Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 12.11.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

hermeneutika rozpor uměleckého díla (@@20120821-13:13:52@@) -- 
0 (hodnocen0 x )
(2.5) Půjčeno:5x 
BK
Vyd. 1.
Brno : Host, 2003
184 s. ; 21 cm

objednat
ISBN 80-7294-094-5 (brož.)
Teoretická knihovna ; [vol.] 9
němčina
"Z pozůstalosti Petera Szondiho vydali Jean Bollack, Henriette Beese, Wolfgang Fietkau, Hans-Hagen Hildebrandt, Gert Mattenklott, Senta Metz a Helen Stierlin -- Titulní list
Přeloženo z němčiny
Obsahuje bibliografii na s. 161
000112461
1. ÚVOD // Absence literární hermeneutiky 9 // Diltheyova teorie rozumění a vývoj od materiálové hermeneutiky k herme-neutice filozofické 9-12 Pochybnosti při užívání hermeneutického kruhu v umění interpretace 12 Literární hermeneutika a tradiční filologie 13-14 Aktualizační funkce gramatické a alegorické interpretace; alegorická interpretace Homérových děl a typologický výklad Starého zákona 14-17 // Protiklad mezi gramatickou a alegorickou exegezí; jejich konfrontace v patristice a v reformaci 17-20 Historicko-gramatický způsob interpretace a důvody jeho historické závislosti 20-21 // К metodice úvodu do literární hermeneutiky: kombinace historického a systematického postupu 22 // 2. CHLADENIUS (PRVNÍ ČÁST) // Chladeniovo dílo a jeho nedostatečná recepce 23-25 Počátek hermeneutiky jako všeobecné nauky o interpretaci 25-26 Pokračuje rozlišování mezi hermeneutica sacra a profana; napětí mezi všeobecnou platností hermeneutiky a požadovaným zaměřením na obsah textu 26-29 Počátky dále nepropracované poetické logiky v pojednání o významu-plných (sinnreich) pasážích 29-30 Definice umění interpretace spočívající v poskytnutí dostatku prostředků nutných k rozumění 30-31 Rozlišování různých druhů nejasností odkazuje na tradiční oddělování textové kritiky, gramatiky a hermeneutiky 31-35 Nejasnost dvojznačných (zweydeutige) pasáží a racionální nauka o pravděpodobnosti (Vernunft-Lehre des Wahrscheinlichen) 35-36 // [6] // 3. CHLADENIUS (DRUHÁ ČÁST) // Interpretace abstrahující od autorského záměru; rozum a racionalistická psychologie recepce jakožto normativní instance 37-39 Celkový (bezprostřední a zprostředkovaný) smysl a rozšíření teologické hermeneutiky na hermeneutiku všeobecnou 39-41 Bezprostřední smysl nepodléhá subjektivitě interpretace 42-43
Zprostředkovaný smysl jakožto nutná aplikace, tj. jakožto působení na duši 43-47 // Živý poznatek jakožto aspekt psychologické hermeneutiky působení 47-48 // Třetí část interpretace: odbočky, protiklad empirických a normativních požadavků racionalismu 48-50 // 4. CHLADENIUS (TŘETÍ ČÁST) // Básnictví jakožto vysvětleni zaměřené na předmět díla: autorský záměr neboli vymezení autorovy představy 51-53 Zakořeněnost smyslu textu a jeho obsahu v koncepci básnictví jako napodobování přírody 53-55 Význam zaměření na žánr textu 55-57 // Shoda mezi autorem a čtenářem na základě stejného pochopení 57-60 Spojitost s Gadamerovým pojmem příslušnosti (Zugehörigkeit) 60-61 Teorie historické perspektivy interpreta (Standortgebundenheit) a změna významu jakožto proměna věci 61-65 // 5. CHLADENIUS (ČTVRTÁ ČÁST) // Rozdílnost hledisek (Sehe-Punckte), tj. představ o věci 66-69 Předkritické rozlišování mezi poznáním a věcí samou o sobě (Ding an sick) 69-70 Typologie hledisek 70-71 // Pojem subjektivity, omezený zaměřením na předmět díla 71-72 Metaforika jakožto přenesení vlastností 72 Definice obrazného (verblümt) významu 72-73 Vztah k tradiční představě verba propria 73-74 Role metaforického výrazu při vytváření nového pojmu 74-77 Metaforika v historických textech vyžadovaná předmětem díla a metaforika v dogmatických (filozofických) textech vytvářející pojmy 77-78 Vytvoření všeobecného pojmu metaforickým užitím slova 78 Interpretace metaforických pasáží v textu prostřednictvím návratu k systému nebo určením důrazu (Nachdruck) 78-80 // 6. MEIER (PRVNÍ ČÁST) // Versuch einer allgemeinen Auslegungskunst (Počátky všeobecné teorie umění interpretace): kompendium jako podklad pro přednášky 81-83 Teorie „charakteristiky“ (Characteristik), tj. hermeneutika znaku 83-84
Přirozené a umělé znaky u Augustina 84—85 Rozdíl ve významu přirozených znaků u Meiera 85 „Označující vztah“ (bezeichnender Zusammenhang) jako funkční vztah Leibnizova světa a jako vztah mezi znakem a významem 85-87 Dokonalost přirozených a umělých znaků 87-90 // „Hermeneutická spravedlnost“ (hermeneutische Billigkeit) nebo očekávání dokonalosti jakožto kritéria interpretace 90—92 Obsahová a formální dokonalost 92-94 Problém potenciálních kvalit textu 94-95 // 7. MEIER (DRUHÁ ČÁST) // Důsledky principu hermeneutické spravedlnosti pro pravidla profánní hermeneutiky 96 Návrat k autorskému záměru a obrat v motivaci tohoto postupu 96-98 Význam znaku určený tím, jak jej autor užije 98-99 Filologie jakožto hermeneutický pomocný prostředek; užití jazyka jakožto hermeneutický princip 99-101 Podceňováni vzájemné závislosti interpretace textu a lexikálního určení 101-103 // Slovní a věcný paralelismus; smíšení obou jakožto další hermeneutický princip 103-105 Hermeneutická funkce paralelních pasáži u Chladenia (proměna záměru, struktury díla a časovosti, metaforické a vlastní užití) 105-109 „Užití označení“ (Bezeichnungsgebrauch) a hierarchie potenciálního (vlastního nebo metaforického) smyslu 109-110 Nutnost kritického pohledu na hermeneutickou praxi 110-111 // 8. AST // Dějinný kontext Schleiermacherovy koncepce; jeho předchůdci F. A. Wolf a F. Ast 112-115 „Řecký duch“ jakožto diferenciační aspekt hermeneutiky v Goethově době 115-116 // Písmeno jako zjevení ducha, spojujícího látku a formu, u Asta; harmonizující funkce písmena 116-117 „Živá jednota“ (lebendige Einheit) vycházející z Schellingova konceptu místo „živé jednoty“ zprostředkovávající protiklady 118 Proměna předmětu interpretace: cizí duch na místo textu zaměřeného na věc 118-119
Očištění od časovosti v rámci totožnosti ducha 119-121 Astova koncepce filozofie dějin, vycházející z Schellinga 122-123 Jednota části a celku, zamýšlená jako řešení hermeneutického kruhu, ve skutečnosti však jeho negace 123-126 Rozumění jako rekonstrukce vzniku básnického dila podle předobrazu vývoje ducha 126-127 Nahrazení nauky o několikerém smyslu textu naukou o několikerém (historickém, gramatickém, duchovním) rozumění 128 // 9. SCHLEIERMACHER (PRVNÍ ČÁST) // Recepce Schleiermacherova díla u Diltheye a dějiny vývoje Schleiermacherovy teorie, zachycené v Kimmerleho vydání 129-131 Astovy teze ve vztahu ke Schleiermacherovým akademickým proslovům z roku 1829 131-133 Teoreticky podložená hermeneutika 133 // Zrovnoprávnění mluveného a psaného textu jakožto aktivních vyjádření života 133-136 // Nutnost a konstrukce vyjádření jakožto kritéria aktu rozumění 137-138 Dvojitý vztah řeči k celku jazyka a myšlení jejiho autora (gramatická a psychologicko-technická interpretace) 138-139 Přílišné zdůrazňování role vcítění v rámci recepce v historismu a životní filozofii 139-141 Hermeneutický kruh jakožto podmínka rozumění 141-143 //
10. SCHLEIERMACHER (DRUHÁ ČÁST) // „Celkový kontext“ (der ganze Zusammenhang) a „bezprostřední kontext“ (der unmittelbare Zusammenhang) (paradigmatický a syntagmatický vztah) 144-147 Otázka možnosti zjistit původní publikum 147-148 Vlastní a nevlastní význam ve vztahu k jednotě smyslu 148-150 Problematika teorie jednoty slova 150-151 // Protiklad formálně-materiální a kvalitativně-kvantitativní jakožto další protiklady v rámci gramatické interpretace 151—152 Emfáze a redundance 152-155 // Relativní protiklad technické a psychologické interpretace (individuální způsob kompozice a individuální celek života) 155-157 Dějinnost jevů a význam žánrové příslušnosti 157-158 Konvergence různých interpretačních způsobů 158-159 Hermeneutika jako obrácení gramatiky a poetiky 159-160 // Bibliografie 161 Poznámka 163 // Komentář (Joel Weinsheimer) 165 Jmenný rejstřík 181

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC