Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 18.02.2017. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(2.5) Půjčeno:5x 
BK
V Praze : Vesmír, 1926
285 s.

objednat
000198600
Zkrácený záznam
ÚVOD. (9-13) : Hlavní otázky národního vývoje v 15. století a dnes. „Dvojí lid” 9. Otázka náboženská 9-10. Otázka národnostní 10. Víra pláštíkem panského egoismo 10-11. Oposice stavovská splývá s náboženskou i národnostní. Za Jiříka česká otázka problémem politiky mezinárodní 11. Jeho snášelivá politika. 12. Nadějím v úspěch se nedostalo času 13. // I. ROZHLED NA KONCI VÁLKY HUSITSKÉ. (14-36) : I Maďari našimi nepřáteli národními. Čechové a Němci 14. Vývoj českého sebevědomí národního 14-15. Čeští Němci a nová vlast 15. Spojitost víry i národnosti u Čechů 15-16. Čechy a Polsko 16. „Česká” a „německá” víra 16-17. České pojetí o národu vyvoleném 17. Država utrakvistická a katolická v Čechách a na Moravě; její vztahy národnostní. Husitství a slovanský živel v zemích vedlejších. Hlavní opory utrakvismu 18. Proč utrakvismus nezmohl české katolictví? 18-19. Husitské osamocení zmocňuje stranické rozdíly 19-20. Lipany. Marné zmírnění radikálních požadavků 20. Kompaktáta; zachránění českého katolictví 20-21. Zápis Zikmundův 21. Význam kompaktát 21-23. Neupřímný poměr katolíků ? nim 23. Husitské pokusy o církevní organisaci 23-24. Povážlivá situace utrakvismu. Národnostní výsledky; česká úprava německého práva městského 24. Husitství a výroba 24-25. Uzákonění národnostních poměrů z dob války. České sebevědomí 25. Česká bohoslužba 25-26. Tužby po národním království. Husitský smysl politický 26. Pojem „koruny české” 26-27. Proti královskému centralismu decentralisační snahy stavovské 27. Sesazení krále Zikmunda; čeští stavové jedinými představiteli koruny 27-28. Strany husitské a zájem politický 28. Pokusy o náhradu vlády královské 28-29. Myšlenka smíru se Zikmundem 29.
Jeho ústupky. V Jihlavě Čechové v popředí 30. Jejich účast na obnově jednoty státní 29-30. Panstvo v čele stavů 30. Panstvo a revoluce husitská 30-31. Panstvo a Lipany. Zemanstvo před válkou 31; vynikající jednotlivci 31--32. Politický význam zemanstva; rozdělení šlechty v kurie. Výhody stavů nižších ze zápisů Zikmundových 32. Politický vzestup měst královských 33. Jejich poměry hospodářské 33-34. "Úpadek velkoobchodu 34. Sedláci a revoluce husitská 34-35. Česká bojovnost 35. Utrakvismus a nebezpečí úplné restaurace 35-36. Potřeba organisace; Ptáček vůdcem 36. // II. JIŘÍKOVY ZAČÁTKY. (37-65) : Jiřík představitelem souvislosti mezi zeměmi korunními. Rozrod pánů z Kunštátu 37. Větev poděbradská 37-38. Tradice rodinné; rodiště i doba narození Jiříkova; pozdější pomluvy 38. Jiřík a Tábor. Symbolický význam Lipan pro Jiříka 39. Směrnice jeho vývoje 39-40. Jiřík pod poruoenstvím; brzký vstup do života veřejného 40; prosté vzdělání: biblismus 41; vliv prostředí: Bouzov a Poděbrady 41-42; časná převaha rozumu nad citem 42; tendence ? činnosti politické 42-43; Ptáček učitelem 43. Zklamání utrakvismu; Diviš Bořek v čele východočeské oposice; Ptáček na přechodu 43. Rozdělení stran 43-44. Zásada volitelnosti a právo dědické; volba Albrechta II.: 44-45. Oldřich z Rožmberka 45-46. Menhart z Hradce 46-47. Osobnost Ptáčkova 47-48. Strany a legitimismus. Kandidatura polská 48. Válka 48-49. Zklamání strany Ptáčkovy. Smrt Albrechtova. Legitimismus strany rakouské 49. Ptáček a města východní 50; jeho sblížení s Rokycanou 50-51. List „mírný” 51. Landfridy 51- 52. Spolek krajů východních pod Ptáčkem 52; Jiříkem hejtmanem v Boleslavsku 52- 53. Oběti moru. Jiřík ve škole Ptáčkově; sňatek s Kunhutou ze Šternberka 53. Otázka královská 53-54.
Spojení otázky národního království s utrakvismem 54-55. Zpustošení země válkou 55. Rožmberk a otázka královská 55-56. Strany a Habsburkové. Pletichy Rožmberkovy 56-57. Uznání Ladislavovo 57. Význam zřízení land-fridního. Otázka církevní 58. Poměry v Praze 58-59. Česká neutralita za rozkolu církevního. Mírní utrakvisté a dohoda s katolíky 59. Pokus o jednání s Eugenem IV. : 59-60. Postup organisace utrakvistické; případ Jana Koldy ze Žampachu 60. Ptáček a Táborští 60-61. Povaha táborství. Vývoj strany Ptáčkovy 61. Rokycana hlavou církve utrakvistické; ustálení husitské Orthodoxie. Protesty táborské 62. Osamocení Táborských 63. Hádání v Kutné Hoře 63-64. Sněm v Praze (1444) ; odsouzení Táborských 64. Smrt Ptáčkova 65. // III. V ČELE STRANY. (66-93) : Strana Ptáčkova a katoličtí stoupenci; Jiřík vrchním hejtmanem 66. Strana poděbradská již stranou národní 66-67. Rychlá popularita Jiříkova. Jiřík a Rožmberk 67. Otázka náboženská 67-68; důraz Jiříkův na otázku správní 68. Dvojakost strany rožmberské i kurie 68-69. Otázka královská a vydání Ladislavovo 69. Stadický král. Hlavní otázkou otázka správčí 70. Odpor proti odkladům Rožmberkovým 70-71. Sjezd pelhřimovský. Tajný ústup Rožmberkův od církevní neutrality 71. Zmar volby Jiříkovy za správce zemského 71-72. Jiřík a Praha. Marné poselstvo ke králi Fridrichovi 72. Český nezdar v Římě (1447). Obelstění Rožmberkovo 73. Legace Karvajalova v Praze 74-75. Sjezd v Hoře: ustavení jednoty poděbradské a volba Jiříkova za správce 75. Vojenské přípravy a odpůrci 75-76. Dobytí Prahy 76. Význam roku 1448: 77. Návrat Rokycanův do Prahy; Praze se vrací utrakvistická povaha 77-78, Dojem ciziny. Jiřík a katolíci 78. Rožmberk a válka 78-79. Jednota strakonická 79, Příměří a jednání 79-80. Cizí spojenci. Válka 80.
Smlouva vildštejnská 80-81. Smír Jiříkův s Oldřichem z Hradce. Výprava do Míšně 81. Strakoničtí a vydání Ladislavovo. Jiřík a žárlivost panských stoupenců 82. Změna smýšlení u krále Fridricha 82-83. Jiřík a Eneáš Silvius v Benešově (1451) 83-84. Král Fridrich a správcovství Jiříkovo 84-85. Misie Kapistranova 85. Otázka odtržení od církve římské 86. Pokus o dohodu s Cařihradem 86-87; poměr kurie ? tomu 87-88. Přípravy Jiříkovy. Rožmberk a odboj rakouský 88. Sněm svatojirský: Jiřík správcem zemským 88-89; sněm a poměry církevní 89-90. Jiřík v neshodě s Rokycanou. Oposice proti Jiříkovi, Odboj rakouský a tažení Jiříkovo na jih 90. Vzdání Tábora 90-91. Obecné uznání Jiříkovo. Porážka Rožmberkova 92. Konec táborství 92-93. // IV. SPRÁVCOVSTVÍ ZA KRÁLE „HOLCE“. (94-121) : Druhá žena Jiříkova Johanna z Rožmitálu 94. Vzrůst Jiříkovy moci hospodářské 94-95; knížecí okázalost; pražské sídlo 95. Jiříkův okruh politický se šíří na země vedlejší i sousední 95-96. Poměr ? přijetí Ladislavovu. Plány Oldřicha Celského 96. Jiřík a Celský 96-97; dohoda ve Znojmě a Vídni; případ Smiřického; hold brněnský 97. Pád Celského 97-98. Příchod Ladislavův do Čech a korunovace 98; osobnost králova 98-99; Jiřík a král 99-100. Obnova moci královské. Jiřík a politika zahraniční. Utužování svazků se zeměmi vedlejšími 100; znárodňování státu českého. Spor s Moravany 101. Spor vratislavský a lehnický 101-102. Odjezd králův z Čech 102. Světlá episoda pokoje za krále „holce” 102-103; obnova řádů veřejných; láce 103. Rozkvět Prahy 103-104. Jiřík a posílení moci královské; berně a revise držby pozemkové; úřad královského prokurátora 104; úprava Králova dvora v Praze 104-105. Víra dělítkem mezi králem a utrakvisty. Utrakvismus a vyrovnání s katolickým západem 105.
Obavy utrakvistické 105-106. Územní zásada v poměrech národnostních i náboženských. Katolické naděje v restauraci 106; literární protireformace: polemiky proti Rokycanovi 106-107. Protiknčžské tendence Valečovského 107 až 108. Takt Jiříkův; nespokojenost utrakvistů 108; synoda obojího kněžstva; uznání Rokycany za správce utrakvistického; postup organisace utrakvistické 109; u obou stran dojem křivdy 109-110; kázání Rokycanova; otázka jeho potvrzení za arcibiskupa 110. Sjezd novoměstský (1455) ; Čechové a otázka turecká; Jiřík a Eneáš Silvius 110-112. Kurie a arcibiskupství pražské 112-113. Otázka kalicha. Strany náboženské a svatba Ladislavova. Správa Jiříkova 113. Důraz na nezávislost státu českého 113-114. Spory s Burgundskem a Saskem: Jiří a Ladislav 114. Návrat Celského ke dvoru královskému 114-115; Celský a Jan Hunyad 115; Celský a Jiřík 116. Spory v Uhrách: smrt Celského i Ladislava Hunyada 116-117. Vliv Konráda Hölzlera na krále 117; neshoda Jiříkova s králem 117. Jiřík a Hunyadovci 117-118. Zápas s Hölzlerem; návrat králův do Prahy. Královo stanovisko náboženské i národnostní 118; optimismus Jiříkův 118-119. Nemoc a smrt králova 119; různý z toho dojem 119-120. Jiřík, představitel utrakvismu, v podezření otravy 120; proti záští odpůrců láska // české většiny národní 121. // V. ČESKÉ NÁRODNÍ KRÁLOVSTVÍ A JEHO UZNÁNÍ. (122-156) : Jiřík a přípravy volební. Právo svobodné volby 122. Čeští katolíci a legitimismus 122-123; zákon Karlův z r. 1348 a smlouvy česko-rakouské; účast zemí vedlejších na volbě. Odklad rozhodnutí o právu volebním ; svolání sněmu generálního 123. Svornost utrakvistů 123-124. Možnost republiky. Utrakvisté a kandidatura Jiříkova 124; národní sebevědomí jejím kořenem 124r-125. Pohnutá agitace: spisek Lupáčův (?) 125-126;
slovanský přízvuk: „Krátké sebrání’’ 126-127; účast Rokycanova 127. Obdoba Čech s Francií z r. 1422: 127-128. Hlasy, ukazující ? Polsku 128. Francouzská kandidatura 128-129. Země vedlejší a kandidatura Jiříkova. Politická soběstačnost českého státu; situace z r. 1458 příznivější než r. 1420; císař a Německo 129; Polsko a Uhry: možnosti na Slovensku 129-130; nejvážnějším nepřítelem kurie 130. Odpovědnost českých katolíků 130-131; nálada mezi nimi; veršované zlomky Prokopa písaře 131-132. Němečtí katolíci v zemích českých; rozvoj živlu českého a slovanského. Volba Matyášova v Uhrách 132; vliv Jiříkův 132-133; obdoby mezi volbou uherskou a českou 133. Jiříkovy přípravy k volbě vlastní 133-134. Z cizích kandidátů zvlášť nebezpečný Vilém Saský. Lid a domácí kandidatura. Váhání pánů katolických 134; jejich získávání osobními závazky. Sugesce vůle lidové 135; odstranění posledních překážek 135-136; volba Jiříkova 136; v Týně 136-137. Katolická Evropa a česká volba 137. Agitace proti volbě 137-138. Odpor zemí vedlejších. Uznání na Moravě; německá města moravská a Habsburkové 138. Obdoba mezi Moravou a Slezskem; rozpor mezi městy a venkovem 138-139. Slezská neutralita: liga 139. Korunovace zkušebním kamenem 139-140. Kurie a obě volby: jejich vztah ? otázce turecké; souvislost korunovace s kompaktáty 140. Význam korunovace pro Jiříka; poslání biskupů uherských 141; tajná přísaha a její výklady 141-142. Jiříkův poměr ? utrakvismu 142-144. Důsledky tajné přísahy 144-145. Korunovace. Zakročení proti oposici 145. Naděje v úplnou obnovu korunní 145-146. Tažení na Moravu a obecné zde uznání; obležení Jihlavy. Jiřík v Kladsku; osamocení Slezska 146. Jošt z Rožmberka na rozcestí; případ Tasa z Boskovic. Zarputilost Vratislavských 147.
Spor rakouský a dohoda Jiříkova s císařem 147-148. Proměna v Římě: Eneáš Silvius papežem 148-149; pozvání Jiříkovo do Mantovy. Bezúěinný radikalismus Vratislavských 149. Spory v Německu; neschopnost císařova a návrhy reformy říšské 149-150; vůdcem strany císařské Albrecht Braniborský 150. Podněty obou hlavních stran německých, císařské i wittelsbašské 150--151. Sblížení Jiříkovo s Albrechtem Braniborským i s Fridrichem Falckým 151. Dohoda se Saskem i s Hohen-zollery v Chebu (1459) ; smlouvy svatební s Wettiny ; nepříznivý ohlas v mínění veřejném 152. Spory náboženské v Praze; případ Václava z Krumlova 152-153. Pius II. a účinky sjezdu chebského 153. Sjezd s císařem v Brně: udělení regálií Jiříkovi; Jiřík a císařovy plány uherské. Konec slezského odporu 154; zakročení legátů 154-155; smlouva s Vratislavskými 155. Poměr ke kurii otevřenou otázkou 156. // VI. JIŘÍK A PIUS II. (157-194) : Papežští legati v Praze: souvislost českého sporu s otázkou tureckou. Kurii česká pře otázkou osobní 157. Osobnost Pia II.: jeho absolutistický program i plány proti-turecké 157-159. Obdoba mezi kruciátou i českým sporem 159-160. Husitské Čechy a potřeba nového řádu politického: nutnost odcírkevnění. Výhoda odsunutí konfliktu s kurií 160. Hrdinství a politika v případu Jiříkově 160-161. Původnost jeho plánů politických 161. Jiřík a válka. Mravnost v politice současné 162. Jiříkova věrnost slovu danému 162-163. Kurie rozmrzena odklady Jiříkovými. Jeho plán římského království 163; nálada české veřejnosti 163-164; plán sám prostředkem, ne cílem; jeho oceňování 164. Původcem plánu Dr. Mair; první jeho stadium: ve shodě s císařem; souhlas Wittelsbachů, ale neochota Albrechta Achilla 165; císař proti plánu 165-166.
Odhodlání, plán spiniti i proti císaři: jednání s Dětřichem z Isenburka, vůdcem oposice protiřímské, i s Albrechtem Ach. 166-167. Obtíže s Dětřichem; sjezd chebský (1461): odpor Fridricha Braniborského 167; knížecí odmítnutí plánu 167-168. Domněnky o novém pokuse o římské království ve shodě s papežem. Dohra v Čechách: zájem českých katolíků 168; znepokojení mezi utrakvisty. Rozdíly mezi utrakvismem a církví římskou 169. Rokycana a počátky Jednoty bratrské 169-70; mínění o oživlém táborství 170; pronásledování Bratří 170-171. Rozruch mezi utrakvisty a vyzývavý postup katolický: vyjasnění královým potvrzením kompaktát 171. Kurii to nestačí 171-172. Jiřík stále králem „dvojího lidu”. Vzrušení mezi katolíky 172. Jiřík a pokoj v říši 172--173; jeho poměr k císaři 173; prostředkování v Rakousích a sjezd v Praze (v listopadu 1461) 173-174. Poselstvo české do Říma za změněné opět situace v Němcích i v Římě 174. Čechové v Římě: francouzské vzdání pragmatické sankce 174-175; veřejné slyšení 175-176; zrušení kompaktát 176-177; poslání Fantina de Valle 177. Jiřík a Kazimír: sjezd hlohovský 177-178. Jiřík a Mariniho plán spolku knížecího 178-179; jeho výhody pro Čechy i Polsko 179-180. Srovnání s Fridrichem Braniborským 180. Návrhy Fantinovy 180- 181. Prohlášení královo na sněmu srpnovém 181; ěeští katolíci a kompaktáta 181- 182. Uvěznění Fantinovo 182. Schůze duchovenstva 182-183. Myšlenka koncilu 183. Rozpaky papežské 183-184. Jiříkova pomoc obleženému císaři 184; vděčnost císařova 184-185. Jednání Marinovo o spolek a kurie 185-186. Zasahování kuriálni ve sféru světskou 186. Kuriálni akce proti spolku knížecímu 186-187. Nové Marinovy návrhy ve Francii proti Burgundsku. Jiříkovo srovnání sporů v Němcích a říšská reforma 187.
Odcizení mezi Jiříkem a Ludvíkem Bavorským 187-188. Jošt z Rožmberka a obecný sjezd stavovský 188-189. Prostředkování Joštovo. Sjezd brněnský 189; Jošt obhájcem poslušnosti papežské 190. Oporou Jiříkovou utrakvisté 190-191. Spory náboženské. Poprava Jana z Vismburka. Zachmuření politické situace 191. Jiřík a Matyáš 191-192. České poselstvo ve Francii (1464) 192. Půhon Jiříkův; důvěra Piova v zázrak 193. Jeho smrt v Amkoně záchranou před zklamáním 193-194. Pověrčivé výklady 194. // VII. JEDNOTA ZELENOHORSKÁ A SPOR S ŘÍMEM. (195-230) : Odklad procesu. Osobnost papeže Pavla II. 195. Pavel a Jiřík. Odboj Hynka Bítovského a Moravané. Obnova procesu proti Jiříkovi 196. Biskupové Jošt a Tas 196-197. Podněty stavovské u českých katolíků; Jiřík a snahy stavovské 197; panstvo a vzrůst moci královské 197-198; otázka církevních zástav a odúmrtí 198; obnova majetkových práv královských a zápisy do desk zemských 198-199; páni a „nový svět”; poměr zemanstva k městům 199. Jiříkovy náběhy k absolutismu a zájem o reformy Í99-200; poměr absolutismu k utrakvismu i k povaze české 200; politika a český rigorismus mravní; Jiřík a revoluce i fanatismus 200; jeho láska k pokoji 201-202; jeho úspěchy 202; osobní ráz jeho vlády a rada královská 202-203; král a stavové nižší 203--204; královo sebevědomí i vystupování 204; jeho schopnosti vladařské 204; naděje v klidné vyrovnání 204-205; přípravy k úpravě nástupnictví 205; nepříznivý zdravotní stav králův a zajištění koruny i privilejí zemských 205-206; katolíci a nástupnictví na trůn. Jošt z Rožmberka a moc králova 206; postup českého živlu v zemích vedlejších i češtiny jako řeči jednací 207; s českým živlem proniká i utrakvismus; i Joštovi jde především o získání Jiříka; magnát a prelát v Joštovi 208;
jeho jízda do Prahy (1465) 208-209. Disputace Rokycanova s Hilariem a Křižanovským. Jednání Joštovo s Johannou i polemika s Korandou 209. Zdeněk ze Šternberka v popředí: přípravy k panské jednotě 210; Zdeňkova ctižádost 210-211; podezření o něm i jeho druzích. Jeho neochota k smíru 211. Páni a otázka církevní 211-212. Rozvoj oposice panské: jednota zelenohorská 212. Její stížnosti 212-213. Jiřík a oposice; příčiny jeho váhavosti 213. Mair a akce diplomatická o sjezd: cesta p. Lva z Rožmitálu 214. Jednání Tasovo s Vítězem v Trnavě 215. Návrhy bavorské: Jiřík císařem byzantským 215-216. Papežské zrušení všech přísah poddanských. Nové odklady procesů. Příchod Řehoře Heimburka do Prahy 216; jeho osobnost i styky s Čechami 217 ; zasáhnutí v českou při 217-218. Souvislost se sporem plaven-ským 218. Způsob obrany Heimburkovy 218-219; důraz na mezinárodní význam českého sporu. Němci obránci Jiříkovými 219. Král a jeho obhájce 219-220. Osobní moment u Heimburka; jeho ohled na Uhry a Benátky: spolek proti Turkům 220. Přímluvná akce Heimburkova a Benátčané; kladský manifest, věnovaný Matyášovi 221; ostatní přímluv čí: zakročení Joštovo 221-222. Postup organisace panské: Šternberk hejtmanem. Odklon císaře i Ludvíka Bavorského od Jiříka; sněm v Norimberce (1466) 222. Rozchod s císařem 223. Nezdar Heimburkův v Benátkách 223 až 224. Pohraniční spory českouherské; „bratříci” v Kostolanech 224; zmar Heimburkova plánu spolkového 224-225; nucená zdrželivost Matyášova. Nález papežský proti Jiříkovi 225; jeho ohlas ve veřejnosti 225-226; cizí polemikové proti Jiříkovi 226; Hilarius Litoměřický: důraz na náboženský ráz jednoty panské 226-227. Nemožnost smíru s jednotou; Jiříkovo vyhovění ostatním stavům 227. Rozhodnutí Tasovo. Poslední jednání s jednotou. Jiřík a knížata německá 228.
Fridrich Braniborský a česká otázka 228-229. Německá neutralita 229; Jiříkův poměr ? ní 229-230. Jeho apelace 230. // VIII. VÁLKA. (231-277) : Jednota a nález papežský; Jiřík proti náboženskému rázu odboje 231; koncil forem českého sporu: jednání s Francií 231-232. Ludvík XI. a kurie 232. Německá neutralita a apelace 232-233. Válka s jednotou 233. Křížové výpravy do Čech 233-234; krutost křižáků a odvety utrakvistické 234; církevní zákazy dovozu a síla poměrů: cizí katolíci v českých službách 234-235; neúčinnost agitace církevní: projev Viléma z Rábí 235; neutralita českých katolíků 235-236. Resignace Joštova; jednota bez cizí pomoci 236. Kazimír a nabídky českého trůnu 236-237 ; jeho vyčkávací politika 237; Vyhýbavá odpověď 237-238. Příznivý z toho dojem v Budíně i v Němcích ; česká otázka na sněmu norimberském (1467) 238. Přímluvčí akce německá 238-239. Jednání s Ludvíkem XI. Příznivá situace Jiříkova. Umírnění Matyášovo 239; brzký jeho obrat. Polské prostředkování v Čechách 240. Smrt Joštova 240-241. Sjezd vratislavský: nové příměří s jednotou 241. Fridrich Braniborský odmítá český trůn 241-242. Vpád Viktorinův do Rakous. Úmluvy jednoty s Matyášem v Trnavě 242: Matyáš proti Jiříkovi 242-243. Oba králové u Lávy 243. Změna ve válčení 243-244; povaha obojího vojska 244. Potřeba útočnější strategie u Jiříka: nová sláva českého válečnictví 245. Synové Jiříkovi veliteli 245-246. Pád Třebíče a utrakvistická neutralita na Moravě. Ohledy legáta Rudolfa 246. Postup moci Matyášovy. Matyáš a jeho stoupenci 247. Jednání Tasovo v Krakově 247-248; Jiříkovy nabídky trůnu českého; Němci a unie českopolská 248; polští poslové v Olomouci. „Osm strastných neděl” Jiříkových 249; příznivý obrat 250.
Utrakvistický manifest z r. 1469: 250-251; Jiříkův poměr k němu 251. Nové pronásledování Jednoty bratrské 251-252. Matyáš a římské království 252-253. Jeho vpád do Čech 253-254; Vilémov 254-255; dojem smluv 255. Proměna na sjezdu u Olomouce 255-256. Matyášova volba za krále českého 256-257; její dojem v Čechách i v cizině 257-258. Energie Jiříkova: polská kandidatura 258. Kazimír a Matyáš 258-259. Jiřík a plán Karla Smělého o římském království 259-260: poměr císařův ? tomu. Jiřík a Ludvík XI.: 260. Smířlivost císařova 260-261. Přípravy Jiříkovy k dalšímu zápasu 261. Stavovský odboj v Uhrách 261-262. Zajetí Viktorinovo 262. Veliká rejsa slezská 262-263. Ochabování strany Matyášovy; neúčinnost církevních zákazů 263.
Smírná nálada v cizině, i v Římě 263-264. Sblížení Jiříkovo s císařem 264r-265. Novoroční manifest Jiříkův k říši (1470). Sjezd Matyášův s císařem ve Vídni 265: odklon císařův 265-266. Finanční stránka české války. Nová úprava české hotovosti zemské 266. Špížování Uh. Hradiště 266-267. Případ hodonínský; zhouby zemí českých. Jiřík u Brna 267: nabídka souboje neb bitvy 267-268. Vybavení Hradiště. Vpád Matyášův do Čech 268. Vyhlídky obou stran 268-269. U strany Matyášovy vzmáhá se chuť k smíru 269. Nespokojenost ve Slezsku; ochota saské politiky k intervenci i ke shodě s Polskem 269-270. Postup moci turecké 270. Nové vření v Uhrách a napětí Matyášovo s českými jednotníky 270-271. Pokus Matyášův o dohodu s Jiříkem 271. Větší ochota polská 271-272. Saské prostředkování u kurie 272. Naděje Jiříkovy 272-273; jeho zdraví 273. Smrt Rokycanova 273-274. Smrt Jiříkova 274. Osudnost smrti Jiříkovy 274. Radost odpůrců 274-275; stesky utrakvistů 275. Pozdější výklady o smíru Jiříkově s kurií. Jiřík symbolem české budoucnosti: jeho socha na Týně 276; prázdný výklenek po Bílé hoře; obnova odkazu Jiříkova 277.
(OCoLC)85386038
cnb000585707

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC