Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 04.03.2023. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(0.3) Půjčeno:1x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Svoboda, 1948
325 s. ; 21 cm

objednat
Obsahuje bibliografické odkazy
000200531
MÁCHŮV MÁJ. ESTETICKÁ STUDIE 7—201 // Předmluva 9—13 // I. ZVUKOVÁ STRÁNKA MÁJE A JEJÍ SOUVISLOST S JINÝMI SLOŽKAMI BÁSNĚ 15—109 // 1. Povaha zvukosledu v Máji 15—52 // (Podstata zvukosledu 15—16. — Trojí typ hláskových útvarů 16—19. — Souvislost zvukosledu s metrickými stopami 19—26. — Uplatnění samohlásek rytmicky nedůrazných v zvukosledu 26—30. Poměr zvukosledu k fonetickému materiálu 30—31. Kvalitativní neshody mezi zvukosledovými schématy a konkrétním hláskovým materiálem 31—38. Strukturní neshody 38—51. — Složitý zvukosled 51—53. — Roztřídění materiálu 53.) // 2. Zvukový rozbor materiálu 53—87 // (Paralelismus, postupný 53—56. — Paralelismus inversní 56—57. — Sekvence 57—59. — Paralelismus postupný a inversní 59—61. — Paralelismus postupný a sekvence 61—73. — Paralelismus inversní a sekvence 73—79. — Několikerá sekvence 79—81. — Paralelismus postupný, inversní a sekvence 81—86. — Zvukosled ve verších třístopých 86—87.) // 3. Souvislost zvukosledu s jinými složkami básně 87—109 // (Expresívni funkce zvukové barvivosti 87—89. — Gramatický paralelismus kól jakožto prostředek významového členění 90—99. — Jiné prostředky významového členění censura 99—101; zvukosled 101; důrazná interpunkční znamení 101—102; eliptičnost slovního výrazu 102; zesílení spojky 103. — Tendence k členění v motivické stavbě Máje: stupňovité skládání dějů 103—104, prostorových líčení 104—107, úvahových komplexů 107 — 108. — Volba motivů ve shodě s tendencí k členění 109. // II. VÝZNAMOVÁ STRÁNKA MÁJE (Dojem, jakým působí významová stránka Máje // 110. — Epitheta: významový rozpor ve spojení adjektiva se substantivem 111—116,
hromadění adjektiv opřené shodným postavením ve verši 116 — 122, zvukovou shodou 122—124, významovou shodou 124—126. — Spojení substantiv s genitivními přívlastky substantivními : fonetický ráz těchto spojení 126—128; spojení, kde je možná redukce na jediné slovo 128—134; spojení s přesunutou gramatickou závislostí 134—136; spojení obsahující významový rozpor mezi členy 136; spojení substantiv s adjektivy podobná genitivním vazbám 137—138. — Významová stránka sloves: celkový ráz sémantického vyzdvižení sloves 138—139; sémantická personifikace 139—143; sémantická hyperbola 143; významový kontrast mezi podmětem a slovesem 144—145; hromadění sloves 145 — 147. — Celková sémantická charakteristika Máchovy věty 147—149. — Volba motivů ve shodě s významovým rázem Máchova slohu 149—150.) // III. THEMATICKÁ STRÁNKA MÁJE VE SROVNÁNÍ S HÁLKOVÝM ALFREDEM A VRCHLICKÉHO SATANELOU // 1. Ráz a metoda rozboru tematické stránky // 2. Motivický rozbor Máje // V čem záleží subjektivace epiky 153—159. — Prostředky, kterými se v Máji upozorňuje na vypravovatele: motiv první osoby 154—156; potenciální vztah úvahových a citových motivů k vypravovateli 156—160. — Oslabení dějové stránky: porušení kausální souvislosti fabule s potlačením dějové dynamiky 160—161 ; nedostatkem vzájemného působení osob a zastřením jejich aktivnosti 161 — 164; závažností deskriptivních motivů 164—165. // Celková charakteristika subjektivace v Máji 165. // 3. Motivický rozbor Hálkova Alfreda // Prostředky, kterými se upozorňuje na výpravo-vatele: motiv první osoby 166; oslovování jednajících osob vypravovatelem 167; oslovování čtenáře 168; oslovování vypravovatele jednající osobou 169; otázky 170; zvolání 171;
slova i obraty z řeči hovorové 172; emfatické ten 172; přirovnáni formou kondicionální 172; — Srovnání Alfreda se Záhořovým ložem 174—176. Oslabení dějové stránky: // zastřením konkrétnosti děje 176—179; zastřením určitosti děje 179—183. — Celková charakteristika subjektivace v Alfredu 183. // 4. Motivický rozbor Vrchlického Satanely // Příbuznost Satanely s Májem a Alfredem 184. — Prostředky, kterými se upozorňuje na vypravovatele 184—187. — Vypravovatelův poměr k ději а k osobám 187—189. — Shody mezi Satanelou a Májem 189—192. — Motiv jakožto významová jednotka; ovzduší motivu 192. — Jaké postavení zaujímá v Saturnie motiv smíchu 192—195. — Disonance mezi akcesorními významy motivu a slovního výrazu 195. // Satanela jakožto parodická obměna Máje 200. — Celkový ráz motivické stavby v Satanele 201. — Závěr vyplývající ze srovnání všech tří básní 201. // TŘI MÁCHOVSKÉ STUDIE Z LET 1936—1938 // PŘÍSPĚVEK К DNEŠNÍ PROBLEMATICE BÁSNICKÉHO ZJEVU MÁCHOVA DÍLO K. H. MÁCHY JAKO TORSO A TAJEMSTVÍ GENETIKA SMYSLU V MÁCHOVÉ POESII // Soupis vědeckých prací Jana Mukařovského do roku 1948 // DOSLOV
(OCoLC)85431664
cnb000622306

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC