Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 13.08.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

zátěž životního prostředí (@@20121029-16:23:18@@) -- 
0 (hodnocen0 x )
(10.4) Půjčeno:83x 
BK
1. vyd.
Praha : Galén, c2011
245 s. : il. ; 28 cm
Externí odkaz    Obsah 

objednat
ISBN 978-80-7262-695-3 (brož.)
Obsahuje bibliografie a rejstřík
000193304
1. FYZIOLOGIE TĚLESNÉ ZÁTĚŽE -- 1.1. Základní pojmy zátěžové fyziologie (Miloš Máček) -- 1.2. Fyzikální jednotky -- 1.3. Nové poznatky o vlivu pohybu na funkce i adaptaci svalů (Jiří Radvanský) -- ■ Svalová plasticita -- 1.4. Motorické a metabolické funkce svalů (Miloš Máček) -- 1.5. Neurohumorální regulace -- 1.6. Energetické zdroje a změny transportního systému v iniciální fázi zátěže -- 1.6.1. Energetické zdroje -- 1.6.2. Transportní systém -- 1.7. Energetické zdroje a změny transportního systému po dosažení rovnovážného stavu -- 1.7.1. Energetické zdroje -- ■ Mechanická účinnost práce -- ■ Ekonomika běhu -- 1.7.2. Transportní systém -- 1.8. Energetické zdroje a změny transportního systému při vytrvalostní zátěži -- 1.8.1. Energetické zdroj e -- 1.8.2. Transportní systém -- 1.9. Iniciální fáze zátěže -- 1.10. Zátěž maximální intenzity (Jiří Radvanský) -- 1.11. Zotavení, pozátěžový kyslík (Miloš Máček) -- 1.12. Únava -- 2. MECHANISMY PŮSOBENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY, JEJÍ NEDOSTATEK, DETRÉNINK -- 2.1. Metabolická adaptace (Miloš Máček) -- 2.1.1. Oxidativní uvolňování energie -- 2.1.2. Glykolytické uvolňování energie -- 2.2. Kardiovaskulární adaptace (Jiří Radvanský) -- 2.2.1. Změny plazmatického objemu -- 2.2.2. Srdeční frekvence -- 2.2.3. Reakce oběhu na statickou a odporovou zátěž (Miloš Máček) -- 2.2.4. Změny tepového a minutového objemu -- 2.2.5.
Extrakce kyslíku (a-v. 02 diference) -- 2.2.6. Změny průtoku a distribuce krve -- 2.3. Adaptace dýchání -- ■ Výsledky aerobního tréninku -- 2.4. Adaptace svalového a podpůrného systému -- 2.5. Adaptace centrálního nervového systému -- 2.6. Důsledky nedostatečné pohybové aktivity, hypokineze -- ■ Detrénink -- 3. ZDRAVOTNÍ PÉČE O SPORTOVCE (Miloš Máček Jiřina Macková) -- 3.1. Vyšetření sportovce -- 3.1.1. Náplň vyšetření -- 3.1.2. Laboratorní vyšetření -- 3.1.3. Antropometrické vyšetření -- 3.1.4. Vyšetřování v terénních podmínkách -- 3.1.5. Vhodné přístroje pro vyšetřování v terénu (Kryštof Slabý) -- ■ Telemetrické sledování srdeční frekvence -- ■ Monitorace a záznam srdeční frekvence -- H Krokoměry -- ■ Akcelerometry -- ■ Kombinované přístroje -- 3.1.6. Závěr prohlídky (Miloš Máček, Jiřina Macková) -- 3.2. Faktory ovlivňující výsledky tréninku (Miloš Máček) -- 3.2.1. Rozcvičení -- ■ Ovlivnění spotřeby kyslíku rozcvičením -- M Zvýšení svalové teploty při rozcvičení -- ■ Ovlivnění výkonnosti rozcvičením -- ■ Inhalace kyslíku -- 3.2.2. Intenzita tréninku -- ■ Posouzení intenzity zátěže podle spotřeby kyslíku -- ■ Určení intenzity zátěže podle srdeční frekvence -- ■ Trvání cvičební jednotky -- ■ Frekvence tréninku -- 3.2.3. Formy cvičení -- 3.3. Doporučení a návrhy na zvyšování tělesné zdatnosti -- 3.3.1. Objem cvičení
vyjádřený počtem kroků -- 3.3.2. Vliv dědičnosti na tělesnou zdatnost -- 3.3.3. Jak dlouho si můžeme uchovat svou tělesnou zdatnost -- 3.4. Problematika tréninku osob, které cvičí pro své zdraví a radost z pohybu -- 3.4.1. Trénink anaerobní výkonnosti -- 3.4.2. Laktát jako ukazatel výkonnosti (Miloš Máček, Jiří Radvanský) -- 3.4.3. Intervalový trénink -- 3.5. Odporový trénink a statická svalová činnost (Miloš Máček, Jiří Radvanský) -- 3.5.1. Svalová síla a cesty k jejímu zvýšení -- 3.5.2. Druhy svalové činnosti -- 3.5.3. Stanovení zátěže při odporovém tréninku -- 3.5.4. Energetické zdroje pro statickou práci -- 3.5.5. Indikace a preskripce odporového tréninku -- 3.5.6. Rozdíly mezi odporovým tréninkem a silovým cvičením -- 3.5.7. Problémy kombinace aerobního a odporového tréninku -- ■ Vhodnost cvičení síly v dětském věku a podobnost s odporovým tréninkem u seniorů -- 3.5.8. Kontraindikace odporového tréninku -- 3.5.9. Závěr -- 3.6. Některé praktické rady pro starší začátečníky -- 3.7. Účast lékaře v řízení tréninkového procesu (Petr Krejčí) -- 3.7.1. Postavení tělovýchovného lékaře -- 3.7.2. Funkční vyšetření v tréninku -- ■ Obecná funkční vyšetření -- ■ Speciální testy pro určení trénovanosti -- 3.7.3. Terénní kontroly -- ■ Význam sledování srdeční frekvence a krevního tlaku -- ■ Sledování koncentrace laktátu -- ■ Sledování produkce
močoviny -- ■ Sledování produkce kreatinkinázy -- 3.7.4. Význam regenerace -- ■ Stravování při tréninku a závodech -- ■ Pitný režim -- 3.7.5. Činnost lékaře na sportovišti -- ■ Nechirurgické příčiny přerušení výkonu -- ■ Chirurgické příčiny přerušení výkonu -- 3.8. Zátěžové vyšetření (Jiří Radvanský) -- 3.8.1. Nutná personální a technická výbava zátěžové laboratoře zdravotnického zařízení -- 3.8.2. Indikace pro zátěžové testování dětské i dospělé populace -- 3.8.3. Modelace dynamické zátěže v laboratoři -- 3.8.4. Význam rozcvičení pro zátěžový test -- 3.9. Protokoly pro zátěžové vyšetření a stanovení energetického výdeje -- 3.9.1. Protokol pro zátěž do maxima s analýzou výměny dýchacích plynů -- 3.9.2. Protokol pro hůře spolupracujícího pacienta -- 3.9.3. Zátěžový protokol s více stupni do maximální zátěže -- 3.9.4. Kontraindikace zátěžového vyšetření -- 3.9.5. Příprava na zátěžový test -- 3.9.6. Vlastní zátěžový test -- 3.10. Hodnocení tělesné zdatnosti -- 3.10.1. Hodnocení zdatnosti na základě submaximálních laboratorních zátěžových testů -- 3.10.2. Hodnocení tělesné zdatnosti zátěží do maxima u zdravé populace -- 3.10.3. Hodnocení EKG u adolescentů a mladých dospělých s ambicemi -- k intenzivní sportovní činnosti -- 3.10.4. Kritéria »pozitivity« klidového EKG jako indikace k vyšetření kardiologem -- 3.10.5.
Nejčastější EKG parametry odvozené ze zátěžového vyšetření -- ■ Změny tepové frekvence v zátěži -- ■ Prodloužené síňokomorové vedení -- ■ QT interval a zátěž -- ■ Syndrom preexcitace Wolf-Parkinson-White (WPW) a zátěž -- ■ Blokády Tawarových ramének -- ■ Změny repolarizační fáze -- ■ Arytmie při zátěžovém testu -- 3.11. Krevní tlak v tělesné zátěži -- 3.12. Anaerobní práh -- ■ Ventilační anaerobní práh -- 3.13. Odhad intenzity tělesné zátěže dle Borga -- 3.14. Test schopnosti při zátěži mluvit, test de parler -- 4 VLIV ZEVNÍHO PROSTŘEDÍ NA VÝKONNOST A ZDRAVOTNÍ STAV, -- ADAPTACE A AKLIMATIZACE -- 4.1 Tělesná aktivita v horku (Jiřina Macková) -- 4.1.1. Změny kožní cirkulace při cvičení v horku -- 4.1.2. Reakce na tělesnou zátěž v horku u dětí -- 4.1.3. Úmyslná dehydratace -- 4.1.4. Důsledky hypohydratace pro zdraví a výkonnost -- 4.1.5. Poruchy regulace tělesné teploty -- 4.1.6. Prevence škod z přehřátí -- 4.1.7. Dva příklady pitného režimu pro výkony různé intenzity a trvání -- ■ Cvičení trvající méně než 1 hodinu intenzitou 80 % V02 max a více -- ■ Cvičení trvající 1-3 hodiny intenzitou 60-90 % V02 max -- 4.1.8. Adaptace na práci v teple -- 4.1.9. Trénink a aklimatizace na teplo -- 4.1.10. Hyponatremie vyvolaná cvičením -- 4.1.11. Závěry pro praxi -- 4.2. Tělesná aktivita v chladu (Václav Zeman) -- 4.2.1. Změny tělesné teploty v
chladné vodě -- 4.2.2. Metabolická reakce na chlad -- 4.2.3. Studený vzduch, ekvivalentní teplota a pohybová aktivita -- 4.2.4. Ochrana proti tepelným ztrátám -- 4.2.5. Zdravotní rizika při fyzické aktivitě v chladu -- ■ Hypotermie -- ■ Vliv na myokard -- ■ Diving reflex -- ■ Respirační ústrojí -- ■ Vliv na pohybové ústrojí -- ■ Lokální působení chladu na kůži -- 4.2.6. Adaptace na chlad -- ■ Klasifikace chladové adaptace -- ■ Projevy chladové adaptace -- ■ Reakce a adaptace na chlad u dětí a ve vyšším věku -- 4.2.7. Otužování -- 4.3. Pohybová aktivita a sport ve vysokohorském prostředí (Jiřina Macková) -- 4.3.1. Fyziologické a zdravotní aspekty pohybové aktivity a sportu ve středních výškách -- 4.3.2. Význam tréninku ve výšce do 2500 m -- 4.3.3. Hypoxický trénink -- 4.3.4. Trénink pro výkon ve výšce -- 4.3.5. Výškový trénink pro výkon v nížině -- 4.3.6. Bydlet vysoko, trénovat nízko -- 4.4. Fyziologické a zdravotní aspekty pohybové aktivity v extrémních výškách (Ivan Rotman) -- 4.4.1. Aklimatizace na velehorské výšky a její poruchy -- ■ Výškové zóny -- 4.4.2. Průběh aklimatizace -- ■ Doporučení pro aklimatizaci na výšku -- 4.4.3. Akutní horská nemoc jako selhání aklimatizace -- ■ Klinický obraz -- ■ Terapie -- ■ Léková profylaxe AHN -- ■ Další nejčastěji se vyskytující zdravotní problémy velehorských výšek -- 4.4.4. Lékařské zabezpečení
výprav do velehor a posuzování zdravotního stavu -- 4.4.5. Kontraindikace pro pobyt ve velkých výškách -- 4.4.6. Výškové horolezectví žen -- 4.5. ORL problematika při potápění (Jaroslav Fajstavr) -- 4.5.1. Postižení zevního zvukovodu -- 4.5.2. Barotrauma středoušní dutiny -- 4.5.3. Poranění vnitřního ucha -- 4.5.4. Barotrauma paranazálních dutin -- 4.5.5. Sinusitis chronica -- 4.6. Vliv oděvu na termoregulaci (Miloš Máček) -- 4.6.1. Faktory určující vliv oděvu -- 4.6.2. Vhodný oděv při cvičení v teple až horku -- 4.6.3. Vhodný oděv při cvičení v chladu -- 5. VZTAH VÝŽIVY A POHYBOVÉ AKTIVITY (Jiří Radvanský) -- 5.1. Výživa ve vztahu k běžné pohybové aktivitě a prevenci civilizačních chorob -- M Makroživiny -- ■ Mikroživiny a vláknina -- 5.2. Zásady výživy pro vrcholové i výkonnostní sportovce -- ■ Energetický výdej při sportovním výkonu -- 5.2.1 Potřeba živin v závislosti na typu sportu -- ■ Zásady krytí energetických potřeb pro sporty s velmi intenzivními krátkými úseky zátěže -- ■ Zásady krytí energetických potřeb pro sporty vytrvalostní -- 5.3. Základní charakteristika makroživin ve vztahu ke sportovnímu výkonu -- ■ Sacharidy -- ■ Tuky -- ■ Bílkoviny -- M Trojpoměr makroživin ve výživě sportovce -- 5.3.1. Jak modifikovat stravu v den závodu nebo většího výkonu -- ■ Příjem potravy před zátěží -- ■ V průběhu zátěže -- ■ Po ukončení zátěže
-- ■ Těžký výkon v horku -- 5.3.2. Mikroživiny vitaminy, minerály, stopové prvky -- 5.4. Dietní doplňky -- 6. POHYBOVÁ AKTIVITA A SPORT V DĚTSKÉM VĚKU (Miloš Máček) -- 6.1. Vliv pohybové aktivity a sportovního tréninku na růst a vývoj dětského organismu -- 6.1.1. Úvod -- 6.2. Některé vývojové rozdíly a jejich souvislost s pohybovou aktivitou -- 6.3. Maximální aerobní výkonnost v dětském věku -- 6.3.1. Vliv pohybové aktivity na výkonnost dětí -- 6.3.2. Vytrvalostní zátěž v dětském věku -- 6.3.3. Schopnost adaptace pro anaerobní výkony v dětském věku -- 6.3.4. Vývoj svalové síly a možnosti jejího ovlivnění tréninkem v období růstu -- 6.3.5. Sport a pohybová aktivita v dětském věku jako prevence ICHS v dospělosti -- 6.3.6. Prevence osteoporózy -- 6.3.7. Vhodné formy tréninku u rostoucího organismu -- 6.3.8. Závěr -- 7. POHYBOVÁ AKTIVITA VE VYŠŠÍM VĚKU (Miloš Máček) -- 7.1. Změny funkční kapacity v období zralosti a stáří -- 7.2. Změny svalů a svalové síly s věkem -- 7.2.1. Adaptace svalů starších osob na odporový a vytrvalostní trénink -- 7.3. Celkový vliv pohybové aktivity ve vyšším věku -- 7.4. Působení biomechanických faktorů -- 7.5. Pravidelná pohybová aktivita a délka života -- 7.6. Vhodné formy aktivity ovlivňující kardiopulmonální výkonnost -- 7.6.1. Význam rozcvičení u seniorů -- 7.6.2. Vhodná intenzita cvičení -- 7.6.3. Trvání a frekvence cvičebních
jednotek -- 7.6.4. Vhodná forma a druh pohybové aktivity -- 7.7. Vhodné formy pohybové aktivity zaměřené na zvýšení síly -- 7.7.1. Vhodná intenzita -- 7.7.2. Trvání a frekvence cvičení -- 7.7.3. Kontraindikace silových a odporových cvičení -- 7.8. Pohybová aktivita osob vysokého věku -- 7.9. Závěr -- 8. ŽENA A SPORT (Jiřina Macková, Miloš Máček) -- 8.1. Problémy při uplatnění žen ve sportu v různých obdobích života -- 8.2. Rozdíly ve stavbě a složení těla -- 8.2.1. Fyziologické rozdíly -- 8.2.2. Svalová síla -- 8.3. Vliv menstruace na výkonnost -- 8.3.1. Triáda sportovkyň , -- 8.3.2. Poruchy cyklu a trénink -- 8.3.3. Poruchy výživy u sportovkyň -- 8.3.4 Osteoporóza -- 8.4. Tělesná zátěž v těhotenství a po porodu -- 8.4.1. Změny v pohybovém ústrojí vyvolané těhotenstvím a pohybová aktivita -- 8.4.2. Změny výživy -- 8.4.3. Změny termoregulace -- 8.4.4. Změny oběhu a dýchání -- 8.4.5. Reakce plodu na zvýšenou pohybovou aktivitu matky -- ■ Vyšetření těhotných před zahájením cvičení -- 8.5. Doporučení a ordinace pohybové aktivity -- 8.5.1. Nevhodné pohybové aktivity -- 8.5.2. Zahájení tréninku a pohybové aktivity po porodu -- 8.5.3. Závěr -- 9. POHYBOVÝ SYSTÉM A TĚLESNÁ ZÁTĚŽ (Miroslav Kučera) -- 9.1. Úvahy o významu pohybu -- 9.2. Indikace a kontraindikace sportovní aktivity u některých postižení hybné soustavy -- 9.3. Postižení hybné soustavy -- 9.4. Sportovní
traumatologie -- 9.4.1. Úraz -- 9.4.2. Dělení úrazů při tělovýchovných aktivitách -- ■ Úrazy vzniklé při rekreační pohybové aktivitě spontánního charakteru -- ■ Úrazy při organizovaných formách tělesné výchovy a sportu -- ■ Úrazy obecného charakteru -- ■ Úrazy typické pro jednotlivé sportovní aktivity obecného charakteru -- 9.5. Nejčastější příčiny úrazů -- 9.5.1. Vina druhé osoby -- 9.5.2. Klimatické podmínky -- 9.5.3. Další vnější faktory -- 9.5.4. Výstroj a výzbroj -- 9.5.5. Povrch cvičební plochy -- 9.5.6. Nedostatečná či nesprávná příprava -- 9.5.7. Vlastní neopatrnost a nekázeň cvičence -- 9.5.8. Únava -- 9.6. Mechanismus vzniku úrazu -- 9.7. Patologické procesy při vzniku úrazu -- 9.8. Diagnóza -- 9.8.1. Mikrotr auma -- 9.8.2. Chronické poškození -- 9.9. Obecné principy prevence -- 10. POSTURÁLNÍ STABILIZACE A SPORTOVNÍ ZÁTĚŽ (Marcela Šafářová, Pavel Kolář) -- 10.1. Posturální stabilizace vymezení pojmu -- 10.2. Posturální stabilizace ontogenetické hledisko -- 10.3. Stabilizační systém páteře -- 10.4. Stabilizační funkce bránice, břišních svalů a pánevního dna -- 10.5. Stabilizační funkce břišních svalů a pánevního dna -- 10.6. Stabilizační funkce paravertebrálních svalů (extenzorů páteře) -- ■ Vyšetření posturální stabilizace páteře -- 10.7. Funkční vyšetření -- 10.7.1 Vyšetření dechového vzoru -- ■ Brániční dýchání
-- ■ Kostální způsob dýchání -- 10.8. Funkční testy -- 10.9. Ovlivnění stabilizačních funkcí -- 10.10. Posturální vzor stabilizace páteře shrnutí -- ■ Edukační postup -- 10.11. Závěr -- 11. NĚKTERÉ PATOLOGICKÉ STAVY VZNIKAJÍCÍ -- PŘI SPORTOVNÍ ČINNOSTI (Miloš Máček) -- 11.1. Přetrénování neboli syndrom nevysvětlitelného poklesu výkonnosti -- 11.1.1. Nové názory na vznik syndromu nevysvětlitelného poklesu výkonnosti -- 11.1.2. Návrhy na omezení rizika nevysvětlitelného poklesu výkonnosti u vrcholových atletů i u amatérů, kteří se účastní extrémních soutěží -- 11.1.3. Návrhy na farmakologickou terapii -- 11.2. Abstinenční syndrom -- 11.3. Vyčerpání nebo schvácení -- 11.4. Knock-out -- 11.5. Náhlá netraumatická smrt při sportu (Jiří Radvanský) -- 11.5.1. Náhlá smrt u sportovců v období maximální výkonnosti -- 11.5.2. Atletické srdce versus hypertrofická kardiomyopatie -- 11.5.3. Náhlá smrt u mladých sportovců -- 11.5.4. Možnosti prevence -- 11.5.5. Komoce srdce jako příčina NS -- 11.5.6. Poruchy iontových kanálů jako příčina náhlé smrti -- 11.5.7. Mitrální prolaps a náhlá smrt -- 11.5.8. Pokusy o účinnou prevenci -- 11.6. Otologické problémy a sport (Jaroslav Fajstavr) -- 11.6.1. Zevní ucho, vrozené vady -- ■ Poranění zevního ucha -- ■ Záněty zevního ucha, perichondritida -- ■ Bubínek -- 11.6.2. Střední ucho -- 11.6.3. Horní dýchací cesty a jejich
adnexa -- 11.6.4. Chronické záněty -- 11.6.5. Úrazy nosu a paranazálních dutin -- 11.7. Oko a sport (Blanka Brůnová) -- 11.7.1. Úvod -- 11.7.2. Změny v oku při intenzivní tělesné zátěži -- 11.7.3. Oční úrazy -- 11.7.4. Zvláštní druhy očních úrazů a jejich prevence -- 12. POHYBOVÁ AKTIVITA A SPORT JAKO TERAPIE (Miloš Máček) -- 12.1. Imunita a tělesná zátěž -- 12.1.1. Stres a imunita -- 12.1.2. Intenzivní tělesná zátěž jako stresor -- 12.1.3. Tepelný stres a tělesná zátěž -- 12.1.4. Vliv pohybové aktivity v chladu na imunitu -- 12.1.5. Preventivní a léčebné možnosti -- 12.2. Pohybová aktivita u chronických plicních onemocnění -- 12.2.1. Pohybová aktivita a sport u chronické obstrukční plicní nemoci -- M Další příčiny snížené zdatnosti u CHOPN -- ■ Vhodné druhy pohybových aktivit u CHOPN -- ■ Podpůrná farmakologická terapie -- 12.2.2. Pohybová aktivita a sport u nemocných s bronchiálním astmatem -- ■ Možnosti rehabilitace a pohybové léčby -- ■ Pozátěžový bronchospasmus neboli pozátěžové astma (PAST) -- ■ Prevence a léčení astmatu i pozátěžového bronchospasmu -- ■ Riziko záměny léčení a prevence PAST za doping -- 12.3. Pohybová léčba a aktivita u kardiologických pacientů jako součást komplexní terapie (Jiří Radvanský) -- 12.3.1. Klíčové komponenty doporučení American Heart Association -- 12.3.2. Jak stanovit optimální zatížení pro správnou adaptaci
na zátěž -- 12.3.3. Struktura cvičební j ednotky -- 12.3.4. Vztah krevního tlaku a tělesné zátěže -- 12.3.5. Závěr -- 12.4. Pohybová aktivita a léčba pohybem u diabetu -- 12.4.1. Diabetes mellitus 2. typu -- 12.4.2. Obecné metabolické změny po cvičení u diabetika -- 12.4.3. Zásady stanovení pohybového režimu u diabetiků -- 12.4.4. Postup ke stanovení programu pohybové léčby -- 12.4.5. Pohybové aktivity u diabetika 1. typu -- 12.4.6. Léčba pohybem u diabetika 2. typu -- ■ Diabetik bez komplikací -- ■ Cvičení i při rozvinutých komplikacích -- ■ Doporučené sportovní aktivity -- 12.4.7. Relativní kontraindikace pohybové terapie -- 12.5. Sport a pohybová aktivita nemocných s epilepsií (Josef Kraus) -- 12.5.1. Úvod -- 12.5.2. Definice a klasifikace záchvatů -- 12.5.3. Epilepsie a sport -- 12.5.4. Zvýšená tělesná aktivita a výskyt záchvatů -- 12.5.5. Epilepsie a kontaktní sporty -- 12.5.6. Prospěšnost tělesné aktivity pro pacienty s epilepsií -- 12.5.7. Psychický přínos -- 12.5.8. Léčiva a tělesná aktivita -- 12.5.9. Rizika pacientů s epilepsií -- 12.5.10. Doporučení pro jednotlivé sporty -- 12.5.11. Vliv epilepsie na život u sportovců kontaktních sportů -- 12.5.12. Letalita -- 12.5.13. Cestování -- 12.5.14. Komplikace -- 12.5.15. Diferenciální diagnostika -- 12.5.16. Podpora sportujících pacientů s epilepsií -- 12.5.17. Závěr -- 12.6. Úrazy hlavy při sportu -- 12.6.1. Potřeba pohybové
aktivity u chronických neurologických onemocnění -- 13. SPORT OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (Klára Dudová) -- 13.1.1. Úvod -- 13.1.2. Zátěžové vyšetření -- 13.1.3. Přínos pohybových aktivit a základy jejich preskripce -- 13.1.4. Struktura organizovaného sportu -- 13.1.5. Klasifikace sportovců -- 13.1.6. Doping -- 13.1.7. Závěr
cnb002159321

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC