Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 12.11.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
1. vyd.
Praha : Masarykův ústav AV ČR : Ústav T. G. Masaryka, 2005
639 s.

objednat
ISBN 80-86495-27-2 (Masarykův ústav AV ČR)
ISBN 80-86142-17-5 (Ústav T.G. Masaryka)
Spisy T. G. Masaryka ; sv. 15
Obsahuje rejstřík, poznámky, bibliografické odkazy
Masaryk, Tomáš Garrigue, 1850-1937 - činnost politická - r. 1914-1918 - autobiografie a dokumenty
000104512
Předmluva ...9 // Předmluva k vydání druhému ...11 // Předmluva redakce k vydání třetímu ...12 // Poznámka ke čtvrté redakci ...12 // I KŠAFT KOMENSKÉHO // 1. Pokus zjara 1914 usmířit Srby a Bulhary; obdobný pokus už 1912 mezi Srbskem a Rakouskem. Za vypuknutí války v Německu. Situace v Praze. S vůdci politických stran: Švehla, Kalina, dr. Stránský, // dr. Hajn, dr. Soukup, dr. Šmeral, Klofáč, (Choc) ...13 // 2. Mé prvé styky s dohodovou cizinou z Prahy. Poselství do Londýna koncem srpna a navázání stálých styků (Emanuel Voska). Prvé zprávy z Londýna o vojenských plánech Spojenců. Zájezd do Německa // a Holandska v září a v říjnu: navázání styků s Francií, s Anglií a s Ruskem. Mé prvé memorandum Spojencům v říjnu ...16 // 3. Kritická situace na bojištích. Bude válka trvat dlouho a kdo vyhraje? Marna-Ypry. Srbsko vítězí. Rusko vítězí proti Rakušanům, prohrává // proti Němcům ...19 // 4. Naděje kladené v Rusy a v jejich zabrání českých zemí. Jednání // s dr. Scheinerem. Mé pochybnosti ...21 // 5. Proti nekritickému rusofilství, svádějícímu k pasivitě. Válečné projevy a slovanský program oficiálního Ruska: spor pravoslavného Ruska, usilujícího o Cařihrad, s katolickým Rakouskem, jako pangermánským předvojem, o pravoslavné národy balkánské a katolické Poláky ...23 // 6. Rozhodnutí pro aktivní odboj za hranicemi: plus a minus na obou válčících stranách: možnost vítězství Spojenců a tím protirakouského programu. Úvahy o hospodářském a finančním základě našeho budoucího státu. Jeho hranice, zejména na Slovensku ...26 //
30. Návštěva Paříže koncem ledna 1916: přijetí Briandem (3. února) a jeho značný význam politický: Briand slibuje oficiální podporu našemu protirakouskému programu. Avšak rakouský předsudek všude zakořeněn! Staré a nové známosti v Paříži // 31. S Vesničem. S Izvolským. Rostoucí nedůvěra k Rusku na Západě. // Proto přednáška na Sorbonně (22. února) o Slovanech a panslavismu // 32. Štefánik. Jeho úkol (1916): v Rusku formování naší armády // a převezení její do Francie. Týž úkol v Itálii // 33. Návrat do Londýna (26. února 1916) a vedení propagandy v Anglii až do května 1917. Moji tři londýnští přátelé: Mr. Steed, Mme Rose, // Mr. Seton-Watson: šíření našeho národního programu mezi Spojenci // 34. Londýn a Paříž - Francie a Anglie a jejich kultura. Doplňování znalosti francouzské a anglické literatury. Problém francouzské revoluce a restaurace. Problém francouzské (románské) dekadence: romantismus a upřílišený sexualismus. Naturalismus Zolův romantismem. Auguste Comte a Joseph de Maistre. Výklad zjevu katolicismem. Nové směry literární a jejich aktivismus // 35. Filozofie a literatura anglická: David Hume, filozof moderní skepse. Darwin, Mill, Spencer. Anglická „pruderie“: v Anglii není toho romantického sexualismu jak ve Francii; je však u katolických Irů. Protestantismus a katolicismus. Velká řada anglických spisovatelek. Postavení ženy ve válce vůbec. Doplňuji si znalost anglické literatury. Anglická humanita a kultura vůbec // 36. Styky s vládou, s politiky a s žurnalisty všech zemí. Evans, Bryce, Morley, Hyndman, Vinogradov, Sarolea a jiní. Styk s odpůrci. Irčané a sufražetky. Návštěva veřejných schůzí: Webbovi a Shaw. Chestertonovi. „John Bull“. Naše propaganda ustaluje historii česko-anglických styků. Aféra hraběnky Zanardi-Landi. Po kostelech //
37. Styky s Ruskem a Rusy (Benckendorff- „Argus“ - Dioneo -Kropotkin - Miljukov a mise ruských dumců - Amfitěatrov). // Poslové z českého Ruska. Dmowski // 38. Jihoslované; Jihoslovanský výbor. Supilo, Hinkovič, Vošnjak, // Patočnjak, Meštrović. Srbský vyslanec Jovanovič; před ním Antonijevič. Savič, Popovič, otec Velimirovič. Kraljevič a Pašič v Londýně (duben 1916). Spory o poměr k Itálii a ke kurii (londýnská smlouva). Možnost našich legií také v Itálii. Srbsko-české schůze. Výbor Černohorský v Paříži. Seton-Watson a Steed pro Jihoslovany. Můj styk se Supilem // 39. Česká kolonie v Londýně. Smrt Vajanského. Zase otrava? // 40. Studium v kinematografech. Fronty 1916 a začátkem 1917 - krvavý Verdun. Vzrůst anglické armády, její vliv na frontě od začátku 1916. // Odstup od Dardanel, porážka v Mezopotámii. Vítězství u Jutska. Italové do Gorice. Rusové pod Brusilovem chvilkově vítězí, ale slovanská vojska - ruská a srbská - z akce vyřazena. Rumunsko do války, ale brzo poraženo. Hindenburg a Ludendorff v čele německé armády. Změny ve francouzském vedení válečném. Neúspěch Francouzů (Nivelle) a Angličanů na jaře 1917: neprorazili německou frontu. Generál Sarrail na Balkáně. Ruská revoluce a vystoupení Ameriky proti Německu (6. dubna 1917) ...97 // 41. Rok 1917 charakterizován opakujícími se nabídkami mírovými. Němci a Rakušané nabízejí mír 12. prosince 1916. Prezident Wilson vstupuje 21. prosince 1916 aktivně do záležitostí evropských dotazem o podmínkách míru. Odpověď Spojenců Wilsonovi ze dne 10. ledna 1917. Tato odpověď skvělým úspěchem pro nás: Čechoslováci mají být jak Poláci, Italové, „Slované“, Rumuni od cizího panství osvobozeni. Němci oznamují Wilsonovi své podmínky přímo (29. ledna). Mírová akce císaře Karla v Paříži a v Londýně.
Mírové akce socialistické po pádu carismu: zatímní vláda ruská; dělnictvo a vojsko ruské, sociální demokracie v Německu a v Rakousku--Uhersku ...101 // 42. Odpověď Spojenců Wilsonovi a jeho desaveu našimi poslanci ...103 // V PANSLAVISMUS A NAŠE REVOLUČNÍ ARMÁDA // 43. Po ruské revoluci programový telegram Miljukovu. Odjezd do Ruska Norskem a Švédském. Příjezd do Petrohradu za demise Miljukova. Organizace propagační práce v Petrohradě. Styky s vládou (kníže Lvov, Tereščenko) a s dohodovými vyslanci: Albert Thomas, generál Niessel a plukovník Lavergne; Sir George W. Buchanan, markýz Carlotti, Spalajkovié, Diamandi. Americká mise Mr. Roota. Emanuel Voska, Henderson a Vandervelde. Ruští politikové a vůdcové stran: Miljukov, Struve, Plechanov, Gorkij, Sorokin, profesor Vasiljev // (Kerenskij) ...106 // 44. Carská Sodoma a Gomora: demoralizace dvora i značné části ruského národa. Rasputinština. Západ nevděčný Rusku, či byl zrazen Ruskem? Nešťastná válka a revoluce ověřením ruské literatury ...110 // 45. Rusko carské jde do války bez plánu celoslovanského a bez plánu pro osvobození našeho národa. Carovy neurčité sliby. Sazonov. Teprve anglická a francouzská podpora našeho osvobozeneckého hnutí na podzim 1916 upozorňuje Petrohrad na význam československé otázky. Tajné smlouvy Ruska odhalují pravý předmět ruských dávných tužeb: dobýt Carihradu a úžin. Generál Alexejev a jeho slovanství. „Slovanská“ politika vůči Polákům a Malorusům // 46. Tajný londýnský pakt s Itálií: Supilo v Petrohradě // 47. Vznik Družiny a její vývoj v brigádu (1914-1916). Ruské úřady vojenské si z počátku přejí toliko propagačního oddělení pro okupaci Rakouska. Činnost výzvědná. Nedostatek politického a vojenského smyslu naši kolonie (Svazu) a spory (Československá jednota) ohrožují vojenskou akci //
48. Pokusy o rozšíření brigády v armádu. Dva projekty našich krajanů 1915 a 1916 nepřijaty. Carův souhlas k osvobození slovanských zajatců ze dne 10. července 1916 bez účinku. Vznik „Národní rady“ (DUrichovy) // 49. Teprve po revoluci zatímní vláda zásluhou Miljukova schvaluje Pravidla o organizaci československého vojska (6. dubna 1917). Diirichova „Národní rada“ zrušena // 50. Důvody ruských úřadů vojenských a civilních proti formování naší armády. Carský absolutismus proti nám svým programem. Náprava ruskou revolucí - ale liberálové i socialisté proti nám pro domnělý šovinismus. Proč se legii srbské dařilo lépe. Naši zajatci v srbské divizi. Usnesení ruské vlády carské armádu českou nezřizovat. // Vídeň má radost z našeho neúspěchu // 51. Organizace Odbočky ústřední Národní rady a zjednodušení její akce. Sekretář Odbočky: Jiří Klecanda. Jaroslav Papoušek // 52. Naše armáda měla být veliká a byla určena do Francie. Prvý korpus Stávkou konečně (9. října) potvrzen. Generál Duchonin. // Ruští důstojníci v naší armádě // 53. Potíže s organizací demokratického vojska v chaotickém prostředí. Čech a Slovák jako voják // 54. Bolševický převrat (7. listopadu 1917). Bolševici a Němci. Dohoda s bolševickým generalissimem Muravjovem v Kyjevě o ozbrojené neutralitě a volném průjezdu do Francie (16. únor 1918). Korpus prohlášen za část armády ve Francii // 55. Bolševictví a komunismus zásadně // 56. Náš poměr k Ukrajině. Univerzál III. (20. listopadu 1917) IV. (25. ledna 1918) // 57. Bolševictví v naší armádě (Muna) //
58. Jednání o připojení naší armády k Rumunům а k Rusům // na rumunské frontě. Pobyt v Jaších koncem října (1917). U krále; // Bratianu a Take Ionescu. Ministři Duca, Marcescu. Generálové Averescu. Grigorescu, Berthelot a Ščerbačev. Marinkovié a Hadžié; Fasciotti, Vopička. Caporetto! ...147 // 59. Zásada neintervence v ruských poměrech a důvody pro odchod vojska do Francie. Jednání s Kornilovem, Alexejevem, Miljukovem, Muravjovem a jinými. Vojenská a politická neschopnost ruských odpůrců bolševiků. Boj proti bolševikům byl vojensky a politicky nemožný. (Incident kyjevský.) Trockij a Lenin ještě v únoru 1918. za jednání o mír, pro pomoc Dohody k reorganizaci armády. Trockij tuto pomoc hledá ještě po míru. Bolševici na naší straně v boji proti // Němcům u Bachmače. Výtka, že bolševici s Němci sjednali mír. // Poměr bolševiků a Němců a jeho význam pro naše osvobození 149 // 60. Nutnost přepravit armádu Sibiří. Situace na bojištích zjara 1918 věstila brzké jednání o mír; můj návrat na Západ nutný. Poslední jednání v Moskvě s bolševiky. Finanční zabezpečení armády. Očekávání zápletek naší armády s bolševiky. Jiří Klecanda zplnomocněn k politickému jednání. Odjezd z Moskvy 7. března 1918 ...155 // 61. Sibiří do Vladivostoku (od 7. března do 1. dubna 1918). Dojednání s bolševiky ...157 // VI NA DÁLNÉM VÝCHODĚ // 62. Z Vladivostoku přes Koreu do Japonska. V Tokiu. Evropa v Tokiu: styk s vyslanci dohodovými (Sir Conyngham Greene a Mr. Morris) a s japonským ministerstvem zahraničí. Memorandum o Rusku // a bolševictví prezidentu Wilsonovi. Zpráva o osobním útoku Czerninově a jeho pádu aférou Sixtovou. Římský sjezd potlačených národů z Rakouska-Uherska (8. dubna). Z Tokia do Spojených států (19.-29. dubna) ...159 //
VII AMERICKÁ DEMOKRACIE: FINIS AUSTRIAE // 63. Tichým oceánem. Válečná a politická situace od mého odjezdu z Londýna (květen 1917 - duben 1918). Německá veliká ofenzíva (od března 1918). Clemenceau a jeho energický režim očistný // Rusko se stává brestlitevským mírem neutrálním a okrajové státy samostatnými, pangermanismus vítězí v Rusku. Četná jednání o mír veřejná a tajná, pokračují celý rok 1917 a z jara 1918. Mírová akce císaře Karla princem Sixtem a jiná tajná jednání Rakouska s Dohodou Německý Reichstag pro mír 19. července 1917; tajné jednání Německa s Francií (Lancken: Briand) a s Anglií. Jednání Německa a Bulharska s Ruskem; Lloyd George také míru nakloněn. Mírová akce Vatikánu 1. a 30. srpna 1917. Mírové podmínky Wilsonovy ze dne 8. ledna 1918: XIV bodů. Mírová prohlášení sociální demokracie a neúplné Internacionály v Stockholmu (červen 1917); prohlášení českých sociálních demokratů. Dr. Šmeral o svém směru. Rozpad německé sociální demokracie. Prvé politické stávky ve Vídni a v Berlíně. // Byli jsme na mír legiemi připraveni. Úspěch s legiemi v Rusku urychlil formování legií ve Francii a v Itálii. Kongres utlačených národů rakousko-uherských v Římě (8. dubna 1918). Zprávy z Čech příznivé: vliv ruské revoluce a zasedání vídeňského parlamentu. Ve Vancouveru 29. dubna. Kanadou // do Spojených států ...164 // 64. Přijetí v Chicagu. Činnost mezi krajany. Katolíci a svobodomyslní. // Jednota Čechů a Slováků: Pittsburská dohoda. Politická propaganda // naší kolonie ...172 // 65. Úvod do činnosti v Americe: na bojišti gettysburském. Americká demokracie: základ nábožensko-mravní. Naše demokracie podobná americké. Problém tak zvaného amerikanismu ...176 //
66. Problém dekadence i v „mladé“ Americe. Moderní americká literatura: realismus. Zájem Ameriky o Evropu. Americké vojsko dostojí svému úkolu a pomůže Evropě ...179 // 67. Demokratická soustava naší propagandy v Americe. Styk // s publicistikou (Hard-Bennett-Dixon-Martin). Mr. Charles R. a Richard Crane. Styky s vládou, hlavně s Mr. Leasingem; sekretářové v státním úřadě: Phillips, Polk. Lange. Sekretář za války Baker, ministr vnitra Lane. Plukovník House a prezident Wilson. // Profesor Mezes a jeho přípravný komitét (v něm Čech profesor Kerner). Žurnalistický štáb pro mírovou konferenci. Finanční kruhy. Univerzity: prezident Judson, Eliot, profesor Coolidge a Wiener, prezident Butler // 68. S dohodovými vyslanci a misemi: Jusserand - Bergson - // Mr. Hohler a Lord Reading - Sir William Wiseman - hrabě Cellere - hrabě Ishii - baron Cartier - Jihoslované - Rusko // 630 // 69. Spolupráce v Americe se zahraničními reprezentanty národů slovanských. Předně s Jihoslovany. Přátelské řevnivosti. Smlouva mezi Jihoslovany na Korfu (červenec 1917). Sjezd v Římě a dohoda Italů s Jihoslovany v dubnu 1918. Až do ženevské konference v listopadu 1918. Černohorci: zástupce králův ...187 // 70. Poláci (Grabski - Dmowski - Paderewski). Schůze potlačených národů Rakouska-Uherska v Novém Yorku (15. září 1918). Vysoká politika varšavského regentstva. Malorusové. Rusové. Rumuni 194 // 71. Litevci, Lotyši, Estonci. Albánci. Řekové. Italové z iredenty. Středoevropská demokratická unie ...197 // 72. Podkarpatská Rus. Historie jejího připojení k naší republice. // Její politický a mezinárodní význam. Otázka jazyková ...198 // 73. Naše tajná služba v Americe (Voska) a její politické účinky ...200 //
74. Austrofilství v Americe a Spojenců vůbec. Rakouská propaganda a pomoc světa katolického. (Plán obnovy papežského státu.) // Wilson ve svých prvých prohlášeních ještě na začátku 1918 austrofilský. (Profesor Herron.) Jednání císaře Karla o separátní mír Sixtem Bourbonským 1917 až 1918. Odhalení Clemenceauovo a jeho boj s Czerninem a s Karlem. Další jednání plukovníka Armanda s hrabětem Reverterou a generálem Smutsem s Mensdorffem. Plán odtrhnout Rakousko vojensky od Německa předkládá se nejen Spojencům západním, nýbrž i Rusku (Tereščenko). Vědělo Německo o nabídce Karlově? Náš boj proti austrofilství a jeho úspěšnost ...203 // 75. Sibiřská anabáze a její politický úspěch. Pomocná expedice amerického vojska na Sibiř a finanční akce Wilsonova a amerického Červeného kříže. Otázka, kdo zavinil boje s bolševiky: ty boje neměly cíl intervenční. Nespravedlivá kritika sibiřského vojska. Význam bezvadného dopravení sibiřské armády domů. Sibiřská anabáze ospravedlněním úsilí o armádu velikou ...213 // 76. Politický a mezinárodní význam samostatného vojska v armádách spojeneckých: oficiální uznání vojska. Národní rady a národního programu. Legie v různých spojeneckých státech jako jednotný celek. // Generál Janin generalissimem našeho vojska. Balfour a Poincaré o vzniku naši samostatnosti ...218 // 77. Schematický přehled oficiálních uznání naší armády. Národní rady a jejího programu od vlád a politických činitelů spojeneckých // a Spojených států od začátku války až do jejího konce ...222 //
78. Význam roku 1918 pro světovou válku vůbec a také pro nás. // Porážka Němců ve Francii a Rakouska v Itálii. Bulharsko a Turecko. // 631 // Centrální mocnosti politicky a strategicky donuceny k míru; únava z války také u národů spojeneckých. Poměry doma příznivé. // Zahraniční Národní rada prohlašuje se za zatímní vládu Československa a Spojenci ji uznávají. První českoslovenští vyslancové ...246 // 79. Finis Austriae! Mírová nóta centrálních mocností z 5. října a odpověď Wilsonova Rakousku-Uhersku 18. října. Týž den Prohlášení nezávislosti zatímní vládou. Wilson a vláda Spojených států krok za krokem opouštějí austrofilské stanovisko. Uznání Spojenými státy před Wilsonovou odpovědí: 29. května. 28. června, 3. září ...249 // 80. Můj osobní styk s prezidentem Wilsonem. diskuse o hlavních problémech války a míru. Prusko a Rakousko: Rakousko zrazuje Německo. Wilson pro brzké ukončení války; Spojenci vyhráli válku i strategicky. Gdaňsko volným přístavem. Wilsonovy sympatie k Polákům а k Jihoslovanům. Nezná londýnského paktu. Proč Wilson chce do Paříže. Proč neustanovil koaliční vládu. Wilson jako interpret a obhájce amerických ideálů. Jeho program: sebeurčení a Liga národů. Wilsonův ideál pravé demokracie ...253 // 81. Wilson proti Rakousku-Uhersku svým americkým programem. // Profesor Herron důvěrníkem Wilsonovým v Evropě. Herronovy zprávy o Rakousku-Uhersku a jeho jednání s politiky centrálních mocností a neutrálů. Memorandum pro Rakousko-Uhersko dr. Hertze. Návrhy Lammaschovy. Štefan Osuský kontroluje rakousko-uherskou propagandu; spolupracovníkem Herronovým ...257 // 82. Po Wilsonově odpovědi. Poslední měsíc v Americe. Hroucení Rakouska a Německa - Rakousko sjednává příměří (3. listopadu). //
Pozor na Rakousko až do konce. Příměří s Německem (11. listopadu). Zprávy o ženevské schůzce. Prezidentem. Rozloučení s Wilsonem // a se všemi přáteli. První půjčka v Americe. Prvá vojenská pocta // novému prezidentovi. Na Carmanii 20. listopadu z New Yorku do Anglie ...260 // VIII SVĚTOVÁ REVOLUCE A NĚMECKO // 83. Na Atlantickém oceáně: zpytování svědomí. Jak jsem byl připraven na práci v světové válce: teleologie v životě jednotlivce a společnosti. Moje úsilí filozofické a politické. Trojí dost důležité pravidlo pro politiku a veřejnou činnost vůbec // 84. Poslední události válečné. Konečné vítězství Spojenců. Převaha francouzské strategie a taktiky nad německou: pruský militarismus a absolutismus uškodil také armádě. Schlieffenův dvojfrontový plán 1914 se nehodil. Neschopnost veliké akce: generálové, ne velitelé. Avšak armády celých národů vyžadují nové taktiky všude. Německo nepadlo jen nedostatky své armády, nýbrž nepochopením celé válečné a světové situace. Za konečné vítězství děkujeme mimo Francii i ostatním Spojencům // 85. O smysl světové války. Výklad marxistický jednostranný. // Výklad nacionalismem stejně jednostranný: národnostní princip jednou složkou novodobé politiky a válek. Pokud světová válka způsobena spory církevními a náboženskými. Válka světovou // 86. Válečné cíle a program obou válčících stran a napřed formulace vedoucích idejí Západu. Proti středověké teokracii nová doba, zahájená reformací, humanismem a vědou, zesiluje stát a vede k odcírkevnění. Úkoly státu určeny Velkou revolucí francouzskou. Svoboda - Rovnost - Bratrství. Demokracie ideou humanitní. //
Práva člověka a občana. Právo přirozené. Ideál jednotné organizace celého člověčenstva, světa starého i nového. Uznání všech národů, také malých. Osvícenství, uznání autority vědy a pokusy o novou filozofii. Idea pokroku. Tyto myšlenky společné celému Západu // 87. Ideály německé: Německo se od Západu izoluje. Idea pruského králství: starý režim aristokratický, monarchistický a teokratický. Církev v područí státu. Stát institucí božskou. Pruský cézarismus. Voják národním rekem, válka povoláním. Německý politický ideál: nadvláda v Evropě a kolonizace Asie a Afriky (Berlín—Bagdád). // Právo historické a vývoj materialistický. Proti národnosti. Právo z moci // 88. Popruštění Německa: Výmar-Postupim? (Goethe-Bismarck? Kant-Krupp?) Násilnost překáží správnému cítění a myšlení. // Hegel syntezí němectví a pruství. Pravá disjunkce: Beethoven--Bismarck! // 89. Německá filozofie a německé myšlení od Kanta na scestí subjektivismu a absolutismu. Pangermánské stavění babylonské věže . // 90. Jak jsem prožil vývoj od Goetha k Bismarckovi. Expresionismus poslední fází vleklé literární krize německé // 91. Světová válka vzniká z kulturního stavu moderní společnosti. // Tento stav charakterizován chorobnou sebevražedností. Válka moderní psychologicky mravně jiná než války dob dřívějších. // Pruský militarismus vědeckým systémem vražednosti. Problém // vojska demokratického. Válka válkou mas národů: uplatňují se v ní vlastnosti národů. Abstraktní vědecký ráz války. V zákopech Faustové a Zarathuštrové, Rollové a Octavové, Manfredové, // Ivanové a Levinové, ale i Aljošové. Válka násilnou objektivací proti upřílišenému subjektivismu a solipsismu (Nietzsche). Kulturní význam viny z války ...285 //
92. Problém vraždy a sebevraždy v moderní literatuře ...289 // 93. Válkou si mnozí uvědomují duchovní krizi moderního člověka a civilizace. Válka a otázka náboženská. Duchovní krize moderního člověka nevznikla válkou. Potřeba revize všeho druhu duchovního života a úsilí o harmonii všech jeho složek. Krize není úpadkem definitivním ...291 // 94. Význam této krize v historickém osvětlení. Centrální mocnosti teokratické v boji se Spojenci, s demokracií. Pruské Německo přijímá středověké impérium a podmaňuje si Rakousko. // Pangermanistické impérium podmaněním světa starého. Spojenci přijímají národnostní princip: osvobození národů menších. Národnost // bez šovinismu: humanitní program sjednocením lidstva celého. // Společnost národů. Spojené státy Evropy ...294 // 95. Opět v Anglii u Mr. Balfoura. Angličtí státníci. Přípravy na mírovou konferenci. Prvá diplomatická aféra: povalení mariánské sochy. // Podrobnější zprávy o posledních dnech Rakouska ...296 // 96. V Paříži. U prezidenta Poincaré. Návštěva legií. Pichon // a Clemenceau. Skepse se srovnává s energií. Berthelot. Plukovník House: Vesnic a Trumbič. Malá dohoda v obrysech: Take Ionescu a Venizelos. S Briandem u Mme Jouvenelové. Clément-Simon prvým vyslancem u nás ...298 // 97. V Itálii hostem u krále. S legiemi. Rodina Benzoni ...300 // 98. Rakousko do Čech: Brixen! Na českých hranicích a v Českých Budějovicích ...301 // 99. Dne 21. prosince v Praze. Slavnostní vítání. Slib na ústavu a prvá // noc na Pražském hradě. Prvé poselství ...302 //
IX VZNIK NAŠÍ REPUBLIKY // 100. Úkol této úvahy. Samostatnosti dosaženo porážkou Rakouska a Německa Spojenci a naší revoluční účastí na válce. Zvláštnost naší revoluce: její branná forma za hranicemi, ne doma. Vojenští a civilní revolucionáři v armádě a doma. Zahraniční Národní rada. // Zahraniční propaganda proti austrofilství a Rakousku. Finanční samostatnost osvobozenecké akce ...303 // 101. Boj a revoluce proti Rakousku doma: celonárodní politická zralost a protirakouská odhodlanost. Politická práce drobná (zásobování). // Národ bez viditelných vůdců vede se sám: ovoce předchozí práce obrozenecké. Bylo však politické centrum spojující mnohost paralelních akcí a byli určití vůdcové. Maffie - Český svaz a Národní výbor. Nový Národní výbor. (Socialistická rada.) // Politika poslanců a lidu. Neposlanecké projevy od léta 1917. Postup poslanců se stává od léta 1917 jednotnějším a určitějším. // Kolonie v akci osvobozenecké. Hodnota revoluce domácí a zahraniční ...306 // 102. Vznik našeho státu politicky a právně: legalizace revoluce zahraniční. Národní rada zahraniční, později zatímní vláda, pozvolna uznána bud de facto, nebo de iure. Národní rada (zatímní vláda) // a vojsko bez svého teritoria. Uznání cizími vládami mají různou mezinárodní váhu a kvalitu. Některá uznání jsou obapolnou smlouvou: // všecka se stala po předchozím ujednání. Uznání nejsou jen sliby .... 309 // 103. Které uznání rozhoduje státotvorně, odkdy existuje náš stát? // Státotvorný význam spojeneckých uznání a 28. říjen 1918. // Měli jsme dvě vlády. Vládu zahraniční a domácí. Spojenci jednají jen s vládou zahraniční. Také domácí vůdcové uznávali zahraniční vládu. Přesto lze samostatnost našeho státu počítat od 28. října 313 //
104. Převrat 28. října a dní následujících. Kapitulace Rakouska-Uherska před Wilsonem. Prvý zákon a manifest 28. října. Pražská delegace v Ženevě. Její ujednání určitější. Likvidace vlády pařížské. // Politický a právní význam ženevské schůze a její ujednání. // Materiální i formální dovršení převratu 14. listopadu. Převrat // na Moravě a na Slovensku ...317 // 105. Otázka po formě našeho státu: monarchie, či republika? ...321 // 106. Vídeňská vláda o 28. říjnu a její pokusy o získání Spojenců // ve Švýcarsku a v ostatních neutrálních státech ještě po převratu. // Pravé důvody ústupnosti Vídně. Ženevská schůze v novém // osvětlení ...323 // 107. Pokud staré Rakousko a Uhersko samo náš stát uznalo. Právní význam Karlova manifestu ze dne 16. října. Státoprávní význam // 14. listopadu. Žádost o pobyt v Brandýse ...326 // 108. Mezinárodní uznání a úprava státního teritoria. Státoprávní význam separatismu našich Němců. Připojení Slovenska a ostatního území k územím historickým. Minoritní otázka. Podkarpatská Rus ...327 // 109. Teorie práva historického a přirozeného ...329 // 110. Podíl Ruska a ostatních Slovanů na naší samostatnosti. Rusko carské. Zatímní vláda. Kerenskij a sověty. Rusko nás osvobodit nemohlo. Přesto živé rusofilství v našich legiích. Pravá politika slovanská ...329 // 111. Domněle slavjanofilská teorie, že Spojenci naší zahraniční akce využívali projednání o separátní mír s Rakouskem ...332 // 112. Historie netoliko soudem o událostech, nýbrž i o smýšlení // a pohnutkách lidí historii dělajících. Vlastní jádro sporu o 28. říjen: politika tak zvaná romantická, či realistická? Dobytí samostatnosti verifikací národního humanitismu a humanitního realismu ...334 //
X DEMOKRACIE A HUMANITA // 113. Zásady naší politiky: demokracie a humanita. Světovou válkou // a revolucí svět a Evropa republikanizována a demokratizována 337 // 114. Válkou vznikly nové, malé státy. Pásmo malých národů a států mezi Západem a Ruskem. Problém malých národů vůbec. // „Balkanizace“ ...338 // 115. Příčiny a důvody pro spojování národů a států. Pokusy // o spojování malých národů za války. (Středoevropská unie v Americe.) Malá dohoda a přátelská dohoda národů v bývalém Rakousku-Uhersku. Náš poměr k Jugoslávii а k Balkánu: // Otázka Cařihradu. Východ a Jih pro nás. Rakousko nové a „Idea“ Rakouska starého. Náš poměr k Polákům, Malorusům, Rumunům, Maďarům ...341 // 116. Náš poměr k Německu. Drang nach Osten. Příklad malého Dánska. // Náš poměr k Německu nejen politický, ale i kulturní ...344 // 117. Náš poměr k Francii а k Západu vůbec. Vývoj kulturní nás pojí k Západu. Západnictví ostatních Slovanů. Naše politika pro usmíření Francie a Německa. Kulturní vzájemnost s Francií a se Západem vůbec neznamená politiku protiněmeckou ...346 // 118. My a východ: vzájemnost slovanská. Panslavismus malý a veliký pod tlakem Rakouska. Kollárův nepolitický panslavismus a jeho slovanský mesianismus. Nutnost revize mesianistického učení slovanských filozofů dějin. Také západnictví vyžaduje kritiky. // Naše historie odkazuje ke kulturní syntéze: Ex oriente lux - ano, ale také ex occidente! Kulturní europeismus. Kulturní syntéza // bude národní. Potřeba nové filozofie národnosti a kultury ...348 //
119. Politika slovanská. Naše slovanské úkoly doma: Slováci, Podkarpatská Rus a slovanské minority (Poláci-Malorusové na Slovensku). Osvobozením všech slovanských národů Kollárův program umožněn. Slovanská politika zahraniční. Naše rusofilství a politika ruská. Naše politika musí být česká a světová, nejen slovanská! ...350 // 120. Naše národní minority, zejména německá. Odstoupení části německého území Rakousku nebo Německu Němcům samým nevýhodné. Vlastní jádro sporu. Tak zvaný princip sebeurčení. // Němci kolonisté. Návrat k politice Přemyslovců. Státní jazyk ve státě smíšeném. Stát a národnost. Otázka jazyková v úřadech // a ve škole. Samospráva a menšinové zastoupení v parlamentárním státě ochranou menšin. Šovinistický nacionalismus záhubný: doklad z historie a ze světové války. V Zenevě, v Praze a v Brně revoluční Národní výbor smířlivý k Němcům. Národnost a humanitní mezinárodnost. Podstata národnosti. Kulturní syntéza ve státech smíšených ...353 // 121. Svým vývojem jsme odkázáni na republiku a demokracii. // Demokracie pravá. Demokracie nepanuje, ale spravuje. Svoboda a individualismus není nivelizací, nýbrž kvalifikací. Volení hodnocením. Administrace a smysl politický (státník). Demokracie // a věda. Demokracie výchovou a sebevýchovou. Reforma parlamentu a byrokracie. Demokracie v politice zahraniční. Nová diplomacie. Mezinárodnost, všelidskost, světovost přirozeným úsilím všech lidí a národů. Rozvoj mezinárodních institucí. Státní suverenita ...358 // 122. Demokracie netoliko politická, také hospodářská a sociální. Proti komunismu. Vady kapitalismu. Egoismus a odbornictví. Socializace. // Naše zvláštní úkoly: pozemková reforma a intenzivní péče zdravotnická a sociální (tuberkulóznost a sebevražednost). //
Otázka vystěhovalecká. Význam zdravotnictví ...362 // 123. Demokracie vyžaduje nového člověka. Člověk bytostí zvykovou. // Politický antropomorfismus a jeho léčení: přesné poznání věci a lidí a tvoření nového. Demokracie celým názorem na svět a na život. Parlamentarismus trpí antropomorfismem, in concreto straníckostí ...364 // 124. Problém politického vzdělání občanstva. Problém odbornictví. // Inteligence a polointeligence, polovzdělaní. Kulatá slova v politice, abstraktnost a konkrétnost: heslo. Rámcovost zákonů a konkretizační úkol moci výkonné a soudní. Škola demokratická a aristokratická. // Škola a přechodnost doby: její nejednotnost. Školní patologie 366 // 637 // 133. Hlavní úkol: určit směr a zabezpečit kontinuitu státní politiky. // Palackého odkaz národu ...387 // 134. Obnovení naší republiky přirozeným důsledkem a pokračováním našeho vývoje. Demokracie humanitní našim programem národním. // Náš národní charakter. Spor o humanitismus a Palackého filozofie // dějin ...390 // 135. Katolická filozofie našich dějin jako protiva filozofie dějin // Palackého ...397 // 136. Význam habsburské protireformace pro náboženskou otázku u nás: jak překlenout protireformační propast? Pokračování v hlavních ideách reformačních. Potřeba rozluky státu a církve 400 // 137. Stav jednotlivých vyznání a církví v naší republice ukazuje také k rozluce státu a církve. Náboženskou tolerancí k demokracii 403 // DODATKY К VYDÁNÍ Z ROKU 1938 // Otázka náboženská ...409 // Filozofie ...421 // DODATKY K TOMUTO VYDÁNÍ // Můj poměr k literatuře ...431 // Šaldův český román ...468 // Ediční poznámka ...479 // Vysvětlivky ...525 // Jmenný rejstřík ...561

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC