.

0 (hodnocen0 x )

(8.6) Půjčeno:43x 

BK

1. vyd.

Praha : Karolinum, 2005

196 s. : il.

ISBN 80-246-1009-4 (brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje ilustrace, grafy, tabulky

Učební text pro posluchače 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Biofyzika lékařská - učebnice vysokošk.

000124799

1. STAVBA HMOTY 9 // 1.1 Částice a silové interakce 9 // 1.2 Energie 12 // 1.3 Kvantové jevy 13 // 1.3.1 Kvantová čísla 15 // 1.4 Atom vodíku 17 // 1.4.1. Spektrum atomu vodíku 19 // 1.5 Struktura elektronového obalu těžších atomů 20 // 1.6 Vazebná energie, excitace a ionizace 21 // 1.7 Vlnově mechanický model atomu 22 // 1.8 Jádro atomu 23 // 1.8.1 V azebná energie j ádra 24 // 1.8.2 Magnetické vlastnosti jader 25 // 1.9 Síly působící mezi atomy 26 // 1.9.1 Iontová vazba 27 // 1.9.2 Kovalentní vazba 27 // 1.10 Hmotová spektroskopie 28 // 1.11 Nukleární magnetická rezonance 29 // 2. MOLEKULÁRNÍ BIOFYZIKA 35 // 2.1 Náplň molekulární biofyziky 35 // 2.2 Síly působící mezi molekulami 35 // 2.3 Skupenské stavy hmoty 36 // 2.3.1 Plyny 36 // 2.3.2 Kapaliny 37 // 2.3.3. Tuhé látky 38 // 2.3.4 Skupenství plazmatické 39 // 2.3.5 Změny skupenství 39 // 2.4 Disperzní systémy 40 // 2.4.1 Gibbsův zákon fází 40 // 2.4.2 Klasifikace disperzních systémů 41 // 2.4.3 Analytické disperze 42 // 2.4.4. Koloidní disperze 44 // 2.4.4.1 Sedimentace 45 // 2.4.4.2 Dialýza 46 // 2.4.4.3 Nefelometrie 46 // 2.4.4.4 Elektrická dvojvrstva koloidních částic 46 // 2.4.4.5 Pohyb koloidních částic v elektrickém poli 47 // 2.4.4.6 Lyofilní a lyofobní koloidní roztoky 47 // 2.5 Voda jako rozpouštědlo 48 // 2.5.1 Polární chování vody 48 // 2.5.2 Ostatní fyzikální vlastnosti vody 49 // 2.5.3 Těžká voda 49 // 2.5.4 Voda v organismu 50 // 2.6 Transportní jevy 50 // 2.6.1 Viskozita 50 // 2.6.7.1 Kapilární viskozimetry 51 // 2.6.1.2 Tělískové viskozimetry 52 // 2.6.2 Difúze 52 // 2.6.3 Vedení tepla 53 // 2.7 Koligativní vlastnosti roztoků 53 // 2.7.1 Snížení tenze par 54 // 2.7.2 Zvýšení bodu varu - ebulioskopie 54 // 2.7.3 Snížení bodu tuhnutí - kryoskopie 54 // 2.7.4 Osmotický tlak 55 // 2.8.2 Adsorbce 57 //

3. BIOENERGETIKA A TEPELNÁ TECHNIKA V LÉKAŘSTVÍ 58 // 3.1 Základní pojmy a definice 58 // 3.1.1 Základní termodynamické pojmy 58 // 3.1.2 Práce a teplo 60 // 3.1.3 Stavové funkce 60 // 3.1.3.1 Vnitřní energie 61 // 3.1.3.2 Entalpie 61 // 3.1.3.3.Entropie 61 // 3.1.3.4 Volná energie 63 // 3.1.3.5 Volná entalpie 63 // 3.1.4 Chemický potenciál 64 // 3.1.5 Měrná tepla 64 // 3.2 Termodynamika živých systémů 65 // 3.3 Transformace a akumulace energie v živých systémech 66 // 3.3.1 Tepelné ztráty 67 // 3.4 Význam termodynamiky pro transport membránami 68 // 3.4.1 Prostá difúze 68 // 3.4.2 Elektrodifuze iontů 69 // 3.4.3 Přestup iontovými kanály 69 // 3.4.4 Pasivní zprostředkovaný transport 69 // 3.4.5 Aktivní transport 69 // 3.4.6 Skupinový přenos 70 // 3.4.7 Endocytosa a exocytosa 70 // 3.5 Léčebné užití tepla 70 // 3.6 Měření a regulace teploty 71 // 3.6.1 Kapalinové teploměry 71 // 3.6.1.1 Lékařský teploměr 71 // 3.6.1.2 Kalorimetrický teploměr 71 // 3.6.1.3 Termistor 71 // 3.6.1.4 Termočlánky 71 // 3.6.2 Regulace teploty 72 // 3.7. Tepelná zařízení 72 // 3.7.1. Termostaty 72 // 3.7.2 Sterilizátory a autoklávy 72 // 3.7.3 Vodní lázně 72 // 3.7.4. Temperované operační stoly 73 // 3.7.5. Chladící zařízení 73 // 4. BIOFYZIKA ELEKTRICKÝCH PROJEVŮ A ÚČINKŮ ELEKTRICKÉ METODY 74 // 4.1 Základní pojmy a definice 74 // 4.1.1 Coulombův zákon a permitivita látek 74 // 4.1.2 Elektrický potenciál, potenciály na fázovém rozhraní 74 // 4.2 Elektrické projevy v živém organismu 76 // 4.2.1 Klidový membránový potenciální rozdíl nervové buňky 77 // 4.2.2 Akční potenciál nervového vlákna 78 // 4.2.3 Potenciály na ostatních biologických membránách 80 // 4.3 Použití elektřiny v diagnostice 81 // 4.3.1 Elektrokardiogragfie 81 // 4.3.2 Ostatní metody 82 //

4.4 Účinky elektrického proudu na organismus 83 // 4.4.1 Vedení proudu v organismu 83 // 4.4.2 Účinky různých druhů proudu na organismus 85 // 4.5 Využití elektřiny v terapii 86 // 4.5.1 Iontoforéza a galvanizace 86 // 44.5.2 Elektroléčba střídavými a přerušovanými proudy 86 // 4.5.3 Elektrostimulace 86 // 4.5.4 Defíbrilace 87 // 4.5.5 Vysokofrekvenční terapie 87 // 4.5.6 Vysokofrekvenční elektrochirurgie 87 // 4.6 Měření elektrických veličin 88 // 4.6.1 Měření elektrického napětí 88 // 4.6.2 Měření elektrického proudu 89 // 4.6.3 Měření elektrického odporu 90 // 4.6.4 Katodový osciloskop 90 // 4.7 Elektrické fyzikálně chemické metody 92 // 4.7.1 Potenciometrie 92 // 4.7.1.1. Elektrochemický potenciál, řád elektrody 92 // 4.7.1.2. Elektrody к měření koncentrace vodíkových iontů 92 // 4.7.1.3. Elektroda ke stanovení různých látek v roztoku 92 // 4.7.1.4. Srovnávací elektrody, spojování elektrod v články 92 // 4.7.2 Konduktometrie 94 // 5. BIOMECHANIKA 95 // 5.1 Mechanické vlastnosti tkání 95 // 5.1.1 Deformace kostí 95 // 5.1.2 Deformace měkkých tkání 95 // 5.2 Biofyzika svalů 96 // 5.3 Mechanická práce srdce 97 // 5.4 Biofyzika krevního oběhu 98 // 5.5 Krevní tlak a jeho měření 102 // 5.6 Biofyzika dýchání 103 // 6.. BIOAKUSTIKA 106 // 6.1. Základní pojmy a veličiny 106 // 6.2. Biofyzika slyšení 113 // 6.3. Teorie slyšení 115 // 6.4. Bioelektrické projevy vnitřního ucha 115 // 6.5. Akustika hlasu a řeči 116 // 6.6. Vyšefrení sluchu 117 // 6.7. Ultrazvuk 117 // 6.7.1. Fyzikální vlastnosti ultrazvukových vln 118 // 6.7.2. Účinky ultrazvuku 120 // 6.7.3. Terapeutické využití ultrazvuku 121 // 6.7.4. Využití ultrazvuku v diagnostice 121 // 6.7.5 Využití akustické energie rázové vlny v terapii 124 //

7. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY POUŽITÍ OPTIKY V LÉKAŘSTVÍ 125 // 7.1 Světlo 125 // 7.1.1 Záření látek 125 // 7.1.2 Zdroje světla 127 // 7.1.2.1. Luminiscenční zdroje 127 // 7.1.2.2 Tepelné zdroje 127 // 7.1.2.3 Výbojové zdroje 127 // 7.1.2.4 Laseiy 128 // 7.1.3 Fotometrie 129 // 7.2 Interakce světla s prostředím 130 // 7.2.1 Fermatův princip 130 // 7.2.2 Disperze světla 131 // 7.2.3 Rozptyl světla 132 // 7.2.4 Absorpce světla 133 // 7.2.5 Polarizace světla 133 // 7.3 Vlnová optika 134 // 57.3.1 Interference světla 135 // 7.3.2 Ohyb světla 135 // 7.4 Optické zobrazování 136 // 7.4.1 Zobrazení odrazem 136 // 7.4.2 Zobrazení lomem 137 // 7.4.2.1 Vady čoček 137 // 7.5 Optické přístroje a metody 138 // 7.5.1 Lupa 138 // 7.5.2 Mikroskop 138 // 7.5.3 Elektronový mikroskop 140 // 7.5.4 Endoskopie a klinické využití 141 // 7.5.5 Absorpční fotometrie 142 // 7.5.6 Spektrální fotometrie 143 // 7.5.7 Spektrální analýza 143 // 7.5.8 Refraktometrie 143 // 7.5.9 Polarimetrie 144 // 7.6 Účinek různých druhů světla na organismus 144 // 7.6.1 Infračervené záření 144 // 7.6.2 Viditelné světlo 145 // 7.6.3 Ultrafialové záření 145 // 7.7 Optika lidského oka 145 // 7.7.1 Hlavní optické části oka 145 // 7.7.1.1 Optická soustava oka 146 // 7.7.2 Refrakční vady oka 147 // 7.7.2.1 Sférická ametropie 147 // 1.1.22 Astigmatismus (ametropie asférická) 147 // 1.1.23 Akomodace oka 148 // 7.7.3 Korekce očních vad 148 // 7.7.4 Zraková ostrost 149 // 7.8 Biofyzika vidění 149 // 7.8.1 Struktura sítnice 149 // 7.8.2 Biofyzika tyčinek 150 // 7.8.2.1 Citlivost a adaptace oka 151 // 7.8.3 Biofyzika čípků 151 // 8. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY POUŽITÍ RENTGENOVÉHO ZÁŘENÍ V LÉKAŘSTVÍ 152 // 8.1 Vznik a absorpce rentgenového záření 152 // 8.1.1 Brzdné rentgenové záření 152 // 8.1.2 Charakteristické rentgenové záření 154 //

8.1.3 Rentgenový přístroj 154 // 8.1.3.1 Rentgenová lampa 154 // 8.1.3.2 Zdroje anodového a žhavícího napětí 155 // 8.1.3.3 Ovladač 156 // 8.1.3.4 Clony 156 // 8.1.4 Absorpce rentgenového záření 157 // 8.1.5 Kontrast 158 // 8.2 Použití rentgenového záření v diagnostice 159 // 8.2.1 Skiaskopie 160 // 8.2.2 Skiagrafie 161 // 8.2.3 Počítačová tomografie 162 // 8.3 Použití rentgenového záření v terapii 163 // 8.4 Ochrana před rentgenovým zářením 166 // 9. RADIOAKTIVITA A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ 167 // 9.1 Přirozená a umělá radioaktivita 167 // 9.1.1 Radioaktivní rozpad 167 // 69.1.2 Radioaktivní rovnováha 170 // 9.1.3 Radioaktivní řady 171 // 9.1.4 Druhy radioaktivního rozpadu 172 // 9.1.4.1 Rozpadá 173 // 9.1.4.2 Rozpad ß 173 // 9.1.4.3 Jaderná izomerie 174 // 9.1.4.4 Spontánní štěpení 175 // 9.2 Druhy ionizujícího záření a jejich zdroje 175 // 9.2.1 Kladně nabité částice 175 // 9.2.1.1 Lineární urychlovače 176 // 9.2.1.2 Kruhové urychlovače 177 // 9.2.2 Záporně nabité částice - elektrony 177 // 9.2.3 Neutrony 178 // 9.2.4 Záření у 179 // 9.2.5 Kosmické záření 179 // 9.3 Interakce záření s hmotou 180 // 9.3.1 Interakce záření a 181 // 9.3.2 Interakce záření ß 181 // 9.3.3 Interakce záření у 183 // 9.3.3.1 Fotoelektrický jev 183 // 9.3.3.2 Comptonův rozptyl 183 // 9.3.3.3 Tvorba elektron-pozitronových párů 184 // 9.3.4 Interakce neutronů 185 // 9.4 Detekce ionizujícího záření 187 // 9.4.1 Ionizační komory 187 // 9.4.2 Geiger-Miillerovy počítače 189 // 9.4.3 Scintilační počítače 190 // 9.4.3.1 Termoluminiscenční detektor 191 // 9.4.4 Měření aktivity in vitro 191 // 9.4.5 Měření aktivity in vivo 192 // 9.4.5.1 Integrální a selektivní detekce záření gama 193 // 9.4.5.2 Speciální detekční soupravy 193 // 9.5 Základní dozimetrické veličiny 194 // 9.5.1 Osobní dozimetrie 195