Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.07.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(8) Půjčeno:86x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Portál, 2010
439 s. ; 24 cm
Externí odkaz    Obsah 

ISBN 978-80-7367-680-3 (váz.)
Obsahuje bibliografii na s. 427-439 a bibliografické odkazy
000180952
Pojmy používané v sociální politice -- Úvodem o pojmech -- Historické pojmy -- Pojem sociální politika -- Pojmy sociální bezpečnost a sociální zabezpečení -- Pojem sociální ochrana -- Pojem sociální péče -- Pojmy sociální pojištění, sociální zaopatření a sociální pomoc -- Pojem záchranná sociální síť -- Pojem sociální služba -- II. část -- Geneze sociálněpolitických myšlenek a institucí -- 3 Obecně o genezi sociální politiky -- 3.1 Obecně o genezi společenské solidarity -- 3.2 Geneze postojů a realizačních nástrojů sociální politiky -- 4 Geneze myšlenek a institucí autokratické sociální politiky -- 4.1 Paternalismus -- 4.1.1 Despotický paternalismus -- 4.1.2 Antický paternalismus -- 4.1.3 Středověký paternalismus -- 4.2 Středověký utopismus -- 4.3 Neopaternalismus -- 4.4 Filantropie, altruismus, péče -- 4.4.1 Antická filantropie -- 4.4.2 Židovská filantropie -- 4.4.3 Křesťanská filantropie -- 4.4.4 Filantropie v raném středověku -- 4.4.5 Filantropie v Českém knížectví a království -- 4.4.6 Formy moderní filantropie -- 4.5 Veřejná intervence v pozdním středověku -- 4.6 Institucionalizace chudinské péče v době industrializace -- 5 Geneze myšlenek a institucí demokratické sociální politiky -- 5.1 Přirozená lidská práva -- 5.2 Liberalismus a regulace -- 5.3 Počátky vzájemnosti -- 5.3.1 Spontánní vzájemnost -- 5.3.2 Soukromoprávní životní a úrazové pojištění
-- 5.3.3 Dělnická solidarita -- 5.3.4 Institucionalizace dělnické vzájemnosti -- 5.3.5 Povinné pojištění (sociální pojištění) -- 5.4 Institucionalizace solidarity v sociálním státu -- 5.4.1 Socialisté -- 5.4.2 Institucionalizace a zestátnění solidarity -- 5.4.3 Geneze české sociální školy -- 5.4.4 Kritika sociálního státu -- 5.5 Neoliberalismus -- 5.6 Návraty k myšlence sociálního státu -- III. část -- Subjekty a objekty -- 6 Subjekty sociální politiky -- 6.1 Obecně o subjektech sociální politiky -- 6.2 Sociální systémy jako subjekty sociální politiky -- 6.3 Stát jako sociální systém -- 6.4 Samosprávné veřejné korporace jako sociální subjekt -- 6.4.1 Územní samosprávné korporace -- 6.4.2 Další veřejnoprávní korporace -- 6.5 Nestátní organizace jako sociální subjekty -- 6.6 Mezinárodní organizace jako subjekty sociální politiky -- 6.6.1 OSN a její agentury -- 6.6.2 Evropské mezistátní struktury -- 6.6.3 Světové nestátní organizace -- 7 Exkurz o sociálním státě -- 7.1 Sociální stát jako produkt evropského vývoje -- 7.1.1 Myšlenkové kořeny sociálního státu -- 7.1.2 Vývoj na území ČR -- 7.1.3 Zrod vlastní koncepce sociálního státu -- 7.2 Obsah koncepce sociálního státu -- 7.2.1 Základní nezadatelná sociální práva -- 7.2.2 Další sociální práva -- 7.2.3 Dostupnost sociálních práv -- 7.3 Kyvadlový efekt realizace -- 8 Objekty sociální politiky -- 8.1 Úvodem o objektech
-- 8.2 Jednotlivci jako objekt sociální politiky -- 8.3 Rodina jako objekt sociální politiky -- 8.4 Další skupiny občanů jako objektů sociální politiky -- IV. část -- Cíle -- 9 Dynamické proměny cílů sociální politiky -- 9.1 Úvodem o cílech sociální politiky -- 9.2 Vývoj cílů sociální politiky v historickém kontextu -- 9.2.1 Uznání práva na život -- 9.2.2 Dobrovolná pomoc chudým jako cíl lidského počínání -- 9.2.3 Povinnost pomáhat chudým jako cíl sociálního počínání -- 9.2.4 Od povinnosti státu k právu občana -- 9.3 Soudobý prostor pro formulaci cílů -- 10 Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky -- 10.1 Obecně o mezinárodně uznaných cílech sociální politiky -- 10.2 Všeobecná deklarace lidských práv -- 10.2.1 Občanská práva -- 10.2.2 Politická práva -- 10.2.3 Hospodářská práva -- 10.2.4 Sociální práva -- 10.2.5 Kulturní práva -- 10.2.6 Povinnosti občanů -- 10.2.7 Zajištění lidských práv -- 10.3 Mezinárodní pakty o lidských právech -- 10.4 Úsilí o rovnost a proti diskriminaci -- 10.5 Úmluva o právech dítěte -- 10.6 Úmluva o právech osob se zdravotním znevýhodněním -- 10.7 Evropský rámec sociálněpolitických cílů -- 10.8 Mezinárodní definice sociálních práv občanů souhrn -- 10.8.1 Právo na práci -- 10.8.2 Právo na uspokojivé pracovní podmínky -- 10.8.3 Právo na přiměřenou životní úroveň -- 10.8.4 Právo na rodinu -- 10.8.5 Právo
na sociální zabezpečení -- 10.8.6 Právo na svobodu sdružování -- 10.9. Charta základních práv EU (2000) -- 10.10 Význam mezinárodní úpravy lidských práv pro formulace cílů -- 11 Exkurz o sociální doktríně -- 11.1 Úvodem o veřejné sociální doktríně -- 11.2 Myšlenkové zdroje soudobé evropské sociální doktríny -- 11.3 Česká veřejná sociální doktrína -- 11.4 Zdroje současné veřejné sociální doktríny ČR -- 11.5 Právní rámec pro sociální doktrínu v ČR -- 12 Formulace konkrétních cílů sociální politiky -- 12.1 Principy pro formulování konkrétních cílů sociální politiky -- 12.2 Objektivizace cílů -- 12.3 Nástroje pro formulaci cílů -- 12.3.1 Strategie -- 12.3.2 Formulace střednědobých a krátkodobých cílů sociální politiky -- V. část -- Předmět sociální politiky -- 13 Úvodem o předmětu sociální politiky -- 13.1 Sociální potřeby, rizika a události -- 13.2 Sociální prevence -- 13.3 Sociální události a jejich terapie -- 13.4 Členění sociálních událostí -- 13.5 Sociální rehabilitace -- 13.6 Motivace v sociální solidaritě -- 14 Sociální prevence -- 14.1 Ochrana zdraví obyvatelstva -- 14.2 Ochrana bezpečnosti a zdraví při práci -- 14.3 Ochrana před diskriminací -- 14.4 Sociálně-právní ochrana dětí a žen -- 14.5 Ochrana před ohrožením trestnou činností -- 15 Zdraví a jeho poruchy -- 15.1 Ochrana a péče o zdraví -- 15.1.1 Definice zdraví -- 15.1.2 Péče
o zdraví obyvatelstva -- 15.1.3 Péče o zdraví jednotlivých občanů -- 15.1.4 Financování zdravotní péče -- 15.2 Nemoc jako sociální událost -- 15.2.1 Pracovní schopnost -- 15.2.2 Pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu -- 15.3 Invalidita jako sociální událost -- 15.3.1 Mezinárodní rámec pro zabezpečení invalidních osob -- 15.3.2 Právní definice invalidity -- 15.3.3 Posuzování invalidity -- 15.3.4 Zdravotní postižení a znevýhodnění jako sociální událost 15.4. Úrazové pojištění -- 16 Stáří jako sociální událost -- 16.1 Pojetí procesu stárnutí -- 16.1.1 Stárnutí jako biologický proces -- 16.1.2 Stárnutí a nemoc -- 16.1.3 Stáří a pracovní schopnost -- 16.2 Stáří a měnící se potřeby lidí -- 16.3 Čas a doba stáří -- 16.4 Gerontologie -- 16.5 Povaha společenského zabezpečení -- 16.6 Koncepce při stanovení důchodového věku -- 16.7 Zvýhodněné postavení žen -- 16.8 Soudobé problémy zabezpečení starých lidí -- 17 Sociální události spojené s rodinou -- 17.1 Pojetí -- 17.2 Mateřství -- 17.3 Rodičovství -- 17.4 Výchova dítěte v rodině -- 17.5 Ostatní pomoc rodinám -- 17.6 Sanace dysfunkčních rodin -- 17.7 Ochrana dětí, mládeže a žen -- 17.8 Náhradní péče o dítě -- 17.9 Ztráta živitele smrtí -- 17.10 Problémy a reformy -- 18 Chudoba -- 18.1 Pojmy a pojetí -- 18.2 Sociální události spojené s chudobou -- 18.3 Chudoba jako společenský problém -- 18.4 Úsilí
EU o sociální soudržnost, včleňování -- a boj proti sociální vyloučenosti -- 18.5 Nedostupnost bydlení a přiměřeného životního prostředí -- 18.5.1 Bezdomovství -- 18.5.2 Nepřijatelné životní prostředí -- 18.6 O sociální dezintegraci jako o sociální události -- 18.6.1 Vymezení pojmu -- 18.6.2 Příčiny sociální dezintegrace a nepřizpůsobení -- 18.6.3 Cíl sociální pomoci -- 19 Sociální souvislosti zaměstnání a nezaměstnanost -- jako sociální události -- 19.1 Vývoj veřejné regulace zaměstnání a pomoci v nezaměstnanosti -- 19.2 Pojem zaměstnání -- 19.3 Právo na práci -- 19.4 Nezaměstnanost -- 19.5 Společenská pomoc nezaměstnaným -- 19.6 Politika zaměstnanosti EU -- 19.7 Aktivní politika zaměstnanosti ČR -- 19.8 Další sociální souvislosti zaměstnání -- 19.9 Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných a postižených lidí -- 19.9.1 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením -- 19.9.2 Podporované zaměstnávání -- 20 Vzdělání a nevzdělanost -- 20.1 Sociální otázky vzdělávání a vzdělanosti -- 20.1.1 Negramotnost a nevzdělanost jako zdroj chudoby -- 20.1.2 Zaměstnávání a vzdělávání -- 20.2 Sociální souvislosti základního vzdělání -- 20.3 Sociální dostupnost vyššího vzdělání -- 20.4 Srovnatelné vzdělání v Evropě jako podmínka sociální rovnosti a volného pohybu -- VI. část -- Realizace sociální politiky -- 22 Institucionalizace sociálněpolitických
cílů -- 22.1 Pojetí institucionalizace -- 22.2 Problémy s realizací sociálněpolitických cílů -- 22.3 Tvorba výkonných organizací k realizaci sociální ochrany -- 22.4 Náležitosti nezbytné pro efektivní fungování organizací realizujících cíle sociální politiky -- 22.4.1 Výchozí principy pro fungování sociálních institucí -- 22.4.2 Volha právní formy -- 22.4.3 Volba organizačního modulu -- 22.4.4 Volba participativní formy -- 22.5 Tvorba soustav institucí k realizaci sociální ochrany -- 22.6 Hlavní principy výstavby základních soustav sociální ochrany, -- 22.7 Modely uspořádání sociálních soustav v evropských státech -- 23 Nástroje -- 23.1 Obecně o nástrojích sociální politiky -- 23.1.1 Druhy nástrojů -- 23.1.2 Sledované funkce -- 23.2 Regulace -- 23.3 Sociální prevence -- 23.3.1 Ochrana zdraví obyvatelstva -- 23.3.2 Ochrana bezpečnosti a zdraví při práci -- 23.3.3 Ochrana před diskriminací -- 23.3.4 Ochrana před ohrožením trestnou činností -- 23.3.5 Sociálně-právní ochrana dětí a mládeže -- 23.4 Dávky -- 23.4.1 Věcné dávky -- 23A.2 Peněžité dávky -- 23 A.3 Sestavení dávky -- 23.5 Služby -- 23.5.1 Sociální poradenství -- 23.5.2 Pomoc a podpora v krizi -- 23.5.3 Terénní, asistenční a pečovatelské služby -- 23.5.4 Ambulantní služby -- 23.5.5 Ubytovací (ústavní) služby -- 23.5.6 Zřízení a provozování sociální služby -- 23.6 Nátlak -- 23.7 Architektura realizačních
nástrojů -- 23.7.2 Volba vhodných nástrojů -- 23.7.2 Sestavení nástrojů do soustav -- 23.7.3 Hodnocení kvality sociální ochrany -- 23.7.4 Volba poskytovatele -- 24 Financování sociální ochrany -- 24.1 Obecně o zdrojích -- 24.1.1 Stát -- 24.1.2 Samospráva (region, obec) -- 24.1.3 Zaměstnavatel -- 24.1.4 Sponzor -- 24.1.5 Občan/účastník -- 24.2 Metody financování -- 24.2.1 Financování rozpočtovou technikou (průběžným financováním) -- 24.2.2 Financování fondovou metodou (metoda kapitalizace) -- 24.2.3 Smíšená metoda rozpočtové a fondové (kapitalizační) metody -- 24.2.4 Virtuální kapitalizace (metoda NDC) -- 24.2.5 Účetní rezerva -- 24.3 Financování sociální politiky soukromého sektoru -- 24.4 Náklady na sociální ochranu -- 24.5 Financování sociálních služeb -- 24.5.1 Úhrada od občana -- 24.5.2 Úhrada státem -- 24.5.3 Vztah státu a obce úhrada od obcí -- 24.5.4 Vztah státu (obce) k nestátnímu subjektu úhrada od nestátního subjektu -- 24.5.5 Vztah státu a soukromého občana poskytujícího sociální služby -- 24.6 Hlavní problémy financování sociální ochrany a rozvoje -- 24.6.1 Vliv dávkové formule na financování -- 24.6.2 Rezervní fond při průběžném financování -- 24.6.3 Reálná hodnota dávek -- 24.6.4 Rovnováha mezi plátci a poživateli dávek -- 24.6.5 Zajištění minimální životní úrovně -- VII. část -- Sociální reforma -- 25 Sociální reforma -- 25.1 Pojem -- 25.2
Potřebnost reforem sociální ochrany -- 25.3 Objekty reformy v sociální ochraně -- 25.4 Cíle reformy sociální ochrany -- 25.5 Strategie a metody sociálních reforem -- 25.6 Načasování reformy -- 25.7 Průchodnost sociální reformy -- 26 Postkomunistické dědictví v Evropě -- 26.1 Dědictví minulého režimu -- 26.1.1 Sovětský vzor -- 26.1.2 Rozdělování ekonomicky činným osobám -- 26.1.3 Rozdělování ekonomicky nečinným osobám -- 26.2 Reformy přechodného období od komunismu ke kapitalismu -- 26.3 Nutné počáteční změny v soustavách sociálních dávek -- 26.4 Možné přístupy k sociální reformě -- 27 O české sociální reformě po roce 1989 -- 27.1 Sociální politika ČSFR (1989-1992) scénář sociální reformy -- 27.1.1 Tvorba scénáře sociální reformy -- 27.1.2 Obsah scénáře sociální reformy -- 27.1.3 Realizace scénáře sociální reformy -- 27.1.4 Výsledky realizace -- 27.2 Sociální program českého státu v letech 1992-1996 -- 27.3 Sociální politika státu v letech 1996-1998 -- 27.4 Sociální politika státu za přechodné Tošovského vlády (1998) -- 27.5 Sociální politika 1998-2006 -- 27.6 Sociální politika 2006-2009 -- VIII. část -- Trendy -- 28 Trendy v evropské sociální ochraně -- 28.1 Úsilí o všeobecnost (univerzalitu) sociální ochrany -- 28.2 Úsilí o úplnost (komplexnost) sociální ochrany -- 28.3 Úsilí o přiměřenost (adekvátnost) -- 28.4 Úsilí o jednotnou sociální ochranu
(uniformitu) -- 28.5 Úsilí o cílenost (adresnost) sociální ochrany -- 28.6 Úsilí o sjednocení (o harmonizaci, konvergenci a integraci) -- 28.7 Aktuální vývojové trendy v sociálních službách -- 29 Místo závěru -- 29.1 Polská důchodová reforma -- 29.2 První pilíř polské soustavy -- 29.3 Druhý pilíř polské soustavy -- 29.4 Třetí pilíř polské soustavy -- 29.5 Hodnocení polského experimentu
(OCoLC)607527171
cnb002029556

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC