co rozumíme pojmem „aristokratická kariéra“? (296) // 1. Aristokratická výchova // Nároky na šlechtickou výchovu prudce vzrůstají (301) Obecné a zvláštní rysy nižšího aristokratického vzdělávání: Soukromí učitelé a široká nabídka učilišť (303) Jezuitské školství prosazuje monopol na základní vzdělávání aristokratické elity (305) „Velké cesty“ za vzděláním (307) Kavalírské dovednosti a jazyková průprava (308) Cestování jako nástroj vzdělávání (314) Pobyt při panovnických dvorech korunuje aristokratickou výchovu (314)
Kdy se model kavalírské cesty prosadil v české šlechtické společnosti? (316) Snahy o založení domácich stavovských škol (318) Stíny aristokratické výchovy (321) Exkurs: dvě cesty za vzděláním — Zdeněk Brtnický z Valdštejna (323) a Zdeněk Vojtěch z Lobkovic (326) // 2. Kariéra v zemských úřadech // 3. Dvorská kariéra // Panovnický dvůr raného novověku: mnohotvará instituce a unikající předmět (364) Anatomie císařského dvora: dvorské hodnosti a administrativní aparát (367) Strukturální proměny císařského dvora ve dvou stoletích (370) Existence dvora je vázána na osobu panovníka (373) Rozdílné šance kuriérni kontinuity (374) Dvůr císařský, dvory „satelitní“ a dvory jiných členů dynastie (376) Negativní obraz dvora v soudobém myšlení je v kontrastu k jeho faktické přitažlivosti (378) Od kočujících panovníků ke stabilní rezidenci (382) Česká šlechta se neustále snaží přinutit panovníka k trvalému pobytu v Praze (384) Habsburské dvory a česká aristokracie: prvotní setkání (389) Pražský dvůr Rudolfa II. (398) Iniciační funkce dvořanské služby (403) Urbanizace české aristokracie (404) Vídeňské dvorské centrum a modely šlechtické integrace (409) Iniciační úloha dvora v pobělohorském období (412) Dlouhodobá kariéra na vídeňském dvoře (417) Česká aristokracie ve Vídni — diskriminovaná ěi protěžovaná? (425) Vytvořila se na vídeňském dvoře „česká strana“? (429) jaké faktory mají vliv na přístup české aristokracie k dvorské kariéře? (432) // 4. Vojenská kariéra // „Vojenská revoluce" (440) Formování habsburské armády (442) Diletanti a profesionálové (449) Vojenské uplatnění hledá zejména chudší šlechta (459) Habsburský důstojnický’ sbor profituje z přestavby české šlechtické společnosti po Bílé hoře (461) //
5. Diplomatická činnost // Formování habsburské diplomacie (465) Komise a zahraniční legace (467) Vysoký počet českých aristokratů mezi habsburskými vyslanci v pobělohorském období (470) Průniky diplomatické činnosti s dvorskou kariérou (473) // V 16. století neexistuje aristokratická alternativa k modelu kariéry v zemské úřední soustavě (328) Nejvyšší zemské úřady na pomezí královského a stavovského vlivu (329) „Iniciační" a „průchodné" hodnosti zemské kariéry (332) Zemský soud a česká královská rada: čekatelství na nejvyšší úřady (333) Model zemské kariéry a pobělohorská přestavba monarchie: setrvačnost nebo diskontinuita? (338) Stará česká aristokracie svírá nejvyšší zemské hodnosti pevně v rukou (341) Posuny v preferencích a vyhraňování modelu (345) Být nejvyšším zemským úředníkem: stabilní postavení, hierarchický postup, funkční různorodost, zájmové sféry, generační nerovnost (348) Zákaz „igrošování se" do úřadů a praxe expektancí (359) V jakém vztahu je zemská kariéra k ostatním kariérním modelům? (362) // 6. Církevní kariéra // Aristokratičtí klerikové na rozhraní světského a duchovního stavu (478) Husitství a německá reformace rozbíjejí církevní organizaci — a aristokracie ztrácí zájem o působení v církvi (483) Johanité (487) Čeští aristokrati se vracejí do kněžských sutan (490) // Bílá hora mění konfesijní profil české aristokracie, počet dostupných prebend v Cechách však setrvává nízký’ (497) Cizinci v Čechách, Češi v cizině (500) Šlechtičtí preláti mezi mlýnskými kameny (507) // Aristokrati v církevních řádech (510) Uděl mladších bratří (518) // Shrnuti: Rostoucí význam aristokratické kariéry (520) //
V. SOCIÁLNÍ INTERAKCE ...523 // Expozice: Vladař sepisuje závěť (525) Síť společenských vztahů je jedním z klíčů k pochopení dobového jednání (530) Váháme, zda zvolit pohled zevnitř, nebo zvnějšku (531) // 1. Aristokratická rodina // Ve staré češtině neexistuje výraz pro označení rodiny (535) Obtíže s vymezením (537) Rodina jako domácnost? (538) Rodina def ino vaná vztahovými osami a majetkoprávními pouty (541) Rodina a rod: prvotní ú vahy (542) Rodiče a děti (543) Patriarchální au torita a její odraz při výchově a výběru partnerů (543) Cesty synů a dcer se rozcházejí (545) Proč neslyšíme o konfliktech mezi otci a syny? (547) Rozdílné posta vení manžela a manželky v aristokratické rodině (552) Omezená volnost pohybu manželek (554) Během 17. století přibývá konfliktů mezi manželi (555) Které faktory přispívají k emancipaci šlechtičen? (559) Čechy jsou rájem mladších bratří (564) Majetkové vztahy mezi sourozenci se přibližují zahraničním vzorům (567) Spatné vztahy mezi bratry kontrastují s významem rodinné politiky (569) // 2. Rodová solidarita // Soudržnost rodu bývá v historické literatuře přeceňována (573) // Rod, rodina, rodová linie (574) Terminologie rodových vazeb: strýci a strýny (577) Neexistuje rodová politika (579) Dědické právo podporuje vytváření rodových linií, komplikuje však zachování majetku v rodové držbě (582) Jaké místo přiznávají aristokrati kategorii rodu v dědické praxi (585) Lobkovické a kolovratské rodové ujednání o rovnorodých sňatcích (593) Šternberská lilulární restituce (599) Další projevy rodové solidarity (602) Jaké je místo rodových pout v síti společenských vztahů? (603) // 3. Sňatky z rozumu a výhody příbuzenství // Čtyři dimenze šlechtického sňatku (605) Sňatek pro zajištění potomstva (607) Sňatek pro majetek (607)
Sňatek pro symbolický kapitál (610) Sňatek vytváří pevná příbuzenská pouta (615) // Manželství není individuální záležitostí šlechtického páru (620) // Nucení do manželství a právo veta (622) Rozšiřování sňatkového pole (627) Zemský a dvorský sňatkový trh (629) Dvorské sňatky a přímluvná psaní umožňují dynastii kontrolovat sňatkovou politiku české aristokracie (632) Katolická cirkev využívá aristokratické sňa tky k vyostrení konfesijní situace (638) // 4. „Páni a přátelé“ // Významová roztříštěnost rané novovekého pojmu „přítel“ (641) // Přátelství objektivní a subjektivní (643) Kdo se skrývá pod souslovím „páni a přátelé“? (645) Jaký je vztah mezi emocionálním přátelstvím a příbuzenstvím? (648) Závěr: Sémantická struktura výrazu „přítel“ dokládá intenzitu rodinných a příbuzenských pout (656) // 5. Patroni a klienti // Vztah patron-klient: analytická kategorie a obtíže s jejím použitím (657) Dobová terminologie klientských vazeb (660) // Klientela mocného souseda (662) Proměny klientských vztahů v předbělohorském století (666) Monopolizace zdrojů a patroni císařského dvora (672) // VI. AD MAIOREM DOMUS GLORIAM ...679 // Expozice: Bratři Šternberkové a jejich teze (681) Kategorie štěstí a boliymě Štěstěna ve šlechtické imaginaci (686) Čeští aristokrati jsou tísněni pocitem neustálého ohrožení (688) Obrana spočívá v podřízení jedince kolektivu a ve skupinové koordinaci sociálních strategii (691) Představa kontinuity a její motivační i disciplinační efekt (693) Nadgenerační myšlení a způsoby jeho artikulace (694) Závěr (698) // Poznámky ...703 // Prameny a literatura ...936 // Seznam zkratek ...990 // Seznam vyobrazení ...993 // Seznam map ...1001 // Rejstřík ...1002

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC