Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 21.10.2017. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

pedagogická evaluace (@@20120419@@) -- 
0 (hodnocen0 x )
(11.9) Půjčeno:188x 
BK
2., rozš. a aktualiz. vyd.
Praha : Grada, 2011
456 s. : il. ; 24 cm
Externí odkaz    Obsah 

objednat
ISBN 978-80-247-3357-9 (brož.)
Pedagogika
Dotisk 2012, 2014, 2015
Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy
000191526
UČITEL PEDAGOGIKA ŠKOLA 1. UČITELSTVÍ JAKO POVOLÁNÍ Jaroslav Kota 1.1 Učitelství jako iniciace a zkázňování dítěte 1.2 Učitelství a respekt k osobnosti dítěte 1.3 Učitelství a model profesionalizace 1.4 Zvláštnosti učitelské profese 1.4.1 Obecné trendy vývoje učitelské profese 1.5 Volba učitelství 2. VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH Růžena Vanová 2.1 Vzdělávání učitelů elementárních škol 2.2 Vzdělávání středoškolských profesorů 2.3 Vzdělávání učitelů po druhé světové válce 2.3.1 Vzdělávání učitelů a univerzita 2.3.2 Vztahy mezi vzděláváním učitelů základních skol a středoškolských profesorů 2.3.3 Obsah, struktura a délka studia 3. PEDAGOGIKA A JEJÍ VĚDNÍ PROFIL Jaroslav Kota 3.1 Otázky vědního profilu pedagogiky 3.2 Pedagogika jako věda o výchově 3.2.1 Výchova a vzdělání 3.3 Pedagogické vědní disciplíny 3.4 Pedagogika ve vztahu k filozofii 3.5 Pedagogika ve vztahu k jiným vědám 4. ŠKOLSKY SYSTÉM V ČESKÝCH ZEMÍCH VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV Růžena Váňová 4.1 Tereziánské reformy 4.2 České školství ve druhé polovině 19. století 4.2.1 Reforma lidového školství 4.2.2 Vývoj ostatních druhů Škol 4.2.3 Národnostní úsilí v oblasti školy 4.3 Školství v ČSR (1918-1939) 4.3.1 Reformní snahy 4.4 Školství v ČSR po druhé světové válce (1945-1989) 4.5 Současné školství 5. ŠKOLY A JEJICH ALTERNATIVY Ivana Tvrzová 5.1 Druhy škol 5.2 Členění
škol podle zřizovatele 5.3 Vzdělávací programy 5.4 Alternativní a inovativní školy 5.4.1 Alternativní a inovativní sméry uplatňované v české škole 5.5 Závěr 6. VYBRANÉ OTÁZKY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY A ŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ Ivana Tvrzová, Hana Košíková 6.1 Vzdělávací politika 6.2 Řízení školství (školský management) 6.2.1 Řízení školy 6.2.2 Organizační struktura školy 6.3 Týmová práce na škole VYUČOVÁNÍ 7. VYUČOVÁNÍ A JEHO PODOBY Hana Kosíkova 7.1 Společensko-historické koncepce vyučování 7.2 Vyučování ve dvou základních pohledech na školní poznávání 7.3 Modely vyučování modely učení 7.4 Učitelovo pojetí vyučování 8. PLÁNOVÁNÍ VE VYUČOVÁNÍ Hana Kosíkova, Alena Vališová 8.1 Plánování pro školu 8.1.1 Kurikulum 8.1.2 Cílové standardy 8.2 Plánování pro třídu 8.2.1 Didaktická analýza učiva 8.2.2 Fáze činnosti učitele pro výuku ve třídě 9. CÍLE VYUČOVÁNÍ Hana Kosíkova 9.1 Stanovení cílů vyučování 9.2 Práce s cílem během vyučování 10. OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ Hana Kosíkova 10.1 Yymezení obsahu vzdělání 10.2 Činitele určující obsah vzdělání 10.3 Druhy vzdělávacích obsahů 10.4 Formy obsahu vzdělání 10.5 Některé problémy, které řeší teorie a praxe obsahu vzdělání 11. INDIVIDUALIZACE A DIFERENCIACE VE ŠKOLE Hana Kosíkova, Pavel Dittrich, Josef Valenta 11.1 Možnosti individualizace a diferenciace v současné škole 11.2 Navrhované a vyzkoušené
způsoby k uplatnění individualizačních principů. 11.2.1 Administrativní přístup 11.2.2 Zabezpečení individualizace 11.2.3 Typy individualizace 11.2.4 Individualizačnísystémy 12. PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ Alena Vališová 12.1 Repetitorium programované výuky 13. ORGANIZAČNÍ FORMY VYUČOVÁNÍ Hana Vonková 13.1 Pojem a třídění organizačních forem vyučování 13.2 Vývoj novověkých organizačních forem vyučování 13.3 Některé otázky organizačních forem vyučování v současné didaktické teorii a praxi 13.3.1 Problematika frontálního vyučování 13.3.2 Problematika vyučovací hodiny 13.3.3 Individuální a individualizované vyučování 13.3.4 Skupinová organizační forma 13.3.5 Mimotřídní a mimoškolní organizační formy 13.3.6 Méné bézné organizační formy z hlediska času a prostoru 13.3.7 Týmové vyučování forma organizace součinnosti učitelů 14. KOOPERATIVNÍ UČENÍ Hana Košíková 14.1 Základní komponenty (znaky) kooperativního učení 14.2 Role a činnost učitele v kooperativním učení 15. METODYVYUČOVÁNÍ A JEJICH MODERNIZACE Alena Vališová, Josef Valenta 15.1 Pojem vyučovací metoda a její historické konotace 15.2 Kategorizace vyučovacích metod a problémy jejich členění 15.3 Volba a funkce vyučovacích metod 15.4 Vybrané vyučovací metody a možnosti jejich aplikace ve výuce 15.4.1 Metody mono logické a jejich aktivizující alternativy 15.4.2 Metody práce s tištěným textem 15.4.3
Metody dialogické 15.4.4 Metody názorné-demonstrační a metody praktických činností záků 15.4.5 Rozborové, situační, projektové a inscenační metody 15.4.6 Didaktická hra a soutěž jako vyučovací metody 16. VÝCHOVA K PRÁCI S INFORMACEMI A INFORMAČNÍMI PRAMENY Alena Vališová, Miroslav Bureš 16.1 Rozvíjení informačních dovedností 16.2 Využití školní knihovny v pedagogickém procesu 16.3 Elektronizace ve výchovně-vzdělávacím procesu 16.4 Možnosti využití počítače ve škole 17. PEDAGOGICKÁ INTERAKCE A KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST SOCIÁLNÍ KOMPETENCE Alena Vališová 17.1 Problematika pedagogické interakce a komunikace v širším sociálně-psychologickém kontextu 17.1.1 K vybraným aspektům pedagogické komunikace 17.2 Sociální kompetence v interakci učitele a žáka 17.2.1 Jak lze chápat pojem sociální kompetence a jeho význam pro vztah dospělého a dítěte 17.2.2 Rozvíjení sociální kompetence u učitelů v jejich přípravě i praxi 18. TŘÍDNÍ MANAGEMENT Hana Košíková 18.1 Některé pojmy z oblasti třídního managementu 18.2 Fáze třídního managementu 18.3 Základní proměnné třídního managementu 18.4 Komponenty dobrého managementu 19. HODNOCENÍ VE VYUČOVÁNÍ Markéta Dvořáková 19.1 Význam hodnocení 19.2 Podstata hodnocení 19.3 Funkce hodnocení 19.4 Prostředky hodnocení 19.5 Současné tendence ve vývoji hodnocení 19.6 Možnosti vnitřní diferenciace 19.7 Kritéria hodnocení 19.8 Hodnotící
jazyk 19.9 Formativní a sumativní hodnocení 19.10 Slovní hodnocení a rodiče Příloha Širší slovní hodnocení Obsah širšího slovního hodnocení Průběžné (formativní) slovní hodnocení Závěrečné (sumativní) slovní hodnocení jako forma vysvědčení VÝCHOVA DIAGNOSTIKA 20. KOMPLEXNÍ ROZVOJ OSOBNOSTI ŽÁKA VE VYUČOVÁNÍ Josef Valenta 20.1 Komplexnost chápání osobnosti žáka 20.2 Komplexnost chápání cílů vyučování 20.3 Komplexnost přístupu k učivu 20.4 Komplexnost procesů učení 20.5 Komplexnost prostředků rozvoje 20.5.1 Atmosféra Školy, resp. třídy; školní situace a jejich edukační využití 20.5.2 Prolnutí běžných předmětů a tematiky osobnostné sociálního a morálního rozvoje — kroskurikulárnípřístup ke komplexnímu rozvoji osobnosti záka 20.53 Samostatné časové bloky specificky orientované na osobnostní a sociální rozvoj 20.6 Učitel v systému komplexního rozvoje osobnosti 21. ETICKÁ VÝCHOVA Jitka Lorenzová 21.1 Postavení etické výchovy v kurikulu základního a gymnaziálního vzdělávání 21.1.1 Rámcové vzdělávací programy 21.2 Terminologický kontext etické výchovy 21.2.1 Hodnotová výchova/vzdělání 21.3 Významné koncepce etické výchovy ověřené výzkumem i praxí 21.3.1 L. Kohlberg etická výchova jako orientace na rozvoj morálního usuzování a demokratické praxe 21.3.2 Teorie vyjasňování hodnot — nenormativní orientace na osobní hodnoty 21.3.3 Výchova
k prosociálnosti normativní orientace na pomoc druhým 21.4 Shrnutí trendů v oblasti etické výchovy 21.5 Metody etické výchovy 21.5.1 Metody názorného působení 21.5.2 Metody usmérňování jednání žáka 21.5.3 Metody citového zaangažování žáka 21.5.4 Metody rozvoje morálního uvazování a porozuméní 21.5.5 Metody podporující introspekci a sebepoznání 21.5.6 Metody rozvoje sociální a občanské odpovédnosti 21.5.7 Další zdroje metod etické výchovy 22. ŠKOLA A ESTETICKÝ ROZVOJ ŽÁKŮ Radomír Dvořák, Lenka Poctová 22.1 Proč se vůbec zabývat teorií estetické výchovy? 22.2 Co je cílem estetické výchovy? 22.3 Principy estetické výchovy 22.3.1 Procesuální komplexnost 22.3.2 Obsahová integrita 22.3.3 Interdisciplinarita 22.4 Škola a estetická výchova v kontextu ostatních formativních vlivů 22.5 Shrnutí 23. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Eva Janebová, Hana Kosíkova 23.1 Proč se zabývat multikulturní výchovou 23.1.1 Migrace a diverzita 23.1.2 Práce s diverzitou 23.2 Multikulturní výchova: vymezení pojetí 23.2.1 Multikulturní výchova jako interdisciplinární obor 23.3 Multikulturní výchova a další vybraná témata 23.4 Multikulturní výchova ve škole: pedagogické dokumenty a praxe vzdělávání 23.4.1 Závéry pro pedagogickou praxi 23.4.2 Kde hledat podporu v záměrech multikulturní výchovy 24. SPOLUPRÁCE RODINY A ŠKOLY V OBLASTI VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Michaela Vítečková 24.1 Cíle spolupráce rodiny
a školy 24.2 Definice poradenství ve školním prostředí 24.2.1 Zákon o poradenských službách poskytovaných ve školách a školských zařízeních 24.2.2 Systém poradenských služeb ve školách a jejich spolupráce s rodinou 24.2.3 Odborná kvalifikace pro výkon profese výchovného poradce 24.2.4 Zařízení poskytující poradenské, diagnostické a informační služby školám, rodičům a žákům 24.2.5 Zařízení poskytující služby pro výkon ústavní a ochranné výchovy (srov. § 2 zákona č. 109/2002 Sb.) 24.3 Předpoklady poradenské práce ve školním prostředí 24.3.1 Roviny osobnostního a profesního rozvoje učitele (poradce) 24.3.2 Poradenský proces ve školním prostředí 24.3.3 Poradenské činnosti ve školním prostředí PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA A OČEKÁVANÉ PROMĚNY JEJÍHO POJETÍ Hana Krykorková, Martin Chvál Dispozice jako výchozí pojem Hrabalovy diagnostiky 25.1.1 Základní charakteristiky sociopsychických dispozic Pedagogicko-psychologická diagnostika pro učitele a z ní vyplývající učitelovy diagnostické kompetence 25.2.1 Přirozená diagnostika 25.2.2 Pedagogická diagnostika 25.2.3 Diagnostika na základě standardních metod a postupů 25.2.4 Diagnostika na základě nestandardních metod a postupů — diagnostika úkolové situace diagnostikování žákových kompetencí (součást realizace rozvojetvorných postupů, programů, projektů) , 25.2.5 Autodiagnostika učitele Pedagogicko-psychologická
diagnostika pod zorným úhlem společenských a technologických proměn a inovačních tendencí ve školství 25.3.1 Možnosti využití informačních technologií v pedagogicko-psychologické diagnostice 25.3.2 Rozšířené pojetípedagogicko-psycho logické diagnostiky lze očekávat v důsledku změn, které s sebou přinášejí úvahy o poslání současné pedagogické psychologie 25.3.3 Posílení role pedagogicko-psychologické diagnostiky ve výchovně-vzdělávacím procesu a některé změny v jejím pojetí vnesou novou kvalitu do pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti učitele — lze ji označit jako diagnostickou způsobilost Závěr 26 PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA, PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÁ ČINNOST A POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE Richard Jedlička 26.1 Význam pedagogické diagnózy pro moderně koncipovanou poradenskou a výchovnou činnost 26.1.1 Význam evaluace a autoevaluace pro řízení ve školství a rozvoj výchovně-vzdělávacípráce 26.1.2 Pedagogická diagnóza a koncepční výchovně-vzdělávací činnost 26.2 Širší diagnostické kontexty 26.2.1 Rodinné prostředí, zák a výchovné interakce 26.2.2 Typy primárního výchovného působení, jejich vztah k projevům záka v prostředí školy a vliv na další chování 26.2.3 Selhávání vychovatelů: nedůslednost, nepravidelná výchova, zanedbání 26.3 Socializace dítěte v prostředí školy a některá úskalí 26.3.1 Výchozí pojmy 26.3.2 Sekundární
socializace a výchovná instituce 26.3.3 Výchova v mateřské škole a její vliv na rozvoj sociálních kompetencí 26.3.4 Základní škola a její požadavky na záka 26.4 Vybrané otázky z oblasti speciálněpedagogické práce 26.4.1 Děti a mládež se speciálními výchovně-vzdělávacímipotřebami 26.4.2 Výchovně-vzdělávací péče o děti a mládež s postižením 26.4.3 Mimořádně nadaní a talentovaní záci výzva pro učitele 26.4.4 Žáci se vzdělávacími problémy — potřeba pomoci a podpory 26.4.5 Specifické poruchy chování 26.4.6 Poruchy chování a výchovné problémy u záků mladšího a středního školního věku 26.5 Sociálněpatologické jevy ohrožující děti a mládež 26.5.1 Návykové poruchy 26.5.2 Problémy působené návykovými látkami 26.5.3 Alkohol a alkoholismus 26.5.4 Návykové a impulzivní poruchy 26.5.5 Poruchy sebepojetíspojené spoškozujícím životním stylem 26.5.6 Poruchy sociálního zařazení 26.5.7 Sebepoškozování a sebevražedné chování 26.6 Pedagogicko-psychologická pomoc žákům 26.6.1 Sociální opora 26.6.2 Životní krize a krizová intervence 26.7 Volba další vzdělávací cesty a přípravy na povolání 27. CESTA DO DROGOVÉ ZÁVISLOSTI A MOŽNOSTI NÁVRATU (Systém péče o mladistvé problémové uživatele drog a závislé jedince v České republice) Milada Votavová 21.\ Úvod 27.2 Etapy na cestě mladistvých do drogové závislosti 27.3 Možnosti terapie v jednotlivých fázích
cesty do drogové závislosti 27.4 Struktura systému poskytované péče z hlediska nároků kladených na klienta 27.4.1 Detoxikace 27.4.2 Ambulantní péče 27.4.3 Střednědobá ústavní péče 27.4.4 Péče v terapeutických komunitách 27.4.5 Doléčovací programy 27.4.6 Pomoc rodičům a blízkým lidem 27.5 Závěr 28. AUTORITA V ZRCADLE VÝCHOVY Alena Vališová 28.1 Co je a co není autorita aneb Obsahová neujasněnost pojmů jako charakteristický rys moderní doby 28.2 Vybraná kritéria členění autority a její typologie 28.3 Hledání vztahů mezi autoritou a výchovou 28.4 Respektování autority problém rodiny, školy i společnosti 28.5 Autorita z hlediska ontogenetického vývoje 28.6 Autorita z hlediska požadavků výchovné praxe 28.7 Závěr
(OCoLC)697267012
cnb002146011

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC