.

0 (hodnocen0 x )

BK

EB

1. vyd.

Praha : Grada, 2009

336 s. : il. ; 25 cm

ISBN 978-80-247-1920-7 (váz.)

ISBN 978-80-247-7020-8 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

Popsáno podle tištěné verze

000200715

Úvod 13 // 1 Predoperační příprava a odhad rizika pooperačních komplikací 15 // 1.1 Anesteziologická vizita 15 // 1.2 Odhad rizika časného pooperačního úmrtí 19 // 1.3 Odhad rizika velkých extrakardiálních komplikací 21 // 1.3.1 Neurologické komplikace 21 // 1.3.2 Infekce v operační ráně 21 // 1.3.3 Renální selhání (RS) 22 // 1.3.4 Gastrointestinální (GIT) komplikace 23 // 1.3.5 Plicní komplikace 23 // 1.4 Skórovací schémata pooperačního rizika 23 // 1.4.1 Skórovací systém STS 23 // 1.4.2 Euroscore 25 // Literatura 27 // 2 Monitorování hemodynamiky a přidružených fyziologických funkcí 29 // 2.1 Elektrokardiografie (EKG) 29 // 2.1.1 Normálni elektrická aktivita srdce 29 // 2.1.2 Standardní končetinové a hrudní svody 30 // 2.1.3 Systém tří elektrod 34 // 2.1.4 Modifikovaný systém tří elektrod 34 // 2.1.5 Systém pěti elektrod 34 // 2.1.6 EKG artefakty 35 // 2.2 Arytmie 36 // 2.2.1 Sinusová bradykardie 36 // 2.2.2 Sinusová tachykardie 37 // 2.2.3 Supraventrikulární extrasystoly (SVES) 37 // 2.2.4 Fibrilace síní (FISI) 37 // 2.2.5 Flutter síní 38 // 2.2.6 Paroxyzmální síňová tachykardie 39 // 2.2.7 Junkční rytmus 39 // 2.2.8 Předčasné komorové stahy 40 // 2.2.9 Komorová tachykardie (KT) 41 // 2.2.10 Komorová fibrilace (KF) 42 // 2.3 Poruchy atrioventrikulárního vedení 43 // 2.3.1 AV-blok 43 // 2.3.2 Atrioventrikulární disociace 45 // 2.3.3 Raménková blokáda 45 // 2.4 Ischemie myokardu 45 // 2.4.1 Automatický záznam a počítačově asistovaná interpretace EKG 47 // 2.5 Arteriální tlak 48 // 2.5.1 Neinvazivní technika 48 // 2.5.2 Invazivní technika 49 // 2.5.3 Alternativní místa kanylace tepenného řečiště 50 // 2.5.4 Princip invazivního měření krevního tlaku 50 // 2.5.5 Analýza záznamu arteriální tlakové vlny 53 // 2.6 Centrální venózní tlak //

2.6.1 Přístupy do centrálního venózního řečiště // 2.6.2 Alternativní přístupy // 2.7 Plicní arteriální tlak // 2.7.1 Indikace a kontraindikace zavedení plícnicového arteriálního katétru // 2.7.2 Typy a technika zavádění // 2.7.3 Komplikace // 2.8 Měření minutového srdečního výdeje a výpočet odvozených parametrů // 2.8.1 Bolusové měření srdečního výdeje termodilucí // 2.8.2 Kontinuální měření srdečního výdeje termodilucí // 2.8.3 Kontinuální volumetrické měření pravé komory // 2.8.4 Kontinuální měření saturace kyslíku ve smíšené venózní krvi (Sv02) // 2.8.5 Měření srdečního výdeje pomocí jícnové echokardiografie // 2.8.6 Kalkulace hemodynamických parametrů // 2.8.7 Měření srdečního výdeje pomocí transpulmonální termodilučnítechniky // 2.8.8 Měření srdečního výdeje analýzou arteriální tlakové křivky // 2.9 Transezofageální echokardiografie (TEE) // 2.9.1 Princip ultrazvukového zobrazení // 2.9.2 Formáty zobrazení // 2.9.2.1 M-mode // 2.9.2.2 Dvojrozměrná echokardiografie (2D) // 2.9.3 Dopplerovská echokardiografie // 2.9.4 Pulzní dopplerovský způsob (PWD) // 2.9.5 Kontinuální dopplerovský způsob (CWD) // 2.9.6 Barevné dopplerovské mapování (CFM) // 2.9.7 Základní vyšetření TEE // 2.9.8 TEE projekce // 2.9.8.1 Střední ezofageální okno na úrovni aortální chlopně (ME AV) // 2.9.8.2 Střední ezofageální okno na mitrální úrovni (ME MV) // 2.9.8.3 Transgastrické okno (TG) // 2.9.9 Hodnocení srdeční funkce a specifických struktur // 2.9.9.1 Preload LK // 2.9.9.2 Systolická funkce globální - EFLK // 2.9.9.3 Systolická funkce regionální (segmentární) // 2.9.9.4 Diastolická funkce // 2.9.9.5 Tepový objem (SV) a srdeční výdej (CO) // 2.9.9.6 Výpočet tlakového gradientu // 2.10 Neurologické monitorování //

2.10.1 Elektroencefalografie (EEG) // 2.10.2 Evokované potenciály (EP) // 2.10.3 Transkraniální „doppler“ (TCD) // 2.10.4 Mozková oxymetrie // 2.10.4.1 Neinvazivní oxymetrie pomocí infračervené spektroskopie (NIRS, rS02) // 2.10.4.2 Jugulární venózní oxymetrie (Sjv02) // 2.11 Tělesná teplota // 2.11.1 Teplota tělního jádra // 2.11.2 Teplota tělního pláště // Literatura // 3 Kardiovaskulární farmakologie 101 // 3.1 Vazodilatační látky 101 // 3.1.1 Aktivátory proteinkinázy 101 // 3.1.1.1 Nitroglycerin (NTG) 101 // 3.1.1.2 Nitroprusid sodný (NPS) 103 // 3.1.1.3 Oxid dusnatý (NO) 103 // 3.1.1.4 Prostacyklin (PGI2) 104 // 3.1.1.5 Prostaglandin El (PGEj) 104 // 3.1.1.6 Inhibitory fosfodiesterázy III (PDE-III) 104 // 3.1.2 Látky působící přes autonomní systém 104 // 3.1.2.1 Fentolamin 104 // 3.1.2.2 Urapidil 105 // 3.1.2.3 Labetalol 105 // 3.1.2.4 Clonidin 105 // 3.1.3 Látky působící na iontové kanály 105 // 3.1.3.1 Verapamil 106 // 3.1.3.2 Hydralazin 106 // 3.1.4 Další vazodilatancia 107 // 3.1.4.1 Enalaprilát 107 // 3.1.4.2 Fenoldopam 107 // 3.1.4.3 Bosentan 107 // 3.1.4.4 Neseritid 108 // 3.2 Vazokonstrikční léky 108 // 3.2.1 Metoxamin 108 // 3.2.2 Fenylefrin 109 // 3.2.3 Noradrenalin 109 // 3.2.4 Vazopresin 110 // 3.2.5 Metylenová modř (MM) 110 // 3.3 Inotropní látky 110 // 3.3.1 Inotropní látky závislé na cAMP 111 // 3.3.1.1 Dopamin 111 // 3.3.1.2 Dobutamin 112 // 3.3.1.3 Adrenalin 113 // 3.3.1.4 Isoproterenol 113 // 3.3.1.5 Milrinon 113 // 3.3.1.6 Efedrin 114 // 3.3.2 Inotropní látky nezávislé na cAMP 114 // 3.3.2.1 Kalcium 114 // 3.3.2.2 Levosimendan 115 // 3.4 Antiarytmické léky 116 // 3.4.1 I. třída antiarytmik (blokátory sodíkových kanálů) 118 // 3.4.1.1 Lidokain 118 // 3.4.1.2 Propafenon 118 // 3.4.2 II. třída antiarytmik (betablokátory) 118 // 3.4.2.1 Metoprolol 118 //

3.4.2.2 Esmolol 119 // 3.4.3 III. třída antiarytmik (blokátory draslíkových kanálů) 119 // 3.4.3.1 Amiodaron 119 // 3.4.3.2 Sotalol 119 // 3.4.4 IV. třída antiarytmik (antagonisté vápníkového kanálu) 120 // 3.4.4.1 Verapamil 120 // 3.4.5 Další antiarytmika 120 // 3.4.5.1 Digoxin 120 // 3.4.5.2 Magnézium 121 // 3.4.5.3 Kalium 121 // 3.5 Antiischemická léčba 121 // 3.5.1 Beta-adrenergní antagonisté 122 // 3.6 Kardiovaskulární farmakologie anestetik 124 // 3.6.1 Inhalační anestetika 124 // 3.6.2 Intravenózni anestetika 126 // 3.6.2.1 Propofol 126 // 3.6.2.2 Midazolam 127 // 3.6.2.3 Thiopental 127 // 3.6.2.4 Etomidát 128 // 3.6.2.5 Ketamin 128 // 3.6.3 Opioidy 128 // 3.6.4 Periferní svalová relaxancia (PSR) 131 // 3.7 Vliv mimotělního oběhu na farmakokinetiku léků 132 // Literatura 133 // 4 Principy operace a ochrany myokardu 135 // 4.1 Standardní průběh operace 135 // 4.2 Ochrana myokardu 137 // 4.2.1 Myokardiální ischemie 138 // 4.2.2 Kardioplegie 138 // 4.2.3 Složení kardioplegických roztoků 139 // 4.2.3.1 Krystaloidní kardioplegie 139 // 4.2.3.2 Krevní kardioplegie 139 // 4.2.4 Teplota kardioplegie 141 // 4.2.5 Způsob podání kardioplegie 142 // 4.2.6 Standardní postup chladové kardioplegické ochrany myokardu 143 // 4.2.7 Metoda střídání ischemie a reperfuze 143 // 4.2.8 Neadekvátní ochrana myokardu 143 // 4.3 Myokardiální předtrénování k ischemii myokardu (Ischemic Preconditioning - IPC) 144 // 4.4 Méně invazivní kardiochirurgie 146 // Literatura 147 // 5 Mimotělní oběh 149 // 5.1 Přístroj pro mimotělní oběh (MTO) 149 // 5.2 Základní uspořádání okruhu MTO 149 // 5.2.1 Venózní kanylace 151 // 5.2.2 Arteriální kanylace 153 // 5.2.3 Kanylace pro dekompresi srdce (vent) 154 // 5.3 Fyziologie MTO 156 // 5.3.1 Náplň MTO a hemodiluce 156 // 5.3.2 Nastavení parametrů hemodynamiky MTO 157 //

5.3.3 Průtok 158 // 5.3.4 Arteriální tlak 159 // 5.3.5 Typperfuze 160 // 5.4 Hypotermie 161 // 5.4.1 Strategie udržování krevních plynů a pH krve v hypotermii 162 // 5.5 Patofyziologie MTO 163 // 5.5.1 Systémová odpověď organizmu - SIRS (Systemic Inflammatory // Response Syndrom) 163 // 5.5.2 Biokompatibilita vnitřního povrchu okruhu pro MTO 164 // 5.5.3 Tkáňová perfuze a mikrocirkulace během MTO 165 // 5.5.4 Monitorování tkáňové perfuze 166 // 5.6 Standardní vedení MTO 166 // 5.7 Vedení MTO v normotermii 167 // Literatura 168 // 6 Hemokoagulace a hemoterapie 171 // 6.1 Fyziologie hemostázy 171 // 6.1.1 Plazmatické faktory 171 // 6.1.2 Trombocyty 174 // 6.1.3 Cévní endotel 174 // 6.1.4 Regulátory hemokoagulace 174 // 6.1.5 Fibrinolýza 175 // 6.2 Patofyziologie hemostázy během MTO 175 // 6.3 Heparin 176 // 6.3.1 Dávkování heparinu 177 // 6.3.2 Heparinová rezistence (HR) 178 // 6.3.3 Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) 178 // 6.3.4 Antikoagulace pro MTO při HIT 179 // 6.4 Protamin 180 // 6.4.1 Vedlejší účinky protaminu 182 // 6.5 Monitorování koagulace 183 // 6.5.1 Aktivovaný srážecí čas (ACT) 184 // 6.5.2 Monitorování koncentrace heparinu 185 // 6.5.3 Monitorování neutralizace heparinu 186 // 6.5.4 Viskoelastické monitorování koagulace 186 // 6.5.4.1 Tromboelastografie (TEG) 187 // 6.5.4.2 Sonoclot 188 // 6.5.5 Monitorování destičkových funkcí 189 // 6.6 Krvácející pacient 190 // 6.6.1 Předoperaění porucha hemostázy 190 // 6.6.2 Předoperaění antitrombotická léčba 191 // 6.7 Prevence pooperačního krvácení 192 // 6.7.1 Farmakologická prevence krvácení 193 // 6.7.1.1 Volba hepar i nové strategie 193 // 6.7.1.2 Syntetická antifibrinolytiká 193 // 6.7.1.3 Desmopresin 193 // 6.7.1.4 Aprotinin 194 // 6.7.1.5 Rekombinantní faktor Vila (rFVila) 195 // 6.8 Léčba pooperačního krvácení 197 //

6.9 Hemoterapie 199 // 6.9.1 Transfuze 200 // 6.9.2 Čerstvá mražená plazma (ČMP) 202 // 6.9.3 Trombocytární koncentrát (TC) 202 // 6.10 Transfuze pro neodkladné operace 204 // Literatura 204 // 7 Anestezie pro operaci ICHS 207 // 7.1 Strategie „rychlé cesty“ perioperační péče (fast-track) 207 // 7.2 Operace ICHS v MTO (CABG) 209 // 7.2.1 Premedikace 209 // 7.2.2 Příprava před příjezdem pacienta na operační sál 210 // 7.2.3 Hrudní epidurální analgezie (HEA) 211 // 7.2.4 Preindukční fáze 212 // 7.2.5 Indukce do celkové anestezie 213 // 7.2.6 Modifikace postupů u reoperaci a urgentních operací 214 // 7.2.7 Vedení anestezie před MTO 215 // 7.2.8 Vedení anestezie během MTO 217 // 7.2.8.1 Kontrola vnitřního prostředí a teploty 219 // 7.2.8.2 Kontrola krevního tlaku 220 // 7.2.8.3 Defibrilace a dočasná stimulace srdce 222 // 7.2.8.4 Peroperační probuzení 223 // 7.2.9 Ukončení MTO 224 // 7.2.9.1 Příprava na odpojení od MTO 224 // 1.2.92 Standardní technika odpojení od MTO 225 // 7.2.9.3 Selhání odpojení od MTO 226 // 7.2.9.4 Pravostranné srdeční selhání po MTO 228 // 12.9.5 Intraaortální balónková kontrapulzace (IABPC) 228 // 12.9.6 Krevní čerpadlo (VAD) 230 // 7.2.10 Vedení anestezie po zastavení MTO 239 // 7.3 Operace ICHS bez MTO (OPCAB) 242 // 7.4 Časná pooperační péče po revaskularizaci myokardu 245 // Literatura 248 // 8 Anestezie pro operace srdečních chlopní 251 // 8.1 Aortální stenóza (AS) 251 // 8.2 Aortální regurgitace (AR) 253 // 8.3 Mitrální stenóza (MS) 254 // 8.4 Mitrální regurgitace (MR) 256 // 8.5 Trikuspidální stenóza (TS) 259 // 8.6 Trikuspidální regurgitace (TR) 259 // 8.7 Pulmonální stenóza (PS) 260 // 8.8 Kombinované chlopenní vady 261 // 8.8.1 Aortální stenoinsuficience 261 // 8.8.2 Mitrální stenoinsuficience 261 //

8.8.3 Aortální regurgitace a mitrální regurgitace (AR + MR) 261 // 8.8.4 Aortální stenóza a mitrální stenóza (AS + MS) 262 // 8.8.5 Aortální stenóza a mitrální regurgitace (AS + MR) 262 // 8.9 Antikoagulace u chlopenních vad 262 // 8.10 Profylaxe protézové endokarditidy a infekce v místě operace 263 // Literatura 266 // 9 Anestezie pro operace na hrudní aortč 267 // 9.1 Disekce aorty 267 // 9.2 Aneuryzma hrudní aorty 268 // 9.3 Traumatické postižení hrudní aorty 269 // 9.4 Koarktace aorty 269 // 9.5 Předoperaění příprava urgentních operací aorty 270 // 9.6 Operace na ascendentní aortě 270 // 9.7 Operace na oblouku aorty 271 // 9.7.1 Cirkulační zástava v hluboké hypotermii (DHCA) 272 // 9.7.2 Retrográdní cerebrální perfuze (RCP) 274 // 9.7.3 Selektivní antegrádní cerebrální perfuze (ACP) 274 // 9.8 Operace sestupné hrudní a torakoabdominální aorty (TAA) 275 // 9.8.1 Patofyziologie aortální svorky u TAA 276 // 9.8.2 Technika bez distální perfuze 277 // 9.8.3 Gottův zkrat 277 // 9.8.4 Levokomorový aktivní bypass 278 // 9.8.5 Částečný MTO 278 // 9.8.6 MTO s DHCA 278 // 9.9 Endovaskulární ošetření TAA (stentgraft) 278 // 9.10 Vedení anestezie u operací TA A A 279 // 9.10.1 Jednostranná plicní ventilace 279 // 9.10.2 Prevence ischemie ledvin a orgánů mezenteria 281 // 9.10.3 Prevence pooperační paraplegie 282 // 9.10.3.1 Augmentace středního arteriálního tlaku 283 // 9.10.3.2 Drenáž likvorového moku 283 // 9.10.3.3 Peroperační monitorování míšní funkce 284 // Literatura 285 // 10 Anestezie pro transplantaci srdce 287 // 10.1 Výběr příjemce pro TS 287 // 10.2 Výběr dárce pro TS 288 // 10.3 Chirurgický postup TS 289 // 10.4 Anestezie pro TS 289 // 10.4.1 Pravostranné srdeční selhání po TS 291 // 10.5 Časná pooperační péče TS 292 // Literatura 295 //

11 Anestezie u vrozených srdečních vad v dospělosti 297 // 11.1 Klasifikace vrozených srdečních vad (VSV) 297 // 11.2 Zkraty 298 // 11.3 Vliv VSV na orgánové funkce 298 // 11.3.1 Myokardiální funkce a arytmie 298 // 11.3.2 Plicní funkce, plicní hypertenze a cyanóza 299 // 11.3.3 Hematologické změny 300 // 11.3.4 Neurologické změny 300 // 11.3.5 Renální změny 300 // 11.4 Defekt síňového septa (DSS) a částečná anomální drenáž plicních žil 301 // 11.5 Defekt atrioventrikulárního septa (AV-kanál) 303 // 11.6 Defekt komorového septa (DKS) 303 // 11.7 Fai lotová tetralogie (TOF) 304 // 11.8 Transpozice velkých arterii (TGA) 305 // 11.9 Funkčně jediná komora (FSV) 306 // 11.10 Ebsteinova anomálie trikuspidální chlopně 307 // 11.11 Truncus arteriosus 308 // Literatura 309 // Seznam zkratek 311 // Váha doporučení klinických postupů podle klasifikace ACC/AHA 318 // Rejstřík 319

(OCoLC)707607505

cnb001861703