Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.04.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:2x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Academia, 2011
626 s. ; 21 cm

ISBN 978-80-200-1920-2 (váz.)
Europa ; sv. 28
němčina
Obsahuje rejstřík
000197884
OBSAH // Předmluva // V F // ANALYTIČKA CAST // 15 // První kapitola // Hodnota a peníze... // I. Skutečnost a hodnota jako vzájemné samostatné kategorie, jimiž se obsahy našich představ stávají obrazy světa. Psychologický fakt objektivní hodnoty. Objektivní a praxe jako normování nebo záruka pro totalitu subjektivního. Hospodářská hodnota jako objektivace subjektivních hodnot díky distancování mezi bezprostředně požívajícím subjektem a předmětem. Analogie: estetická hodnota. Hospodářství jako distancování (námahou, zříkáním se, obětí) a jeho současné překonávání ... // II. Směna jako podnět pro oproštění předmětu z jeho pouze subjektivního // významu hodnoty: v něm věci vzájemné vyjadřují svou hodnotu. Hodnota předmětu se objektivuje tím, že se za něj dává nějaký jiný. Směna jako životní forma a jako podmínka hospodářské hodnoty, jako primární hospodářský fakt. Redukce teorie upotřebitelnosti a vzácnosti. Sociálně fixovaná cena jako předstupeň ceny věcně regulované... // III. Vřazení hospodářské hodnoty do relativistického obrazu světa. Příklad // skicování relativistického obrazu světa v noeticko-kritickém ohledu: výstavba důkazů donekonečna a jejich ohýbání pro vzájemnou legitimaci. Objektivita pravdy jako objektivita hodnoty coby relace subjektivních prvků. Peníze jako osamostatněný výraz směnné relace, prostřednictvím níž se žádané objekty
stávají hospodářskými, nahra-ditelnost věcí. Vysvětlení této podstaty peněz na jejich hodnotové stálosti, jejich vývoji, na jejich objektivitě. Peníze jako substancializa-ce obecné formy bytí, podle níž věci navzájem na sobě, ve své vzájemnosti nacházejí svůj význam... // 17 // 17 // 43 // 75 // 6 // Filosofie peněz // Druhá kapitola // Substanční hodnota peněz... // I. Vlastní hodnota penéz pro jejich funkci měřit hodnoty, zdánlivě žá- // doucí. Vyvrácení proměnou bezprostřední ekvivalence mezi jednotlivým zbožím a jednotlivou peněžní sumou v rovnost dvou proporcí: mezi oním a momentálně účinným celkovým kvantem zboží, a tímto a momentálně celkovým kvantem peněz na druhé straně. Nevědomost jmenovatelů těchto zlomků. Logická možnost peněžní funkce nezávislé na veškeré substanční hodnotě. Původní požadavek plnohodnotných peněz. Vývoj představ ekvivalence přes toto stadium ? ? čistě symbolickému charakteru peněz... // II. Zřeknutí se aplikací peněžní substance nepřiměřené penězům. První // důvod proti znakovým penězům: relace peníze-zboží, které by učinily nadbytečnou vlastní hodnotu peněz, nejsou přesně poznatelné; jejich vlastní hodnota jako doplněk této nedostatečnosti. Druhý protiargument: neomezená množitelnost peněžních znaků; relativistická lhostejnost vůči absolutní výši peněžního kvanta a její omyly. Nedovršitelný vývoj penéz
od jejich substanciálního významu ? relativistickému jako případ obecného chování; skutečnost jako vzájemné omezování čistých pojmů... // III. Dějinný vývoj peněz od substance ? funkci; jeho sociologická podmíněnost. Vzájemná sociální působení a jejich krystalizace ? zvláštním útvarům; společný poměr kupců a prodejců ? sociální jednotě jako sociologický předpoklad peněžního styku. Velikost a malost, uvolněnost a soustředěnost hospodářského okruhu v jejich významu pro substanční charakter peněz. Přechod ? funkčnímu charakteru u jejich jednotlivých služeb rozvíjí: usnadnění styku, stálost hodnotové míry, mobilizaci a kondenzaci hodnot. Klesající význam substance a vzrůstající význam hodnoty peněz... // 116 // 116 // 144 // 166 // Třetí kapitola // Peníze v účelových řadách... // I. Účelné jednání jako vědomé vzájemné působení mezi subjektem a objektem. Délka teleologických řad. Nástroj jako potencovaný prostředek, peníze jako nejčistší příklad nástroje. Vzrůstání hodnoty peněz neome-zeností jejich aplikačních možností. Superaditivum bohatství. Rozdíl stejného peněžního kvanta jako části velkého a malého majetku; konzumní omezení ceny. Peníze, díky svému čistému charaktem prostředku, jako doména osobností, které nejsou zavázány sociálnímu okruhu. .. . // II. Psychologické vyrůstání prostředků ? účelům; peníze jako nejextrémnější
příklad. Závislost jejich účelového charakteru na kulturních tendencích epoch. Psychologické následky teleologického postavení peněz: chtivost peněz, lakomství, hýřivost, asketická chudoba, moderní // cynismus, blazeovanost... // III. Kvantita peněz jako jejich kvalita. Subjektivní rozdíly rizikových kvót. Obecný jev kvalitativně nestejnoměrných důsledků kvantitativně po- // 214 // 214 // 246 // Obsah // 7 // změnéných príčin. Práh ekonomického védomí. Rozdílná citlivost v ohledu hospodářských podnětů. Poměry mezi vnějšími pohnutkami a pocitovými následky na oblast peněz. Význam personální jednoty vlastníka. Věcný a kulturní pojem fonny a kvanta, kvantity a kvality věcí a význam peněz pro ně... 286 // SYNTETICKÁ ČÁST ... sis // Čtvrtá kapitola // Individuální svoboda... 317 // I. Svoboda, jež sestává i ze závazků, odstupňovaná podle toho, zda se // závazky rozšiřují na osobnost nebo na produkty práce; peněžní závazek jako forma, s níž je slučitelná nejkrajnější svoboda. Postavení do problému maximalizace hodnot prostřednictvím směny majetku. Kulturní růst počtu osob, na nichž je člověk závislý, za současného poklesu vazeb na individuálně určité osoby. Peníze jako nositel neosobních vztahů mezi osobami, a tím individuální svobody... 317 // II. Vlastnictví jako konání. Vzájemná závislost mezi jměním a bytím. // Její uvolněnost prostřednictvím peněžního
majetku. Nesvoboda jako vzájemné propletení psychických řad: nejmenší při propletení každé jedné s tou nejobecnější z jiných řad. Aplikace a vazba ekonomickými zájmy. Svoboda jako výraz Já na věcech, jako majetek. Nepodmíněná // a podmíněná ústupnost peněžnímu majetku vůči Já... 342 // III. Diferenciace osoby a majetku: prostorová diferenciace a technická ob- // jektivizace penězi. Oddělení celkové osobnosti od jejích jednotlivých výkonů a jejich následků pro výkonové ekvivalenty. Osamostatnění individua vůči skupině a nové formy asociace díky penězům; účelový svazek. Obecné vztahy mezi peněžním hospodářstvím a principem individualismu... 377 // Pátá kapitola // Peněžní ekvivalent osobních hodnot... 409 // I. Pokuta za vraždu. Přechod od utilitárního hodnocení člověka ? hodnocení objektivnímu a absolutnímu. Peněžní trest a kulturní stupně. // Postup diferenciace člověka a indiference peněz jako příčina jejich rostoucí neadekvátnosti. Koupě manželství a hodnota ženy. Dělba práce mezi pohlavími a věno. Typický vztah mezi penězi a prostitucí, její rozvoj analogický rozvoji odplaty za vraždu. Svatba pro peníze. Podplácení. Ideál vznešenosti a peníze... 409 // II. Přeměna práv specifického obsahu na peněžní požadavky. Vynutitel- // nost. Převedení věcných hodnot na peněžní hodnotu: negativní smysl svobody a vykořenění osobnosti. Hodnotová diference
mezi osobním výkonem a peněžním ekvivalentem... 461 // III. Pracovní peníze a jejich zdůvodnění. Výkon ducha gratis. Rozdíly výše práce jako kvantitativní rozdíly. Svalová práce jako pracovní jednotka. // 8 // Filosofie penéz // Hodnota fyzického výkonu redukovatelná na hodnotu psychického výkonu. Rozdíly užitečnosti práce jako protiargument proti pracovním penězům; tím podporovaný vhled do významu peněz... 479 // Šestá kapitola // Styl života... 504 // I. Peněžním hospodářstvím zprostředkovaná převaha funkce intelektuální nad funkcí citovou; bezcharaktemost a objektivita životního stylu. // Dvojí role intelektu jako peněz; podle svého obsahu nadosobní, podle funkce individualistická a egoistická; vztah ? racionalismu práva a logiky. Počítající podstata nové doby... 504 // II. Pojem kultury. Růst kultury věcí, zaostávání kultury osob. Zpředmět-nění ducha. Dělba práce jako příčina rozestoupení subjektivní a objektivní kultury. Příležitostná převaha subjektivní kultury. Vztah peněz // ? nositelům těchto protipohybů... 526 // III. Změny distance mezi Já a věcmi jako výraz stylové odlišnosti živo- // ta. Moderní tendence ? zvětšování a zmenšování distance. Role peněz v tomto dvojím procesu. Kredit. Panství techniky. - Rytmika Či symetrie životních obsahů a jejich opak. Následnost a koexistence obou tendencí, vývoj peněz jako jejich analogie a jako jejich nositel.
- Tempo života, jeho změny a změny stavu peněz. Koncentrace peněžního styku. Mobilizace hodnot. Setrvávání a pohyb jako kategorie porozumění světu, jejich syntéza v charakteru relativity bytí, peníze jako historický symbol této syntézy... 558 // Příloha: Autorská recenze z roku 1901. Filosofie peněz profesora // Dr. G. Simmela (Berlín)... 611 // Doslov (Jan Sokol)... 616 // Rejstřík... 625

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC