Z ruských originálů Živet takoj paren’ a Brat moj přeložila Marcela Neumannová. Ilustrace Kamil Lhoták
Dvě povídky (Znám jednoho chlapíka, Můj bráška) sovětského filmového tvůrce a prozaika mají společný rys: jejich hrdiny jsou mladí lidé, kteří touží po ideálních milostných a lidských vztazích. První povídka vypráví o obtížnépráciřidičů na silnici v Altajském pohoří, druhá se soustřeďuje na problémy, jež vznikají odchodem mládeže z vesnice do města.