Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.07.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

vývoj českého jazyka (@@20120621-11:49:22@@) -- 
0 (hodnocen0 x )
(16.3) Půjčeno:98x 
BK
Příručka
Vyd. 1.
Praha : Grada, 2011
236 s. : il. ; 21 cm
Externí odkaz    Obsah 

ISBN 978-80-247-3234-3 (brož.)
Sociologie
Obsahuje bibliografii na s. 221-222 a rejstříky
000194820
1. Auguste Comte (1789-1857) zakladatel sociologie, -- nebo zakladatelský mýtus? -- Comte na počátku 19. století a dnešek -- Pojem pokroku jako předpoklad vzniku vědecké -- („pozitivní") sociologie -- Comtův „zákon tří stadií" -- Lidský duch a společnost -- Comtova sociální statika aneb Problém řádu -- 2. Alexis de Tocqueville: Cesta k demokracii a nové vědě -- o společnosti -- Společenské vědy a Alexis de Tocqueville -- Život a doba Alexise de Tocquevilla -- Dílo a intelektuální vliv Alexise de Tocquevilla -- 3. Karel Marx: Od ekonomie a filozofie k materialistickému -- pojetí dějin -- Patří Marx a Engels vůbec do dějin sociologie? -- Marxovo dílo -- 4. John Stuart Mill o vládě a o poddanství žen -- Úvahy o vládě ústavní -- Poddanství žen -- Příčiny podřízeného postavení žen -- Manželství a společenské postavení žen -- Míliova „pozitivní" koncepce manželství -- Závěrem -- 5. Darwin nebo Spencer? Počátky sociologického -- evolucionismu -- Záhada Spencerovy intelektuální smrti -- Organicistická analogie: společnost jako organismus -- Spencer a Darwin -- Vztah sociologie a biologie -- Dichotomie vojenské a industriální společnosti -- Spencerův liberalismus v čase „nového barbarství" -- 6. Psychologismus v sociologii: nápodoba, dav a masa -- na historické scéně -- Psychologismus -- Gabriel Tarde -- Klasická teorie davového chování Gustave Le Bona -- Vzpoura davů podle José Ortegy
y Gasseta -- 7. Vilfredo Pareto: od ekonomie k sociologii -- Od ekonomie k sociologii, od racionálního k „mimologickému" -- Jednání a motiv, masa a elita -- Teorie elit a „hřbitov aristokracií" -- 8. Emile Durkheim jako skutečný zakladatel -- „vědecké sociologie"? -- Durkheimovo pojetí sociálního faktu -- Durkheimova sociologie a problém společenské solidarity -- (Bez)moc společnosti: Sebevražda -- Společenský narcismus zvaný náboženství -- 9. Max Weber a jeho odkouzlený svět -- Racionalita a lidské jednání -- Racionalita v sociologii -- Některé ideální typy -- Duch kapitalismu -- Weberovy metafory -- 10. Georg Simmel sociologický impresionista? -- Formy ve společnosti -- Peníze jako ztělesnění modernity -- Velkoměstský člověk -- Sociologie věcí a každodenní fenomény -- 11. Opomíjený Werner Sombart o vzniku kapitalismu -- Werner Sombart o vzniku kapitalismu -- Sláva jedné knihy -- 12. Počátky americké sociologie -- 13. Chicagská škola obrat v dějinách sociologie -- Vymezení pojmu: co vlastně byla „chicagská škola"? První generace: Veblen, Thomas a Znaniecki, Cooley Základní charakteristika chicagské školy, ideové kořeny -- a kanonická kniha -- Základní „velká témata" chicagské školy -- Šest chicagských škol -- Mezi sociologií a antropologií: Robert Redfield -- Politická sociologie chicagské školy a studium -- mediálního světa -- Přirozený rozpad chicagské školy a poučení --
14. Neopozitivismus: ještě jeden pokus o exaktnost -- Neurathova idea „jednotné vědy" -- Lazarsfeldův „jazyk proměnných" -- Slavné kritiky neopozitivismu -- 15. Civilizační teorie první poloviny 20. století -- 16. Konec „heroického období" moderní sociologie: -- Talcott Parsons a Robert King Merton -- Čtveřice velikánů a funkcionální analýza -- Talcott Parsons -- „Voluntaristická" teorie jednání -- Slavný AGIL -- Mertonova umírněná revize -- Dodatek I.: Náčrt vývoje empirické sociologie -- První kroky empirické sociologie: Adolphe Quételet, Le Play. Emile Durkheim propojení teoretického studia -- s empirickým materiálem -- Poznámka o Masarykovi -- Slovo o durkheimovské škole -- „Politická aritmetika" Johna Graunta a Williama Pettyho Robert Malthus a Friedrich Engels o situaci v Anglii -- v 18. a 19. století -- Millovo zdůvodnění sociologie jako teoreticko-empirické vědy -- a Spencerovy „důkazy" -- Velká Británie 19. století jako laboratoř i země -- reformního úsilí -- Počátky empirického výzkumu v Německu -- Max Weber jako „kvantitativní sociolog" -- Ferdinand Tónnies autor jedné knihy -- a „empirický sociolog" -- Americká empirická sociologie z ptačí perspektivy -- Lidské problémy průmyslové civilizace -- Střední město manželů Lyndových „v transformaci" -- Malé sociální skupiny jako legitimní téma sociálního -- výzkumu -- Dodatek II.: Vývoj sociologie v Rusku a Polsku
-- Ruská sociologie mezi Evropou a Asií a mezi revoltou -- a konformismem -- Několik velkých osobností klasické polské sociologie
(OCoLC)724299032
cnb002174202

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC