Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 15.10.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(6.5) Půjčeno:13x 
BK
1. vyd.
Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009
253 s. : il. ; 24 cm
Externí odkaz    Obsah 

objednat
ISBN 978-80-244-2220-6 (brož.)
Monografie
Nad názvem: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Obsahuje bibliografii na s. 225-236 a rejstříky
000180480
1 O čem je tato kniha -- 1.1 O čem kniha JE -- 1.2 O čem kniha NENÍ -- 2 Cesta ke slovu jako ústřední jednotce (české) morfologie -- 2.1 Pojem morfologie ve výkladech konsenzuálních -- 2.2 ( ) ne všechny Mathesiovy podněty byly dosud využity ( ) -- 2.3 Sedmdesátá léta „bílá kniha" a „teoretické základy" -- 2.3.1 Koncepce vědecké synchronní mluvnice -- 2.3.2 Úkol morfologického komponentu -- 2.3.2.1 Morfologický znak -- 2.3.2.2 Syntaktický znak -- 2.4 Konečně „akademická" Mluvnice češtiny a její morfologie -- 2.4.1 „Akademická" mluvnice a morfologie -- 2.4.2 Ještě o kompatibilitě prvního a druhého svazku Mluvnice češtiny -- 2.4.3 Několik dílčích závěrů -- 2.5 Gramatiky let devadesátých -- 2.5.1 „Mluvnice pro školu a veřejnost" -- 2.5.2 Tzv. brněnská mluvnice -- 2.5.3 Tzv. ostravská mluvnice -- 2.5.4 Mluvnice pražské provenience -- 2.5.5 Dvacáté páté vydání Stručné mluvnice české -- 2.6 Školský exkurz ---
2.6.1 Příběh o morfologii -- 2.6.2 Školské „osnovy" jako podkladová struktura příběhu -- 2.6.3 Tzv. jednocení školské jazykovědné terminologie -- 2.6.3.1 Termíny běžně užívané, leč nepotřebné -- 2.6.3.1.1 Slovotvorný rozbor a rozbor stavby slova -- 2.6.3.1.2 O čem vypráví *část příponová -- 2.6.3.1.3 Pokus o „komplexní rozbor" a morfologická hereze -- 2.6.3.2 Termíny potřebné, ale užívané neadekvátně -- 2.6.3.3 Terminologický souboj -- 2.6.3.4 Terminologické zmatení -- 2.6.3.4.1 Směšování stránky procesuální -- a (funkčně) strukturní -- 2.6.3.4.2 Směšování derivace a konverze -- 2.6.3.4.3 Koncovka, nebo slovotvorná přípona? -- 2.6.4 (Dílčím) závěrem -- 3 Návrat slova -- 3.1 Rehabilitace morfologie (?) -- 3.2 Slovo a jeho „vymezitelnost" -- 3.3 Slovo a formalistně laděné popisy -- 3.4 Slovo a jeho „comeback" -- 3.4.1 Argument: minimální významová jednotka -- 3.4.2 Argument: fúzující jazyky ---
3.4.3 Argument: morfologické procesy a „celé" slovo -- 3.4.4 Slovo jako „katalyzátor" -- 3.5 Slovo a text -- 3.6 Slovo a morfologie, morfologie a slovo -- 3.6.1 Model word-and-paradigm (WP) -- 3.6.2 Model item-and-arrangement (IA) -- 3.6.2.1 Funkcionalistický pohled na model LA -- 3.6.3 Model item-and-process (IP) -- 4 Slovo jako slovní druh -- 4.1 Syntaktická derivace a teorie PS -- 4.1.1 Proč se (stále ještě) mluví o „syntaktické derivaci" -- 4.1.2 Vztah morfologie a syntaxe -- 4.1.2.1 AUTONOMIE morfologie/autonomie syntaxe -- 4.1.2.2 Jerzy Kurylowicz a jeho zaujetí syntaxí -- 4.1.2.2.1 „Existuje vztah mezi lexikálním významem nějakého slovního druhu -- a jeho syntaktickými funkcemi" -- 4.1.2.2.2 Syntaktická derivace jako „formální změna" -- 4.1.2.2.3 Syntaktický derivát/syntaktický morfém -- 4.1.2.2.4 Rozdíl mezi „derivacemi" -- 4.1.2.2.5 „Potřebujeme" flexi? -- 4.1.2.2.6 Primární funkce PS ---
4.1.3 Několik dílčích závěrů (a srovnání) -- 4.2 Klasifikace PS -- 4.2.1 Proč „slovní druhy"? -- 4.2.2 „Klasické" třídění slovních druhů -- 4.2.3 „Podkladová" teorie -- 4.2.3.1 Brondal a PS -- 4.2.3.2 Kurylowicz a PS -- 4.2.4 Metodologická báze pro klasifikaci slovních druhů -- 4.2.4.1 Gnozeologický podklad (univerzální metodologická báze /autosémantických/ slovních druhů) -- 4.2.4.2 (Ne)soulad významu a funkce -- 4.2.5 PS bazální/satelitní -- 4.2.6 „Průniky" PS -- 5 Slovo a morfologické procesy -- 5.1 Terminologické označení -- 5.2 Atributy morfologických procesů -- 5.2.1 Významnost a internost -- 5.2.1.1 Procesy jazykové exprese -- 5.2.2 Morfologický proces jako Jazyková unie" -- 5.2.3 Morfologický proces jako „adice" -- 5.2.4 Morfologický proces jako komplexní „aditivní unie" -- 5.3 (Proto)typy morfologických procesů -- 5.3.1 (Proto)typy morfologických procesů podle typu formantu ---
5.3.2 (Proto)typy morfologických procesů podle funkce -- 6 Slovo a jeho vnitřní struktura -- 6.1 Ústřední úkol morfologie -- 6.1.1 Česko-slovenská „východiska morfémové analýzy" -- 6.1.2 VÝCHODISKA MORFEMATICKÉ ANALÝZY v této práci -- 6.2 Slovo jako syntagma (mechanismus analýzy slovního tvaru) -- 6.2.1 Obecné podkladové premisy pro deskripci -- stavby slova/slovního tvaru -- 6.2.1.1 „Systém" -- 6.2.1.2 Podstatná stránka -- 6.2.1.3 Funkce -- 6.2.1.4 Syntagma -- 6.2.2 Podkladové premisy pro analýzu textového slova/slovního tvaru -- z hlediska (flexivní i lexikální) morfologie -- 6.2.2.1 SLOVNÍ TVAR a SYNTAGMA -- 6.2.2.1.1 Výsledek dvou funkcí -- 6.2.2.1.2 „Bezprostřední" konstituenty -- 6.2.2.1.3 Dvě morfologie -- 6.2.2.1.4 Dílčí závěry -- 6.2.2.2 Slovní tvar a intersegment -- 6.2.2.2.1 Pojem „intersegment" -- 6.2.2.2.2 Vyčleňování intersegmentu -- 6.2.2.2.3 Funkce konstrukční -- 6.2.2.2.4 Konektém ---
6.2.2.2.5 Výhody při popisu verbální flexe -- 6.2.2.2.6 Mechanická aplikace pravidel -- při popisu flexe adjektivní -- 6.2.2.2.7 Nepřirozená pravidelnost a uniformita -- 6.2.3 SLOVNÍ TVAR NECHŤ JE CHÁPÁN JAKO SYNTAGMA -- 6.2.3.1 Morfologická hereze -- 6.2.3.2 Typy morfů -- 6.2.3.2.1 Typy morfů podle funkce -- 6.2.3.2.2 Typy morfů podle pozice ve slově při afixaci -- 6.2.3.2.2.1-a,-b: tzv. CONFIXY -- 6.2.3.2.2.2 +a,-b: tzv. INFIXY -- 6.2.3.2.2.3-a, +b: tzv. CIRCUMFIXY -- 6.2.3.2.2.4 +a, +b: tzv. TRANSFIXY -- 6.2.3.3 Základní postup při analýze -- 6.2.3.3.1 Tvarotvorná báze a tvarotvorný formant -- 6.2.3.3.2 Slovotvorný základ + slovotvorný formant -- 6.2.3.3.2.1 SLOVOTVORNÁ BÁZE -- 6.2.3.3.2.2 SLOVOTVORNÝ FORMANT -- 6.2.3.3.2.3 Slovotvorně paralelní slova -- 6.2.3.3.2.4 Hranice mezi SB a SF -- 6.2.3.4 Komplexní postup při analýze -- 6.2.3.4.1 Verze minimalistická -- 6.2.3.4.2 Verze maximalistická ---
6.2.3.5 Obecné schéma komplexní analýzy slovního tvaru -- 6.2.3.6 „Přidaná hodnota" a její zachycení -- v grafickém záznamu komplexní analýzy -- 7 Slovo a PS transfer -- 7.1 Tzv. slovnědruhový transfer -- 7.1.1 Tzv. proces morfematické adice -- 7.1.2 Tzv. proces změny morfologické charakteristiky -- 7.2 Transpozice -- 7.2.1 Termín TRANSPOZICE -- 7.2.2 Transpozice a dokulilovská slovotvorná teorie -- 7.2.3 Transpozice a Kurylowiczova syntaktická derivace -- 7.2.4 Slovnědruhová transpozice -- 7.2.5 Transpozice jev statický/sémantický, nebo dynamický/slovotvorný -- 7.2.5.1 Transpozice jako druh sémantického vztahu -- u tzv. transpozičního typu onomaziologické kategorie -- 7.2.5.2 Transpozice jako instance derivace -- 7.2.5.3 Transpozice a teorie slovních druhů -- 7.2.5.4 Množinové pojetí transpozice -- 7.2.5.5 Procesuální interpretace transpozice -- z pozice tzv. sémantické báze ---
7.2.6 Transpozice jako důsledek/výsledek dynamických vztahů -- mezi slovními druhy -- 7.2.6.1 Gramatická transpozice -- 7.2.6.2 Slovotvorná transpozice -- 7.2.6.2.1 Vznik ze syntaktických potřeb -- 7.2.6.2.2 Nabytí „vlastností" primárního PS -- 7.3 Konverze -- 7.3.1 Uchopení termínu -- 7.3.1.1 Konverze jako slovotvorný způsob -- 7.3.1.2 Konverze jako slovnědruhový přechod -- 7.3.1.3 Konverze jak o slovotvorný způsob -- i slovnědruhový přechod -- 7.3.2 Konverze jako vztah a/nebo proces -- 7.3.2.1 Konverze věc flexe, nebo slovotvorby? -- 7.3.2.2 „Konverze", nebo „transpozice"? -- 7.3.2.2.1 Konverze jako kategoriální členství -- 7.32.2.1.1 Parciální konverze -- 7.3.2.2.1.2 Homonymie, polysémie a konverze -- 7.3.2.2.1.3 Nereflektování přirozeného -- „běhu světa" a konverze -- 7.3.2.2.2 Konverze jako morfologický proces -- 7.3.2.2.2.1 Konverze jako proces direkcionální a nedirekcionální -- 7.3.2.2.2.2 Konverze a nulová derivace ---
7.3.3 Konverze v dílčím závěru -- 8 Transpozice bazálních PS v češtině pomocí KONVERZE -- 8.1 Transpoziční proces -- 8.1.1 Hlavní typy slovotvorné transpozice S, A, V realizované konverzí -- 8.2 Analýza vnitřní struktury konvertovaných slov -- 8.2.1 Typ S/A: KAPR KAPŘÍ -- 8.2.1.1 Typ S/A: zvíře (zvířet-) zvířecí -- 8.2.2 Typ S/V: RYBÁŘ-RYBAŘIT -- 8.2.2.1 S/V: král kralovat -- 8.2.3 A/S -- 8.2.3.1 A/S, podtyp: fce reduplikační — fce odrazová -- 8.2.3.1.1 ZNÁMÝ (Á, É) ZNÁMÝ/ZNÁMÁ -- 8.2.3.1.2 VRCHNÍ (í, í) VRCHNÍ (gen. sg. vrchního)/ VRCHNÍ (gen. sg. vrchní) -- 8.2.3.1.3 HOSTINSKÝ (Á, É)-HOSTINSKÝ/HOSTINSKÁ -- 8.2.3.1.4 POLNÍ (í, í) POLNÍfem -- 8.2.3.1.5 ZLÝ (Á, É) ZLÉneutr -- 8.2.3.1.6 TELECÍ (í, í) TELECÍneutr (TELECÍfem) -- 8.2.3.2 A/S, podtyp: SUCHÝ (Á, É) SOUŠ -- 8.2.3.2.1 A/S, podtyp: MODRÝ (Á, É) MODŘ -- 8.2.3.2.2 A/S, podtyp: STARÝ (Á, É) STÁŘÍ ---
8.2.3.2.3 A/S, podtyp: TICHÝ (Á, É)// (*TICHOneutrJ TICHO -- 8.2.4 Typ A/V: MODRÝ MODRAT -- 8.2.4.1 Typ A/V: ČISTÝ ČISTIT -- 8.2.4.2 Typ A/V: DŘEVENÝ DŘEVĚNĚT -- 8.2.4.3 Typ A/V: HUSTÝ HOUSTNOUT -- 8.2.5 Typ V/S -- 8.2.5.1 Typ V/S, podtyp: VYLOVIT VÝLOV -- 8.2.5.1.1 PLAKAT-PLÁČ -- 8.2.5.1.2 SLOUŽIT SLUHA -- 8.2.5.1.3 VÁŽIT-VÁHA -- 8.2.5.1.4 VONĚT-VŮNĚ -- 8.2.5.1.5 VYPLNIT-VÝPLŇ -- 8.2.5.2 Typ V/S, podtyp: CHYTAT (CHYTÁN) CHYTÁNÍ -- 8.2.5.3 Typ V/S, podtyp: MAZAT (MAZAL) MAZAL -- 8.2.5.3.1 KUTIT (KUTIL) KUTIL -- 8.2.6 Typ V/A -- 8.2.6.1 Typ V/A, podtyp: ULOVIT (ULOVEN) ULOVENÝ -- 8.2.6.2 Typ V/A, podtyp: LOVIT (LOVÍC) LOVÍCÍ -- 8.2.6.3 Typ V/A, podtyp: CHYTIT (CHYTIVŠI) CHYTIVŠÍ -- 8.2.6.4 Typ V/A, podtyp: SPADNOUT (SPADL) SPADLÝ -- 8.2.6.5 Participium v. (verbální) adjektivum neboli nedokončená transpozice -- 8.2.6.6 (Verbální) adjektivum v. substantivum (jako substantivizované adjektivum) neboli -- pokračující transpozice ---
8.2.6.6.1 Další podtypy pokračující transpozice -- 9 Transflexe -- 9.1 Termín TRANSFLEXE -- 9.2 Typy transflexe v češtině -- 9.3 Analýza vnitřní struktury transflektovaných slov -- 9.3.1 Typ S/S -- 9.3.1.1 Typ S/S, podtyp KMOTR KMOTRA -- 9.3.1.1.1 Podtyp DĚLNÍK DĚLNICE -- 9.3.

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC