Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 29.10.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(4.3) Půjčeno:17x 
BK
1. vyd.
Praha : Grada, 2002
487 s.,[2] s.obr.příl. : il.

objednat
ISBN 80-247-0320-3 (váz.)
Obsahuje rejstřík
Bibliografie na s. 451-453
Nemocní - výživa - aplikace parenterální a enterální - příručky
Péče intenzivní - výživa - příručky
000121580
Předmluva 17 // OBECNÁ ČÁST - PATOFYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY A TECHNIKA UMĚLÉ VÝŽIVY V INTENZIVNÍ PÉČI 19 // Úvod 21 // 1 Metabolizmus při akutních onemocněních - reakce na kritický stav 23 // 1.1 Hypometabolická (ebb) fáze šoku 23 // 1.2 Hypermetabolická (llovv) fáze šoku 24 // i .3 Adaptivní odpověď na stres a hladovění 26 // 2 Hormonální regulace, tkáňové mediátorv a utilizace substrátů // v akutním stavu 27 // 2.1 Účinky hormonů ve stresu 27 // 2.1.1 Inzulín 29 // 2.1.2 Růstový hormon 30 // 2.1.3 Glukagon 31 // 2.1.4 Adrenalin 31 // 2.1.5 Kortizol 31 // 2.2 Léčebné použití hormonů 32 // 2.2.1 Terapeutické využití inzulínu 32 // 2.2.2 Růstový hormon (STH) 33 // 3 Měření energetické potřeby a metabolizmus energetických substrátů 35 // 3.1 Stanovení energetické potřeby měřením 35 // 3.1.1 Metoda indireklní kalorimetrie a její použití v klinice 35 // 3.1.2 Výpočty používané k měření energetické potřeby 38 // 3.1.2.1 Výpočet energetické potřeby z hodnot V02 a VC02 38 // 3.1.2.2 Přehled vztahů používaných k výpočtu energetické potřeby pomocí indirektní kalorimetrie a stanovení oxidace jednotlivých nutričních substrátů (sacharidy, proteiny, tuky) 38 // 3.1.2.3 Definice jednotlivých parametrů energetické potřeby a jejich odhad 40 // 3.2 Účinek přívodu substrátů na výměnu plynů 41 // 3.3 Metabolizmus a potřeba sacharidů v umělé výživě 42 // 3.3.1 Glukoneogeneze 43 // 3.3.1.1 Role Coriho cyklu 43 // 3.3.1.2 Glukoneogeneze z alaninu 44 // 3.3.1.3 Glukoneogeneze v ledvinách 44 // 3.3.1.4 Způsoby řízení glukoneogeneze 44 // 3.3.1.5 Význam bloudivých (futilních) cyklů v procesu // glykolýzy a glukoneogeneze 45 // 3.3.2 Metabolizmus glukózy během parenterální výživy 45 //
3.4 Metabolizmus lipidů v intenzivní péči 49 // 3.4.1 Klasifikace, biochemie a metabolizmus lipidů ve vztahu k akutnímu stavu 51 // 3.4.1.1 Mastné kyseliny 51 // 3.4.1.2 Triacylglyceroly 55 // 3.4.1.3 Role strukturovaných lipidů 56 // 3.4.1.4 Transport tuku v krevním oběhu 57 // 3.4.2 Metabolizmus lipoproteinů a transport triacylglycerolů a cholesterolu - obecná charakteristika 57 // 3.4.3 Struktura a metabolizmus jednotlivých lipoproteinových tříd 60 // 3.4.3.1 Chylomikrony 61 // 3.4.3.2 Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL) 62 // 3.4.3.3 Lipoproteiny o intermediální denzitě (IDL) 63 // 3.4.3.4 Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) 63 // 3.4.3.5 Lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) 63 // 3.4.4 Intravaskulárni metabolizmus lipidů a lipoproteinů důsledky pro metabolizmus tukových emulzí 65 // 3.4.4.1 Metabolizmus chylomikronů 65 // 3.4.4.2 Metabolizmus VLDL a LDL 65 // 3.4.4.3 Metabolizmus HDL 67 // 3.4.4.4 Aplikace mechanizmů metabolizmu lipidů a lipoproteinů na metabolizmus a kinetiku parenterálních lipidových emulzí 67 // 3.4.4.5 Vstup umělých částic tukové emulze do metabolizmu lipidů 68 // 3.4.5 Role karnitinu 71 // 3.4.6 Přínos tukových emulzí pro parenterální výživu 72 // 3.5 Metabolizmus proteinů a aminokyselin v akutních stavech - význam pro intenzivní péči 74 // 3.5.1 Metabolizmus a funkce jednotlivých aminokyselin obecná charakteristika 78 // 3.5.1.1 Serin 78 // 3.5.1.2 Prolin 78 // 3.5.1.3 Histidin 78 // 3.5.1.4 Rozvětvené aminokyseliny 79 // 3.5.1.5 Aminokyseliny obsahující síru 80 // 3.5.1.6 Fenylalanin a tyrozin 81 // 3.5.1.7 Tryptofan 81 // 3.5.1.8 Arginin 82 // 3.5.1.9 Kyselina glutamová (glutamát) a glutamin 82 // 3.5.2 Metabolizmus aminokyselin v akutních stavech 87 // 3.5.2.1 Stanovení a zajištění dusíkové bilance 88 // 3.5.2.2 Kreatinin-výškový index 91 //
3.5.2.3 Hrazení potřeby aminokyselin v akutním stavu 93 // 3.5.2.4 Optimalizace poměru přívodu dusíku a energie 94 // 3.5.2.5 Význam biologické hodnoty proteinu, případně formule aminoroztoků v umělé výživě 95 // Zajištění rovnováhy vody a elektrolytů při parenterální výživě u akutních stavů 97 // 4.1 Distribuce tělesných tekutin 97 // 4.2 Složky tělesných tekutin 99 // 4.3 Transport rozpuštěných látek (solutů) přes membrány 100 // 4.4 Bilance tekutin 102 // 4.5 Poruchy objemu a složení tělesných tekutin 103 // 4.5.1 Dehydratace 103 // 4.5.1.1 Izotonická hypovolemic (izotonická dehydratace) 104 // 4.5.1.2 Hypotonická hypovolemie (hypotonická dehydratace) 104 // 4.5.1.3 Hypertonická hypovolemie (hypertonická dehydratace) 104 // 4.5.2 Hypcrhydratace 105 // 4.5.2.1 Izotonická hypervolemie (izotonická hypcrhydratace) 105 // 4.5.2.2 Hypotonická hypervolemie (hypotonická hypcrhydratace) 106 // 4.5.2.3 Hypertonická hypervolemie (hypertonická hypcrhydratace) 106 // 4.6 Metabolizmus jednotlivých elektrolytů v akutním stavu 107 // 4.6.1 Poruchy metabolizmu sodíku 107 // 4.6.1.1 Zvětšení tělesných zásob sodíku 108 // 4.6.1.2 Hypematremie 109 // 4.6.1.3 Deficit sodíku 110 // 4.6.1.4 Hyponatremie Ill // 4.6.2 Poruchy metabolizmu draslíku 112 // 4.6.2.1 Hyperkalemie a zvýšená zásoba draslíku 113 // 4.6.2.2 Hypokalemic 115 // 4.6.3 Poruchy metabolizmu chloridů 117 // 4.6.3.1 Hyperchloremie a zvýšení zásob chloridů 117 // 4.6.3.2 Hypochloremic a snížení zásob chloridů 117 // 4.6.4 Poruchy metabolizmu fosforu 118 // 4.6.4.1 Hyperfosforemie 118 // 4.6.4.2 Hypofosforemie 119 // 4.6.5 Poruchy metabolizmu hořčíku 121 // 4.6.5.1 Hypermagnezemie 121 // 4.6.5.2 Hypomagnezemie 122 // 4.6.6 Poruchy metabolizmu vápníku 123 // 4.6.6.1 Hyperkalcemie 123 // 4.6.6.2 Hypokalcemie 124 //
5 Poruchy acidobazické rovnováhy v metabolické intenzivní péči -diagnostika a léčba 127 // 5.1 Nejčastější poruchy acidobazické rovnováhy 129 // 5.1.1 Respirační acidóza 129 // 5.1.2 Respirační alkalóza 129 // 5.1.3 Metabolická (nerespirační) alkalóza 129 // 5.1.4 Metabolická (nerespirační) acidóza 130 // 5.2 Kompenzační reakce organizmu na poruchy acidobazické rovnováhy 134 // 5.2.1 Respirační odpověď 134 // 5.2.2 Renálni odpověď 134 // 5.3 Obecná pravidla úpravy acidobazické rovnováhy 135 // 5.4 Nové možnosti komplexního hodnocení poruch acidobazické rovnováhy 136 // 6 Mikronutrienty v intenzivní péči 139 // 6.1 Obecná charakteristika mikronutrientů 139 // 6.2 Efekt vysokých dávek mikronutrientů 141 // 6.3 Funkce vitaminů a stopových prvků 141 // 6.4 Potřeba mikronutrientů při akutních onemocněních 142 // 6.5 Rozdíly mezi potřebou mikronutrientů při parenterální a enterální výživě 143 // 7 Charakteristika a použití jednotlivých vitaminů v umělé výživě 145 // 7.1 Vitamin A 145 // 7.2 Vitamin D 147 // 7.3 Vitamin E 148 // 7.4 Vitamin К 149 // 7.5 Vitamin C 149 // 7.6 Thiamin 151 // 7.7 Riboflavin 152 // 7.8 Niacin 153 // 7.9 Vitamin B6 154 // 7.10 Vitamin В12 155 // 7.11 Kyselina listová 157 // 7.12 Biotin 158 // 7.13 Kyselina pantotenová 159 // 8 Charakteristika a použití stopových prvků v umělé výživě 161 // 8.1 Železo 161 // 8.2 Zinek 165 // 8.3 Měď 167 // 8.4 Selen 169 // 8.5 Chrom 170 // 8.6 Mangan 171 // 9 Malnutrice 175 // 9.1 Mechanizmy vzniku a klasifikace malnutrice 175 // 9.1.1 Prosté hladovění 176 // 9.1.2 Stresové hladovění 178 // 9.2 Klinický obraz malnutrice 180 //
9.3 Laboratorní nálezy při malnutrici 184 // 9.3.1 Interpretace plazmatických hladin bílkovin a hodnocení viscerálního proteinu 185 // 9.3.1.1 Transferin 186 // 9.3.1.2 Prealbumin (transtyretin) 187 // 9.3.1.3 Protein vázající retinol (RBP) 187 // 9.3.1.4 Fibronektin 188 // 9.3.1.5 Somatomedin С 188 // 9.3.2 Laboratorní hodnocení stavu somatického proteinu v malnutrici 189 // 9.3.2.1 Kreatinin-výškový index 189 // 9.3.2.2 3-metyl-histidin 191 // 9.4 Vliv malnutrice na fyziologické funkce 192 // 9.4.1 Morfologické a funkční změny při malnutrici 192 // 10 Indikace parenterální a enterální výživy 195 // 11 Obecné principy parenterální výživy 199 // 11.1 Periferní parenterální výživa 201 // 11.2 Parenterální výživa systémem all-in-one 202 // 11.2.1 Podání parenterální výživy systémem all-in-one 202 // 11.2.2 Typy směsi all-in-one 203 // 11.2.3 Složení, příprava a kontrola směsí all-in-one 204 // 11.2.4 Pravidla pro přípravu směsí all-in-one 207 // 11.3 Stabilita směsí parenterální výživy 209 // 11.3.1 Stabilita lipidových emulzí 210 // 11.3.2 Stabilita kalcia a fosfátů 212 // 11.3.3 Stabilita vitaminů 213 // 11.3.4 Stabilita stopových prvků 213 // 11.3.5 Stabilita léků ve směsích all-in-one 213 // 12 Přístupové cesty pro parenterální výživu 217 // 12.1 Přístup do periferního žilního systému 218 // 12.2 Zavedení katétru nebo kanyly do periferní žíly 218 // 12.3 Přístupové cesty do centrálního žilního systému 219 // 12.4 Zavádění katétru cestou vena subclavia a vena jugularis 222 // 12.5 Technika punkce a katetrizace vena subclavia 224 // 12.6 Technika zavádění centrálního žilního katétru pro dlouhodobé nebo trvalé použití 226 // 12.7 Péče o centrální žilní katétr 229 //
12.8 Některé speciální pokyny důležité pro bezpečné zavádění centrálního venózního katétru a péči o katétr 231 // 13 Komplikace parenterální výživy a jejich prevence 235 // 13.1 Mechanické komplikace 235 // 13.2 Septické komplikace centrálního žilního katétru 240 // 13.3 Metabolické komplikace parenterální výživy 244 // 13.3.1 Přetížení nutričními substráty („overfeeding“ syndrom) 244 // 13.3.2 Dysbalance a chybění některých aminokyselin 245 // 13.3.3 Poruchy metabolizmu lipidů 245 // 13.3.4 Karenční stavy jako metabolická komplikace v parenterální výživě 246 // 13.3.5 Poškození jaterních funkcí při úplné parenterální výživě 247 // 13.3.6 Komplikace způsobené cestou podání parenterální výživy 247 // 13.3.7 Toxické produkty v parenterální výživě 247 // 13.3.8 Opatření snižující metabolické komplikace parenterální výživy 248 // 14 Enterální výživa - principy a zvláštnosti použití v intenzivní péči 249 // 14.1 Digesce, resorpce a metabolizmus perorálně přijatých nutričních substrátů 249 // 14.1.1 Lipidy 249 // 14.1.2 Sacharidy 251 // 14.1.3 Proteiny 254 // 14.2 Obecné a fyzikální charakteristiky enterálních přípravků 257 // 15 Indikace a kontraindikace enterální výživy 259 // 15.1 Indikace enterální výživy 259 // 15.2 Kontraindikace enterální výživy 259 // 15.3 Rozdělení tekutých výživ 259 // 15.3.1 Tekuté výživy připravené kuchyňskou technologií 260 // 15.3.2 Polymerní formule 261 // 15.3.2.1 Bílkoviny 262 // 15.3.2.2 Tuky 262 // 15.3.2.3 Sacharidy 262 // 15.3.2.4 Elektrolyty, vitaminy a stopové prvky 262 // 15.3.3 Elementární a oligomerní diety 263 // 15.3.3.1 Elementární formule I. generace 263 // 15.3.3.2 Elementární diety II. generace (oligomerní formule) 263 //
15.3.4 Orgánově specifické enterální tekuté výživy (enterální léčebné přípravky) 264 // 15.3.4.1 Modulové diety 265 // 15.3.4.2 Stresové formule enterální výživy 265 // 15.3.4.3 Imunomodulaéní enterální přípravky 266 // 15.3.4.4 Orgánově specifické enterální formule ovlivňující funkci střeva 267 // 15.3.4.5 Další specifické enterální výživy 267 // Technika enterální výživy 269 // 16.1 Vlastnosti enterálních sond 270 // 16.2 Materiál používaný na enterální sondy 272 // 16.3 Úpravy sondy pro snadnější zavádění a udržení v pozici 272 // 16.4 Zavádění enterálních sond 273 // 16.4.1 Zavádění nazoenterální sondy 273 // 16.4.2 Endoskopické zavádění gastrické a jejunální sondy 275 // 16.4.3 Chirurgické provádění gastrostomie a punkční jejunostomie 276 // 16.5 Vaky a kontejnery na enterální výživu 277 // 16.6 Technika podávání enterální výživy 278 // 16.7 Režimy podávání enterální výživy 278 // 16.8 Důležitá bezpečnostní pravidla pro použití enterální výživy 279 // 16.9 Komplikace enterální výživy 280 // 16.9.1 Komplikace při zavádění enterální sondy 281 // 16.9.1.1 Komplikace zavádění nazogastrických a nazoenterálních sond 281 // 16.9.1.2 Komplikace gastrostomie prováděné chirurgicky 281 // 16.9.1.3 Komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie a gastrojejunostomie 282 // 16.9.2 Mechanické komplikace použití enterální sondy 282 // 16.9.2.1 Komplikace použití nazogastrické a nazoenterální sondy 282 // 16.9.2.2 Ucpání gastrické nebo enterální sondy 283 // 16.9.2.3 Komplikace způsobené přívodním setem a enterálními pumpami 284 // 16.9.3 Klinické komplikace enterální výživy 285 // 16.9.3.1 Průjem 285 // 16.9.3.2 Aspirace 289 //
16.9.4 Nutriční a metabolické komplikace enterální výživy 290 // 16.9.4.1 Nedostatečné nutriční zajištění 290 // 16.9.4.2 Přetížení nutričními substráty - hyperalimentace 292 // 16.9.4.3 Syndrom enterální výživy 295 // 17 Farmakologické a farmaceutické aspekty parenterální a enterální výživy 297 // 17.1 Inkompatibility a jejich typy 297 // 17.1.1 Fyzikální inkompatibility parenterální výživy 298 // 17.1.2 Speciální toxikologické aspekty aditiv v parenterální výživě // pro děti 299 // 17.1.3 Fyzikální inkompatibility s enterálními přípravky 300 // 17.2 Metody snížení výskytu fyzikálních inkompatibilít v umělé výživě 301 // 17.3 Farmakologické inkompatibility 302 // 17.3.1 Farmakologické ovlivnění enterální výživy 302 // 17.3.2 Farmakokinetické inkompatibility zhoršující biologickou dostupnost léku 304 // 17.3.3 Ovlivnění farmakokinetiky podle místa podání léku 305 // 17.4 Obecné farmaceutické aspekty parenterální výživy 307 // 17.4.1 Speciální farmaceutické problémy směsí all-in-one 310 // 17.4.2 Účinek pH v roztocích pro parenterální výživu a v systémech all-in-one 310 // 17.4.3 Skladování směsí pro parenterální výživu 311 // Doporučená literatura 313 // SPECIÁLNÍ ČÁST-UMĚLÁ VÝŽIVA U VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ A SITUACÍ V INTENZIVNÍ PÉČI 319 // Úvod 321 // 18 Umělá výživa při renální insuficienci 323 // 18.1 Charakteristika renální insuficience 323 // 18.2 Zhodnocení nutričního stavu u nemocného s renální insuficienci 324 // 18.3 Metody stanovení a monitorování nutričního stavu nemocných // s ledvinným selháním 325 // 18.4 Nutriční potřeba u nemocných s akutní renální nedostatečností 327 // 18.4.1 Potřeba energie 327 // 18.4.2 Potřeba vitaminů a stopových prvků 327 // 18.4.3 Potřeba elektrolytů 328 // 18.5 Metabolické a nutriční změny 328 //
19 Umělá výživa při poškození jater 333 // 19.1 Akutní insuficience jater 333 // 19.2 Nutriční podpora při jaterním selhání 337 // 20. Umělá výživa při respiračním selhání // 20.1 Metabolizmus a funkce dýchacího svalstva // 20.2 Potřeba nutričních substrátů a jejich vliv na plicní funkce // 20.2.1 Potřeba proteinů a aminokyselin // 20.2.2 Potřeba tuků // 20.2.3 Potřeba sacharidů // 20.2.4 Potřeba minerálů // 20.2.5 Potřeba tekutin // 20.2.6 Účinek realimentace na plicní funkce // 20.3 Praktická doporučení pro nutriční podporu při respiračním selhání // 21. Umělá výživa při srdečním selhání // 21.1 Vodní, iontová a acidobazická rovnováha při srdečním selhání // 21.2 Utilizace makronutrientů při srdečním selhání // 21.2.1 Potřeba glukózy // 21.2.2 Potřeba mastných kyselin // 21.2.3 Potřeba bílkovin // 21.2.4 Potřeba energie // 21.3 Praktická doporučení pro složení umělé výživy při srdečním selhání // 22. Umělá výživa při poškození střeva // 22.1 Zánčtlivé postižení střeva // 22.1.1 Nutriční terapie zánětlivých střevních onemocnění // 22.2 Syndrom krátkého střeva // 22.2.1 Nutriční podpora po zvládnutí časné pooperační fáze // u syndromu krátkého střeva // 22.3 Radiační enteritida // 22.4 Celiakie (glutenová enteropatie) // 23. Umělá výživa při akutní pankreatitidě // 23.1 Kritéria závažnosti akutní pankreatitidy // 23.2 Základní principy léčby // 23.2.1 Nová koncepce metabolické péče a umělé výživy // 23.2.2 Časná iontová a objemová resuscitace // 23.3 Role umělé výživy v léčbě akutní pankreatitidy // 23.3.1 Potřeba energie // 23.3.2 Indikace a taktika použití nutriční podpory // 23.3.3 Výběr nemocných vhodných pro nutriční podporu // 23.3.4 Cesta podání a složení umělé výživy //
24. Umělá výživa a metabolická podpora při popáleninovém traumatu // 24.1 Přehled patofyziologických reakcí ovlivňujících potřebu nutriční podpory při popálení // 24.1.1 Destrukce kůže termickým inzultem 373 // 24.1.2 Metabolická odpověď na popáleninové trauma 374 // 24.1.3 Oběhové a imunologické změny 374 // 24.2 Nutriční potřeba při popáleninovém traumatu 374 // 24.2.1 Potřeba energie 374 // 24.2.2 Potřeba sacharidů 374 // 24.2.3 Potřeba proteinů a role specifických aminokyselin 375 // 24.2.4 Potřeba luků 377 // 24.2.5 Potřeba vitaminů a mikronutrientů 377 // 24.2.6 Potřeba tekutin a objemová resuscitace 378 // 24.2.7 Použiti látek s anabolickým účinkem 379 // 24.3 Laboratorní sledování 380 // 25 Nutriční podpora a metabolická péče v kritickém stavu a při syndromu multiorgánového selhání (MODS) 381 // 25.1 Přínos nutriční podpory v kritickém stavu 383 // 25.2 Patofyziologické základy nutriční podpory u kritických pacientů 383 // 25.3 Praktické pokyny pro léčbu a její sledování 386 // 25.3.1 Hrazení energie 386 // 25.3.2 Hrazení bílkovin 387 // 25.3.3 Obecná pravidla a monitorování 387 // 26 Umělá výživa při traumatu a v perioperačním období 389 // 26.1 Praktický postup při indikaci perioperační umělé výživy 389 // 26.2 Složení umělé výživy při traumatu a perioperační přípravě 390 // 26.2.1 Potřeba energie 390 // 26.2.2 Výpočet dávky bílkovin, tuků a sacharidů 390 // 27. Umělá výživa a metabolická péče při syndromu systémové zánětlivé odpovědi a sepsi 391 // 27.1 Mediátory systémové zánětlivé odpovědi a sepse 392 // 27.2 Praktická doporučení pro umělou výživu při syndromu systémové zánětlivé reakce a sepsi 395 // 27.2.1 Hrazení energie 395 // 27.2.2 Hrazení aminokyselin 396 // 27.2.3 Hrazení lipidů 396 // 27.2.4 Hrazení sacharidů 397 //
28 Nutriční podpora u neurologických pacientů 399 // 28.1 Nutriční vyšetření u neurologických pacientů 401 // 28.2 Doporučení pro umělou výživu v neurologii 401 // 28.2.1 Potřeba energie 401 // 28.2.2 Hrazení bílkovin 401 // 28.2.3 Hrazení sacharidů // 28.2.4 Potřeba makroprvků. stopových prvků a vitaminů // 28.2.5 Úprava přívodu tekutin // 28.3 Indikace nutriční podpory u neurologických onemocnění // 28.3.1 Amyotrofická laterální skleróza // 28.3.2 Sclerosis multiplex // 28.3.3 Parkinsonova nemoc // 28.3.4 Alzheimerova nemoc // 28.3.5 Myastenia gravis // 28.3.6 Akutní cerebrovaskulámí příhody // 28.3.7 Nutriční podpora u poranění míchy // Nutriční podpora při nádorových onemocněních // 29.1 Indikace a doporučeni umělé výživy u onkologických pacientů // 29.2 Účinek umělé výživy na nutriční stav a klinické výsledky // Umělá výživa v intenzivní péči při diabetes mellitus // 30.1 Nutriční podpora při diabetů // 30.2 Parenterální výživa u diabetiků v intenzivní péči // 30.3 Enterální výživa u diabetiků v intenzivní péči // 30.4 Vliv diabetických komplikací na umělou výživu // 30.4.1 Diabetická gastroparéza // 30.4.2 Průjem // 30.4.3 Renální selhání // 31. Umělá výživa a transplantace parenchymatózních orgánů // 31.1 Příčiny malnutriee a její důsledky v posttransplantačním období // 31.2 Nutriční podpora před transplantaci a její vliv na posttransplantační průběh // 31.3 Nutriční podpora v období po transplantaci orgánů // 31.3.1 Potřeba energie // 31.3.2 Hrazení bílkovin // 31.3.3 Hrazeni sacharidů a tuků // 31.3.4 Hrazení vitaminů a stopových prvků // 32. Nutriční podpora při transplantaci kostní dřeně a kmenových buněk // 32.1 Fáze přípravy // 32.2 Fáze chemoterapie a radioterapie // 32.3 Fáze neutropenie //
32.4 Nutriční podpora při léčbě poškození orgánů v posttransplantačním období // 32.4.1 Poškození jater // 32.4.2 Poškození ledvin // 32.4.3 Poškození plic 429 // 32.4.4 Neurologická poškození 429 // 32.4.5 Poškozeni gastrointestinálního traktu 429 // 32.4.5.1 Mukozitida a ústní infekce 429 // 32.4.5.2 Dysfagie a ezofagitida 429 // 32.4.5.3 Poškození střeva 430 // 32.5 Přechod z umělé výživy v posttransplantačním obdobi na perorální příjem 430 // 33 Umělá výživa u obézních pacientů v intenzivní péči 433 // 33.1 Nutriční zajištění obézních pacientů 434 // 33.1.1 Potřeba energie 434 // 33.1.2 Potřeba bílkovin 435 // 33.2 Hypokalorická nutriční podpora 435 // 34 Struktura a funkce nutričního týmu 437 // 34.1 Úkoly nutričního týmu 437 // 34.2 Role jednotlivých členů nutričního týmu 438 // 35 Hodnocení kvality péče a ekonomické aspekty umělé výživy 443 // 35.1 Prevalence malnutriee v závislosti na onemocněni 443 // 35.2 Terminologie zdravotně-ekonomických vztahů 443 // 35.3 Příklady „cost-benefit“ použití nutriční podpory tekutou výživou v pooperačním období 444 // 36 Etické a právní principy při rozhodování o nezahájení nebo ukončení umělé výživy 447 // Doporučená literatura 451 // TABULKOVÁ PŘÍLOHA 455 // Seznam zkratek 471 // Rejstřík 475

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC